Německo se v nadcházejících letech zřejmě bude muset vypořádat s novou výzvou v podobě recyklace materiálů z velkého množství starých větrných turbín, kterým bude končit provozní podpora. Podle studie německého spolkového úřadu recyklační kapacity německého průmyslu nemusí stačit a na recyklaci budou v nadcházejících desetiletích chybět provozovatelům stovky milionů eur.

V Německu je v současnosti v provozu více než 27 tisíc onshore větrných elektráren, což je řadí mezi obnovitelnými zdroji z pohledu jak instalovaného výkonu tak i výroby elektrické energie v zemi na první příčku. Od roku 2021 první z těchto turbín začnou přicházet o provozní podporu, a jejich další provoz je tak nejistý.

Jelikož v Německu je výstavba nových větrných elektráren vzhledem k odporu části veřejnost a regulacím obtížná, staré elektrárny mohou být nahrazeny výkonnějšími stroji s vyšším výkonem a vyšší výrobou (tzv. repowering). V závislosti na technicko-ekonomických podmínkách však mohou staré elektrárny rovněž zůstat v provozu.

Od roku 2021 se vzhledem ke konci podpory prvních elektráren nicméně očekává vyšší objem vyřazených elektráren z provozu. Podle studie německého Spolkového úřadu pro životní prostředí by recyklace lopatek tisíců starých větrných turbín mohla představovat obtíže pro německý průmysl, jehož kapacity by na takovýto objem nemusely vystačit.

„Spolková vláda a státy musí rychle přijít s pokyny pro demontáž větrných turbín. Potřebujeme jasná pravidla pro rozsah a postup ochrany lidí a životního prostředí a recyklace cenných materiálů,“ říká předsedkyně spolkového úřadu Maria Krautzbergerová.

Zatímco ocel tvořící tubus elektrárny, beton v základech, hliník, měď a další materiály mohou být relativně snadno recyklovány, v případě lopatek větrných turbín se jedná o jiný případ. Podle úřadu by již do 5 let mohl objem vyřazených lopatek dosáhnout 70 tisíc tun ročně. V zemi přitom podle úřadu funguje pouze jeden závod na recyklaci sklolaminátu, který je běžným materiálem pro jejich výrobu.

Přestože provozovatelé větrných elektráren si musí část svých výdělků odkládat na jejich budoucí demontáž, podle studie úřadu nejsou rezervy dostatečné. Již od poloviny příští dekády hrozí nedostatek financí, přičemž v roce 2038 by deficit měl dosáhnout 300 milionů eur.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *