Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německé automobilky volají po zrušení zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory

Nejvýznamnější německé automobilové sdružení VDA volá po zrušení zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035. Sociální demokraté, kteří vládnou v koalici s konzervativci kancléře Friedricha Merze, návrh VDA odmítli s tím, že by to snížilo jistotu ohledně plánování investic v sektoru. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

V nezveřejněném draftu desetibodového plánu pro dosažení klimaticky neutrální mobility, který měly k dispozici deníky Table Media a Politico, údajně německé automobilové sdružení VDA požadovalo zmírnění požadavku na snížení emisí u nově prodaných vozů z původních 100 % do roku 2035 na 90 %.

Celý článek najdete ZDE.

2. Náklady na stabilizaci španělské soustavy po blackoutu prudce vzrostly

Nedávný blackout, který ochromil elektrizační soustavy ve Španělsku a Portugalsku, měl okamžitý dopad na provoz tamní soustavy. Španělský provozovatel přenosové soustavy totiž začal více omezovat výrobu fotovoltaických elektráren ve prospěch paroplynových zdrojů. To s sebou nese i dodatečné náklady, které jsou vůči předchozím letům násobně vyšší. Vyšetřování příčin blackoutu pokračuje, nicméně potrvá zřejmě několik měsíců.

Provozovatel španělské přenosové soustavy, společnost REE, v posledních týdnech navýšil objemy redispečinku. V tomto případě REE omezuje výrobu fotovoltaických elektráren, které prodávají svou výrobu na denním trhu. Naopak se do výroby více zapojují paroplynové zdroje, které tak poskytují větší prostor pro regulaci svého výkonu. Podle serveru S&P Global jsou důvodem zřejmě zvýšené obavy o stabilitu tamní soustavy.

Celý článek najdete ZDE.

3. Kauza ENERGY z Ústí nad Labem: Předzvěst širších problémů teplárenství?

V posledních týdnech plní česká média zprávy o komplikované situaci společnosti ENERGY Ústí nad Labem, která provozuje teplárnu na levém břehu Labe a zásobuje městskou část Střekov. Zdrojem pozornosti není jen samotný provoz, ale zejména to, že firma dluží státu stovky milionů korun za emisní povolenky. Tento případ může být výstražným příkladem pro celou teplárenskou soustavu České republiky, která čelí rostoucím ekonomickým tlakům v souvislosti s energetickou transformací.

Společnost ENERGY se v minulosti dostala pod vliv firemního okruhu podnikatele Tomáše Pitra a už v roce 2023 čelila prvnímu zajištění majetku ze strany státu. Podle dostupných údajů je v současnosti dlužná částka za emisní povolenky vyšší než 270 milionů korun.

Celý článek najdete ZDE.

4. Půl roku sdílení elektřiny v Česku: Vývoj, statistiky a budoucí směry

Sdílení elektřiny mezi domácnostmi, firmami a obcemi v Česku se po spuštění centrálního systému EDC v srpnu 2024 rozběhlo překvapivě rychlým tempem. Za půl roku se do něj zapojilo téměř 23 tisíc účastníků, kteří sdíleli přes 10 GWh elektřiny. Přestože většinu tvoří malé skupiny, zájem roste i mezi obcemi a bytovými domy. Velcí dodavatelé jako E.ON taktéž reagují. Co všechno půlroční provoz ukázal a kam se model komunitní energetiky v Česku ubírá dál?

Ještě donedávna platilo, že elektřinu vyrobenou jedním subjektem (např. domácností s fotovoltaickou elektrárnou) nebylo možné jednoduše sdílet s jiným odběratelem, pokud nešlo o tentýž odběr nebo areál. Historicky mohli elektřinu společně využívat pouze odběratelé napojení za stejným odběrným místem – typicky v rámci jednoho objektu či areálu se společnou přípojkou. Jinými slovy, bez patřičné legislativy bylo sdílení omezeno na případy, kdy výrobce a spotřebitel elektřiny byli technicky spojeni „za jedním elektroměrem“.

Celý článek najdete ZDE.

5. V Dětmarovicích vznikají hlavní objekty nové teplárny ČEZ za dvě miliardy korun

V Dětmarovicích na Karvinsku, kde ČEZ staví nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun, už vznikají hlavní objekty - biomasová kotelna, dvě kogenerační jednotky a záložní a špičková plynová kotelna. Plné zahájení dodávek z nových zdrojů je v plánu od topné sezony 2026-2027, v příští topné sezoně zajistí dodávky nová plynová kotelna a starší plynové kotle. Výroba elektřiny z uhlí už v elektrárně definitivně skočila. Novinářům to dnes řekli zástupci skupiny ČEZ.

"Jsou hotové hrubé stavební práce. Dokončují se montáže ocelových konstrukcí biomasového kotle. Dokončuje se montáž prefabrikované haly, kotelny plynových motorů a dokončuje se skládka paliva," řekl technický a investiční ředitel ČEZ Teplárenské Radim Seidler.

Biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 22 megawattů budou hlavními zdroji nové teplárny. Hlavními dlouhodobými odběrateli tepla zůstanou města Orlová a Bohumín, s nimiž ČEZ už uzavřel dlouhodobé smlouvy o dodávkách nejméně do roku 2040. Jde zhruba o 15.000 domácností.

Celý článek najdete ZDE.

6. ČEZ snižuje své plány na rozvoj OZE, obdobný vývoj se očekává napříč celým trhem v ČR

prezentacích pro investory společnosti ČEZ z letošního roku si lze povšimnout, že tuzemský energetický gigant snižuje své ambice v rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. A nejde pouze o kosmetickou úpravu. Důvod? Legislativní a regulatorní podmínky ČR nejsou rozvoji nakloněny. Hrozí proto i to, že peníze alokované v Modernizačním fondu pro rozvoj OZE přijdou vniveč?

V roce 2021 představil ČEZ vizi pro investory do roku 2030, jejíž teze se společnost držela ještě v listopadu 2024. Teze spočívala v tom, že do roku 2030 navýší oproti roku 2020 instalovaný výkon ve fotovoltaice (FVE) a větru (VTE) o celkem 6 GW. Vzhledem k délce povolovacích procesů u větrných elektráren se přitom dalo a dá předpokládat, že hlavní část nového výkonu byla a je očekávána u FVE. Výchozí stav instalovaného výkonu v OZE z roku 2020 byl 2,2 GW (včetně 2 GW ve vodních elektrárnách).

Celý článek najdete ZDE.

7. Americká jaderná elektrárna Palisades získala další povolení pro své znovuspuštění

Odstavená americká jaderná elektrárna Palisades se o další krok přiblížila svému opětovnému spuštění. Od amerického regulátora získala kladné stanovisko týkající se dopadu na své okolí. Jaderný blok s instalovaným výkonem 800 MW, který její provozovatel odstavil v roce 2022, má znovu zahájit výrobu ještě letos na konci roku. V lokalitě plánuje vlastník stavbu dalších dvou modulárních reaktorů.

Americký jaderný regulátor (Nuclear Regulatory Commission - NRC) vydal důležité stanovisko pro projekt restartu jednoblokové jaderné elektrárny Palisades v Michiganu. Během posouzení vlivů elektrárny na své okolí a životní prostředí zjistil, že její opětovné spuštění nebude mít žádný významný negativní dopad.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rusko prodlouží životnost jaderného bloku RBMK-1000 Smolensk 2

Druhý blok ruské jaderné elektrárny Smolensk získal licenci na dalších 5 let provozu. Blok typu RBMK-1000, spuštěný v roce 1985 s plánovanou životností 30 let, tak dosáhne 45letého provozu. Další prodlužování životnosti již země nepředpokládá a staví za dosluhující sovětské reaktory náhrady v podobě reaktorů VVER.

Ruská Federální služba pro ekologický, technologický a jaderný dozor (Rostechnadzor) prodloužila provozní licenci druhého bloku Smolenské jaderné elektrárny o dalších 5 let. Blok typu RBMK-1000 s instalovaným výkonem 925MWe (netto) tak svoji původně 30letou plánovanou životnost překoná o 15 let.

Celý článek najdete ZDE.

9. Členské státy EU tlačí na Brusel: Zjednodušte pravidla pro dovoz plynu

Zpravodajský portál Reuters měl možnost nahlédnout do nezveřejněného dokumentu, v němž stojí, že země Evropské unie plánují vyvíjet tlak na Brusel za účelem zjednodušení unijního nařízení o emisích metanu. Toto nařízení totiž vyvolává obavy evropských společností z pozastavení dovozu zkapalněného zemního plynu z USA.

EU od letošního roku požaduje, aby dovozci ropy a zemního plynu monitorovali a vykazovali emise metanu spojené také s importem. Důvodem je identifikace úniků způsobených přepravou těchto energetických surovin pomocí stávající infrastruktury.

Z pondělního zasedání ministrů energetiky zemí EU vyplynulo, že vlády se chystají požádat Evropskou komisi, aby nařízení o emisích metanu zařadila do svého úsilí o „zjednodušení“, jehož cílem je snížit byrokracii pro podniky.

Celý článek najdete ZDE.

10. Británie vybrala Rolls-Royce SMR jako dodavatele malých modulárních reaktorů

Británie vybrala britskou firmu Rolls-Royce SMR jako dodavatele malých modulárních reaktorů, do jejichž výstavby hodlá v příštích čtyřech letech investovat 2,5 miliardy liber (zhruba 73 miliard Kč). Informovala o tom dnes britská vláda. S firmou Rolls-Royce SMR na vývoji modulárních reaktorů spolupracuje česká společnost ČEZ, která se letos stala akcionářem britského podniku a postupně by v něm měla získat zhruba pětinový podíl.

ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje do roku 2050 postavit v České republice modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Dohodu o strategické spolupráci podepsali zástupci obou společností loni v říjnu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se