Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Po Tesle projevilo zájem o dodávku baterií do Jižní Austrálie bezmála 100 společností

Americká společnost Tesla, která nabídla na začátku března řešení energetických problémů Jižní Austrálie za pomocí 100MW bateriového úložiště, nyní může čelit značné konkurenci. Podle vyjádření jihoaustralské vlády projevilo zájem o dodávku baterií o podobných parametrech na 90 dalších společností z desítky zemí.

Instalace velkokapacitního bateriového úložiště by síti Jižní Austrálie, státu s největší závislostí na větrných elektrárnách na kontinentu, měla pomoci v období odběrových špiček, které často nastávají při nízké výrobě ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

2. Evropské společnosti se zavázaly, že nebudou po roce 2020 stavět nové uhelné elektrárny

Asociace EURELECTRIC se zavázala, že nebude investovat do nových uhelných elektráren po roce 2020. K závazku se připojilo 26 z 28 členských zemí EU s výjimkou Polska a Řecka. Sektor s obnovitelnými zdroji přijal zprávu kladně, uhelný sektor se k prohlášení postavil skepticky.

Zpravodajský portál The Guardian ve středu informoval o prohlášení asociace EURELECTRIC. Energetické společnosti zemí Evropské unie podpořily dekarbonizaci starého kontinentu slibem, že po roce 2020 nebudou investovat do žádných nových uhelných elektráren. Překvapivé oznámení přišlo ve středu na tiskové konferenci v Bruselu. Závazek podpořily státní energetické společnosti z 26 členských zemí EU, pouze Polsko a Řecko se k závazku nepřipojily. Pokud společnosti závazku dostojí, bude to důležitý krok k celkové změně energetiky v Evropě.

3. Geotermální projekt v Bavorsku dosáhl nejvyšší teploty úspěšného vrtu v jižním Německu

V Německém Holzkirchenu byl proveden úspěšný test geotermálního vrtu. Zkouška se pyšní nejvyšší dosaženou teplotou úspěšného nízkoentalpického geotermálního projektu v jižním Německu. Uvedl to Dr. Jochen Schneider, jednatel společnosti Hydrosion, která na projektu spolupracuje s Geothermie Holzkirchen.

Samotný geoterální vrt v Holzkirchenu byl dokončen zhruba v polovině března a dosahuje hloubky okolo 5 km pod zemským povrchem a celkové délky okolo 6,1 km. Během testu byla dosažena teplota 150 °C při konstantním pumpování 50 l vody za sekundu.

4. Globální trh se zkapalněným zemním plynem loni opět rostl

Množství zkapalněného zemního plynu zobchodovaného na světových trzích v loňském roce stoupalo již třetím rokem v řadě. Podle reportu Mezinárodní plynárenské unie bylo loni zobchodováno 258 milionů tun plynu, tedy o 13 milionů tun více než v roce 2015.

Rostoucí obchod se zkapalněným zemním plynem (LNG) může být podle Mezinárodní plynárenské unie (IGU) připisován výraznému nárůstu na straně nabídky, například díky zahájení dodávek z oblasti Mexického zálivu nebo z nových terminálů v Austrálii v loňském roce.

5. Soudní dvůr EU: Bulharsko vážně porušuje limity znečištění ovzduší

Soudní dvůr Evropské unie dnes prohlásil, že Bulharsko porušuje limity znečištění ovzduší nebezpečnými látkami. Hlavní environmentální skupiny přislíbily pomoc ve snahách donutit členské země EU k přijetí opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Dnes to uvedla agentura Reuters.

Podle Soudního dvora Evropské unie byly na několika místech v Bulharsku v období mezi roky 2007 a 2014 naměřeny vyšší koncentrace malých prachových částic. Jedná se o závažné porušení pravidel Evropské unie ohledně kvality ovzduší, jelikož tyto částice způsobují dýchací potíže a srdeční choroby. I přesto nejsou součástí rozhodnutí soudu žádné postihy vůči Bulharsku.

6. Temelín čeká cvičení armády na ochranu elektrárny před útokem

Dvě stovky vojáků, policistů a zástupců ČEZ budou od 9. do 12. dubna cvičit ochranu jaderné elektrárny Temelín před teroristickým útokem. Při cvičení Safeguard Temelín 2017 se zaměří především na to, jak odvrátit vzdušný útok i atak vedený ze silnice. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Cvičení vyvrcholí 11. dubna praktickými ukázkami. Okolních obyvatel se nedotkne, jen 10. a 11. dubna proletí poblíž elektrárny několik vojenských letadel.

Vojáci začnou svou techniku k Temelínu přesouvat 9. dubna ráno. Jako první dorazí 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic. K elektrárně přiveze zařízení pro odpalování raket, radar pro vyhledávání a zaměřování vzdušných cílů či komunikační systémy pro velení a řízení palby.

