Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.
<blockquote>&#8222;Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily,&#8220; řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. &#8222;Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,&#8220; zdůraznil.
Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.
Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.
Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. &#8222;V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný,&#8220; uvedl.
Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. &#8222;Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně,&#8220; uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ

Energetika v ČR

Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Areály vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze letos čeká zateplení, renovace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a výměna oken i dveří. Modernizace kolejí má vyjít na 220 milionů korun bez DPH a univerzitě má snížit spotřebu energie o 20 milionů korun ročně. Dodavatelem je společnost ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Zástupci školy a firmy to oznámili na dnešní tiskové konferenci.
Škola na projekt využije 67 milionů korun z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Dotace podle ČVUT půjde na stavební úpravy, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl přínos energetické modernizace menší.
Instalace se má dle slov ředitele Kamila Čermáka uskutečnit během letošního roku.
<blockquote>„Svým rozsahem se v případě ČVUT jedná o přelomový projekt v oblasti energetických úspor, kde využijeme vylepšená technická řešení z podobných projektů v Národním divadle, Kongresovém centru Praha nebo Akademii výtvarných umění,“ dodává Václav Taubr, generální ředitel ENESA.</blockquote>
<figure id="attachment_80116" class="wp-caption alignleft" style="width: 1800px;"><img class="wp-image-80116 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí.jpg 1800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-800x534.jpg 800w" alt="" width="1800" height="1201" /><figcaption class="wp-caption-text">Koleje Podolí. Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zakázka bude realizována prostřednictvím takzvaných energetických služeb se zárukou (EPC), jejichž využitím by škola měla ušetřit 26 procent stávajících nákladů na energie a vodu.
EPC projekty garantují zákazníkovi ve smlouvě, že dodavatel úspor dosáhne, jinak musí rozdílovou částku sám doplatit.
<blockquote>„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování klimatické stopy. Ročně díky projektu uspoříme více než 4000 tun oxidu uhličitého a výrazně zvýšíme provozní efektivitu našich budov a díky souvisejícím modernizačním opatřením i jejich hodnotu,“ řekl dnes rektor ČVUT Vojtěch Petráček.</blockquote>
ČVUT má jedny z největších kolejí v Česku, vedení školy se před časem rozhodlo pro jejich renovaci s cílem snížit spotřebu tepla, plynu, elektřiny a vody.
Modernizace se bude týkat Novoměstského hotelu, Studentského domu a sedmi kolejních areálů, často historických objektů, které mají velké nároky na spotřebu energie.
<figure id="attachment_41124" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-41124" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-512x374.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-768x561.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-1024x748.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-725x530.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-800x585.jpg 800w" alt="" width="1200" height="877" /><figcaption class="wp-caption-text">ČVUT, FEL</figcaption></figure>
Při modernizaci tam bude vyměněno přes 16.800 svítidel, 23 zdrojů tepla o výkonu 8850 kilowattů nebo nainstalováno téměř 6000 šetřících prvků na vodě.
ČVUT má koleje Strahov, Orlík, Bubeneč a Podolí, Hlávkovu kolej, Masarykovu kolej, Sinkuleho kolej a Dejvickou kolej. Bubenečská kolej ale není podle kvestora univerzity Jiřího Boháčka do projektu modernizace zařazena.
<blockquote>„V souběhu s projektem EPC na ní bude provedena totální rekonstrukce, která bude stát zhruba 200 milionů korun. Budova už neumožňovala jít do projektu EPC, protože je ve špatném technickém stavu,“ řekl dnes kvestor.</blockquote>
Obsazenost kolejí ČVUT je nad hranicí 7500 ubytovaných studentů. Strahovské koleje jsou s kapacitou přes 4600 lůžek největším ubytovacím kampusem v Evropě.
Modernizace kolejí je podle ČEZ první z řady rozsáhlých projektů, které vznikají díky novému nastavení dotací z OPŽP. Žadatelé, kteří se zaváží modernizovat s minimálně desetiprocentní prokazatelnou úsporou energie, jsou odměňování pěti procenty dotace navíc.
Technické parametry projektu:
<ul>
<li>Investice bez DPH: 219, 5 mil. Kč</li>
<li>Délka trvání projektu: 11 let</li>
<li>Počet areálů: 9</li>
<li>Počet objektů: 30</li>
<li>Počet vyměněných svítidel: 16 838</li>
<li>Počet modernizovaných zdrojů tepla: 23 (8 850 kW)</li>
<li>Počet instalovaných šetřících prvků na vodě: 5 766</li>
<li>Objem vzduchu rekonstruované vzduchotechniky: 116 000 m3/hod</li>
</ul>
Garantované roční úspory: 
<ul>
<li>Úspora energie v Kč: 20,5 mil. Kč bez DPH</li>
<li>Úspora tepla: 23,5 TJ</li>
<li>Úspora elektřiny: 2,3 GWh</li>
<li>Úspora vody: 71 500 m3</li>
</ul>

Úspory energie

ČEZ ESCO letos zmodernizuje koleje ČVUT, jedná se o největší projekt energetických úspor v ČR

Kladno chce efektivněji hospodařit s energiemi, snížit vypouštění emisí a uspořit. Vytipuje například budovy, kam umístí fotovoltaické panely, chystá i modernizace kotelen. Město dnes také uzavřelo spolupráci se společností ČEZ ESCO, která radnici pomůže s hledáním inovativních a ekologicky přívětivých postupů. Novinářům to dnes řekl kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).
Úspora energií v některých budovách může podle primátora dosáhnout až desítek procent, investice do potřebných opatření by mělo být možné platit z dosažených úspor za energie.
Fotovoltaické panely by mohly být například na některých střechách bytových domů či škol a školek, dosluhující plynové kotelny by v městských objektech mohly nahradit moderní kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu i teplo. &#8222;Myslíme si, že to může být dobrý příklad i pro majitele jak bytových, tak rodinných domů,&#8220; uvedl Jiránek. Kogenerační jednotky by mohly být podle primátora například v městských sportovních areálech.
Jiránek řekl, že město bude hledat i možnosti dalšího zateplování městských objektů, ale chce se vyhnout nevhodným postupům, kdy například po zateplení začalo v některých budovách vlhnout zdivo. Při opravách školních kuchyní Kladno používá jednotky, které slouží k zadržení tepla a zároveň k vyššímu odvětrávání.
<blockquote>&#8222;Jsme schopni například sledovat spotřebu veřejných budov a porovnávat ji s ideálním stavem nebo regulovat ji podle počasí,&#8220; dodal generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.</blockquote>
Město také uvažuje o vybudování dobíjecí stanice pro elektromobily při chystané rekonstrukci autobusového nádraží, zvažuje i využití elektromobilů jako služebních vozů.

