Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Čína spustí celostátní systém obchodování s emisemi

Čína plánuje zavedení absolutních emisních limitů pro průmysl a některé podniky. Učinit tak chce v rámci celostátního systému obchodování s povolenkami. Zavedení absolutních limitů je v Číně novinkou, doposud totiž využívala opatření zaměřená na emisní intenzitu, jak informoval server ESGNews.

Země tím indikuje přechod k plně funkčnímu celostátnímu trhu s uhlíkem - fungovat by měl do konce tohoto desetiletí a nahradí roztříštěné provinční systémy. Absolutní emisní limity budou aplikovány od roku 2027 na vybraná odvětví, a nahradí tak současný systém založený na referenčních hodnotách uhlíkové intenzity. Do roku 2030 by pak měl být systém ETS založený na absolutních cílech snížení emisí plně zaveden v celé zemi a nahradit mozaiku pilotních systémů spuštěných po roce 2021.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německá vláda schválila opatření, která má snížit ceny elektřiny

Berlín 3. září (zpravodaj ČTK) - Německá vláda dnes schválila návrh zákona o snížení poplatků za připojení k elektrické síti a snížení daně z elektřiny. Na tiskové konferenci o tom informoval mluvčí kabinetu Stefan Kornelius. Cílem je snížit konečnou cenu elektřiny, které patří k nejvyšším v Evropě.

Ze snížení poplatků by měly profitovat i domácnosti, zatímco snížení daně z elektřiny se bude týkat jen podniků ve zpracovatelském průmyslu, zemědělství a lesnictví. Původně byl v koaliční smlouvě, kterou uzavřely konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze a sociální demokracie (SPD), závazek snížit daň z elektřiny všem. Po vleklém sporu se ale vládní strany nakonec dohodly, že se domácností prozatím toto snížení týkat nebude.

Celý článek najdete ZDE.

3. Francouzsko-německá energetická dohoda: Nový impuls pro Česko i celou EU

Německo a Francie se dohodly na společném postupu při formování evropské energetické politiky. Ten má zahrnovat i jadernou energii jako nízkouhlíkový zdroj. Tento krok by mohl překlenout dlouholetý spor obou zemí o roli jádra v evropské zelené transformaci. Dohoda by navíc mohla pomoci přiblížit se uhlíkové neutralitě i Česku.

Obě země přijaly společnou ekonomickou agendu, která počítá s návrhem nové evropské energetické politiky do roku 2040. Ta má být v souladu s doporučením Evropské komise, která pro tento horizont stanovuje snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Základním principem se má stát rovný přístup ke všem technologiím, které mohou přispět k dosažení klimatické neutrality. Vedle obnovitelných zdrojů tak bude na evropské úrovni uznávána i role jaderné energetiky či dalších nízkouhlíkových řešení.

Celý článek najdete ZDE.

4. Pokračování těžby uhlí na lomu Vršany u Mostu závisí podle těžařů na vládě

Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie. ČTK to řekl Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná. Rozhodnutí je podle něj na vládě. Pokračuje zahlazování stop po těžbě v lomu ČSA u Mostu, práce by mohly skončit do roku 2027. Místo plánovaného velkého jezera tam vzniká menší vodní plocha, rozdíl v nákladech na revitalizaci těžař převede státu. Hnutí Duha ponechání části plochy přírodě vítá, žádá, aby uspořené peníze dostaly obce.

S ohledem na vysoké ceny emisních povolenek objem těžby hnědého uhlí na Mostecku klesá. "Především je potřeba mít jasné signály od naší vlády, jak dlouho nebo jestli vůbec bude stát chtít, abychom drželi některé energetické zdroje nebo zdroje energetických surovin, to znamená uhlí, v pohotovosti," uvedl Lenc. Na ukončení těžby se firma připravuje. Vláda v květnu po dohodě s polostátní společnosti ČEZ rozhodla, že v roce 2030 skončí těžba v hnědouhelném lomu Bílina. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš tehdy uvedl, že by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Řekl, že předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Celý článek najdete ZDE.

5. Čtyři obce na Vysočině vyhlásily referenda kvůli větrným elektrárnám

Na Vysočině chystají některé obce se sněmovními volbami místní referenda kvůli záměrům na budování větrných elektráren. Konání referend v termínu voleb 3. a 4. října už vyhlásila zastupitelstva v Polné, Černovicích, Věžničce a Menharticích. Ve Stonařově na Jihlavsku projednají zastupitelé návrh přípravného výboru pro referendum 17. září. ČTK to zjistila od zástupců obcí a na webu ministerstva vnitra.

Přípravný výbor, který chce vyvolat referendum ve Stonařově s 1100 obyvateli, předal úřadu podpisové archy začátkem července a následně na jeho výzvu upřesnil některé údaje. "Na úřad městyse jsme odevzdali podpisové archy se zhruba 360 podpisy, což by dle našich propočtů mělo splňovat zákonný požadavek pro vyhlášení referenda," sdělil ČTK za přípravný výbor Michal Ryšavý.

