Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. EU nebude mít zřejmě k dispozici dostatek LNG pro doplnění zásob plynu před zimou

Evropské zásobníky zemního plynu se začátkem dubna konečně začaly plnit. Slabá výchozí pozice po zimě a aktuální situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) nicméně podle analytiků z Oxfordského institutu pro energetická studia povedou k dosažení pouze 70% naplnění před nadcházející zimou. Pro dosažení stejné úrovně naplnění jako v loňském roce by importy LNG mezi květnem a říjnem musely činit alespoň 70 mld. m3 (zhruba 750 TWh).

Evropa vstoupila do hlavní části vtláčecí sezóny s relativně nízkou úrovní zásob zemního plynu. Podle dat dostupných na Energostatu byly na začátku dubna evropské zásobníky plné ani ne z 30 %. Aktuálně činí naplněnost necelých 45 %, což je třetí nejnižší hodnota pro toto období za posledních 10 let.

Celý článek najdete ZDE.

2. Švédsko a Norsko ohrožují evropskou energetickou bezpečnost, uvádí dánští energetici

Plány Švédska a Norska omezit nebo neobnovit část elektrických propojení s Dánskem vyvolávají obavy energetického sektoru. Podle organizace Green Power Denmark jsou přeshraniční vedení klíčová nejen pro bezpečnost dodávek v jednotlivých zemích, ale i pro fungování evropského trhu s elektřinou. Omezení propojení by mohlo vést k vyšším cenám, většímu riziku nedostatku elektřiny a komplikovat integraci obnovitelných zdrojů energie v celém regionu.

Dánský sektor obnovitelných zdrojů energie varuje před negativními dopady možného omezení elektrických propojení, tzv. interkonektorů mezi severskými zeměmi. Podle organizace Green Power Denmark by omezení přeshraničních vedení mezi Dánskem, Švédskem a Norskem mohlo narušit stabilitu evropské energetické soustavy a vytvořit nové překážky pro efektivní obchodování s elektřinou.

Celý článek najdete ZDE.

3. Německo se po dvou letech vrací do role čistého vývozce elektřiny

Německo je poprvé od konce roku 2023 čistým vývozcem elektrické energie. Roste především produkce větrné energie, důležité ale zůstává také uhlí. Dovoz elektřiny v prvním čtvrtletí klesl o 15,5 procenta, zatímco vývoz do zahraničí se o více než 20 procent zvýšil. Výsledkem pak byl přebytek 3,1 miliardy kilowatthodin (kWh), informovaldnes německý statistický úřad.

V prvním čtvrtletí bylo v Německu vyrobeno a do sítě dodáno celkem 126,6 miliardy kWh elektřiny. Více než polovina, konkrétně 53,3 procenta, pocházela z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce. Zatímco výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vzrostla téměř o 14 procent na 67,5 miliardy kilowatthodin, konvenční výroba elektřiny se meziročně téměř o dvě procenta snížila a dosáhla 59,1 miliardy kilowatthodin.

Celý článek najdete ZDE.

4. Komise má výhrady k podpoře nových Dukovan

Evropská komise zveřejnila podrobnosti k formálnímu šetření českého modelu podpory pro výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Šetření sice bylo oficiálně zahájeno již na konci loňského roku, teprve nyní k němu však byly zveřejněny bližší podrobnosti. Komise má k navržené podpoře hned několik výhrad. Navržená podpora podle ní může být příliš štědrá. Česko zároveň nedodalo dostatek detailů, aby bylo možné posoudit její dopad na trh. Jde o úvodní stanovisko Evropské komise k návrhu podpory, přičemž výsledná podoba veřejné podpory bude předmětem dalších vyjednávání.

Evropská komise zveřejnila na přelomu měsíce podrobnosti k řízení o české notifikaci podpory dvou nových bloků v Dukovanech. Česko podporu notifikovalo 2. října 2025, přičemž jde podle rozhodnutí o širší model než v případě dříve schválené podpory pro samostatný pátý blok. Nově se posuzují dva bloky, změněný investorský model a rozsáhlejší "balík" podpory.

Celý článek najdete ZDE.

5. Evropská komise povolila Německu podpořit průmysl kombinací dvou energetických podpor

Německo získalo souhlas Evropské komise s dočasným rozšířením podpory energeticky náročného průmyslu. Firmy budou moci během roku 2026 současně čerpat podporu na cenu elektřiny i kompenzace nepřímých nákladů emisního obchodování. Německá vláda si od opatření slibuje posílení konkurenceschopnosti průmyslu, který se v posledních letech potýká s vysokými cenami energie, slabou poptávkou i rostoucím tlakem zahraniční konkurence. Kritici však upozorňují, že jde pouze o krátkodobé řešení bez dlouhodobé strategie.

Německá vláda dosáhla dohody s Evropskou komisí, která umožní energeticky náročným podnikům v roce 2026 souběžně využívat dva významné programy státní podpory. Opatření oznámila německá ministryně hospodářství Katharina Reicheová v rozhovoru pro deník Handelsblatt.

Celý článek najdete ZDE.

6. Němečtí energetici i ekologové odmítají kvóty na bezemisní paliva pro vytápění

Německá vláda chce nahradit dosavadní povinnost využívat při instalaci nových zdrojů tepla minimálně 65 % obnovitelné energie systémem povinného přimíchávání bezemisních paliv do fosilního plynu a topných olejů. Proti návrhu se však nečekaně postavila široká koalice energetických společností, profesních svazů i ekologických organizací. Kritici varují, že biometan a vodík budou pro vytápění domácností drahé a nedostatkové, což může vést k vyšším nákladům pro spotřebitele a zároveň zpomalit dekarbonizaci sektoru budov.

Německá debata o dekarbonizaci vytápění je předmětem dalších sporů. Vláda kancléře Friedricha Merze připravuje reformu zákona o energetické náročnosti budov (GEG), která ruší kontroverzní požadavek zavedený v roce 2023 na využití alespoň 65 % obnovitelné energie u nově instalovaných systémů vytápění. Místo toho chce zavést tzv. kvótu bezemisních paliv, podle níž by se do distribuovaného plynu a topných olejů postupně přimíchávaly klimaticky neutrální alternativy, jako biometan, biooleje nebo vodík.

Celý článek najdete ZDE.

7. Podíl českých firem na Dukovanech je 20 procent, říká Havlíček

Na dostavbě dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany, kterou získala jihokorejská společnost KHNP, mají teď čeští subdodavatelé podíl kolem 20 procent. ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navštívili plzeňskou Škodu JS, předního evropského výrobce a dodavatele zařízení pro jadernou energetiku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s oborovými svazy vyjednají co nejvyšší podíl subdodávek českých podniků. První nový dukovanský blok by měl být hotový v roce 2036, druhý o rok později. Jde o zakázku za více než 400 miliard Kč.

Celý článek najdete ZDE.

8. Švédsko obdrželo další žádost o výstavbu malých modulárních reaktorů

Švédská vláda obdržela již třetí žádost o výstavbu nové jaderné elektrárny složené z malých modulárních reaktorů. Jako další do řady se staví projekt elektrárny v Nyköpingu, zahrnující až čtyři reaktory s výkonem až 1400 MWe. Zahájení komerčního provozu by se první reaktor mohl v případě souhlasného stanoviska dočkat na začátku 30. let. Švédsko nastartovalo zájem o nové jaderné zdroje státní podporou a opatřeními na podporu výstavby.

Švédská společnost Studsvik, poskytující technické služby v jaderné energetice, oznámila, že švédské vládě předala žádost o výstavbu elektrárny skládající se z malých modulárních reaktorů. Žádost týkající se dvou až čtyř nových reaktorů předali zástupci společnosti přímo ministrovi pro klima a životní prostředí. Studsvik plánuje využít pro výstavbu jaderné elektrárny svoji lokalitu Nyköping. Ta leží ve stejné nabídkové zóně (SE3) jako hlavní město Stockholm, ve které se dle společnosti rozevírají nůžky mezi nabídkou a poptávkou.

Celý článek najdete ZDE.

9. V jaderné elektrárně Hinkley Point C usadili tlakovou nádobu druhého reaktoru 

Stavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point C dosáhla dalšího klíčového milníku. Instalace 500tunové tlakové nádoby druhého bloku EPR ukazuje, jak EDF využívá zkušenosti z výstavby prvního bloku pro zrychlení výstavby i pro navazující projekt Sizewell C. 

Společnost EDF Energy dokončila instalaci tlakové nádoby reaktoru pro druhý blok jaderné elektrárny Hinkley Point C v Somersetu. Dvoudenní operace začala ve čtvrtek ráno a skončila v pátek odpoledne usazením nádoby na reaktorovém sále 2. bloku.

Celý článek najdete ZDE.

10. U Prunéřova začala stavba horkovodu do Kadaně za 430 milionů

U Prunéřova na Chomutovsku začali dělníci stavět téměř šestikilometrový horkovod do Kadaně. Po jeho dokončení se změní centrální zásobování města se zhruba 18.000 obyvateli. Doposud dostávali teplo vyrobené z uhlí v elektrárně Tušimice. Z Prunéřova půjde teplo z biomasy a plynu. Náklady na stavbu jsou 430 milionů korun, uvedl ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Libor Štěpán.

Kadaň měla 50 let teplo z uhlí ze sousedních Tušimic.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu