Třináctitisícové městečko Kalletal patří k těm nejudržitelnějším v Německu. Starosta Mario Hecker si na červnové konferenci Udržitelná budoucnost obcí s Ekonews povídal o jeho strategii udržitelnosti. Aktuálně město vyjednává s investory o projektu elektrolyzéru pro výrobu zeleného vodíku.

Strategii udržitelnosti si město ležící v Severním Porýní-Vestfálsku nedaleko Bielefeldu schválilo už v roce 2021. Obsahuje pět tematických oblastí a má 83 konkrétních cílů. „Většinu už jsme si odškrtli,“ říká Mario Hecker. Ten přijel do Prahy na konferenci Udržitelná budoucnost obcí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Zelená obec roku 2025.

Celý článek najdete ZDE.

7. Betonové koule na mořském dně: Staronová technologie akumulace energie

V rámci evropské snahy o rozvoj udržitelných a škálovatelných forem akumulace energie se stále častěji objevují alternativy ke konvenčním přečerpávacím elektrárnám a bateriím. Jedním z technologicky nejzajímavějších projektů je StEnSea (Stored Energy in the Sea), který kombinuje princip přečerpávací akumulace s využitím hlubinného tlaku mořské vody. 

Nedávno se v médiích objevila informace o tom, že tato technologie byla otestována v roce 2025 u pobřeží Norska, ale žádná oficiální zpráva o tomto testování neexistuje, a to ani v norských médiích. S touto technologií pracovala také studie „Energilagring under havflata“, ale ta se pouze zabývala možností využití podmořské tlakové akumulace energie v norských podmínkách, konkrétně prostřednictvím technologie StEnSea. Posuzovala mimo jiné technickou proveditelnost, vhodné lokality (např. hluboké fjordy na západním pobřeží) nebo potenciální synergii s obnovitelnými zdroji.Samotná technologie byla naposledy otestována v roce 2017 v Bodamském jezeře ve Švýcarsku. Za jejím hlavním vývojem stojí německý institut Fraunhofer IEE ve spolupráci s norskými partnery. V rámci výzkumu provedl institut například i technicko-ekonomické studie využití této technologie pro služby výkonové rovnováhy.

Celý článek najdete ZDE.

8. V Japonsku zahajují testy turbín spalujících čpavek. Na trh se mají dostat do roku 2030

Společnosti IHI Corporation (IHI) a GE Vernova (GEV) dokončily nové zařízení pro testování plynových turbín spalujících čistý čpavek. Má se jednat o další krok ke splnění cíle uvést tuto technologii na trh do roku 2030. GEV o tom informovala v tiskové zprávě.

Japonsko zveřejnilo plán na urychlení vývoje a nasazení technologií pro výrobu elektřiny z čpavku v polovině roku 2021 s tím, že se má jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek. Obě technologie mají být připraveny ke komerčnímu využití do roku 2030.

Celý článek najdete ZDE.

9. Průzkum Ember: Obnovitelné zdroje na vrcholu, zatímco uhlí padá na historická minima

Napříč Evropou dosahuje podíl solární a větrné energie v posledních dvou měsících rekordních hodnot. Fosilní zdroje, zejména uhlí, oproti tomu padají k historickým minimům, ukázal průzkum globálního energetického think-tanku Ember. Jak si konkrétní zdroje stojí v číslech?

„Evropa se stává solární velmocí. Evropské národy využívají bohaté zdroje slunečního svitu a větru jako nikdy předtím. Rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie postupně zbavuje evropský energetický systém závislosti na kolísavých cenách fosilních paliv. Velká příležitost nyní spočívá v rozvoji bateriových úložišť a flexibility, aby bylo možné využívat obnovitelnou energii i ráno a večer, kdy ceny fosilních paliv stále dosahují vysokých hodnot,“ uvedl analytik Emberu Chris Rosslowe.

Celý článek najdete ZDE.

10. Bývalý kancléř Schröder je odhodlán vypovídat k plynovodu Nord Stream 2

Berlín 16. července (zpravodaj ČTK) - Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.

Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.

Celý článek najdete ZDE.