Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Evropská unie čelí ztrátě klíčového projektu v oblasti vzácných zemin

Podle agentury Reuters společnost GKN Powder Metallurgy, patřící do britského koncernu Dowlais Group, zrušila své plány na výstavbu továrny na magnety ze vzácných zemin. Jde o komplikaci pro evropský region, který se snaží postupně snížit závislost na Číně v oblasti zpracování těchto materiálů.

Čína kontroluje přibližně 90 % zpracovaných produktů ze vzácných zemin a zhruba 70 % jejich těžby (podíly se liší podle konkrétního prvku). Evropská unie se snaží tuto situaci změnit prostřednictvím investic. GKN Powder Metallurgy plánovala výrobu magnetů ze vzácných zemin v Evropě poté, co od roku 2024 provozovala pilotní závod v Německu. Konkrétní lokalita finální továrny však nebyla vybrána. Společnost údajně zvažovala i možnosti v Severní Americe. Teď se však zdá že svou činnost v tomto sektoru bude minimálně přehodnocovat.

Celý článek najdete ZDE.

2. Rusko kvůli úderům na Írán zastavilo práce na jaderné elektrárně Búšehr

Ruský jaderný gigant Rosatom oznámil zastavení prací na výstavbě nových bloků v íránské jaderné elektrárně Búšehr. Důvodem jsou probíhající letecké údery Spojených států a Izraele na řadu cílů v Íránu. Podle ředitele společnosti na místě zůstávají stovky zaměstnanců, nicméně jejich evakuace již probíhá. Jaderná elektrárna Búšehr v současnosti disponuje jedním provozuschopným blokem, další dva jsou v lokalitě ve výstavbě.

Íránský jaderný program je jedním z hlavních bodů sporu s USA a Izraelem a rovněž i příčinou probíhajících vojenských úderů. Země dlouhodobě rozvíjí svůj jaderný program, zejména v podobě obohacování uranu, na což Spojené státy reagovaly vojenským úderem již v polovině loňského roku.

Celý článek najdete ZDE.

3. Tlak na systém ETS sílí: Berlín chce reformu, Řím pozastavení

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) čelí nejsilnějšímu politickému tlaku za celých 20 let své existence. Početná skupina ministrů průmyslu žádá rozsáhlou revizi, čímž reflektují obavy zástupců průmyslu. Itálie chce systém dokonce pozastavit minimálně do chvíle, než dojde k dohodě o reformě. Německo hovoří o zrychlené úpravě parametrů. Francie je opatrnější, zatímco Švédsko varuje před rozvratem úspěšného nástroje klimatické politiky EU. Spor o budoucí podobu ETS se tak stává v posledních dnech jedním z hlavních témat unijní agendy.

Debata o reformě systému ETS je dlouhodobá, v posledních dnech a týdnech však kulminuje. Výzvy zástupců energeticky náročných odvětví se nyní naplno přetavily v poměrně ostrou politickou debatu na ministerské úrovni.

Celý článek najdete ZDE.

4. Česko podpořilo Belgii: Státy chtějí započítat modrý vodík do klimatických cílů EU

Evropská debata o vodíku se zostřuje. Skupina členských států v čele s Belgií tlačí na to, aby se do plnění cílů směrnice RED III nezapočítával pouze takzvaný zelený vodík, ale také vodík nízkouhlíkový, včetně modrého. K belgické iniciativě se připojila mimo jiné i Česká republika, což je pro tuzemský průmysl zásadní signál, informuje server Argus Media.

Směrnice RED III ukládá státům EU zajistit, aby obnovitelná paliva nebiologického původu (RFNBO), tedy v praxi především zelený vodík vyráběný pomocí elektrolýzy za využití elektřiny obnovitelných zdrojů energie, tvořila do roku 2030 nejméně 42 % vodíku využívaného v průmyslu a do roku 2035 dokonce 60 %. Cíl má urychlit dekarbonizaci energeticky náročných odvětví, jako je chemie či ocelářství.

Celý článek najdete ZDE.

5. Trump chce snížit napětí na energeticích trzích: USA mají pojišťovat tankery a eskortovat je skrz Hormuzský průliv

Probíhající konflikt na Blízkém východě způsobil značný cenový šok na globálních energetických trzích. Narušení energetických dodávek z oblasti Perského zálivu od začátku týdne vyhnalo ceny ropy a především zemního plynu na mnohaletá maxima. Důvodem je přerušení přepravy ropy a zkapalněného plynu přes Hormuzský průliv. Prezident Spojených států Donald Trump tak hodlá zajistit pojištění a případnou vojenskou ochranu pro ropné tankery, aby se trh opět stabilizoval.

Oblast Perského zálivu je klíčová pro globální energetické trhy. Z tamní oblasti na ně směřuje značný objem ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), který odpovídá zhruba pětině globální nabídky. S nedávnou eskalací v podobě úderů USA a Izraele na Írán a íránské odvety na cíle v okolních zemích se nicméně přeprava ropy a LNG skrz klíčový Hormuzský průliv zastavila.

Celý článek najdete ZDE.

6. Slovinsko aktivně pokračuje v přípravách nového jaderného zdroje

Slovinský projekt druhého jaderného bloku zaznamenal další milníky. Vláda schválila přípravu územního plánu pro novou výstavbu a expertní pracovní skupina zároveň představila možný model financování projektu. Slovinsko plánuje postavit konvenční blok s výkonem 1000–1650 MW s očekávanými náklady mezi 9 a 16 miliardami EUR. Do rozhodnutí o výstavbě slovinská vláda zapojí veřejnost skrze referendum, které se mělo konat v roce 2025, ovšem bylo odloženo na přelom let 2027 a 2028. Do komerčního provozu by mohl nový blok vstoupit na začátku 40. let.

Slovinská vláda oznámila, že schválila další kroky k přípravě výstavby nového jaderného bloku v zemi. Konkrétně zahájí přípravu národního územního plánu pro elektrárnu Krško 2. Návrh na zahájení územního plánování měla veřejnost možnost připomínkovat od července do října loňského roku. V současné době projekt nového bloku řídí energetická společnost GEN Energia, která provozuje první slovinský jaderný blok. Vláda očekává, že územní plán schválí na podzim roku 2028.

Celý článek najdete ZDE.

7. Izrael na rozcestí: Energetická bezpečnost v kontextu války s Íránem

Energetická bezpečnost se v Izraeli stává jedním z klíčových témat současné války s Íránem. Eskalace konfliktu v Perském zálivu a narušení dodávek energetických komodit totiž znovu ukázaly na zranitelnost globálních i regionálních energetických systémů. Podle technologického podnikatele Eliahu Droriho, generálního ředitele startupu Organuz, by právě současná krize mohla být impulsem k zásadní proměně izraelské energetiky.

Napětí v regionu se promítlo i do světových trhů. V souvislosti s konfliktem a hrozbou narušení dopravy energií v oblasti Hormuzského průlivu zaznamenaly ceny ropy a plynu výrazný růst, což podle analytiků může mít širší ekonomické dopady. Právě takové šoky podle Droriho ukazují, jak riskantní je dlouhodobé spoléhání na centralizované energetické systémy a fosilní paliva.

Celý článek najdete ZDE.

8. Čína hlásí stagnaci emisí CO₂

Globální emise oxidu uhličitého (CO₂) z Číny, největšího světového emitenta, se podle nejnovější analýzy zveřejněné portálem Carbon Brief nacházejí ve fázi stagnace, případně mírného poklesu. Vývoj přichází v době, kdy čínská ekonomika prochází strukturální transformací, roste podíl nízkoemisních zdrojů energie a současně se mění dynamika průmyslové výroby i spotřeby elektřiny. Aktuální data tak znovu otevírají otázku, zda Čína již dosáhla vrcholu svých emisí před oficiálně deklarovaným termínem roku 2030.

Podle analýzy publikované na Carbon Brief se čínské emise CO₂ v uplynulých měsících pohybovaly na úrovni srovnatelné s předchozím rokem, přičemž některé indikátory naznačují jejich meziroční pokles. Klíčovým faktorem je zpomalující růst energeticky náročných odvětví, zejména výroby oceli a cementu, která tradičně představují významný zdroj emisí v důsledku vysoké spotřeby uhlí.

Celý článek najdete ZDE.

9. Španělsko prohrálo táhnoucí se spor o solární podporu: Znamená to ale něco?

Dvě společnosti, Infrastructure Services Luxembourg a Energía Termosolar, žalovaly Španělsko v investiční arbitráži poté, co stát výrazně omezil podporu pro obnovitelné zdroje energie. Investoři tvrdili, že tím došlo k porušení závazků podle Dohody o energetické chartě.

Podle agentury Reuters nejvyšší soud Spojeného království ve středu odmítl argument španělského státu založený na suverénní imunitě. V britské jurisdikci tak mohou investoři pokračovat ve snaze vymoci přiznanou kompenzaci.

Celý článek najdete ZDE.

10. Cena plynu pro evropský trh kvůli Íránu a Kataru vzrostla až o 50 procent

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v důsledku americko-izraelských útoků na Írán dnes prudce zvyšuje. Odpoledne krátce růst zrychlil až k 50 procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavuje produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem plynu z Kataru.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc krátce po 13:30 SEČ vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst skoro o 50 procent. Nacházela se tak nad 48 eury za megawatthodinu (MWh). Kolem 17:00 růst zvolnil pod 40 procent, když se cena pohybovala nad 44,60 eur za MWh.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu