Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Životní prostředí

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Rozmach uhelných elektráren v Číně ohrožuje naplnění cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tvrdí to dnes zveřejněná <a target="_blank" href="https://endcoal.org/wp-content/uploads/2019/11/Out-of-Step-English-final.pdf">studie</a> založená na datech americké nevládní ekologické organizace Global Energy Monitor. Čína podle autorů nyní staví nebo se chystá uvést do provozu uhelné bloky o téměř stejném výkonu, jaký mají všechny aktivní uhelné elektrárny v Evropské unii.
Rok 2018 byl po desetiletích prvním, v němž došlo ve zbytku světa k úbytku elektrické energie pocházející z uhlí. Za 18 měsíců od začátku roku 2018 zmenšily dohromady všechny státy kromě Číny výkon uhelných elektráren o 8,1 GW. Ve stejném období však Čína svůj instalovaný výkon zvýšila o 42,9 GW.
Výstavba uhelných bloků přitom v zemi roste stále větším tempem. Za současným rozmachem stojí krátké období mezi zářím 2014 a březnem 2016. Centrální vláda sice tehdy přestala povolovat výstavbu nových uhelných elektráren, tuto pravomoc ale propůjčila místním úřadům. Ty následně odsouhlasily vznik mnoha bloků, pomocí nichž chtějí dosáhnout energetických cílů stanovených pro jednotlivé provincie. Dnes tak v zemi vznikají, nebo se chystají vstoupit do provozu, uhelné elektrárny o celkovém výkonu dalších 147,7 GW.
Čína přitom již dnes dosahuje stropu pro uhelnou energii, který stanovila centrální vláda. Od roku 2015 běží většina stávajících zařízení asi na 50 procent svého výkonu. Místní energetické a uhelné zájmové skupiny proto vzhledem k chystanému vzniku dalších elektráren tlačí na Peking, aby strop v příštích obdobích zvýšil. Výstavba nových uhelných elektráren je však podle odborníků z mnoha důvodů zřejmě promrhanou investicí.
<figure id="attachement_39657" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Rozestavena-uhelna-elektrarna-Yunus-Emre_2-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Rozestavena-uhelna-elektrarna-Yunus-Emre_2-725x543.jpg" alt="Rozestavěná uhelná elektrárna Yunus Emre" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle autorů studie by přílišný důraz Číny na uhelnou energii mohl mít především dalekosáhlé dopady na boj s klimatickou změnou. Peking se v pařížské klimatické dohodě zavázal, že do roku 2030 dosáhne vrcholu produkce skleníkových plynů. Podle autorů studie by měla Čína omezit výkon svých uhelných elektráren o 40 procent, aby bylo možné do roku 2030 udržet růst světové průměrné teploty do dvou stupňů Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.
V současné době ovšem Čína svoje uhelné kapacity naopak velice rychle buduje. Pokud by v tom pokračovala stejným způsobem do roku 2035, vyráběla by sama třikrát více elektrické energie spalováním uhlí, než je celosvětový limit, jež za účelem dosažení cílů klimatické dohody stanovil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC).
Autoři studie tvrdí, že osud pařížské klimatické dohody tak nyní víceméně záleží na Pekingu. Centrální vláda může uhelný rozmach podpořit, nebo naopak může přijmout opatření, která povedou k zastavení stávajících projektů a k postupnému uzavírání již fungujících elektráren. Zároveň má možnost svojí politikou firmy a provincie motivovat k tomu, aby volily čistší zdroje energie. Pokud tak neučiní, cíle dohody se podle studie zřejmě naplnit nepodaří.

Uhlí

Studie: Uhelné elektrárny v Číně ohrožují klimatickou dohodu

V New Yorku začal na počátku tohoto týdne dlouho očekávaný občanskoprávní proces s americkou těžební společností ExxonMobil. Firma je obviněná z toho, že používala dva druhy účetních knih a výpočetních dat, aby před svými investory skryla skutečné náklady vydané na vyhovění environmentálním regulacím. 
Generální prokurátor toto prohlásil na úterním slyšení soudu na Manhattanu, kde naopak právní obhájce společnosti označil výroky za nepravdivé a politicky motivované. Rozdíl mezi částkami, které byly investorům zveřejňovány, a realitou byl asi 1,6 miliard USD. Právě investoři společnosti žalobu k občanskoprávnímu soudu v New Yorku podali. Samotné řízení by mělo trvat přibližně tři týdny. Jedním z předvolaných svědků je i Rex Tillerson, bývalý ministr zahraničí prezidenta Trumpa, který společnost vedl.
Společnost je žalována za porušení tzv. Martin Act, tedy zákona státu New York, který je primárně zaměřen na stíhání finančních podvodů, ale také ochranu investorů. Žaloba obviňuje Exxon z toho, že poskytoval nepravdivé informace svým investorům týkající se hodnocení dopadů především budoucích předpisů v oblasti klimatu. Společnost používala dvě sady výpočtů, kdy v některých kalkulovala s náklady ve výši 80 USD za tunu uhlíku, v jiných pak se 40 USD či náklady nezapočítávala vůbec. 
Odděleně od newyorského soudního případu čelí ExxonMobil soudnímu řízení i ve státě Massachusetts. Vyšetřování zde probíhající se týká toho, zda společnost skrývala znalosti a data týkající se dopadu užívání fosilních paliv na změnu klimatu. Vyšetřování v obou východních státech USA začala poté, co byla v roce 2015 publikována série článků přinášejících údajné důkazy o tom, že vědci pracující pro společnost již v 70. a 80. letech minulého století varovali, že využívání fosilních paliv by mělo být snižováno, aby se zmírnily dopady na změnu klimatu.

Emise CO2

Investoři ExxonMobil žalují společnost kvůli ochraně klimatu

Evropská komise zveřejnila data <a href="https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_en">veřejného průzkum</a>u týkajícího se postoje občanů EU ke klimatické změně a k boji proti změně klimatu. V <a href="https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/support/docs/cz_climate_2019_en.pdf">ČR</a> se průzkumu zúčastnilo 1 019 lidí. Z těchto lidí si 71 % myslí, že klimatická změna je velmi vážným problémem. 
Veřejný průzkum byl proveden v 28 členských zemích EU v dubnu 2019. Celkem bylo osobně dotazováno 27 655 respondentů. Průzkum byl realizován na žádost generálního ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA).
<h2>Evropané boj proti změně klimatu podporují</h2>
Podle výsledků průzkumu 93 % Evropanů vnímá <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/eib-klimatickou-zmenu-zpochybnuje-velmi-mala-cast-obyvatel-eu/">klimatickou změnu</a> jako vážný problém a 79 % jako velmi vážný problém. Dále si naprostá většina občanů EU myslí, že je důležité, aby jejich národní vlády nastavovaly ambiciózní cíle na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (92 %) a aby vlády poskytovaly podporu pro zvyšování energetické účinnosti (89 %).
Podle 84 % respondentů průzkumu by mělo být alokováno více financí na přechod k čisté energetice. A to i pokud by to znamenalo snížení dotování fosilních paliv. A 92 % respondentů (spíše) souhlasí, aby byly <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nova-predsedkyne-komise-slibuje-navyseni-cilu-snizovani-emisi-sklenikovych-plynu/">emise</a> skleníkových plynů redukovány na minimum a existující emise vyrovnávány, aby byla ekonomika EU do 2050 klimaticky neutrální.
<figure id="attachment_75638" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-75638" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-768x385.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-klimatická-změn-800x401.png 800w" alt="" width="989" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Otázka: „Jak vážným problémem je podle vás v současnosti klimatická změna? Prosím, použijte škálu od 1 do 10, kde 1 znamená „Vůbec není vážným problémem“ a 10 znamená „Je extrémně vážným problémem“. Vnější koláč: EU, vnitřní koláč: ČR. Modrá: není vážný problém, žlutá: poměrně vážný problém, červená: velmi vážný problém, šedá: neví. Vpravo je shrnutí procentuálního zastoupení jednotlivých odpovědí a změna oproti průzkumu z roku 2017. Zdroj: EC Special Eurobarometer 490</figcaption></figure>
<h2>Většina Čechů souhlasí s klimaticky neutrální EU v roce 2050</h2>
V České republice byly v rámci veřejného průzkumu provedeny rozhovory s 1 019 lidmi. Z těchto lidí si 71 % myslí, že klimatická změna je velmi vážným problémem. Při průzkumu v roce 2017 to bylo 57 % respondentů v ČR.
Z konkrétních odpovědí respondentů lze vypozorovat, že 94 % jich podniká konkrétní kroky v boji proti změně klimatu. Kupříkladu 76 % ze všech dotazovaných se snaží pravidelně recyklovat a snižovat vyprodukovaný odpad (průměr EU je 75 %).
Podle 63 % respondentů povedou aktivity proti změně klimatu k inovacím a zvýšené konkurenceschopnosti firem v EU (průměr EU je 79 %). Zároveň si téměř tři čtvrtiny dotazovaných (74 %) myslí, že by na přechod k čisté energetice mělo být alokováno více financí.
Česká <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/experti-konference-o-klimatu-cop24-prinesla-pravidla-ne-reseni/">vláda</a> by podle výsledků průzkumu (83 % pro) měla nastavit ambiciózní cíle, aby se zvýšilo využívání obnovitelných zdrojů energie a podporovat opatření zvyšující energetickou účinnost do roku 2030 (82 % pro). 89 % respondentů pak (spíše) souhlasí s cílem dosáhnout klimaticky neutrální EU do roku 2050.
<figure id="attachment_75639" class="wp-caption aligncenter" style="width: 496px;"><img class="aligncenter wp-image-75644 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1.png" sizes="(max-width: 612px) 100vw, 612px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1.png 612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EU-průzkum-vize-do-2050-1-512x415.png 512w" alt="" width="612" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Otázka: Do jaké míry souhlasíte, či nesouhlasíte s následujícím tvrzením. Měli bychom snížit emise skleníkových plynů na minimum a zároveň kompenzovat stávající emise, například zalesňováním, aby byla ekonomika EU do roku 2050 klimaticky neutrální. Vnější koláč: EU, vnitřní koláč: ČR. Tmavě modrá: rozhodně souhlasí, světle modrá: spíše souhlasí, světle červená: spíše nesouhlasí, tmavě červená: rozhodně nesouhlasí, šedá: neví. Zdroj: EC Special Eurobarometer 490</figcaption></figure>

Evropská Unie

Eurobarometr: 71 % Čechů považuje klimatickou změnu za velmi vážný problém

Sedm amerických měst a 22 států, včetně New Yorku či Kalifornie, podávají žalobu na agenturu EPA (Environmental Protection Agency), která zrušila tzv. Clean Power Plan přijatý předchozí exekutivou prezidenta Obamy. Dle žalobců se tímto nadále prodlužuje závislost Spojených států na uhlí a jsou znevýhodněny státy, které přecházejí na čistší výrobu elektřiny.
Správní žalobu skupina žalobců podala u federálního odvolacího soudu a míří na zrušení opatření, které fakticky nahrazuje původní klimatický plán schválený EPA v roce 2015. Clean Power Plan byl přijat bývalým prezidentem Obamou s cílem podpory obnovitelných zdrojů a snižování emisí z antropogenních zdrojů.
Donald Trump poté v roce 2017 však nařídil EPA tento plán přezkoumat. EPA následně vydala schéma Affordable Clean Energy (ACE), podle kterého mají státy vytvořit standardy pro výrobce elektřiny, aby tak bylo zvýšeno množství vyprodukované elektřiny v poměru k množství spáleného uhlí. Dle koalice států a měst, které nyní podávají žalobu, tento plán reálně nepřinese žádné snížení emisí a nepodporuje obnovitelné zdroje energie.
Dle vrchní státní zástupkyně státu New York Letitie Jamesové jde o pravidlo, které fakticky dovoluje státům nedělat v oblasti energetiky nic, a právě to je důvodem pro podání žaloby ze strany koalice států a měst. Nejde o jedinou žalobu, která je proti rozhodnutím prezidenta Trumpa a jeho administrativy podána (v současnosti je proti vládě vedeno na 55 sporů, většinou vyvolaných státy, které vedou zástupci Demokratické strany).
Dle žalobců plán ACE porušuje federální zákon o čistém ovzduší (Clean Air Act), který, mimo jiné, stanovuje, že EPA má vyžadovat používání nejlepších dostupných technologií. ACE se navíc dle žalobců snaží zvrátit pokrok, kterého Kalifornie a další státy prozatím v oblasti obnovitelných zdrojů dosáhly a zcela podporuje staré a znečišťující uhelné elektrárny.

Trumpova administrativa čelí žalobě kvůli ochraně klimatu

<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nove-slozeni-evropskeho-parlamentu-napovida-jaka-bude-budoucnost-klimaticko-energetickych-politik-eu/" target="_blank" rel="noopener">Posílená zelená frakce</a> Evropského parlamentu vydala prohlášení, dle kterého nepodpoří v úterní volbě předsedy Komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Rozhodnutí přišlo po středečním meetingu s německou ministryní, které již předtím kandidátce nepříliš nakloněná frakce označila za „zklamání“.
Ačkoli při <a href="https://www.euro.cz/politika/uhlikova-neutralita-eu-k-roku-2050-je-nutna-rika-kandidatka-na-sefku-ek-von-der-leyenova-1458377#utm_source=euro&amp;utm_medium=selfpromo&amp;utm_campaign=eurorss" target="_blank" rel="noopener">středečním „grilování“</a> nové kandidátky von der Leyenová uvedla, že je pro navýšení klimatických cílů pro rok 2030 a bojkot obchodních dohod s jakoukoli zemí, která by vystoupila z Pařížské klimatické dohody, zelená frakce Parlamentu, která z posledních parlamentních voleb vzešla výrazně posílená, přesto není s kandidátkou spokojena a nepodpoří ji. Je přitom na Evropském parlamentu, aby budoucího předsedu Evropské komise v hlasování, které se bude konat již příští úterý, konečně potvrdil.
Byly to především státy střední a východní Evropy, které nakonec německou ministryni obrany jako hlavní kandidátku na nejvyšší post EU prosadily. Většina zástupců zelené frakce s tímto nesouhlasila, jelikož nadále zastávají dodržování pravidla spitzenkandidáta – tedy, že by prezidentem Komise měl být předseda jednoho z nejsilnějších bloků. Středeční jednání bylo dle místopředsedkyně zelené frakce Ska Kellerová velkým zklamáním, kdy von der Leyenová nebyla schopna zmírnit obavy ohledně jejích budoucích kroků v oblasti ochrany klimatu.  Kandidátka údajně nepředložila jakýkoli konkrétnější návrh opatření.
V úterním jednání nepodpoří německou ministryni ani krajně levicoví zástupci v Evropském parlamentu, kteří jí rovněž vytýkají nezájem o klimatickou politiku. Poslanci nejsilnější socialistické frakce S&amp;D, z jejichž řad pochází dříve navržení hlavní kandidáti, prozatím nejsou rozhodnutí, zda von der Leyenovou podpoří. Bude tak otázkou, jaké důsledky by mohlo mít to, kdyby se kandidátka musela spoléhat na přízeň krajně pravicových stran. Získat musí nadpoloviční většinu hlasů.

