Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.
Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.
<blockquote>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“ uvádí zpráva Komise.</blockquote>
Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.
S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.
Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

Podle komisařky EU pro energetiku Kadri Simsonové se má připravovaný strategický dokument týkající se vodíku zaměřit na konkurenceschopnou výrobu a na to, jak by šlo zajistit zvýšení poptávky po vodíku v různých sektorech, včetně těžkého průmyslu a dopravy.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052020-eu-hydrogen-strategy-to-drive-use-in-industry-transport-simson?fbclid=iwar1jzflodwquavef2dau0ysxl52cythjcvk11vdngsvfimoruni_8dd3uto" target="_blank" rel="noopener">Pro energetický výbor Evropského parlamentu Simsonová uvedla</a>, že doufá, že vodík napomůže snížit emise v sektorech, které jsou na dekarbonizaci náročné, čímž by se přispělo k úsilí EU o klimatickou neutralitu do roku 2050.
Dokument se zaměří na využití vodíku novými způsoby, konkurenceschopnou výrobu a na to, jak urychlit výzkum a rozvoj, který by dal průmyslu EU výhodu v globálním měřítku.
<blockquote>„Každý předpovídá skvělou budoucnost pro vodík, dokonce i dnes, kdy představuje méně než 2 % energetického mixu,“ řekla Simsonová. „Ale tahle (skvělá) budoucnost nenastane, pokud nezavedeme dostatečně silná pravidla podpory, ve spolupráci se soukromým sektorem.“</blockquote>
Vodík tak velmi pravděpodobně bude také součástí plánu na obnovu evropského průmyslového sektoru po COVIDu-19, který by měl být brzy vydán.
<h2>Propojení jednotlivých sektorů energetiky</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že čistý vodík a offshore větrné elektrárny budou hrát zásadní roli mezi technologiemi, do kterých by dle plánu Komise měla EU investovat.
Zelený vodík, který Komise preferuje z dlouhodobého hlediska, vytváří dle jejich názoru vazby na energetický sektor, přičemž upozorňují na výhodu vodíku, a tím je jeho skladovatelnost (energetické úložiště) a dále využití jako vstupní suroviny v průmyslu.
EK plánuje představit vodíkovou strategii EU společně se strategií integrace energetických systémů EU 24. června letošního roku. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">Cílem integrační strategie je propojení jednotlivých sektorů energetiky</a>, dle Simsonové je pak hlavním „elementem“ strategie právě vodík.
Plán Komise zahrnuje také spuštění Clean Hydrogen Alliance, veřejno-soukromé iniciativy, která bude mít za úkol nastartovat produkci a využití čistého vodíku.

Komisařka EU pro energetiku: Skvělá budoucnost vodíku nenastane, pokud nezavedeme dostatečnou podporu

Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
<blockquote>„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/green-deal-erhoehung-der-eu-klimaziele-bundestagsfraktion-stellt-sich-gegen-merkel/25813342.html?share=twitter">uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt</a>.</blockquote>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová</a>.
<figure id="attachment_80231" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1620px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg"><img class="size-full wp-image-80231" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-800x534.jpg 800w" alt="Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu" width="1620" height="1081" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ursula von der Leyen, zdroj: EU</figcaption></figure>
<h2>Mírnější formulace, přetrvávající obavy</h2>
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
<blockquote>„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.</blockquote>
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-full wp-image-13834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z-512x341.jpg 512w" alt="průmyslové emise" width="640" height="426" /></a>
<h2>Odborníci obavy sdílejí</h2>
<blockquote>„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.</blockquote>
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
<blockquote>„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.</blockquote>
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
<blockquote>„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.</blockquote>
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.