7. Náklady na zahájení těžby lithia v Krušných horách přesáhnou miliardu

Investice do těžby lithia v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let. Vyplývá to z vyjádření investorů, které oslovila ČTK.

Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě u Cínovce na Teplicku společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Lithium chce těžit povrchově. Hlubinnou těžbu pak v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). Studii proveditelnosti chce mít připravenou do poloviny příštího roku.

8. Britský TSO National Grid žádá o změnu regulatorních pravidel, chce provozovat vlastní baterie

National Grid, provozovatel přenosové soustavy ve Spojeném království, a britská distribuční společnost UK Power Networks žádají o změnu regulatorních pravidel takovým způsobem, aby bylo oběma společnostem umožněno vlastnit a provozovat úložiště elektrické energie. Proti jsou ostatní vlastníci systémů pro ukládání energie, kteří se obávají narušení hospodářské soutěže. Uvedl to britský deník Financial Times.

Jak provozovatel přenosové soustavy Spojeného království, National Grid, tak i UK Power Networks, vlastnící a provozující distribuční soustavu po celém Londýně, na jihovýchodě a východě Anglie, vidí v systémech pro ukládání energie možnost, jak zefektivnit provoz elektrických sítí.

9. RWE zvažuje prodej uhelných aktiv v Maďarsku, spekuluje se o zájemcích z ČR

Německá RWE zvažuje podle maďarských deníků prodej svého 51% podílu ve společnosti Matrai Eromu Zrt, která provozuje největší maďarskou uhelnou elektrárnu Matrai a dva přilehlé hnědouhelné lomy. Maďarské deníky mezi potenciální zájemce zařadily také české společnosti ČEZ a EPH. Informaci přinesla zahraniční agentura Reuters.

Hnědouhelná elektrárna Matrai, jejíž instalovaný výkon dosahuje téměř 970 MWe, a dva hnědouhelné lomy zásobující tuto elektrárnu by mohly být podle zahraniční agentury Reuters na prodej.

10. Polsko plánuje v následujících letech navýšení těžby uhlí

Polsko by mělo v nadcházejících letech zvýšit svou domácí produkci uhlí, což má vést ke snížení dovozu uhlí z Ruska. Plán na navýšení domácí těžby oznámil v pátek náměstek polského ministra energetiky Grzegorz Tobiszowski, který byl pověřen restrukturalizací odvětví.

Podle dat polského statistického úřadu země v minulém roce vytěžila 70,6 milionů tun černého uhlí, o 1,6 milionů tun méně než v roce 2015. Produkce hnědého uhlí v Polsku s 55 miliony tunami vytěženými za období od ledna do listopadu 2016 loni meziročně poklesla o 3 miliony tun. Dovoz uhlí z Ruska se loni pohyboval okolo 8 milionů tun.

Inovativní technologie

Zunum Aero chce v horizontu 5 let začít vyrábět malá hybridní elektrická letadla

Nový americký startup vyvíjí elektřinou poháněná letadla určená pro lety na krátkou vzdálenost. O potenciálu této společnosti hovoří i fakt, že do ní zainvestovala společnost Boeing. První letouny by měly být vyrobeny již na začátku příštího desetiletí.

Zatímco na silnicích se objevuje stále více elektřinou poháněných vozů, elektřinou poháněná letadla jsou prozatím v plenkách. Přísnější požadavky na hmotnost a velké množství regulačních požadavků významný rozvoj omezují. Elektřinou poháněné letouny vyvíjí například Airbus, který se svým E-fan letounem v roce 2015 přeletěl kanál La Manche. Na vrtulových elektromotorech pracuje i společnost Siemens.

Téma

Nový španělský důl bude dodávat až 10 % evropského uranu

Euratom, který funguje v Evropské unii jako hlídací pes jaderných materiálů, schválil první smlouvy na prodej uranu ze španělského dolu Salamanca, který by měl být otevřen v příštím roce.

Ve většině zemí provozujících jaderné reaktory platí pravidlo, že dodavatel jaderné elektrárny dodá také první zavážku jaderného paliva a palivo bude dodávat po několik prvních let provozu nové jaderné elektrárny. V Evropské unii však platí, že z pohledu dlouhodobého provozu jaderného reaktoru, tedy po několika letech od zahájení provozu, musí mít provozovatel reaktoru nasmlouvané minimálně dva nezávislé dodavatele paliva. Dodržování podobných pravidel hlídá právě Euratom, na který dohlíží Evropská komise, která také musí spolu-podepsat jakýkoliv nový kontrakt na dodávku jaderného paliva v EU. Tento týden Euratom schválil dlouhodobý kontrakt na dodávku uranu mezi vlastníkem nového španělského dolu a obchodní společností Curzon Resources.