Zelení nepodpoří von der Leyenovou jako prezidentku Evropské komise

Francouzská vláda učiní cíl být uhlíkově neutrální do konce roku 2050 právně závazným. Francouzský návrh zákona, který pravidla pro snižování emisí zakotvuje, unikl minulý týden do médií a je přijímán s velkým i menším nadšením. 
Kritizován je především fakt, že vláda se rozhodla nahradit závazný cíl, kterého má být při snižování emisí dosaženo, za poněkud vágnější cíl dosažení uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy je saldo emisí neutrální &#8211; množství vypuštěných emisí je vyrovnáváno pohlcováním.
<h2>Nejde jen o slovíčkaření</h2>
Být mimo jiné uhlíkově neutrální do roku 2050 si Francie předsevzala již v klimatickém plánu z roku 2017. Původně ale bylo počítáno s tím, že hlavní cíl, ke kterému budou klimatická opatření směřovat, bude mít podobu numericky vyčísleného závazného cíle, který se bude vztahovat k hodnotám roku 1990.
Návrh zákona, který dostala k dispozici média, se ale nyní přiklání primárně k dosažení stavu &#8222;net zero&#8220; &#8211; uhlíkové neutrality. Především ekologické organizace pak upozorňují na to, že nejde jen o pouhou změnu pojmosloví celkového cíle, ale že text pozměňuje samotný smysl právní úpravy a rozvolňuje ji. Dle francouzské pobočky Friends of the Earth, která draft komentovala na svém twitterovém účtu, tím francouzská vláda prakticky jen přesouvá problém k jádru a biopalivům. Striktní numerické cíle jsou přitom, dle organizace, důležité a hmatatelnější pro celkové snižování emisí.
Dle Climate Action Network France situace není takto černobílá, právní úprava dle organizace tímto neztrácí svou sílu, je ale třeba ji správně vykládat.
<blockquote>
&#8222;Dosažení uhlíkové neutrality je nakonec ambicióznějším cílem než pouhé snižování emisí skleníkových plynů, jelikož zahrnuje i povinnost podporovat takzvané pohlcovače uhlíku&#8220; (jako například lesy, půdu či technologie pohlcující emise CO2, pozn. redakce). &#8222;Problémem ale je, že návrh neobsahuje numerické cíle pro snižování, takže to, čeho se má nakonec vlastně dosáhnout, je velmi nejasné.&#8220; Neil Makaroff, Climate Action Network France
</blockquote>
<h2>Některé cíle zpřísněny, jiné rozvolněny</h2>
Ministr životního prostředí François De Rugy uvedl, že nové cíle pro Francii budou odpovídat osminásobnému snížení emisí CO2, což je v souladu se státní nízkoemisní strategií z roku 2018, která počítá se snížením emisí o 87 % oproti původním 75 %.
Návrh nové legislativy rovněž míří na 40% snížení podílu fosilních zdrojů do roku 2030 (oproti původnímu závazku 30 % jde o zvýšení) a snížení spotřeby energie o 17 % (zde naopak došlo k oslabení cíle z původních 20 %). Snížení podílu jádra ze současných 70 na 50 % bylo původně plánováno již v roce 2025, návrh datum posunuje na rok 2035.

Energetika v zahraničí

Francie redefinuje cíl snižování emisí skleníkových plynů, ne všichni jsou spokojení

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý. 
<blockquote>
&#8222;Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie,&#8220; uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
</blockquote>
 Za relativně účinná, ale neúplná pravidla pro naplňování pařížské dohody považuje výsledek konference takzvaná Klimatická koalice, jež sdružuje ekologické organizace.
Pokud by státy snížily emise tak, jak slíbily v Paříži, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, tedy na dvojnásobek cíle z Paříže, míní koalice. 
 Podle Klimatické koalice je zásadním závěrem konference, že všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období let 2020 až 2030. Evropská unie by měla emise snížit alespoň o 55 procent proti roku 1990 namísto dosud platných 40 procent. 
<figure id="attachement_24835" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/blue-88068_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/blue-88068_1280-725x483.jpg" alt="emise co2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Katovické jednání podle ekologů také přineslo stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy.
Pravidla ale ještě bude potřeba dopracovat příští rok, neboť se nepodařilo dojednat regule pro fungování mezinárodního emisního obchodování. Finanční pomoc ohroženým zemím pak zatím slíbilo zdvojnásobit jen Německo. 
<blockquote>
&#8222;Zástupci pacifických ostrovů to formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí,&#8220; poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Konference vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně proto, že nenutí rigidní vlády včetně té české k tomu, aby nějak zvyšovaly své úsilí postavit se proti změnám klimatu a ukončit dobu fosilní. Podle vědců přitom máme už jen 12 let do roku 2030, abychom těžbu a spalování fosilních paliv výrazně utlumili,&#8220; poznamenal dále mluvčí Lukáš Hrábek.
</blockquote>
<figure id="attachement_38597" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/6741649413_fc84c55fe0_b-725x548.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/6741649413_fc84c55fe0_b-725x548.jpg" alt="RWE Německo uhelný důl a elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Za nedostatečné považuje závazky vyplývající z Pařížské dohody Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. 
<blockquote>
&#8222;Bohužel jsou málo ambiciózní a bez výrazného zpřísnění oteplení do dvou stupňů Celsia nezabrní. Přesto byla v Katovicích přijata dohoda, která za současných podmínek pravděpodobně nemohla být lepší. Řešení změny klimatu se nadále vzdalujeme,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 Mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková ČTK řekla, že legislativní rámec pro působení energetických firem v rámci boje proti klimatickým změnám nastavuje česká vláda a Evropská unie. 
<blockquote>
&#8222;Skupina ČEZ již investovala do snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard korun a nadále bude v investicích pokračovat,&#8220; dodala.
</blockquote>
 Podle Strany zelených konference nepřinesla pozitivní výsledek pro planetu. Výsledkem je podle ní jen sada pravidel, jež umožní sledovat naplňování Pařížské dohody. 
<blockquote>
&#8222;Samotná pravidla nás nezachrání. Státy promeškaly možnost přijmout konkrétní ambiciózní závazky snižování emisí skleníkových plynů,&#8220; uvedl předseda strany Petr Štěpánek.
</blockquote>