Kladno chce efektivněji hospodařit s energiemi

Budovy Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze čeká modernizace. Renovována bude mimo jiné vzduchotechnika, v plánu je například také výměna osvětlení. Úspora za energie má během desetiletého projektu činit minimálně 31,6 milionu korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodavatelem je firma ENESA, dceřiná společnost ČEZ ESCO. Hotovo má být do konce letošního roku.
Projekt podle Gazdíka jako první v Česku kombinuje metodu takzvaných energetických úspor se zárukou (EPC) s dotacemi podle nových pravidel Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Žadatelé, kteří úspory ve svých budovách realizují metodou EPC mají podle něj nárok na pětiprocentní dotaci navíc k základní dotaci.
Při využití EPC dodavatel za dosažení úspor smluvně ručí, jinak rozdíl sám doplácí. Zákazník nemusí na modernizaci dávat peníze ze svého rozpočtu, náklady na instalaci úsporných opatření se postupně uhradí z dosažených úspor energie. Loni projekty EPC od firmy ENESA uspořily podle ČEZ českým obcím a veřejným institucím 215 milionů korun.
<blockquote>&#8222;Jen z úspor bychom výměnu oken nebo izolaci střechy nezaplatili, s tím nám pomůže dotace, která je díky spojení s EPC vyšší. Navíc díky EPC se nám náklady na modernizaci energetického hospodářství budov vrátí ve smluvně zaručených a transparentních úsporách,&#8220; uvedl rektor AVU Tomáš Vaněk.</blockquote>
<figure id="attachement_74044" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/avu-praha-enesa-800x547.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/avu-praha-enesa-800x547.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Projekt mimo jiné počítá s tím, že 920 žárovek a zářivek bude nahrazeno LED osvětlením. Stovky oken pak budou repasovány nebo nahrazeny replikami. Původní rámy atypických ateliérových oken zůstanou, budou pouze osazeny novými izolačními dvojskly. Rekonstrukce se dotkne i bočních dveří na zahradu a dvoukřídlých dvojitých dveří do ateliéru, kde byla dokončena například socha koně svatého Václava z Václavského náměstí.
<blockquote>&#8222;Každá historická budova vyžaduje individuální a ohleduplný přístup. Podobně tomu bylo například v Národním divadle nebo v Rudolfinu, kde EPC úspěšně funguje už pátým rokem,&#8220; doplnil generální ředitel ENESA Václav Taubr.</blockquote>
Akademie výtvarných umění v Praze využívá celkem pět budov, postavených na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o registrované kulturní památky, na nichž se architektonicky podíleli mimo jiné i Jan Kotěra a Josef Gočár. ČEZ uvedl, že modernizace se uskuteční mimořádně šetrně právě s ohledem na historický i umělecký význam těchto objektů.

Rychlé zprávy

Budovy Akademie výtvarných umění čeká modernizace, provede ji ČEZ

Na konci dubna byla vydána nová zpráva o plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti. Česká republika kromě kosmetických úprav opět nezasáhla do celkového systému zvyšování energetické efektivity a stanovený závazný cíl úspor do roku 2020 již takřka s jistotou nedokáže splnit.
Dle směrnice o energetické účinnost 2012/27/EU z roku 2012 mají státy Evropské unie povinnost dosahovat nových energetických úspor. Kromě toho musejí každoročně informovat o vývoji a pokroku v oblasti energetické efektivity.
<blockquote>„Z aktuální analýzy plnění závazku vyplývá, že za období 2014-2018 bylo dosaženo 29,6 PJ nových úspor energie. Za období 2014 -2018 tak ČR dosáhla 70 PJ kumulovaných úspor energie,“ uvádí MPO ve své zprávě.</blockquote>
<img class="aligncenter size-full wp-image-72426" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory.png" alt="" width="1098" height="577" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory.png 1098w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory-512x269.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory-768x404.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory-1024x538.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory-725x381.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/graf_uspory-800x420.png 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" />
Nicméně Česká republika musí do konce roku 2020 dosáhnout celkem 51,1 PJ nových úspor a 204,39 PJ úspor kumulovaných. Je tak zřejmé, že svého cíle ČR nedosáhne.
<a href="https://oenergetice.cz/uspory-energie/ceska-republika-zaostava-plneni-cile-oblasti-energetickych-uspor/">Od poslední zprávy, pokrývající rok 2017,</a> opět došlo k drobným změnám již vykázaných úspor v rámci jednotlivých programů. Klíčovou novinkou je opatření nazvané Environmentální daň na pohonné hmoty, které zpětně od roku 2014 mělo dosáhnout celkem 6,2 PJ energetických úspor.
Pro vyčíslení tohoto opatření byla ze strany VŠE zpracována odborná studie, která úsporu určuje na základě rozdílu mezi předpokládaným vývojem spotřeby pohonných hmot bez aplikace spotřební daně a skutečnou spotřebou pohonných hmot. Mimo to bylo v rámci opatření Zákaz uvádění na trh pro kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy vykázáno celkem 583,1 TJ.
Dosažené nové úspory v PJ dle jednotlivých zpráv MPO:
<table width="382">
<tbody>
<tr>
<td width="61">Rok</td>
<td width="114">Šestá zpráva</td>
<td width="125">Sedmá zpráva</td>
<td width="82">Rozdíl</td>
</tr>
<tr>
<td>2014</td>
<td>2 104,50</td>
<td>3 433,30</td>
<td>1 328,80</td>
</tr>
<tr>
<td>2015</td>
<td>4 609,40</td>
<td>6 355,60</td>
<td>1 746,20</td>
</tr>
<tr>
<td>2016</td>
<td>6 262,90</td>
<td>7 842,80</td>
<td>1 579,90</td>
</tr>
<tr>
<td>2017</td>
<td>4 685,10</td>
<td>6 990,50</td>
<td>2 305,40</td>
</tr>
<tr>
<td>2018</td>
<td></td>
<td>5 039,40</td>
<td></td>
</tr>
<tr>
<td>Celkem</td>
<td>17 661,90</td>
<td>29 661,60</td>
<td>6 960,30</td>
</tr>
</tbody>
</table>
S ohledem na nízkou politickou důležitost tématu, malou informovanost obyvatel a složitost dotačních programů nelze do budoucna v oblasti energetických úspor očekávat výrazná zlepšení.

