Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Rumunsko podniká kroky k navýšení těžby plynu. Brzy by se mělo stát vývozcem

S poklesem dodávek ruského plynu v posledních letech, ke kterému dále přispělo nedávné ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu, je otázka energetické bezpečnosti Evropy často skloňovaným tématem. Rozvoj lokální těžby zemního plynu sice probíhá velmi pomalu a v omezené míře, nicméně nové projekty jsou na obzoru. Jedním z nich je i plynárenské pole Neptun Deep, které by mělo Rumunsku umožnit stát se vývozcem plynu. Společnosti stojící za tímto projektem v tomto týdnu oznámily, že před několika dny zahájily vrtací práce.

Rumunsko je jednou ze zemí EU, která by se během krátké doby mohla stát nezávislou na dovozu zemního plynu. Nezávislost by jí měl zajistit rozvoj těžby z plynového pole Neptun Deep, které se nachází pod dnem Černého moře. Pole, na jehož rozvoj drží práva společnosti OMV Petrom a státem ovládaná společnost Romgaz, ukrývá na 100 miliard kubíků plynu.

Celý článek najdete ZDE.

2. Šéf energetického regulátora: Slovensko ukončí dotace pro OZE

Jozef Holjenčík, který zastává funkci předsedy Úřadu pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO), uvedl, že nevidí smysl v pokračování státní podpory pro obnovitelné zdroje. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv. Toto kontroverzní prohlášení přichází v době, kdy Slovensko podle Evropské komise nesplňuje cíle Evropské unie zaměřené na zvyšování podílu zelené energie v energetickém mixu. Na ukončení podpory mohou doplatit stovky výrobců energie z obnovitelných zdrojů.

Negativní postoj předsedy ÚRSO k obnovitelným zdrojům však nepředstavuje žádnou novinku. Za poslední měsíc se Holjenčík nechal několikrát slyšet, že období "zelených" spekulantů skončilo, přičemž zdůraznil nutnost návratu ke "zdravému rozumu".

Celý článek najdete ZDE.

3. Kanadští producenti a opozice vyzývají ke zrušení systému zpoplatnění uhlíku

Skupina kanadských ropných a plynárenských společností spolu s představiteli politické opozice minulý týden vyzvala ke zrušení federálního systému zpoplatnění emisí uhlíku. Tento systém je obdobou evropského systému emisních povolenek. Kritici tvrdí, že uhlíková daň poškozuje konkurenceschopnost kanadských podniků a znevýhodňuje je oproti zemím, které podobná opatření nemají, jako jsou Spojené státy. Naopak zastánci argumentují, že je klíčová pro podporu obchodních vztahů s environmentálně progresivními partnery.

Celkem 14 ředitelů ropných a plynárenských společností včetně vůdců politické opozice vyzvalo minulý týden ke zrušení systému zpoplatnění emisí uhlíku. Ten v zemi funguje od roku 2019. Podobně jako v Evropské unii v případě emisních povolenek i zde systém cílí primárně na snížení znečištění v energetice a těžkém průmyslu. Autoři dopisu argumentují tím, že národní systém staví Kanadu do konkurenční nevýhody ve srovnání s jurisdikcemi, které obdobnou regulaci nemají, jako například Spojenými státy.

Celý článek najdete ZDE.

4. I druhá vodíková aukce EU byla přeplněná, přihlášeno bylo 6,3 GW elektrolyzérů

Druhá evropská vodíková aukce organizovaná Evropskou vodíkovou bankou byla stejně jako ta první, která byla vyhlášena v listopadu 2023, přeplněná. Celková požadovaná podpora pro projekty zahrnující výstavbu 6,3 GW elektrolyzérů činí 4,8 miliardy eur. To je čtyřnásobek dostupného rozpočtu na tuto aukci z Inovačního fondu. Informovalo o tom Generální ředitelství pro oblast klimatu Evropské unie.

Druhá celoevropská vodíková aukce přilákala podle zveřejněných informací 61 nabídek z celkem 11 zemí. To je zhruba poloviční počet nabídek ve srovnání s první aukcí.

Celý článek najdete ZDE.

5. Německo zakotvilo klimatickou neutralitu do ústavy

V rámci dohody o německém obranném a infrastrukturním výdajovém balíčku se Zeleným podařilo prosadit odkaz na klimatickou neutralitu do ústavy. Význam novely a její právní dopady se považují za historický průlom, na druhé straně se většina právních expertů shoduje, že nebude mít širší právní důsledky, píše server Euractiv.

Německý Bundestag v úterý 18. března na mimořádném zasedání schválil rozsáhlý finanční balíček, který uvolňuje stovky miliard eur na obranu, infrastrukturu a boj proti změně klimatu. Návrh získal potřebnou dvoutřetinovou podporu, když pro hlasovalo 513 ze 733 poslanců. Schválený balíček je klíčovým krokem k nové vládě vedené kancléřem Friedrichem Merzem, jehož konzervativní aliance CDU/CSU jej předložila společně se sociální demokracií (SPD).

Celý článek najdete ZDE.

6. Francie: Souboj jádra se solárními elektrárnami

Francouzská vláda snížila cíl pro solární energetiku v roce 2030 o 10 %. Pokles spotřeby elektřiny a rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů vytvářejí tlak na jadernou energetiku. Odborníci varují, že Francie by místo konfliktů mezi jádrem a obnovitelnými zdroji měla raději urychlit odklon od fosilních paliv.

Francouzská vláda v aktuálním návrhu svého dlouhodobého energetického programu snížila cíl pro instalovaný výkon solárních elektráren v roce 2030 o 10 % na 65–90 GW. Na konci roku 2024 bylo dle francouzského provozovatele přenosové soustavy RTE k síti připojeno celkem 23,7 GW solárních elektráren, z toho 4,7 GW bylo nově připojeno v minulém roce.

Celý článek najdete ZDE.

7. Suezský průplav jako zelený koridor: Siemens-Gamesa získává významný kontrakt

Španělsko-německá společnost Siemens-Gamesa si v minulém týdnu zajistila významný kontrakt na výstavbu, financování a provoz větrné farmy o výkonu 500 MW v blízkosti Suezského průplavu. Projekt je součástí ambiciózního plánu Egypta na vytvoření tzv. Suezské ekonomické zóny (SCZONE). Okolí průplavu se má stát centrem masivní produkce obnovitelné energie, využité mj. pro výrobu zeleného vodíku či čpavku. Egypt má s oblastí velké ambice. Chce se stát klíčovým hráčem v oblasti produkce elektřiny z OZE, výroby zeleného vodíku či čpavku a jejich exportu zejména do Evropy.

Kontrakt pro Siemens-Gamesa přichází v době, kdy se v oblasti Suezského průplavu odehrává intenzivní soupeření mezi evropskými a čínskými firmami o zakázky na jednotlivé projekty, což odráží širší geopolitickou a ekonomickou dynamiku.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rusko zahájilo výstavbu dalšího jaderného bloku v Leningradské elektrárně

V Leningradské jaderné elektrárně stavbaři zahájili prvním litím betonu oficiální stavbu čtvrtého bloku typu VVER-1200.  Z druhé fáze elektrárny jsou v provozu již první dva bloky, stavbu třetího zahájilo Rusko v loňském roce. Dokončení rozestavěných bloků je naplánováno na roky 2030 a 2032, aby nahradily dosluhující reaktory RBMK první fáze elektrárny.

Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že oficiálně zahájila stavbu dalšího nového bloku v elektrárně Leningrad-II. První lití betonu pro čtvrtý blok typu VVER-1200 v elektrárně proběhlo v rámci ceremoniálu dne 20. března.

Celý článek najdete ZDE.

9. České domácnosti se začaly podílet na stabilitě tuzemské elektrizační sítě

České domácnosti začaly vydělávat na poskytování služeb výkonové stability v tuzemské elektrizační síti. Společnost Delta Green spustila platformu, do níž se mohou zapojovat domácnosti s fotovoltaikou a baterií. Podle potřeb sítě odebírají či dodávají elektřinu v krátkých časových intervalech. Mohou tím podle společnosti ušetřit tisíce korun za energie ročně. Služby výkonové rovnováhy může následně využívat provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Firmy o tom dnes informovaly ČTK.

Dosud se do vyrovnávání sítě v Česku zapojovaly průmyslové zdroje. Nyní se začaly přidávat i domácnosti. Česká energetická firma Delta Green s ČEPS a společností Nano Energies v uplynulých týdnech certifikovala agregační blok o velikosti jednoho megawattu, který je složený pouze z domácností. Ty budou prostřednictvím agregátora v případě potřeby dodávat nebo naopak odebírat elektřinu podle definovaných parametrů. V průměru by se to mělo konat několikrát denně po dobu několika minut. Běžný provoz domácností to podle firem neomezí.

Celý článek najdete ZDE.

10. 47 % elektřiny v EU loni pocházelo z obnovitelných zdrojů

Evropská unie dosáhla v roce 2024 významného pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie - 46,9 % elektřiny bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Import energie ze zemí mimo EU přitom ve stejném roce poklesl.

Jak uvedl Eurostat, mezi zeměmi EU vedlo ve výrobě elektřiny z OZE Dánsko s 88,4 %, elektřinu přitom vyrábělo především z větrné energie. Těsně za ním následovalo Portugalsko s 87,5 %, které využívalo jak větrnou, tak vodní energii, zatímco Chorvatsko dosáhlo 73,7 %, především z vodních zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu