Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Ve střední Číně byl zahájen provoz největšího zařízení pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu na světě. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jedná se o další významný krok vlády k rozšíření kapacit pro akumulaci energie. Obdobné projekty se rozvíjejí i v Austrálii a USA.
S nárůstem podílu intermitentních obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetickém mixu Čína cílí na rozvoj flexibility. Na podzim minulého roku proto vláda představila plán zdvojnásobit instalovaný výkon zařízení pro ukládání energie do roku 2027 ze současných 100 gigawattů (GW) na 180 GW. Kromě investic do vývoje bateriových systémů vsadila i na ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu.
Energetická společnost ČEZ v současné době počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to dnes řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.
Už na přelomu letošního a příštího roku plánuje uzavírání uhelných elektráren energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Skupina avizovala odstavení elektráren Počerady, Chvaletice a uhelné části elektrárny a teplárny Kladno. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS následně pro spolehlivý provoz sítě doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. O podmínkách dalšího provozu těchto bloků rozhodně v následujících měsících Energetický regulační úřad.
Německo by po několika desetiletích mohlo ukončit provozní podporu pro nové malé střešní fotovoltaické elektrárny. Domácnosti by tak ztratily nárok na výkupní ceny, které byly po dlouhou dobu stěžejním nástrojem podpory nových zdrojů. Podle tamního ministerstva hospodářství daňoví poplatníci podporují profitabilní zdroje, průmyslové asociace však tento krok vnímají jako útok na obnovitelné zdroje.
Německo je dlouhodobě známo aktivním rozvojem obnovitelných zdrojů, tedy především fotovoltaických a větrných elektráren. Země již na přelomu let 2024 a 2025 dosáhla mety 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách, přičemž v loňském roce tato hodnota opět stoupla.
Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny. Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.
Na každém večírku nakonec zůstane posledních pár lidí, kteří hospodu opouštějí až ve chvíli, kdy je personál vyhání ven koštětem. Představme si na chvíli večírek uhelný, na němž jsou všechny evropské státy. Jeden po druhém přestávají vyrábět energii z uhlí – zvedají se ze židlí a odcházejí domů. Deset unijních států už večírek opustilo. Dalších devět má nohu ve dveřích. Česko velmi pravděpodobně odejde těsně před zavíračkou, i když i jí už dochází elán k uhelnému křepčení.
Zatímco lednové mrazy vyhnaly spotřebu elektřiny v České republice na 9leté maximum, únorové oteplení přineslo uklidnění situace. Spotřeba elektřiny klesla ve srovnání s lednem o více než 1 TWh na 5,5 TWh, což je hodnota o 0,2 TWh pod průměrem za měsíc únor za posledních 10 let. Díky oteplení také výrazně zpomalilo čerpání zásob plynu z evropských i českých zásobníků. Vyplývá to ze statistik zveřejněných na Energostatu.
Zatímco válka s Íránem pokračuje, cena ropy stoupá strmě vzhůru. Jedním z nejzásadnějších faktorů je bezpochyby citelné omezení provozu v Hormuzském průlivu, který Írán v odvetě blokuje od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily útoky. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by měl být provoz v dohledné době obnoven. Částečnou kompenzaci proto představují ropovody v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, které umožňují strategickou soutěsku z Perského zálivu obejít.
Narušení stability v tomto geopolitickém bodě by zcela jistě pocítil zbytek světa, a to v podobě enormního růstu cen ropy. To, co bylo před dvěma lety pouze spekulací, je nyní realitou. Ceny ropy atakují hranici sta dolarů za barel a namísto dřívějších bezmála osmdesáti tankerů, které denně průlivem proplouvaly, jich dnes napočítáte na prstech jedné ruky. Nově nastoupivší vůdce Íránu, Modžtaba Chameneí, nyní navíc hrozí úplným uzavřením průlivu.
Jihokorejská Komise pro jadernou bezpečnost a zabezpečení (NSSC) obdržela žádost o schválení referenčního designu malého modulárního reaktoru Innovative Small Modular Reactor (i-SMR). Žádost podalo projektové konsorcium i-SMR Technology Development Project Group, které stojí za vývojem této technologie.
Reaktor i-SMR je vyvíjen konsorciem vedeným společnostmi Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a Korea Atomic Energy Research Institute (KAERI). Jedná se o integrální tlakovodní reaktor s elektrickým výkonem 170 MW, který je určen jak pro využití v Jižní Koreji, tak pro export na zahraniční trhy.
Členské země EU se zavázaly snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Nyní musí Komise připravit konkrétní revizi politik, která povede ke splnění tohoto cíle.
Množství biometanu vtlačeného do plynárenských soustav členských zemí Evropské unie vzrostlo v minulém plynárenském roce o více než 5 TWh na 43,2 TWh. Lídrem mezi jednotlivými státy zůstala Francie se 13,1 TWh. Významný meziroční nárůst zaznamenala Česká republika, kde došlo v minulém plynárenském roce k navýšení množství vtlačeného biometanu téměř na čtyřnásobek. Vyplývá to z reportu Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
Obnovitelné plyny, jako je biometan nebo zelený vodík, jsou nepostradatelnou součástí probíhající dekarbonizace evropské energetiky a průmyslu. Jejich výhodou je, že mohou být již dnes vtláčeny do stávajících plynárenských soustav (v případě vodíku prozatím v omezeném množství), a tím pomáhat se snižováním spotřeby a tedy i dovozu zemního plynu.
Vláda dnes zrušila Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Nahradí ho novým operativním modelem řízení, který má vhodněji reflektovat současnou projektovou fázi výstavby nových bloků v Dukovanech. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Stálý výbor byl poradním orgánem vlády a jeho hlavním účelem byla koordinace přípravy nových jaderných bloků v České republice. Fungoval jako platforma pro spolupráci mezi státem, energetickou společností ČEZ a odbornou veřejností. Zasedali v něm členové vlády a klíčových resortů, zástupci ČEZ či energetičtí experti.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.