ČR stále přehlíží energetické úspory. Cíl nových úspor pro rok 2020 s jistotou nesplní

Obce a města mohou žádat o peníze z dvoumiliardové dotace na energeticky šetrné zateplení veřejných budov, systémy využívající <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/'>odpadní teplo</a>, instalace <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaických</a> systémů a výměnu zdrojů pro vytápění. Vyplývá to z dokumentu k výzvě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kterou vyhlásily ministerstvo životního prostředí a Státní fond pro životní prostředí (SFŽP). 
 Dotace se týkají renovací ve školách, nemocnicích, na úřadech, v domech s pečovatelskou službou a v dalších veřejných budovách. OPŽP přispěje také na modernizace vnitřního osvětlení budov a systémy měření a regulace vytápění a větrání. O dotace je již možné žádat, a to do začátku února 2020, podle SFŽP není počet žádostí omezen. 
 S příspěvkem je možné také vyměnit zdroje tepla pro vytápění, chlazení a výrobu teplé užitkové vody s výkonem nižším než pět megawattů využívající fosilní paliva nebo elektrickou energii.
Mohou být nahrazeny zdroji na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasu</a>, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelná čerpadla</a>, kondenzační kotle na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemní plyn</a> nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu využívající obnovitelné zdroje či zemní plyn. 
<figure id="attachement_43407" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/zateplovani_budovy_energeticka_ucinnost-800x498.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/zateplovani_budovy_energeticka_ucinnost-800x498.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;I díky OPŽP klesla energetická náročnost domů v Česku za posledních 20 let o 30 procent, přesto je třeba vytrvat. Vítáme především navýšení měrných uznatelných nákladů o růst ceny stavebních prací a technologických dodávek. Podpora pro obce a města se tak bude blížit 40 procentům z celkových nákladů na projekt,&#8220; sdělil ČTK předseda Sdružení pěnového polystyrenu ČR Pavel Zemene.
</blockquote>
 Výše podpory by se měla pohybovat mezi 35 a 50 procenty z celkových nákladů podle dosažených úspor. Pět procent navíc může získat ten žadatel, kterému obnovitelné zdroje pokryjí nejméně 40 procent spotřeby energie po uskutečnění projektu.
V případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla nebo instalace fotovoltaického systému může příspěvek dosahovat až 70 procent z nákladů. 
 Žádosti budou instituce a státní příspěvkové organizace podat do 3. února 2020 a všechny projekty musí být uskutečněny do 31. prosince 2023.

MŽP dá na energeticky šetrné renovace veřejných budov 2 mld. Kč

Ministerstvo životního prostředí do konce loňského roku podpořilo z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) 24.566 žádostí za 4,8 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy žádostí v různé fázi administrace, bylo 31.692 za 8,6 miliardy korun. Celkové zdroje programu se pro období let 2013 až 2021 odhadují na 23 miliard, o čtyři miliardy méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2018, kterou má ČTK k dispozici. 
 Z NZÚ mohou lidé čerpat na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> do rodinných a bytových domů.
V programu jsou využity peníze z výnosů z aukcí emisních povolenek, další zdroje mohou tvořit veřejné i jiné prostředky. 
 Během loňského roku úřad přijal 9909 žádostí za více než 3,5 miliardy korun, proplaceno bylo 7532 žádostí za 1,76 miliardy.
<figure id="attachement_4273" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fotovoltaika-na-střeše-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fotovoltaika-na-střeše-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dle aktuálního odhadu by mělo z celkových 23 miliard jít 16,1 miliardy do rodinných domů, 2,6 miliardy do bytových domů a 3,2 miliardy korun do budov veřejného sektoru. Administrativní poplatky pak dosáhnou zhruba miliardy. 
 Materiál také zmiňuje, jakých úspor v konečné spotřebě energie by jednotlivé segmenty měly díky dotacím dosáhnout. U rodinných domů jde o 560 terajoulů (TJ) na miliardu dotace, u bytových domů o 855 TJ a u budov veřejného sektoru o 200 TJ na miliardu. V přepočtu na aktivní žádosti do konce loňského prosince to znamená 3584 TJ u rodinných domů při dosavadní alokaci 6,4 miliardy korun, 385 TJ u bytových domů s vyčleněnými 0,45 miliardy a 340 TJ u budov veřejného sektoru s dotací 1,7 miliardy korun. 
 Podle materiálu také byly díky NZÚ k prosinci 2018 sníženy emise oxidu uhličitého o 4,3 milionu tun za rok.

V rámci Nové zelené úsporám MŽP podpořilo ke konci roku 2018 projekty za 4,8 mld.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má k dispozici ještě 6,3 miliardy korun z evropských dotací na snížení energetické náročnosti bytových domů. Od roku 2016 v současném programovém období přidělil 3,3 miliardy korun, zhruba pětina šla do Moravskoslezského kraje. Na tiskové konferenci to dnes řekl náměstek MMR Zdeněk Semorád. O dotaci mohou žádat vlastníci bytových domů, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. 
<blockquote>
&#8222;Cílem těchto aktivit je snížení konečné spotřeby energie, s tím spojené snížení emisí skleníkových plynů a rovněž také úspory v platbách za energie. Významným přínosem je také prodloužení životnosti budov, zlepšení hygienických podmínek a celkového komfortu bydlení,&#8220; uvedl Semorád.
</blockquote>
 Minimální dotace na jeden dům je 300.000 korun, maximální 90 milionů korun. Maximální míra podílu evropských dotací na projekt je 40 procent. 
<blockquote>
&#8222;Začínali jsme na 20 procentech, výzvy jsme se postupně snažili vylepšit. Dotaci 40 procent může dostat žadatel, který vlastní dům minimálně s energetickou náročností třídy B. Zájem o dotace postupně roste,&#8220; doplnil Semorád.
</blockquote>
 Ministerstvo podle něj zároveň připravuje pro žadatele zvýhodněný úvěr na čerpání zbylé částky, kterou evropská dotace nepokryje. Předložit ji chce do konce roku. 
 Aktuálně je spuštěna výzva za 2,5 miliardy korun, o podporu v ní lze žádat do 29. listopadu 2019, podle Semoráda bude ale o rok prodloužena. 
 Současné programové období je sice oficiálně vymezeno od roku 2014 do roku 2020, dotace však lze čerpat až do konce roku 2023. Program Energetické úspory v bytových domech v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ministerstvo spustilo v roce 2016. 
<blockquote>
&#8222;Podle zájmu budeme vyhlašovat další výzvy nebo prodlužovat ty stávající. Kdybychom viděli, že není zájem, vyjednali bychom s Evropskou komisí přesun dotací do jiných programů. Ale myslím, že to není na pořadu dne,&#8220; dodal Semorád.
</blockquote>
 Dotace se netýká pouze zateplování polystyrenem, ale například také výměny tepelného zdroje, pořízení <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních</a> ohřevů vody na střechu nebo zavedení systému větrání s rekuperací odpadního vzduchu. 
<figure id="attachement_16066" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/solar-panels-800x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/solar-panels-800x483.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Evropské dotace z IROP mohou čerpat všechny kraje s výjimkou Prahy. Té se týká program Nová zelená úsporám při ministerstvu životního prostředí. MMR zatím podpořilo přes 1500 projektů za 3,3 miliardy korun. Týkalo se to asi 40.000 domácností, MMR jich chce do konce současného období podpořit 123.000. Nejvíce peněz šlo zatím do Moravskoslezského kraje (652 milionů korun), nejméně do Pardubického kraje (160 milionů korun). 
 Integrovaný regionální operační program (IROP) navazuje na sedm regionálních operačních programů a částečně na Integrovaný operační program z období 2007 &#8211; 2013. V současném programovém období z něj mohou příjemci čerpat i s dodatečným navýšením 123 miliard korun z evropských fondů a dalších zhruba 19 miliard korun prostřednictvím národního spolufinancování. Spolu s dalšími devíti operačními programy může Česko celkem čerpat 23,9 miliardy eur (614 miliard korun).

MMR má ještě 6,3 miliardy na snížení energetické náročnosti domů

Systém, který umožní třeba v rodinných domech využívat více než 80 procent potřebné <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>energie z obnovitelných zdrojů</a>, společně vyvinuli výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a odborníci na vytápění ze společnosti Regulus. Systém pro zásobování budovy teplem, chladem a elektřinou kombinuje <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelné čerpadlo</a>, fotovoltaické panely a sezonní akumulátor umístěný pod základy domu. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR). 
 Systém maximálně využívá elektřinu z <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaických panelů</a>. Pokud se jí vyrábí dostatek, tepelné čerpadlo začne odebírat teplo z okolního prostředí a ohřívat zásobník tepla a přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku bez použití běžné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rozvodne-site-tn-it-tt/'>elektrické sítě</a>. 
<blockquote>
&#8222;Ta se využívá především v zimě, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku. Pracuje tak s mnohem vyšší výkonností při vytápění budovy,&#8220; řekl Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
</blockquote>
 Vysoká energetická soběstačnost takovýchto budov zkracuje dobu ekonomické návratnosti. Při současných cenách energie se podle TA ČR podobný projekt zaplatí do deseti let.
Nový systém by také mohl snížit využívání neobnovitelné primární energie pod 20 kilowatthodin na metr čtvereční za rok, což je podle výzkumníků zhruba třetina energetické náročnosti českých domů. 
<blockquote>
&#8222;Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do stavební praxe přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a životního prostředí. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,&#8220; dodal předseda TA ČR Petr Konvalinka.
</blockquote>
 Agentura projekt podpořila více než 8,2 milionu korun.

ČVUT vyvinulo systém se sezónním zásobníkem tepla pro snížení spotřeby energie budov

Nový Jičín vyměňuje stovky lamp veřejného osvětlení. Místo zastaralých zářivek v nich budou LED zdroje, což přinese úspory energie. Výměna lamp má skončit v prosinci a přijde téměř na pět milionů korun, přičemž město na ni dostane dvoumilionovou dotaci. ČTK to sdělila mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. 
První sodíkové výbojky město vyměnilo za LED zdroje v roce 2013.
<blockquote>
&#8222;V tak velkém rozsahu jako nyní jsme ale výměnu lamp ještě nerealizovali. Letos instalujeme 475 nových světel, a to zejména u hlavních tahů městem, v ulicích Zborovská, Sokolská, Palackého, Bohuslava Martinů a Přemyslovců,&#8220; uvedla Blanka Zagorská z městského odboru majetku a investic.
</blockquote>
Za poslední čtyři roky investoval Nový Jičín do svítidel s technologií LED diod téměř 12 milionů korun.
<blockquote>
&#8222;Obnova veřejného osvětlení by měla během roku přinést úsporu 70 procent dosud spotřebovávané energie a zároveň snížení produkce emisí oxidu uhličitého,&#8220; uvedla Machková.
</blockquote>