Majitelé chat a chalup chtějí fotovoltaiky na střechu, ovšem většina z nich netuší, že elektřinu musejí spotřebovat v reálném čase. Nejpozději do 15 minut od výroby. Sdílet energii se tak vyplatí jen s tím, kdo je přes den doma, nebo s firmami.

Bezmála pětina českých chalupářů má na střeše některý typ solárního systému, ať už kolektory na ohřev vody, nebo rovnou fotovoltaické panely. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Epet na vzorku více než tisíce respondentů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Výrobci plynových turbín navyšují kapacity, čekací lhůty se však stále prodlužují

Globální trh s plynovými turbínami čelí nebývalému tlaku. Čekací lhůty se od roku 2023 prudce zvýšily. Plynové turbíny, schopné pružně reagovat na výkyvy výroby z OZE, se stávají poměrně vzácným zbožím. Hlavní výrobci se snaží překotně rozšiřovat výrobní kapacity, stále rostoucí poptávka však převyšuje jejich možnosti. Za natolik strmým nárůstem poptávky přitom stojí zejména rozmach datových center a umělé inteligence.

Tři hlavní světoví výrobci – Mitsubishi Power, Siemens Energy a General Electric – čelí rekordnímu objemu objednávek. Jak vyplývá z dat Electric Power Research Institute, ještě před dvěma lety byly čekací lhůty na nejvýkonnější turbíny zpravidla do tří let. Letos je již průměrná čekací doba pětiletá, přičemž na některé zařízení si odběratelé počkají až sedm let.

Celý článek najdete ZDE.

5. Česko má za sebou další aukce pro POZE: Vítr skončil fiaskem, u kogenerace byl naopak výkonu přebytek

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo na svých webových stránkách výsledky aukcí pro podporované zdroje energie (POZE). Aukce proběhly pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu a tepla (KVET), větrné elektrárny (VTE) a malé vodní elektrárny (MVE). Aukce pro KVET a MVE se naplnily zcela, naopak v případě VTE byl do aukce přihlášen jediný projekt, přičemž jeho instalovaný výkon nepředstavoval ani 3 % ze soutěženého objemu.

Aukce na KVET táhnou. Vypsaný objem v první výzvě letošního roku činil 905 MW a maximální referenční cena v aukci byla stanovena na 4190 CZK/MWh. V aukci bylo vyhodnocováno celkem 57 nabídek, z nichž ve výsledku uspělo 48.

Celý článek najdete ZDE.

6. Komise: Světové emise rostou, EU ale vede v jejich snižování

EmiseGlobální emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2024 opět bezprecedentního maxima. Jak ale uvádí Evropská komise, hlavním světovým ekonomikám se daří skloubit hospodářský růst s omezením emisí. EU je v tomto lídrem.

Jak uvedla na svých stránkách evropská exekutiva, podle databáze emisí Evropské komise pro globální atmosférický výzkum (EDGAR) vyprodukovaly lidské činnosti v roce 2024 celkem 53,2 gigatun ekvivalentu CO2. To představuje nárůst o 1,3 % oproti předchozímu roku a přibližně roční emise celého Německa. Tento růst byl způsoben především energetickým sektorem, který zaznamenal největší absolutní nárůst.

Celý článek najdete ZDE.

7. Akcie Orstedu, jednoho z globálních lídrů energetické transformace, zažily volný pád

Dánský energetický gigant, společnost Orsted, na počátku minulého měsíce oznámil, že hodlá uskutečnit úpis nových akcií v hodnotě až 9,4 mld. USD. Tato emise by odpovídala více než dvěma třetinám současné tržní kapitalizace společnosti a je reakcí na kombinaci nepříznivých faktorů, kterým Orsted čelí. Úpis ale může značně zkomplikovat rozhodnutíadministrativy Donalda Trumpa, která přikázala zastavit výstavbu již téměř dokončeného projektu.

Dánská společnost Orsted je v současnosti spojována především s rozvojem větrných elektráren, a to zvláště na moři (tzv. offshore větrných elektráren). Jejím největším akcionářem je dánský stát, který drží 50,1 % akcií. Sektor však čelí mnoha překážkám – jednou z těch největších je změna politiky USA k rozvoji offshore větrných parků od nástupu Donalda Trumpa do úřadu. Jde mimo jiné o snížení daňových úlev či dokonce v některých případech o přikázání k zastavení prací u rozestavěných a povolených projektů (dříve například projekt Empire Wind od Equinoru, příkaz byl ale později zrušen).

Celý článek najdete ZDE.

8. Švédsko spustilo rekordní solární farmu, většinu energie odebere H&M

Na bývalém letišti v jižním Švédsku začala vyrábět elektřinu solární farma Hultsfred. Jedná se o největší solární elektrárnu v zemi. K realizaci projektu přispěla dlouhodobá smlouva na odběr elektřiny s oděvním řetězcem H&M, který tak naplňuje své klimatické závazky. Informoval o tom server ESG News.

Letiště proměněné v elektrárnu

Hultsfred Solar Farm se rozkládá na ploše 130 hektarů a tvoří ji 174 tisíc solárních panelů. Ročně vyrobí kolem 100 GWh elektrické energie.Projekt vyvinuly společnosti Alight a Neoen, které jej označují za milník švédské energetiky. Pro společnost Neoen se jedná o čtvrtý provozní projekt ve Švédsku, a společnost tak v zemi provozuje elektrárny o instalovaném výkonu 304 MW.

Celý článek najdete ZDE.

9. Soud EU zrušil povolení státní podpory stavby maďarské elektrárny Paks II

Soudní dvůr Evropské unie zrušil rozhodnutí Evropské komise (EK) povolit státní podporu stavby maďarské jaderné elektrárny Paks II. Soud o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Nejvyšší soudní instance EU vyhověla stížnosti Rakouska, které nesouhlasilo s verdiktem nižšího unijního soudu, jenž v roce 2022 rozhodnutí EK schválil. Maďarská vláda se předloni dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků elektrárny, které mají být podle Moskvy předány začátkem příštího desetiletí.

Soud dnes uvedl, že komise nedostatečně posoudila, zda je státní financování dostavby elektrárny v souladu s právem EU. Unijní exekutiva v roce 2017 dospěla k závěru, že postup Maďarska neporušuje unijní pravidla pro státní podporu, a projekt schválila. Podle soudu však měla také prověřit, zda není v rozporu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Přímé zadání zakázky bylo nezbytné pro přidělení státní podpory stavbě, proto měla komise zkoumat i tento aspekt, uvedl soud.

Celý článek najdete ZDE.

10. V Nizozemsku dokončili výstavbu 32km vodíkovodu v rotterdamském přístavu

Nizozemská plynárenská společnost Gasunie dokončila výstavbu první části národní vodíkové sítě, kterou je úsek o délce 32 kilometrů v rotterdamském přístavu spojující průmyslovou zónu s plánovanými elektrolyzéry, kde bude probíhat výroba zeleného vodíku. Následovat bude testovací fáze a přípravy na uvedení do provozu. To by mělo proběhnout v dubnu 2026.

Výstavba první části nizozemské páteřní vodíkové sítě začala po několikaleté přípravě v dubnu 2024. Po dokončení v roce 2033 by měla mít délku 1 200 kilometrů a přístav v Rotterdamu by se díky ní měl stát významným vstupním bodem pro dovoz vodíku do Evropy, jelikož v plánu jsou i napojení na vodíkové sítě Německa či Belgie.

Celý článek najdete ZDE.