Špatné zateplení může mít vliv na zdraví i samotnou budovu

Po letech masivního zateplování bytových a rodinných domů i veřejných budov se začínají objevovat problémy spojené s tímto trendem.  Špatně zvolené technologie při zateplování mohou mít za následek postupnou degradaci konstrukce samotné budovy, ale i vliv na zdraví osob, které budovy obývají, napsal Technický týdeník.

Zateplování budov přináší významné úspory energií. Výměnou oken, fasády a dveří dochází zároveň k téměř hermetickému uzavření těchto budov. V budovách již nedochází k přirozené cirkulaci čerstvého vzduchu. Vlivem nedostatku čerstvého vzduchu se zvyšuje koncentrace nedýchatelných plynů (např. CO2), které produkují sami lidé. Tyto plyny mohou dosahovat kritickým hodnot zejména v místech, kde dochází k vysoké koncentraci osob, jako jsou úřady nebo školy.

„Vysoké koncentrace CO2 snášejí špatně děti, u nichž se to může projevovat únavou, častými nemocemi a zvýšenou nesoustředěností, což se odráží i na jejich studijních výkonech a výsledcích. Výjimkou nejsou ani případy, kdy děti ve třídách zkolabovaly“, popisuje Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont.

V souvislosti s těmito problémy, které se u zateplených budov objevují, se vžil výraz „syndrom nezdravých budov“. Do toho termínu nespadá pouze zhoršená kvality ovzduší, ale i vznik plísní a zvýšená vlhkost v budovách.

Zateplení budov může mít vliv i na samotnou konstrukci budovy.

„Pokud se k zateplení použije neprodyšný kontaktní systém, dojde k parotěsnému uzavření budovy. To má za následek hromadění vzdušné vlhkosti, která se nemůže z konstrukce dostat ven“, uvádí dále Petr Píša.

Vzdušná vlhkost v budovách je důležitá (zabraňuje vysychání sliznic), ale začíná být nežádoucí po překročení určité hranice. To má za následek vznik plísní v místech tepelných mostů.

Řešením všech zmíněných problémů je volba správného kontaktního systému, který umožňuje budově „dýchat“. Musí být zaručena dostatečná prodyšnost. Výměnu vzduchu lze zajistit také instalací vzduchotechniky nebo rekuperační jednotky.

Na vině je špatná legislativa

Zateplování je podporováno státem ve formě dotací.

„V České republice jsou dotační tituly bohužel postavené tak, že řeší pouze úsporu energií. Nezabývají se komplexním pohledem na ekonomiku a energetiku domů. Kupříkladu výměna vzduchu v nich není zmíněna žádným způsobem“, vysvětluje Petr Píša.

Přestože existují účinná technická řešení, tak i nadále přetrvávají problémy v legislativě. Je třeba upravit stávající normy a podmínky pro získání dotací.

Petr Píša uvádí možné řešení: „Je třeba vytvořit ucelený koncept, jenž se bude komplexně zabývat energetikou a ekonomikou budov, včetně problematiky větrání ve spojení se zateplením budov. V současnosti už existují iniciativy, které se snaží o změnu. Sám jsem členem České komory lehkých obvodových plášťů. V rámci její komise se snažíme připomínkovat normy a zákony. Změny sice probíhají pozvolna, ale probíhají. Výhled je poměrně optimistický.“