Německo

Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU

Pandemie COVID-19 značně komplikuje rozvoj vodíkového hospodářství v Evropě. Podle <a href="https://hydrogeneurope.eu/news/post-covid-19-and-hydrogen-sector-hydrogen-europe-analysis">analýzy od asociace Hydrogen Europe</a> se ekonomická recese projeví zejména na snížené ochotě společností investovat do vodíkových technologií a jejich využití.  Hydrogen Europe proto zdůrazňuje potřebu sektoru na krizi jednotně a koordinovaně zareagovat. Rovněž vyzývá Evropskou komisi k zavedení podpůrných finančních a regulatorních opatření, která budou v souladu s klimatickými a ekonomickými cíli Evropské unie.
Ekonomická krize vyvolaná koronavirovou pandemií může zpomalit zavádění a komercializaci vodíkových technologií v dopravě, průmyslu a energetice. Studie od Hydrogen Europe zmiňuje tři zásadní výzvy, kterým bude vodíkový sektor v tomto ohledu čelit.
Zaprvé, malé podniky zaměřené na inovace v oblasti vodíku a palivových článků, o které se opírá celý sektor, se budou potýkat s citelnými finančními ztrátami. Tyto ztráty je mohou vést k hromadnému propouštění personálu, a dokonce k bankrotům. Zadruhé, pokud evropské závazky k naplnění klimatických cílů budou upozaděny, mohlo by to vést k zásadním škrtům v investicích firem do nízkoemisních technologií. Třetím rizikem může být, že investoři v souvislosti s výše zmiňovaným nebudou mít motivaci nadále financovat vodíkový sektor a podporovat jeho růst.
Podle Hydrogen Europe je potřeba ke krizi zaujmout rázný společný postoj. Proto ve své analýze vybízí Evropskou komisi a ostatní příslušné tvůrce politik, aby podnikli nezbytné kroky ke zmírnění negativních dopadů na vodíkový sektor. Vedle finanční injekce v hodnotě 450 – 500 milionů eur pro zasažené podniky je potřeba sektor ubezpečit, že má nadále politickou podporu navzdory stávající krizi.
Finanční podpora poskytnutá v sektorech energetiky, dopravy a průmyslu musí vycházet ze závazků k dekarbonizaci v krátkodobém až střednědobém horizontu. Je také potřeba zajistit pokračující partnerství výzkumného a inovačního sektoru v oblasti čistého vodíku a nadále rozšiřovat pole působnosti obou sektorů a prosazovat jejich finanční podporu.
Klíčovými pro odemknutí prvních komerčních trhů by se měly stávat také tržní pobídky, jako například kvóty na podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie, nové regulace a veřejné financování. Hydrogen Europe se s odvoláním na svoji analýzu domnívá, že by tyto druhy podpory významně pomohly k záchraně tisíců specializovaných pracovních míst a řady investičních projektů, jejichž hodnota by v roce 2030 mohla dosahovat až 130 miliard eur.
<a href="https://hydrogeneurope.eu">Hydrogen Europe</a> je evropská asociace zaměřená na vodíkové a palivočlánkové technologie.  V současnosti zastupuje přes 160 firem ze soukromého sektoru, 78 výzkumných organizací a 21 národních asociací. Sdružuje hráče z vodíkového sektoru s cílem uvést vodíkové a palivočlánkové technologie do komerční fáze a přispět tím k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.  Je partnerem Evropské komise v partnerství veřejného a soukromého sektoru nazvaném Společný podnik pro palivové články a vodík.

Akumulace energie

Studie Hydrogen Europe: Reakce vodíkového sektoru na koronavirus

Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.
<h2>Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030</h2>
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/merkel-reaffirms-support-for-raising-eus-2030-climate-target-by-50-55/">EURACTIV</a> informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.
Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas „prokázat naši vytrvalost“, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.
Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni">malé zdroje tepla a dopravní sektor</a>.
<h2>Zelená dohoda pro Evropu jako kompas</h2>
V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.
Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal „motorem oživení hospodářství“.
<h2>Německo bez klimatického plánu</h2>
Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/pet-clenskych-statu-eu-doposud-neodevzdalo-narodni-klimaticko-energeticke-plany-komisi">svůj národní klimatický plán</a>. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.
Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.
Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org

Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

Španělsko odevzdalo svůj národní klimaticko-energetický plán Evropské komisi tři měsíce po termínu odevzdání. Dalších pět členských zemí EU, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko, své plány doposud nepředložilo. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/spain-finally-sends-2030-climate-plan-to-brussels/">portál Euractiv</a>. 
Povinnost předložit národní klimaticko-energetické plány s výhledem do roku 2030 vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Termín odevzdání, konec roku 2019, nebyl dodržen mnohými zeměmi, včetně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">České republiky</a>. Ta jej odevzdala v polovině ledna 2020.
Podobně jako jiné země i Španělsko odevzdalo svůj klimaticko-energetický plán s několikaměsíčním zpožděním. Země cílí na výrobu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-uhli-eu-roce-2019-poklesla-24">elektrické energie</a> v roce 2050 pouze z obnovitelných zdrojů. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, tak má být v roce 2030 z obnovitelných zdrojů vyráběno 74 % elektřiny. Za tímto účelem má být instalovaný výkon solárních elektráren zvýšen čtyřnásobně a výkon větrných elektráren dvojnásobně. Podíl OZE má růst například i v dopravě, v roce 2030 má jejich podíl činit 28 %.
<h2>Z plánů bude vycházet hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030</h2>
Evropská komise z národních klimaticko-energetických plánů vychází při přípravě hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/euractiv-komise-miri-k-zvyseni-cile-snizeni-emisi-55">emisí do roku 2030</a> o 50 %, nebo 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud nebudou dodaná data i z členských států, které plány doposud neodevzdaly, finální studie bude nekompletní. <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/overall-targets/national-energy-and-climate-plans-necps_en#final-necps">Jmenovitě</a> se jedná o Francii, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko.
Hodnocení dopadů může mimo jiné ovlivnit i momentálně probíhající pandemie konoraviru. Pandemie bude mít nepochybně významné dopady na faktory jako jsou HDP a poptávka po energii. To by výsledné hodnocení dopadů, jež má být zveřejněno v září, mohlo vystavit kritice.
<h2>Státy byly urgovány už v únoru</h2>
Podle portálu Euractiv jsou tyto státy v různých fázích procesu přípravy plánů. Kupříkladu v Lucembursku na konci března skončila veřejná konzultace, přičemž se ale sešlo tolik odpovědí, že podle tamější vlády jejich zpracování zabere nějaký čas. V Rumunsku je plán v interním procesu schvalování vládou a Německo na něm podle ministerstva financí „tvrdě pracuje“.
Frans <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu (Green Deal), údajně všechny opožděné vlády kontaktoval již v průběhu února.

Životní prostředí

Pět členských států EU doposud neodevzdalo národní klimaticko-energetické plány Komisi

Představitelé 27 členských států EU souhlasili s návrhem, aby balíček na podporu rozpohybování ekonomiky po skončení koronavirové krize obsahoval projekty a investice v oblasti boje proti změnám klimatu.
Před uplynulým víkendem se premiéři unijních zemí na šestihodinové videokonferenci <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2BK31I?fbclid=IwAR31aaDzx8VFIRIAEgj57l3zWc7fQMU3QyUaMtQD4AQUrZf6cpF0w2gzaHU">shodli na plánu,</a> jak pomoci ekonomice, až ustoupí pandemie koronaviru. Přestože se na jednání zatím nedohodl žádný konkrétní plán a postup, v <a href="https://www.consilium.europa.eu/media/43079/26-vc-euco-statement-cs.pdf">závěrečném společném prohlášení</a> stojí, že součástí kroků, jak pomoci ekonomice se opět dát do pohybu, budou i projekty směřující k zelené transformaci a snížení emisí.
Na konferenci, kde se řešila aktuální témata jako zásahy Evropské banky na pomoc nejvíce postiženým zemím, distribuci zdravotního materiálu či další témata, je z hlediska budoucnosti evropské energetické scény důležitá následující věta:
„Měli bychom však začít připravovat nezbytná opatření, která umožní návrat k normálnímu fungování našich společností a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž by měly být zohledněny mimo jiné aspekty ekologické a digitální transformace a z krize by měla být vyvozena veškerá poučení. “
Prohlášení Evropské Rady ze dne 26.3.2020
Co se týče budoucích plánu EU ohledně zelené politiky, tak je stále aktuální snaha, aby se na sumitu v červnu podepsalo memorandum o dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.
Proti draftu aktualizované a více ambiciózní Zelené dohody <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">(Green Deal</a>), která v prvním kroku pro splnění cíle 2050 navrhuje ambicióznější cíle již pro rok 2030, se ovšem staví Polsko a Česko. Ministerstvo průmyslu a obchodu již na svém webu <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/zelena-dohoda-nesmi-jit-na-ukor-ceske-ekonomiky--je-treba-postupny-prechod--samostatnost-zemi-pri-rozhodovani-o-zdrojich-energie-a-finance----253158/" target="_blank" rel="noopener">zveřejnilo reakci,</a> v níž popisuje proč nesouhlasí s navrhovanými tvrdšími cíli emisních limitů pro rok 2030. Nicméně ani výhrady Polska či České republiky se i přes aktuální propadání ekonomiky do recese kvůli pandemii koronaviru zatím nesetkávají v Evropě s odezvou.