Rychlé zprávy

Experti: Konference o klimatu COP24 přinesla pravidla, ne řešení

Dlouhodobé klimatické plány Evropské unie, které budou podrobněji představeny pravděpodobně v následujících několika týdnech, by mohly být ovlivněny nejednotností mezi vrcholnými představiteli a neúspěchy z minulosti při snaze o prosazení ambicióznějších cílů. 
Jak informoval server Euractiv, i přesto, že předseda Evropské komise Juncker a šéf klimatické sekce Cañete podporují net-zero emisní strategii pro rok 2050, z řad dalších hlavních představitelů společenství zaznívají i hlasy podporující spíše přístup business-as-usual. Jaké faktory tedy podobu konkrétních závazných cílů pro celou Unii nejspíše ovlivní nejvíce?
<h2>Historie projednávání, polské veto a skepse</h2>
V souvislosti s plněním cílů Pařížské dohody nyní komisní experti vyhodnocují různé scénáře pro jejich dosažení (ty zahrnují plány pro snížení celkového množství emisí o 80 % či snížení o 90 % a dosažení stavu net-zero emisí). Dle serveru existuje pro prosazení těchto cílů politická vůle, velký vliv při jejich projednávání ale budou mít především finanční dopady jednotlivých scénářů.
Cíle pro rok 2050 jsou v současnosti pouze indikativní (80% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990). V roce 2011, kdy probíhala první jednání týkající se cílů pro rok 2050 a kdy EU navrhovala cíle 40% snížení v roce 2030, 60% v 2040 a 80% v 2050, narazily ambiciózní cíle při projednávání v Evropské radě. Tam je vetovalo Polsko a to v roce 2011 a poté znovu o rok později. Dle některých se nálada v evropském ředitelství pro klima doposud zdá být ovlivněna tímto nezdarem.
Z Unie zaznívají hlasy, které připomínají, že EU se po výstupu Spojených států stává lídrem v boji proti globálním změnám klimatu. Rovněž má nyní potenciál ovládnout vývoj a trh s nízkouhlíkovými technologiemi. Evropská unie má také výrazný podíl na historických emisích, do atmosféry vypustila nejvíc emisí hned po USA (dnes se podílí již jen okolo 10 %). Ke snižování ji tedy vede i jistá historická odpovědnost. Více konzervativní hlasy ovšem připomínají, že po odstupu Spojených států, které může následovat i Brazílie, by se Evropská unie mohla ocitnout při svém &#8222;globálním&#8220; boji sama a drahá energetická transformace nedává smysl ve světě, kde další státy nenásledují podobný cíl.
<figure id="attachment_56217" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-56217 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Snímek-obrazovky-2018-10-12-v-15.17.47-512x350.png" alt="" width="512" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Evropa má historicky druhé nejvyšší celkové emise. Zdroj: WRI</figcaption></figure>
<h2>Vágní Paříž a hrozící IPCC</h2>
Problémem Pařížské dohody, kterou je EU povinna dodržovat a tedy implementovat do svých opatření, je vágnost ustanovení týkajícího se teplotních cílů. Úmluva stanovuje, že státy mají povinnost udržet nárůst průměrné globální teploty &#8222;výrazně pod hranicí 2 °C&#8220; a usilovat o to, aby &#8222;nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C&#8220;. Při plnění cílů pak ovšem záleží na interpretaci tohoto ustanovení. Dle některých analýz by současná trajektorie směřování evropských klimatických politik tento cíl naplnila pouze s 50% šancí na úspěch, což ale podle některých stačí ke splnění evropského příspěvku k plnění cílů Paříže.
Poměrně zásadní pro další vývoj evropských, ale i mezinárodních (brzy se bude konat další klimatická konference v polských Katowicích) politik může být před týdnem vydaná <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/ipcc-snizeni-emisi-dle-parizske-dohody-pri-soucasnem-smerovani-nedosahneme/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zvláštní zpráva IPCC</a>, která popisuje, jaké následky bude mít globální oteplení o 1,5 °C a o 2 °C a upozorňuje, že při současném směřování dosáhne Země oteplení spíše o 3 °C. Vliv nově vydané zprávy na nové klimatické plány EU by tak mohl být značný, kdy na závěry IPCC odkazují předchozí klimatické legislativy EU a rovněž i již publikovaný <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2018/10/Draft-LTS.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">návrh strategie</a> pro rok 2050.
<h2>Boj politiků</h2>
Kritika se snesla na Evropskou komisi minulý týden, když měla dle některých navrhnout Evropské radě zvýšení cíle pro rok 2030 ze 40 na 45 %. To nakonec navrhnuto nebylo, ředitelství pro klima má však možnost použít 45% snížení jako výchozí hranici při tvoření scénářů pro rok 2050. Do vývoje nových plánů by mohli rovněž výrazně zasáhnout evropští poslanci. Ti již v minulosti navrhovali, aby byl cíl pro rok 2030 zvednut na 55 %. Výrazná vůle k velmi rapidní akci v podobě snižování emisí není u Evropského parlamentu žádnou novinkou, na začátku října například <a href="https://www.euro.cz/udalosti/tlak-na-automobilky-europoslanci-schvalili-vyrazne-snizeni-emisi-co2-1423642?utm_source=Forbes+Espresso&amp;utm_campaign=93f3123b30-EMAIL_CAMPAIGN_2018_10_01_08_24_COPY_01&amp;utm_medium=email&amp;utm_term=0_7e62846cb2-93f3123b30-353316057" target="_blank" rel="noopener noreferrer">odhlasoval přísnější regule</a> pro snižování emisí u automobilů.
První draft dokumentu nastiňujícího budoucí klimatickou politiku Evropské unie by měl být publikován v listopadu, před klimatickou konferencí v polských Katowicích. Bude mít formu sdělení, tedy právně nezávazného aktu. Dokument pravděpodobně nebude obsahovat specifická opatření, ale pouze rámec pro vytvoření budoucích konkrétnějších legislativ. Kompletní balíček opatření bude finalizován v průběhu let 2019 a 2020.

Klimatická politika EU 2050 dostává konkrétnější obrysy

Žádný ze států Evropské unie nedělá dost pro splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě, jak vyplývá z <a href="http://www.caneurope.org/docman/climate-energy-targets/3357-off-target-ranking-of-eu-countries-ambition-and-progress-in-fighting-climate-change/file" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nové studie</a> organizace Climate Action Network Europe (CAN). Ta ohodnotila a seřadila státy EU podle toho, jaká opatření byly schopny zavést a jak ambiciózní tyto jsou. Středo- a východoevropské státy jsou pozadu, Česká republika a Slovinsko patří ovšem mezi progresivnější země této skupiny.
Studie hodnotila to, jak si evropské státy stojí z hlediska snahy o zavádění ambicióznějších opatření na ochranu klimatu na území celé Unie a jak pokročily ve snižování emisí, zlepšování energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie. Celkově evropské státy zaostávají ve snaze o dosažení cílů Pařížské dohody (tedy nezvýšit průměrnou globální teplotu v tomto století o více než 2 stupně Celsia).
<h2 style="text-align: left">Vede Švédsko, Dánsko a Německo zaostávají</h2>
V celkovém hodnocení si nejlépe vedou Švédsko, následované Portugalskem, Francií, Nizozemskem a Lucemburskem. Stejně tak je to opět Švédsko, Lucembursko a Francie, které vedou žebříček ve snaze o prosazování ambicióznějších cílů na celoevropské úrovni. Naproti tomu Belgie, Dánsko, Německo a Spojené království spadly z vedoucích pozic žebříčku. Podle CAN nedostatečně prosazují ambicióznější cíle a začínají zaostávat v přijímání účinnějších opatření, navzdory jejich velmi dobré ekonomické situaci.
<figure id="attachment_52901" style="width: 541px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52901" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Snímek-obrazovky-2018-06-23-v-16.03.36-512x358.png" alt="" width="541" height="378" /><figcaption class="wp-caption-text">Žádný stát EU neplní nutná opatření nutná k dosažení cíle Pařížské dohody dostatečně. Některé státy si cíle navíc stanovily poměrně nízko a i když je plní, nejsou tyto celkově dostatečné.</figcaption></figure>
Studie rovněž vyhodnotila, které státy zaznamenávají nejvyšší pokrok v dosažení cílů pro rok 2020. Jsou to především Řecko, Rumunsko a Chorvatsko. CAN ale upozorňuje na to, že státy jsou často velmi progresivní pouze díky faktu, že si cíle nastavily poměrně snadno dosažitelné.
<h2 style="text-align: left">Česko nejlepší z nejhorších</h2>
Většina států střední a východní Evropy se dle agentury CAN nesnaží o prosazování ambicióznějších cílů a opatření. Ačkoliv některé země si v konečném pořadí nestojí zle, často je to díky nízko nastaveným cílům a nebo nízké spotřebě elektřiny. Česko společně se Slovinskem byly ohodnoceny pozitivněji než ostatní země regionu. Mezi státy s nejhorším hodnocením CAN se zařadilo Estonsko, Polsko a možná překvapivě i Irsko, a to především kvůli jejich dlouhotrvajícímu negativnímu postoji vůči klimatickým politikám EU.
CAN pracuje s pěti indikátory hodnocení přístupu ke klimatické politice (viz tabulka níže) a poskytuje doporučení jednotlivým hodnoceným státům. Česká republika by měla urychlit vyřazení uhlí a zavést opatření k omezování emisí z dopravy a zemědělství, stejně tak jako zavést lepší opatření pro zavádění obnovitelných zdrojů energie a silněji propagovat klimatické cíle obecně.
<img class=" wp-image-52902 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Snímek-obrazovky-2018-06-23-v-16.03.18-401x512.png" alt="" width="449" height="573" />
Zdroj dat a grafu: <a href="http://www.caneurope.org/docman/climate-energy-targets/3357-off-target-ranking-of-eu-countries-ambition-and-progress-in-fighting-climate-change/file" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CAN</a>