1. EU připravuje trh se zemním plynem na cenovou válku

Vše je nachystáno pro to, aby na evropském trhu se zemním plynem propukla cenová válka, která zvýší poptávku a umožní Rusku i USA navýšit v Evropě své tržby.

Po minulém týdnu, kdy se EU dohodla na pravidlech pro plynovod Nord Stream 2 a vystoupení německého ministra hospodářství Petera Almaiera, které zahrnovalo oznámení o plánu Německa postavit na severu země dva LNG terminály, se na evropském trhu schyluje k přímé konkurenci mezi dvěma největšími producenty zemního plynu na světě, což by v důsledku znamenalo, dle autora článku Mathewa Carre, snížení ceny zemního plynu. Do této rovnice se samozřejmě musí započítat i ostatní producenti a exportéři zemního plynu – např. Norsko se svými plynovody.

2. Rusko odstaví několik elektráren, aby uvolnilo cestu první plovoucí jaderné elektrárně

Ruská vláda schválila plány na vyřazení z provozu nejspíše nejodlehlejší komerční jaderné elektrárny na světě. Ta se nachází ve východní části Ruska na Čukotce. Odstavení souvisí s uvedením do provozu první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov.

Vyřazení jaderné elektrárny Bilibino z provozu je plánováno již od roku 2012, v minulém roce pak došlo k odpojení prvního reaktoru. Rusové plánují rovněž odpojení a následné uzavření uhelné elektrárny Chaunskaya. Tím bude otevřena cesta Akademiku Lomonosovi, jehož uvedení do provozu má nastat právě letos.

3. Pomůže chytré dobíjení elektromobilů zmírnit vliv na elektrickou síť?

elektromobil nabíjení

Projekt Electric Nations zveřejnil prvotní závěry zatím největší studie vlivu elektromobilů na elektrickou síť. Po dobu 18 měsíců bylo zkoumáno chování 700 vlastníků elektromobilů. Hlavním závěrem je, že nabíjení elektromobilů skýtá dostatečnou flexibilitu, která by se dala využít při vyhlazování špiček odběru. Většina majitelů elektromobilů totiž nabíjí baterie, i když nejsou ani zpola vybité, a do sítě jsou zapojeny mnohem déle, než kolik je třeba k jejich dobití.

V rámci zkoumaného vzorku o velikosti 673 majitelů elektromobilů projekt za 18 měsíců sesbíral data z více než 140 tisíc nabíjecích cyklů. Dle prvotních analýz může být chytré dobíjení řešením rostoucího počtu elektromobilů připojených k elektrické síti.

4. Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě

Stavební část bioplynová stanice v Uherčicíc byla realizovaná firmou Navláčil (zdroj Navláčil)

Jedním z nejdůležitějších zdrojů, které ve svých energetických koncepcích pro Českou republiku předpokládají organizace Duha a Greenpeace, je využití biomasy. Je tak důležité se detailněji podívat na reálné možnosti tohoto zdroje.

Biomasa je jedním z nejdéle využívaných zdrojů energie. V následujícím textu tak budeme označovat organickou hmotu vzniklou během procesu fotosyntézy v zelených rostlinách, kterou lze využít pro získávání energie. V malém množství se to týká i živočišných surovin, ovšem i zde je základem fotosyntéza.

5. Power 2 Gas: Největší projekt by měl být spuštěn v roce 2023, chybí však podpora politiků

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy Open Grid Europe plánují vystavět nový Power to Gas projekt o celkovém instalovaném výkonu 100 MW. Očekávané celkové náklady projektu mají dosáhnout 150 milionů EUR.

Očekávaný rozvoj skladování elektrické energie se rozhodli „vzít do svých rukou“ provozovatele přenosové soustavy Amprion a plynárenské přepravní soustavy Open Grid Europe. Oproti obecnému předpokladu, že hlavní roli v oblasti skladování elektrické energie bude hrát akumulace v bateriích, se rozhodli rozvíjet projekt Power to Gas (P2G).

6. Čína chce vybudovat první solární elektrárnu ve vesmíru dodávající elektřinu na Zem

Čína se chystá ve vesmíru vybudovat první solární elektrárnu. Vědci už zahájili výstavbu experimentální základny ve městě Čchung-čching. Prvním krokem bude vývoj menší, zkušební elektrárny, která by měla být uvedena do provozu ve stratosféře v letech 2021 až 2025. Dalším krokem má být elektrárna o výkonu jednoho megawattu v roce 2030 a poté přijdou větší. Uvedl to list ministerstva vědy a technologií Science and Technology Daily.

Jak sdělil vědec Pchang Č‘-chao z čínské akademie vesmírných technologií, hmotnost elektrárny by měla činit zhruba 1000 tun, což je více než dvojnásobek váhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vědci zkoumají, zda by bylo možné elektrárnu vybudovat přímo ve vesmíru pomocí robotů a 3D tisku, aby se mohli vyhnout dopravě těžkých komponentů ze země.

7. BP předpovídá nárůst roční výroby elektřiny z jádra na 3400 TWh do roku 2040

Společnost BP zveřejnila Energy Outlook 2019, ve kterém očekává nárůst celosvětové výroby elektřiny z jaderných elektráren do roku 2040 na 3400 TWh za rok. V roce 2016 činila globální výroba elektřiny z jaderných elektráren podle dat ČEZ 2490 TWh.

Dokument si společnost zpracovala jako základ pro vytváření ekonomických analýz pro budoucí rozhodování. Energy Outlook je záměrně k dispozici veřejnosti, aby na toto téma vznikla širší debata.

8. Stát chce kvůli bloku uzavřít smlouvu s ČEZ, prioritou Dukovany

jaderná elektrárna dukovany

Stát chce kvůli plánované stavbě nového tuzemského jaderného bloku uzavřít s energetickou skupinou ČEZ smlouvu. Na dnešní konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v ČR to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl doplnil, že při přípravě stavby nového zařízení se stát zaměří na Dukovany. Smlouva s dceřinou společností ČEZ Elektrárna Dukovany II by mohla podle něj být podepsána ještě letos.

Detaily smlouvy ještě podle Babiše domluveny nejsou. Uvedl, že jejím prostřednictvím získá stát větší kontrolu nad výstavbou bloku a možnost jednat v případě, že se změní parametry trhu, či přebrat stavbu od ČEZ, kdyby hrozilo zvýšení nákladů. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva a tak povinnosti ČEZ jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí.

9. Analytička: Prodlužovat životnost jaderných elektráren je důležité

jaderná elektrárna dukovany

Pokud se nebude ve světě prodlužovat životnost jaderných elektráren, naroste produkce emisí, míní ředitelka divize Mezinárodní energetické agentury (IEA) Laura Cozziová. V takovém případě by poklesl podíl výroby elektřiny z jaderných zdrojů ze současných zhruba 20 procent na asi pět procent z celkové výroby energií v roce 2040. Cozziová to řekla na dnešní prezentaci publikace Světového energetického výhledu v budově ministerstva průmyslu a obchodu.

„Energetický sektor je velice významným producentem emisí. Když snížíme výrobu z jaderných elektráren, tak nám naroste produkce emisí,“ řekla Cozziová.

10. Nord Stream 2 stabilizuje ceny energie v ČR, uvedl náměstek MPO

Nord Stream

Plynovod Nord Stream 2 stabilizuje ceny energie v České republice. V případě, že by plynovod nevznikl, tuzemská energie by výrazně zdražila. Na dnešní diskusi Institutu pro politiku a společnost o budoucnosti energetické politiky Česka to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Prostřednictvím plynovodu bude ruský plynárenský koncern Gazprom dodávat plyn po dně Baltského moře do sousedního Německa.

Plynovod Nord Stream 2, který je již téměř hotov a zprovozněn by měl být koncem letošního roku, se vyhne území Ukrajiny. Náměstek Neděla však odmítl, že by Česko využíváním plynu z Nord Stream 2 negativně ovlivnilo pozici Ukrajiny.

Téma

Němečtí síťoví provozovatelé plánují výstavbu obřích baterií s výkonem odpovídajícím jadernému bloku

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy chtějí v jižním a severním Německu do roku 2025 otestovat pět obřích akumulátorů. Tzv. Netzboostery, jak jsou tyto baterie nazývány, by měly umožnit vyšší využití stávajících vedení, snížit nároky na výstavbu nových vedení a uspořit výdaje za nákladný redispečink. Nyní je na německém regulátorovi, aby pilotní projekty na základě jejich přínosu a nákladů ve srovnání s jinými variantami řešení schválil.

S rekordními investicemi do lithium-iontových baterií chtějí němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) otestovat nové řešení umožňující vyšší využití stávající soustavy redukující nutnost výstavby nových vedení a využívání nákladného redispečinku. Do roku 2025 má být v jižním a severním Německu podle návrhu plánu pro rozvoj přenosové soustavy do roku 2030 (Netzentwicklungsplan 2030)vybudováno pět takových úložišť neboli Netzboosterů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{„country“:“CZE“,“type“:“AREA“,“to“:“2019-02-24″,“from“:“2019-02-17″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-02-17″,“end_date“:“2019-02-24″}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“to“:“2019-02-24″,“from“:“2019-02-17″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-02-17″,“end_date“:“2019-02-24″}

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *