Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

6. ČEZ a Třinecké železárny se dohodly na dodávkách z 500 km vzdálené fotovoltaiky

Energetická společnost ČEZ ESCO uzavřela s Třineckými železárnami svůj první kontrakt na přímé dodávky elektřiny od výrobce z konkrétního zdroje, který bude mimo areál odběratele. Železárny budou po dobu minimálně tří let odebírat 4,4 gigawatthodiny (GWh) elektřiny ročně ze solární elektrárny Vrskmaň na Chomutovsku, která je zhruba 500 kilometrů od hutí. ČTK o tom dnes informovala skupina ČEZ.

Smlouva s Třineckými železárnami je prvním takzvaným off-site PPA kontraktem ČEZ, kdy zdroj elektřiny bude mimo areál odběratele. Dodávky pro železárny zajistí 500 kilometrů vzdálená fotovoltaická elektrárna ve Vrskmani u Chomutova. Vznikla v areálu bývalého dolu Jan Šverma na místě, které dřív sloužilo jako technické zázemí, šachta prostor využívala pro manipulaci důlní techniky. Fotovoltaika o instalovaném výkonu 4,78 MW je v provozu od loňského léta.

Celý článek najdete ZDE.

7. EU představila plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany

Brusel 26. února (zpravodajka ČTK) – Evropská komise (EK) dnes předložila plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany, dokončení energetické unie, přilákání investic a lepší připravenost na potenciální energetické krize. Cílem plánu je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu Kč) ročně. Informoval o tom dnes eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu.

„Vysoké ceny energií poškozují naši schopnost konkurovat, platíme za energii třikrát, čtyřikrát tolik než naši konkurenti ve Spojených státech. Zároveň naši občané nezvládají platit účty za energie, což je nepřípustné. Ceny za energie musíme zásadně snížit,“ uvedl na tiskové konferenci Jörgensen.

Celý článek najdete ZDE.

8. Biometan je ideální k “ozelenění” plynu. Vodík prodražuje i evropská regulace, říká šéf plynárenského svazu

Rozvoj plynárenského sektoru v České republice čelí klíčovým výzvám – mnozí vidí dekarbonizaci prostě jako ochod od plynu, plynárníci pak jako postupný nástup obnovitelných plynů. Ve druhé části rozhovoru s Josefem Kotrbou, šéfem Českého plynárenského svazu, se dozvíte, jak hodnotí budoucnost zemního plynu, roli vodíku a přechod na obnovitelné alternativy.

Řešili jsme také to, proč je pro stabilitu sektoru klíčová dlouhodobá strategie a jak může realistický přístup politiků zajistit efektivní transformaci bez nadměrné závislosti na dotacích.

Celý článek najdete ZDE.

9. Německo: Bez záložních plynových zdrojů bude trh čelit cenovým šokům

Zajištění dostatku výrobních kapacit na období nízké výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je dlouhodobě tématem pro německou energetiku. Jedním z dílků skládačky řešení by měly být záložní paroplynové elektrárny, nicméně původní plány prozatím padly spolu s minulou vládou. Podle některých odborníků tak bude Německo nadále čelit potřebě dovozu elektřiny a vysoké cenové volatilitě na krátkodobých trzích s elektřinou.

S úbytkem disponibilních zdrojů v soustavě, zejména uhelných elektráren, v posledních letech roste volatilita na energetických trzích. Během období vysoké výroby z obnovitelných zdrojů ceny elektřiny klesají k nule nebo do záporných hodnot, v opačném případě atakují až tisíce eur za MWh. V případě záporných cen elektřiny byl loňský rok vůbec rekordní. Podobně se však během loňské a letošní zimy vyskytlo několik období, kdy nízká výroba elektřiny z větrných elektráren tlačila ceny prudce nahoru.

Celý článek najdete ZDE.

10. Jak na dekarbonizaci ekonomiky? Většinu jde vyřešit elektrifikací, těžší to bude mít průmysl

Dekarbonizace, kterou musí česká energetika, průmysl či doprava projít, má jednak srazit emise oxidu uhličitého v ovzduší, ale může také vyzdvihnout inovativní české firmy. Pokud neudržíme tempo s celou Evropou, hrozí naopak odliv některých odvětví do zemí, které se stihly připravit na „zelenou transformaci“ lépe a vytvořily atraktivní podmínky pro investory.

Investice do snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu vyjdou podle ministerstva životního prostředí do roku 2030 přibližně na 2,8 bilionu korun. Po­dle výpočtu poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) to bude do roku 2050 kumulativně 3,2 bilionu korun (odpovídá asi sto až 200 miliardám korun ročně do roku 2050 a 1,5 až třem procentům HDP.

Celý článek najdete ZDE.

10. Vláda chce od KHNP ještě před dohodou k Dukovanům garanci zapojení českých firem

Česká vláda bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň 30procentního podílu českých firem na stavbě. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu na 60 procentech projektu. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Vlček v minulém týdnu absolvoval pracovní cestu do Jižní Koreje. Podle ministra bylo hlavním cílem cesty jednání o dalším posunu v přípravě projektu a také o zapojení českého průmyslu.

Celý článek najdete ZDE.