Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Kanibalizace obnovitelných zdrojů je dlouhodobě diskutovaným tématem, obzvlášť v souvislosti s prudkým růstem výkonu fotovoltaik z posledních let. Rostoucí instalovaný výkon fotovoltaik má negativní dopad na jejich ekonomiku, jelikož dosahují nižších realizačních cen za prodej vyráběné elektřiny. V případě Německa je podpora obnovitelných zdrojů již několik let financována z federálního rozpočtu namísto původních poplatků hrazených spotřebiteli. Jen za minulé čtvrtletí tak musela německá vláda vynaložit přes 5 miliard eur na podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaik.
Německo nadále pokračuje v rozvoji obnovitelných zdrojů, a to především solárních a větrných elektráren. Pro dosažení svých cílů v této oblasti země již řadu let využívá systém aukcí, ve kterých developeři projektů soutěží o minimální zaručené ceny pro své projekty. Zatímco v minulosti podporu hradili odběratelé elektrické energie, od roku 2022 Německo tyto náklady hradí ze státního rozpočtu.
Ukrajina se může během nadcházející zimy potýkat s "kriticky nízkými" zásobami plynu, pokud bude pokračovat v jejich doplňování stávajícím tempem. Je proto nezbytné nejen zrychlit plnění zásobníků, ale také posílit domácí těžbu a aktivně rozvíjet alternativní zdroje energie, které by mohly pomoci pokrýt případné výpadky dodávek, uvádí server Montel News.
Zásoby plynu v ukrajinských podzemních zásobnících se sice od květnových rekordních minim pod 3 % zvýšily na 13 % kapacity, i tak však výrazně zaostávají za loňskou úrovní, která ve stejném období dosahovala 20 %, vyplývá z údajů organizace Gas Infrastructure Europe. Pro srovnání, zásobníky plynu v ČR jsou momentálně naplněné na téměř 70%.
V letošním roce výrazně vzrostl počet hodin se zápornými cenami elektřiny v Evropě. A to především díky vysoké výrobě solárních elektráren a stagnující spotřebě elektřiny. Letošní třetí čtvrtletí by se pak dle analytiků agentury Montel mělo stát z hlediska záporných cen elektřiny rekordním.
Rok 2025 přináší v Evropě prudký nárůst počtu hodin, kdy velkoobchodní ceny elektřiny klesají do záporných hodnot. Tento trend je výsledkem kombinace vysoké výroby z obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních elektráren, a stagnující nebo jen mírně rostoucí poptávky po elektřině.
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zjistil při mimořádných kontrolách klíčových elektrických vedení poškození na vedení V412, které propojuje Ústecký a Středočeský kraj a Prahu. Prasklý izolátorový řetězec neměl na provoz sítě vliv. Technici poruchu opraví v příštím týdnu. Celkově státní správce soustavy zkontroloval přes 370 kilometrů sítí. ČTK to dnes řekla mluvčí ČEPS Hana Klímová. Poškozené vedení podle firmy nesouviselo s nedávným masivním výpadkem elektřiny v ČR.
ČEPS mimořádné letecké kontroly s použitím termovize provedl právě v reakci na rozsáhlý výpadek proudu v pátek 4. července. Bez elektřiny se tehdy ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. V ČR je 6,3 milionu odběrných míst.
Plán německé vlády na dotování ceny elektřiny pro průmysl vyvolává obavy o stabilitu trhu a budoucnost obchodování s elektřinou. Podle odborníků by garance cen mohla narušit tržní principy. Hlavní kritika míří na možné oslabení cenotvorby a motivace k flexibilnímu řízení spotřeby.
Německo zvažuje zavedení garantované ceny elektřiny pro energeticky náročné podniky na úroveň zhruba 50 EUR/MWh. To je výrazně méně než současná tržní referenčního kontraktu na následující rok, která se pohybuje kolem 87 EUR/MWh. Cílem vlády je pomoci konkurenceschopnosti německého průmyslu, který čelí vysokým nákladům v porovnání s USA nebo Čínou.
Třináctitisícové městečko Kalletal patří k těm nejudržitelnějším v Německu. Starosta Mario Hecker si na červnové konferenci Udržitelná budoucnost obcí s Ekonews povídal o jeho strategii udržitelnosti. Aktuálně město vyjednává s investory o projektu elektrolyzéru pro výrobu zeleného vodíku.
Strategii udržitelnosti si město ležící v Severním Porýní-Vestfálsku nedaleko Bielefeldu schválilo už v roce 2021. Obsahuje pět tematických oblastí a má 83 konkrétních cílů. „Většinu už jsme si odškrtli,“ říká Mario Hecker. Ten přijel do Prahy na konferenci Udržitelná budoucnost obcí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Zelená obec roku 2025.
V rámci evropské snahy o rozvoj udržitelných a škálovatelných forem akumulace energie se stále častěji objevují alternativy ke konvenčním přečerpávacím elektrárnám a bateriím. Jedním z technologicky nejzajímavějších projektů je StEnSea (Stored Energy in the Sea), který kombinuje princip přečerpávací akumulace s využitím hlubinného tlaku mořské vody.
Nedávno se v médiích objevila informace o tom, že tato technologie byla otestována v roce 2025 u pobřeží Norska, ale žádná oficiální zpráva o tomto testování neexistuje, a to ani v norských médiích. S touto technologií pracovala také studie „Energilagring under havflata“, ale ta se pouze zabývala možností využití podmořské tlakové akumulace energie v norských podmínkách, konkrétně prostřednictvím technologie StEnSea. Posuzovala mimo jiné technickou proveditelnost, vhodné lokality (např. hluboké fjordy na západním pobřeží) nebo potenciální synergii s obnovitelnými zdroji.Samotná technologie byla naposledy otestována v roce 2017 v Bodamském jezeře ve Švýcarsku. Za jejím hlavním vývojem stojí německý institut Fraunhofer IEE ve spolupráci s norskými partnery. V rámci výzkumu provedl institut například i technicko-ekonomické studie využití této technologie pro služby výkonové rovnováhy.
Společnosti IHI Corporation (IHI) a GE Vernova (GEV) dokončily nové zařízení pro testování plynových turbín spalujících čistý čpavek. Má se jednat o další krok ke splnění cíle uvést tuto technologii na trh do roku 2030. GEV o tom informovala v tiskové zprávě.
Japonsko zveřejnilo plán na urychlení vývoje a nasazení technologií pro výrobu elektřiny z čpavku v polovině roku 2021 s tím, že se má jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek. Obě technologie mají být připraveny ke komerčnímu využití do roku 2030.
Napříč Evropou dosahuje podíl solární a větrné energie v posledních dvou měsících rekordních hodnot. Fosilní zdroje, zejména uhlí, oproti tomu padají k historickým minimům, ukázal průzkum globálního energetického think-tanku Ember. Jak si konkrétní zdroje stojí v číslech?
„Evropa se stává solární velmocí. Evropské národy využívají bohaté zdroje slunečního svitu a větru jako nikdy předtím. Rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie postupně zbavuje evropský energetický systém závislosti na kolísavých cenách fosilních paliv. Velká příležitost nyní spočívá v rozvoji bateriových úložišť a flexibility, aby bylo možné využívat obnovitelnou energii i ráno a večer, kdy ceny fosilních paliv stále dosahují vysokých hodnot,“ uvedl analytik Emberu Chris Rosslowe.
Berlín 16. července (zpravodaj ČTK) - Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Velice často se při diskuzích o tom, jaké zdroje energie bychom měli využívat, šermuje s jejich cenou. Hlavně v případě využití fluktuujících na počasí závislých zdrojů je však třeba posuzovat fungování a náklady celého energetického mixu. Podívejme se z tohoto hlediska na možnosti, které v této oblasti Česká republika má.
V nedávné době se podařilo podepsat smlouvu mezi firmami KHNP a ČEZ o výstavbě dvojice nových jaderných bloků a příprava jejich výstavby by se měla rozběhnout. Zároveň se opět zintenzivňuje kampaň zelených protijaderných aktivistů, kteří kritizuje využití „extrémně drahých“ jaderných zdrojů a nevyužití „extrémně levných“ obnovitelných zdrojů. Je tak dobré se podrobněji podívat, zda tato představa, prezentovaná například organizací Fakta o klimatu, odpovídá realitě.
Před léty jsem podal přihlášku vynálezu na systém akumulace energie pod vodní hladinou. Byl tam nějaký rozpor se starým vynálezem z minulého století a neměl jsem tehdy čas provádět úpravy, tak jsem to odložil a pak zapomněl. Pokud má někdo zájem, může si přečíst, jak to je jednoduché a myslím, že i levné:
Akumulace je charakterizována uspořádáním technologických částí tak, že využívá obecně známý princip akumulace energie ve stlačeném vzduchu, odstraňuje ale některé hlavní nevýhody, které mají dosud používané systémy. Je charakterizována tím, že zásobník stlačeného vzduchu je vyroben ve formě zvonovité nádoby obrácené dnem vzhůru a je umístěn pod vodní hladinou. Tlak v akumulátoru je při nabíjení kompresorem udržován na stejné úrovni, jako je tlak vody v místě ponoření. To znamená, že tlak uvnitř a vně akumulátoru je vždy stejný, akumulátor je tedy z tohoto hlediska beztlaký. Z tohoto důvodu nemusí být zásobník stlačeného vzduchu dimenzován jako tlaková nádoba. Pro potřebný tlak musí být dimenzováno pouze spojovací potrubí mezi kompresorem (turbínou) a zásobníkem. Výhodou je, že tlak v akumulátoru je po celou dobu nabíjení i vybíjení konstantní, takže kompresor a turbína mohou být optimalizovány na nejvyšší možnou účinnost.
Pokud je akumulátor umístěn pod volnou vodní hladinou (např. moře, jezera, přehrady, vytěžené a zaplavené povrchové doly), musí být zatížen a zajištěn proti vyplavání na hladinu. To lze zajistit jednoduchou konstrukcí, zatíženou např. pískem nebo kameny.
Výhodou zařízení je, že stlačený vzduch z akumulátoru neuniká a jeho energetická kapacita zůstává během doby skladování konstantní.
Další výhodou je, že zařízení neprodukuje žádné nebezpečné látky, nevytváří žádné odpadní produkty a neohrožuje životní prostředí. Pro výrobu akumulátoru je zapotřebí pouze zádržná, např. betonová nebo plastová konstrukce a písek nebo kámen pro zatížení. Další výhodou jsou vzhledem k použitým materiálům nízké náklady na výrobu akumulátorů.
Při nabíjení akumulátoru vznikají ztráty ve formě tepla, proto je nutné stlačovaný vzduch chladit. Při vybíjení dochází naopak k ochlazování vzduchu, takže je nutné jej ohřívat. K tomu účelu může sloužit jednoduchý výměník tepla, v němž je vzduch chlazen nebo ohříván podle potřeby okolní vodou.
Výhodou zařízení je vysoká energetická kapacita, srovnatelná pouze s přečerpacími vodními elektrárnami. Energetická schopnost je lineárně závislá pouze na hloubce umístění akumulátoru a na jeho objemu. Např. při hloubce 500 m a objemu 30 000 m3 činí energetická kapacita přes 40 MWh. Taková hloubka a objem jsou pro beztlakovou nádobu snadno dosažitelné. Např. akumulátor o rozměrech 10 x 10 x 10 m, uložený v hloubce 600 m, má energetickou kapacitu cca 1,5 MWh. Takových unifikovaných bloků může být např. na vhodném místě mořského dna uloženo stovky i tisíce kusů.
Zařízení představuje jednoduchý a ekologický způsob ukládání energie v době jejího přebytku do energie stlačeného vzduchu s možností téměř okamžitého zpětného odběru energie při její potřebě v elektrické síti. Dále je charakterizováno vysokou dosažitelnou kapacitou akumulace energie a jejím bezztrátovým dlouhodobým uložením.
Účinnost transformace při nabíjení a vybíjení akumulátoru je vyšší než u dosud používaných zásobníků stlačeného vzduchu, protože tlak vzduchu je po celou dobu nabíjení a vybíjení konstantní. Kompresor a turbína proto mohou být optimalizovány na nejvyšší možnou účinnost.
Zařízení může být sestaveno i na pobřeží a po naplnění vzduchem odtaženo do místa ponoření, kde se po zatížení spustí na dno. Může být tvořeno jedním velkým akumulátorem s velkou kapacitou nebo mnoha menšími unifikovanými bloky, sestavenými do skupin, spojenými pouze potrubím. K jeho výrobě a instalaci není třeba žádných cenově náročných materiálů. Kompresorová stanice, expanzní turbína a výměníky tepla jsou běžně dostupné v jakýchkoli výkonových parametrech. Akumulátor umístěný pod vodní hladinou nepotřebuje ke své funkci žádné elektrické zařízení, umístěné pod vodní hladinou, nevyžaduje žádné provozní kapaliny ani materiály, je bezúdržbový a nemůže být žádným způsobem nebezpečný svému okolí.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.