Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Spolkový úřad: Recyklace mnoha větrných turbín může být nad možnosti německého průmyslu

Německo se v nadcházejících letech zřejmě bude muset vypořádat s novou výzvou v podobě recyklace materiálů z velkého množství starých větrných turbín, kterým bude končit provozní podpora. Podle studie německého spolkového úřadu recyklační kapacity německého průmyslu nemusí stačit a na recyklaci budou v nadcházejících desetiletích chybět provozovatelům stovky milionů eur.

V Německu je v současnosti v provozu více než 27 tisíc onshore větrných elektráren, což je řadí mezi obnovitelnými zdroji z pohledu jak instalovaného výkonu tak i výroby elektrické energie v zemi na první příčku. Od roku 2021 první z těchto turbín začnou přicházet o provozní podporu, a jejich další provoz je tak nejistý.

2. Česká republika se připojí k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Česká republika se 19. listopadu spolu s dalšími šesti státy připojí k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou. V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC), který je nástupcem projektu XBID, tak bude zapojeno již 21 evropských států.

Skupina sedmi zemí, ve které je kromě České republiky také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko, se má od 19. listopadu připojit v rámci tzv. druhé vlny Lokálních implementáčních projektů k 14 evropským zemím, které již mají propojené vnitrodenní trhy s elektřinou.

3. Rusko dokončilo první testy jaderného paliva odolného vůči haváriím

TVEL, dceřiná společnost ruského Rosatomu a výrobce jaderného paliva, dokončila první fázi testování svého „accident-tolerant fuel“ (ATF), tedy paliva se zvýšenou odolností pro případy jaderných havárií. Zkouška probíhala uvnitř reaktoru ve Státním výzkumném institutu jaderných reaktorů v ruském Dimitrovgradě.

V lednu tohoto roku byly dva experimentální ATF palivové soubory spolu s VVER a západními PWR palivovými proutky zavezeny do vodní smyčky výzkumného reaktoru MIR s odpovídajícími fyzikálně-chemickými vlastnostmi.

4. Německo: I přes odklon od uhlí má být spuštěna nová černouhelná elektrárna. Realita nebo bluff Uniperu?

Navzdory plánovanému odklonu od uhlí oznámil německý Uniper, že svou černouhelnou elektrárnu Datteln 4 v lednu příštího připojí k rozvodné síti. Agentuře Reuters zprávu potvrdili představitelé z odvětví i vládních kruhů. Oficiálně zpráva však zatím potvrzena nebyla, německé ministerstvo hospodářství chce předložit svůj návrh zákona o ukončení výroby z uhlí za dva týdny.

Uniper do černouhelné elektrárny Datteln 4 situované na severu Porúří investoval více než 1,5 miliardy eur. Je považována za nejmodernější a nejekologičtější elektrárnu svého druhu v Evropě. Ačkoliv by elektrárna emitovala do ovzduší ve srovnání se staršími uhelnými elektrárnami v Německu mnohem méně CO₂ a dalších škodlivin, tzv. uhelná komise doporučila, aby dosud nezprovozněné uhelné elektrárny již nebyly připojeny k rozvodné síti.

5. Dění na trhu s plynem: Nord Stream 2, TurkStream a vyjednávání o tranzitu přes Ukrajinu

Výstavba plynovodu Nord Stream 2 by měla být dokončena během několika příštích měsíců, uvedli analytici CNBC minulý čtvrtek, a to navzdory tvrdé opozici ze strany USA a některých členských států EU.

Po měsících zvažování Dánsko minulý týden oznámilo, že dává zelenou realizaci plynovodu Nord Streamu 2. Nový plynovod vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již ve výstavbě a jeho trasa se táhne podél plynovodu Nord Stream. Množství zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy se tak může díky novému plynovodu zdvojnásobit. Kapacita plynovodu Nord Stream a Nord Stream 2 bude dohromady 110 miliard m³/rok.

6. Velká Británie zakázala těžbu plynu frakováním, důvodem jsou dřívější otřesy v Preston New Road

Vláda Spojeného království rozhodla o zákazu frakování na území Anglie kvůli obavám z případných otřesů, které jsou s frakováním spojeny. Rozhodnutí vlády reaguje na studii, která zkoumala otřesy o síle 2,9 stupně způsobené frakováním v lokalitě Preston New Road.

S rozvojem těžby zemního plynu a ropy za pomocí frakování se i Velká Británie nechala zlákat k tomu, aby na svém území provedla několik průzkumů. Ty měly předpovědět, zda bude těžba na ostrovech perspektivní a proveditelná.

7. Saúdská Arábie vyjednává o nových jaderných blocích s pěti dodavateli

Saúdská Arábie jedná s celkem pěti dodavateli jaderných zařízení o dodávce prvních jaderných bloků na území království. Ve hře jsou americký Westinghouse, francouzská EDF, ruský Rosatom, čínská CNNC a jihokorejské KEPCO. Saúdská Arábie tak pravděpodobně bude druhou zemí Perského zálivu po Spojených Arabských Emirátech, která bude disponovat jadernou elektrárnou.

Saúdskoarabské království vyjednává, podle informací zahraniční agentury S&P Global Platts, o dodávce prvních dvou jaderných bloků s celkem pěti společnostmi. Mezi dodavatele, se kterými země komunikuje, se řadí americký Westinghouse, francouzská EDF, ruský Rosatom, čínská CNNC a jihokorejské KEPCO. Tendr na dodávku by měla Saúdská Arábie spustit příští rok.

8. Merkelová: Německo potřebuje do roku 2030 milion dobíjecích stanic

Podle německé kancléřky Německo potřebuje až milion nových nabíjecích míst pro elektromobily, aby dosáhlo svých cílů do roku 2030. Podle energetických společností ale v počtu nabíječek nyní není problém, řada z nich je totiž nevyužitá kvůli malému počtu elektromobilů na německých silnicích.

Německá infrastruktura se podle kancléřky Angely Merkelové má v následujících deseti letech rozrůst až o jeden milion nových nabíjecích stanic, aby byly pokryty požadavky pro nabíjení elektromobilů.

9. IEA: Ke zvyšování energetické účinnosti dochází příliš pomalu. Rok 2018 byl nejhorším rokem za poslední dekádu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala zprávu o vývoji energetické účinnosti ve světové energetice s názvem Energy Efficiency 2019. Podle této zprávy trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 došlo k nejnižšímu zvýšení účinnosti využití energie od počátku této dekády.

Podle každoročně vydávané zprávy IEA trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 se tzv. světová primární energetická intenzita zlepšila pouze o 1,2 %. Jedná se o nejnižší tempo zlepšení od začátku této dekády.

10. V Polsku má vyrůst první větrná farma bez dotací

Soukromá polská společnost Polenergia zahájila přípravu projektu větrné farmy, která jako první nebude ke své realizaci vyžadovat finanční podporu v podobě dotací. Projekt Szymankowo bude mít instalovaný výkon 38 MW a zprovozněn má být v roce 2021. Polenergia přesto nevyloučila svou účast v aukci obnovitelných zdrojů energie konající se příští měsíc.

Větrná farma Szymankowo s instalovaným výkonem 38 MW bude prvním velkým projektem v oblasti obnovitelné energetiky v Polsku, který nebude vyžadovat státní dotace, ani dlouhodobý kontrakt, aby byl realizován. Větrná farma se bude nacházet v severním Polsku, v Pomořansku a její uvedení do provozu se plánuje na rok 2021.

Výstup USA z Pařížské dohody

Spojené státy vystupují z Pařížské dohody

Od pondělí mohou Spojené státy americké oficiálně zahájit proces výstupu z Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Podmínky dohody stanoví, že země, které dohodu přijaly, nesmí ze smlouvy vystoupit ve lhůtě tří let od jejího přijetí. USA tedy mohly poprvé formálně zažádat o přerušení své účasti na mezinárodním klimatickém paktu 4. listopadu 2019.

Spojené státy americké se v dohodě zavázaly k 26-28% snížení svých emisí skleníkových plynů do roku 2025 ve srovnání s úrovní v roce 2005. Vystoupení z dohody bylo jedním z nejhlasitějších slibů Donalda Trumpa při jeho prezidentské kampani v roce 2016.

Čína a Francie reagují na výstup USA z Pařížské dohody její opětovnou podporou

Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Xi Jinping ve středu vydali společné prohlášení, kterým znovu potvrdili svou silnou podporu Pařížské dohody. Učinili tak po rozhodnutí Spojených států, které mají v plánu po čtyřech letech od dohody odstoupit. O prohlášení ve středu informovala agentura Reuters.

USA v pondělí podnikly první formální krok v jednoletém procesu k ukončení globálního paktu, který je součástí širší strategie prezidenta Donalda Trumpa ke snížení regulace amerického průmyslu. Jakmile vystoupí, stanou se prakticky jedinou zemí mimo dohodu.

Inovativní technologie

Američtí vědci našli nový způsob, jak zkrátit dobu nabíjení Li-ion baterií na polovinu

Přestože se technologie akumulace elektrické energie, v posledních letech s lithium-iontovými bateriemi v čele, neustále vyvíjí, dlouhá doba dobíjení baterií je stále jednou z překážek pro jejich širší uplatnění v automobilovém průmyslu. Vědci z americké národní laboratoře nyní představili nový mechanismus, který by měl zkrátit dobu nabíjení Li-ion baterií na polovinu, aniž by došlo k jejich urychlené degradaci.

Dlouhá doba dobíjení baterií je jedním z hlavních neduhů vozidel s elektrickým pohonem. Vědci z Národní laboratoře Argonne, spadající pod americké ministerstvo energetiky, nyní představili nový mechanismus pro urychlení nabíjení lithium-iontových baterií.

Téma

Spotřeba energie v Německu klesá. Země se tak přiblíží svému klimatickému cíli více, než se předpokládalo

Spotřeba energie v Německu klesá druhým rokem v řadě, příčinou jsou rostoucí efektivita využívání energie, proměna energetického mixu, klesající export elektřiny a strukturální změny tvorby přidané hodnoty. Spolu s tím klesají i emise CO2, a pokud bude tento trend pokračovat, může se země přiblížit ke svému cíli v oblasti klimatu do roku 2020 více, než se obecně očekávalo.

Dle předběžného výpočtu Arbeitsgemeinschaft Energiebilanzen (AGEB), institutu vyhodnocujícího energetické statistiky Německa, poklesla spotřeba primární energie největší evropské ekonomiky za prvních devět měsíců letošního roku meziročně o 2,3 % na 9 258 PJ. Stejný meziroční pokles je předpokládán i pro celý rok 2019, kdy má spotřeba primární energie dosáhnout 12 810 PJ.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu