1. květen 2026
Česko podpořilo Belgii: Státy chtějí započítat modrý vodík do klimatických cílů EU

Evropská debata o vodíku se zostřuje. Skupina členských států v čele s Belgií tlačí na to, aby se do plnění cílů směrnice RED III nezapočítával pouze takzvaný zelený vodík, ale také vodík nízkouhlíkový, včetně modrého. K belgické iniciativě se připojila mimo jiné i Česká republika, což je pro tuzemský průmysl zásadní signál, informuje server Argus Media.
Směrnice RED III ukládá státům EU zajistit, aby obnovitelná paliva nebiologického původu (RFNBO), tedy v praxi především zelený vodík vyráběný pomocí elektrolýzy za využití elektřiny obnovitelných zdrojů energie, tvořila do roku 2030 nejméně 42 % vodíku využívaného v průmyslu a do roku 2035 dokonce 60 %. Cíl má urychlit dekarbonizaci energeticky náročných odvětví, jako je chemie či ocelářství.
Podle Belgie je však současné nastavení příliš rigidní. V takzvaném non-paperu, který kromě České republiky podpořily také Polsko, Maďarsko a Slovensko, se uvádí, že bez úprav „hrozí významná zpoždění nebo zrušení“ klíčových dekarbonizačních projektů. Dokument varuje, že státy s omezeným potenciálem větru a solární energie čelí strukturální nevýhodě, protože domácí výroba zeleného vodíku je pro ně zatím ekonomicky nekonkurenceschopná a dovoz ve velkém měřítku není životaschopný.
Státy proto navrhují, aby se do plnění průmyslových cílů započítával i nízkouhlíkový vodík. Ten může vznikat například z plynu při využití technologií zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
„Každý krok, který přináší ekologické přínosy, je krok správným směrem,“ stojí v belgickém dokumentu.
Produkce a využití nízkouhlíkového vodíku má podle něj zároveň urychlit budování infrastruktury a samotného trhu s vodíkem.
Podobně argumentují i další velké ekonomiky. Francie či Itálie upozorňují, že jednostranné vsazení na zelený vodík může v kritické fázi vývoje sektoru brzdit investice a ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Volají po technologické neutralitě a větším důrazu na reálné snižování emisí v celém životním cyklu výroby.
Evropská komise zatím volí opatrný tón. Připouští, že je nutné hledat rovnováhu mezi klimatickými ambicemi, průmyslovou proveditelností a bezpečností dodávek. Ve svém pracovním programu na rok 2026 se zavázala směrnici o obnovitelných zdrojích přezkoumat.
Pro Česko má spor velmi konkrétní rozměr. Tuzemský průmysl patří k energeticky nejnáročnějším v EU a rychlý přechod výhradně na zelený vodík by znamenal vysoké investiční náklady i tlak na ceny energií.
Mohlo by vás zajímat
24. září 2026
16. říjen 2026
19. říjen 2026
21. říjen 2026
23. říjen 2026
22. říjen 2026
24. říjen 2026
Komentáře (1)
Je to správný směr. Na stejnou úroveň by se měly dát všechny nízkouhlíkové plyny a to jak pro průmysl, tak maloodběratele:
Zelený vodík
Modrý vodík
Růžový vodík (vzniklý elektrolýzou pomocí elektřiny z JE)
Bioplyn, nebo plyn vzniklý přečištěním bioplynu).
Cílem je neuvolňovat do atmosféry další CO2, takže na zásadě technologické neutrality. "Je jedno, jak to uděláš".







