Evropská komise navrhla nový rozpočet, krátí výnosy z emisních povolenek

Květen se veskrz všemi institucemi Evropské unie nesl v duchu připomínkování a komentování nového návrhu na unijní rozpočet pro roky 2021 – 2027. Evropská komise předložila návrh na začátku měsíce a přijat byl s poměrně velkými rozpaky. Přináší totiž zaměření na nové priority a zároveň stanovuje nové zdroje příjmů, které mají nahradit ztráty způsobené odchodem Velké Británie z Unie. Jakou by tedy nový rozpočet mohl mít podobu?

Brexit: snížení výdajů a navýšení příjmů

Příspěvek jednotlivých států do unijního rozpočtu se má navýšit. Komise navrhuje celkovou výši 1 135 miliard eur v prostředcích na závazky (tj. celková výše právních závazků, jež je možné v daném rozpočtovém roce podepsat). Toto odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu, přičemž v předchozím období odpovídalo 1,00 % – rozpočet tak reaguje na nutnost navýšení příjmů po brexitu. Výše prostředků na nové a dosavadní priority EU zůstala zachována nebo byla navýšena. Snížení výdajů se dotkne například oblasti společné zemědělské politiky a regionálního rozvoje. Již nyní jsou škrty terčem ostré kritiky ze strany členů Evropského parlamentu.

„Dnešním návrhem představujeme praktický plán, jak toho s méně zdroji zvládat více … Prostřednictvím poprvé užitého mechanismu právního státu zajistíme řádné finanční řízení. Právě to máme na mysli, když hovoříme o odpovědném nakládání s penězi našich daňových poplatníků. Teď jsou na tahu Parlament a Rada. Pevně věřím, že bychom dohody mohli dosáhnout ještě před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce.“

– Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise.

Nové a stávající priority

Návrh jako priority konkrétně vyjmenovává oblasti výzkumu a inovací, podporu mladých lidí (více peněz půjde například na program Erasmus), digitální ekonomiku, správu hranic a bezpečnost a obranu. Slibuje moderní rozpočet s flexibilní správou – finanční prostředky by měly být snadněji dosažitelné a vytvořena by měla být nová „unijní rezerva“ na řešení nenadálých událostí. Navýšeny by rovněž mohly být prostředky na dosažení klimatických cílů – z 20 % na 25 % objemu rozpočtu (tedy ze současných 206 na až 320 miliard eur).

Novinkou nového rozpočtu by bylo užití takzvané „zásady právního státu“ při uvolňování peněz z rozpočtu. Komise navrhuje mechanismus, který by formou nařízení, které by schvalovala Rada a Evropský parlament, mohl omezovat přístup jednotlivých států k evropským financím a to v případě, kdy by jeho jednáním docházelo k porušení zásad právního státu.

Zdrojem mimo jiné státní příjmy z povolenek a „pokuty“ za plasty

Komise chce zjednodušit stávající vlastní zdroj z DPH a zavést nové zdroje. Tyto zahrnují 20 % příjmů ze systému obchodování s emisemi, národní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalů (0,80 eur za 1 kg odpadu) a 3% paušální sazbu na nový společný základ daně z příjmů právnických osob (tento se začne postupem času zavádět). Tyto nové zdroje příjmů mají představovat asi 12 % rozpočtu a má jít o roční částku až 22 miliard eur.

Hlasy se začaly ozývat proti návrhu na 20% odčerpání státních příjmů z EU ETS. S rostoucí cenou povolenek začaly jednotlivé státy vyvíjet programy na investování těchto prostředků především do energetického sektoru. Příjem a tedy investiční možnosti členských států by tak byly s novým rozpočtem značně omezeny. Poslanci Evropského parlamentu ovšem tento krok Komise uvítali, stejně jako zdroj v podobě odvodu za nerecyklované plasty.

Jednotlivé kapitoly jsou nyní projednávány, samotné rozhodnutí bude příslušet Radě, která rozhoduje po udělení souhlasu od Evropského parlamentu. Ideálně by nový rozpočet měl spatřit světlo světa do května 2019.