Celý článek najdete ZDE.

6. Plzeňská teplárenská má elektrokotel 30 MW za 120 mil., využije levnou elektřinu

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, uvedla do půlročního zkušebního provozu nový elektrokotel o výkonu 30 MW. Projektem za 120 milionů Kč, který je propojený s parní technologií ve firemním areálu na Doubravce, reaguje na stále častější nízké nebo dokonce záporné ceny elektřiny na trhu, které jsou způsobené přebytkem výroby z obnovitelných zdrojů. ČTK to řekl Václav Pašek, šéf podniku, který většinově vlastní město Plzeň a z 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského.

"Elektrokotel spotřebuje levnou elektřinu, vyrobí z ní teplo a středotlakou páru dodáme do soustavy CZT (centrálního zásobování teplem)," řekl Pašek.

Celý článek najdete ZDE.

7. Investiční fond postaví u Olomouce bateriové úložiště za 200 milionů Kč

Bateriové úložiště za 200 milionů korun vznikne u Olomouce. Zařízení s kapacitou deset megawattů (MW) pomůže stabilizovat elektrickou síť a bude vydělávat na obchodování s elektřinou, jejíž cena během dne kolísá v závislosti na spotřebě i výkonu obnovitelných zdrojů. Vybuduje ho investiční fond WATT & BUILD ze skupiny Axelor. Zprovoznění úložiště u Olomouce skupina plánuje v prvním čtvrtletí příštího roku. ČTK to dnes sdělil ředitel energetiky skupiny Axelor Adam Šmákal.

Stavba má začít letos na podzim. "Soutěžíme dodavatele baterií a dalších komponent a současně dokončujeme získání všech povolení. Po provedení samotných prací tak zařízení rovnou zahájí provoz," řekl Šmákal. Podobné bateriové úložiště o výkonu 2,5 MW nyní fond dokončuje v jihočeských Mydlovarech.

Celý článek najdete ZDE.

8. Fico: Slovensko chce normalizovat vztahy s Ruskem, navyšuje dovoz plynu

Slovenský premiér Robert Fico se během setkání s Vladimirem Putinem nechal slyšet, že Slovensko chce normalizovat vztahy s Ruskem. Slovensko podle Fica rovněž navyšuje dovoz zemního plynu skrz plynovod TurkStream, který je poslední aktivní trasou pro dodávky ruského plynu pomocí plynovodů do Evropy. Tyto kroky nicméně nejsou v souladu s politikou EU, která se plánuje do konce roku 2027 od dodávek ruských energetických komodit zcela oprostit.

Přestože podíl ruského plynu na zajištění energetických potřeb EU v posledních letech prudce poklesl, dodávky plynu nadále probíhají skrz plynovody i po moři ve zkapalněné podobě (LNG). Právě Slovensko je jedním z odběratelů plynu, který do Evropy proudí skrz plynovod TurkStream.

Celý článek najdete ZDE.

9. Jaderné elektrárny v loňském roce vyrobily rekordní množství elektrické energie

Roční výroba elektřiny z jaderných elektráren dosáhla v loňském roce rekordní hodnoty. Celosvětově jaderné reaktory vyrobily 2667 TWh, což je o 7 TWh více než předchozí maximum z roku 2006. Koeficient ročního využití pak dosáhl 83 %. Drtivá většina nově zprovozněných reaktorů za poslední dekádu se nachází v Asii, stejně jako většina v současné době rozestavěných bloků. Po odklonu od jaderné výroby po havárii v japonské Fukušimě se jaderné reaktory vracejí do kurzu jako stabilní nízkoemisní zdroj elektřiny.

World Nuclear Association (Světová jaderná asociace) zveřejnila svůj World Nuclear Performance Report, ve kterém analyzuje vývoj v odvětví za rok 2024. Hlavním výstupem je překonání předchozího rekordu v roční výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách po celém světě. Předchozí rekord z roku 2006 ve výši 2660 TWh byl v loňském roce po 18 letech překonán o 7 TWh.

Celý článek najdete ZDE.

10. Čína v prvním pololetí zprovoznila 21 GW uhelných elektráren, nejvíce od roku 2016

Čína v letošním prvním pololetí uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren, což je nejvyšší hodnota pro dané období od roku 2016. Výzkumníci z finského centra výzkumu energetiky a čistého ovzduší (CREA) uvedli, že uvedené hodnoty jsou výsledkem nárůstu počtu povolení pro nové uhelné zdroje v letech 2022-2023. Informoval o tom zahraniční server Reuters.

Silné první pololetí pro nové uhelné elektrárny v Číně je předzvěstí dalšího vývoje v roce 2025. Podle výhledu asociace China Electricity Council by letos mělo být uvedeno do provozu až 80 GW nových uhelných elektráren, což by byla nejvyšší hodnota za posledních 10 let.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu