Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Dva týdny po útoku na Írán: Rusko vydělává, Saudové a další krvácí

Podle serveru Financial Times vydělalo Rusko od začátku války USA a Izraele proti Íránu mezi 1,3–1,9 miliardy dolarů (USD) jen na daních z vývozu ropy. Pokud situace takto zůstane, mohlo by Rusko podle deníku vydělat 3,3–4,9 miliardy dolarů navíc do konce března. Naopak státy Perského zálivu za necelé dva týdny přišly zhruba o 15 miliard USD.

Rusko je podle mnoha analytiků aktérem, který na této válce velmi, ne-li nejvíce, vydělá. Zatímco na bojišti Rusové Íráncům pomáhají sdílením informací, ruský ropný sektor má z americko-izraelského útoku na Teherán pravděpodobně radost.

Celý článek najdete ZDE.

2. První sodíkem chlazený jaderný reaktor Natrium získal v USA stavební povolení

Americký jaderný regulátor vydal stavební povolení pro projekt pokročilého jaderného reaktoru Natrium v elektrárně Kemmerer. Sodíkem chlazený rychlý reaktor s výkonem 345 MW využívá systému ukládání energie do roztavených solí. To mu umožňuje zvýšit výkon až na 500 MW po dobu několika hodin. Společnost TerraPower zahájila přípravné práce již před dvěma lety, nyní může zahájit oficiální výstavbu a do provozu by se blok měl dostat v roce 2030.

Americká společnost TerraPower oznámila, že od jaderného regulátora (NRC - Nuclear Regulatory Commission) obdržela stavební povolení pro svůj jaderný reaktor Natrium. První komerční sodíkem chlazený rychlý reaktor vyroste v lokalitě Kemmerer ve státě Wyoming. Reaktor s elektrickým výkonem 345 MW disponuje systémem skladování energie na bázi roztavených solí a dokáže krátkodobě zvýšit výkon až na 500 MW.

Celý článek najdete ZDE.

3. ČEZ Distribuce představuje plán investic za 23 miliard na rozvoj sítě do roku 2035

ČEZ Distribuce zveřejnila návrh desetiletého plánu rozvoje své regionální distribuční soustavy na období 2026–2035. Dokument  systematicky shrnuje plánované investice do vedení, transformoven a modernizace sítě, které mají reagovat na rostoucí poptávku po připojení nových zdrojů, zejména fotovoltaiky, a zároveň na rostoucí spotřebu elektřiny spojenou s elektromobilitou a tepelnými čerpadly. Celkové investice do hlavních síťových projektů mají v první pětiletce přesáhnout 22,9 miliardy korun.

ČEZ Distribuce provozuje největší regionální distribuční soustavu v České republice. Její infrastruktura pokrývá přibližně 66 % rozlohy země a zajišťuje dodávky elektřiny pro více než 3,8 milionu odběrných míst. Celková délka vedení v síti přesahuje 170 000 km, z toho přibližně 10 000 km tvoří vedení velmi vysokého napětí (110 kV).

Celý článek najdete ZDE.

4. EG.D představila plán rozvoje distribuční sítě na deset let dopředu

EG.D zveřejnila návrh desetiletého plánu rozvoje své distribuční soustavy na období 2026–2035. Dokument shrnuje plánované investice do vedení, transformoven a modernizace sítě, které mají reagovat na rostoucí poptávku po připojování nových zdrojů elektřiny, zejména fotovoltaických elektráren, i na postupný růst spotřeby spojený s elektromobilitou, elektrifikací vytápění a novými průmyslovými projekty. Plán je v současnosti předložen k veřejné konzultaci stejně jako zbývající dva plány dalších distribučních společností ČEZ Distribuce a PREdistribuce, než budou předloženy Energetickému regulačnímu úřadu.

EG.D je druhým největším distributorem elektřiny v České republice z hlediska rozsahu obsluhovaného území. Distribuční soustava společnosti pokrývá přibližně 26 499 km², což odpovídá zhruba třetině rozlohy Česka. Společnost zajišťuje dodávky elektřiny pro více než 1,59 milionu odběrných míst, z nichž naprostá většina je připojena na hladině nízkého napětí.

Celý článek najdete ZDE.

5. Deset zemí EU včetně Česka žádá důkladný přezkum systému emisních povolenek

Brusel 18. března (zpravodajka ČTK) - Deset zemí včetně České republiky žádá Evropskou unii o důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle nich měla předložit přezkum ETS již do konce května a nikoli až v létě. Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi podepsali předsedové vlád Česka, Itálie, Rakouska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Slovenska a rumunský prezident. Změna systému emisních povolenek bude jedním z hlavních témat unijního summitu, který v Bruselu začne ve čtvrtek.

"Evropa stojí na kritické křižovatce. Rozhodnutí přijatá dnes v oblasti konkurenceschopnosti určí naši prosperitu, technologické vedoucí postavení a strategickou autonomii na desítky let," stojí v dopise, který má ČTK k dispozici.

Celý článek najdete ZDE.

6. Vysoké ceny energií rozdmýchávají debatu o budoucnosti emisních povolenek

Válka na Blízkém východě vystřelila ceny energetických komodit a určila tak nová cenová maxima v letošním roce. Zdražení energií dává další podnět k otevření problematiky emisních povolenek EU ETS a jejich dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků.

Od 28. února je oblast Perského zálivu ovlivněna probíhajícím konfliktem s Íránem. Omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu tak výrazně ovlivnilo cenový vývoj komodit. Mezi hlavní zasažené suroviny patří ropa, která od začátku konfliktu již dvakrát překonala cenovou úroveň 100 USD za barel. Jedná se tak o nárůst přibližně o 40 %, ještě razantněji reagovaly ceny plynu v Evropě, které dokonce atakovaly hodnotu 60 EUR/MWh, tedy zhruba dvojnásobek oproti cenám z poloviny února. Cena kontraktu TTF s dodáním v dubnu se aktuálně pohybuje nad hranicí 50 EUR/MWh.

Celý článek najdete ZDE.

7. Bloomberg: Obnovitelné zdroje v EU tlumí dopad války proti Íránu na ceny energií

Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg. Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu a Francii zůstávají relativně stabilní a v posledních dnech dokonce klesaly, přestože ceny ropy prudce rostly. To naznačuje vyšší odolnost evropského energetického systému.

Podle analýzy sehrává klíčovou roli rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, zejména solární a větrné energie, které pomáhají tlumit cenové šoky na trzích s elektřinou. "Trh s elektřinou je výrazně diverzifikovanější než trh s ropou, a proto dokáže lépe odolávat omezením dodávek ropy nebo plynu," uvedla obchodní ředitelka švýcarské energetické společnosti Alpiq Holding Morgane Trieuová Cuotová .

Celý článek najdete ZDE.

8. Průzkum: Dvě třetiny Němců vnímají vládní energetickou politiku negativně

Transformace německého energetického sektoru je dlouhodobě silným tématem, přičemž má jak své příznivce, tak i odpůrce. Přechod od fosilní a jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům měl nicméně tradičně silnou podporu tamní veřejnosti. Obavy z růstu cen energie a dopadů na konkurenceschopnost však podrývají podporu veřejnosti, což federální vládu tlačí k uvolňování tlaku na rozvoj OZE. V Německu tak nastává rozporuplná situace, kdy se veřejnost začíná obávat dopadu vysokých nákladů, ale zároveň nesouhlasí s omezováním podpory pro nové zdroje.

V posledních letech se situace v oblasti podpory německé veřejnosti mění, kdy obavy z ekonomických dopadů, vysokých cen energie a konkurenceschopnosti začínají převažovat nad klimatickými prioritami. Ani plány na omezení podpory obnovitelných zdrojů či uvolnění pravidel pro topné systémy se nicméně tamní veřejnosti nezamlouvají.

Celý článek najdete ZDE.

9. Emisní povolenky fungují, ale potřebují modernizaci, uvedla von der Leyenová

Brusel 20. března (zpravodajka ČTK) - Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové systém emisních povolenek ETS funguje. Je ale třeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost, řekla na tiskové konferenci po skončení summitu EU. Evropská komise se proto podle ní chce zaměřit na čtyři hlavní oblasti, které určují cenu elektřiny: samotné náklady na výrobu, poplatky za sítě a přenosovou soustavu, daně a odvody a náklady na emisní povolenky.

Von der Leyenová do značné míry zopakovala dřívější návrhy, které zmínila i v dopise ze začátku tohoto týdne. Státy EU vyzvala, aby využily stávající pravidla EU ke snížení daní a pružněji uplatňovaly pravidla státní podpory s cílem podpořit podniky a domácnosti, které se ocitly v potížích.

Celý článek najdete ZDE.

10. Ropa zlevňuje po izraelském slibu neútočit na energetiku, méně útočí i Írán

Ceny ropy dnes klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských útoků na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg.

Severomořská ropa Brent kolem 09:30 SEČ zlevňovala o 1,26 procenta na 107,34 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu vykazovala pokles o 1,26 procenta na 94,35 USD za barel.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Tři miliony litrů paliva z jednoho větrníku - sen, nebo realita?

Aktuální události opět naplno ukázaly křehkost závislosti na ropě, kdy nestabilita na Středním východě vystřelila ceny ropy na světových trzích a 9. 3. 2026 překročily ceny magickou hranici 100 $ za barel.

Článek
Když byla ropa naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně na 48 korunách za litr.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu