Institut ve svém nově zveřejněném policy paperu apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby konkrétně domácnostem postiženým energetickou chudobou alokovaly z fondů určených na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Přestože energetická chudoba v posledních letech klesá, v roce 2019 si stále 30 milionů lidí nebylo schopno dostatečně vytopit domov. Pandemie podle autorů policy paperu tato čísla pravděpodobně významně zhorší. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/30-million-europeans-were-in-energy-poverty-in-2019/">Euractiv</a>. 
Evropský think-tank Institut Jacquesa Delorse ve svém <a href="https://institutdelors.eu/en/publications/europe-needs-a-political-strategy-to-end-energy-poverty/">policy paperu</a> apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby pro postižené energetickou chudobou alokovaly z fondů navázaných na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Právě koronavirus podle Institutu počet lidí žijících v energetické chudobě pravděpodobně zvýší. Aktuální data ovšem nejsou dostupná.
<h2>30 milionů lidí v EU si nemůže vytopit domov</h2>
Energetická chudoba je největším problémem v jižní Evropě, kde jsou budovy méně izolované, a tedy méně odolné vůči chladnému počasí. Největší podíly lidí, kteří mají problémy dostatečně vytopit své domovy na celkové populaci, žijí v Bulharsku, Řecku, Portugalsku, Litvě a na Kypru. Mnohých lidí se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-podle-polskeho-think-tanku-prehledla-socialni-dimenzi-energeticko-klimatickych-cilu">energetická chudoba</a> týká i v létě, kdy si nejsou schopni domov dostatečně ochladit.
<blockquote>„Jsou zde domácnosti, které se potýkají s nepohodlím po celý rok. V zimě jsou příliš chladné a v létě příliš teplé,“ uvádí Marie Delair, jedna z autorů policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse.</blockquote>
<figure id="attachment_92545" class="wp-caption aligncenter" style="width: 763px;"><img class="size-full wp-image-92545" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png 763w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-512x402.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-725x569.png 725w" alt="" width="763" height="599" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl populace neschopné dostatečně vytopit svůj domov v zemích EU v roce 2019. Zdroj: Institut Jacquese Delorse/Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Energetická chudoba se může kvůli pandemii zhoršit</h2>
Energetická chudoba v posledních deseti letech poklesla. Nicméně podle think-tanku v roce 2019 v EU nebylo 30 milionů lidí schopno dostatečně vytopit své domovy. Zároveň existují obavy, že se tato čísla opět zvýší v důsledku nárůstu chudoby kvůli pandemii koronaviru.
Dva hlavní důvody vzniku energetické chudoby se totiž mohou díky pandemii koronaviru zhoršit – bydlení v budovách s vysokou energetickou náročností a neschopnost dovolit si vytápění či jiné energie kvůli zhoršené finanční situaci.
<blockquote>„COVID-19 má dva extrémně negativní důsledky na energeticky chudé domácnosti. První je to, že počet chudých lidí obecně vzrůstá kvůli ztrátě příjmů vytvořených ekonomickou krizí. Druhým důvodem je logicky fakt, že lidé zůstávají doma déle kvůli karanténě, omezením vycházení a jiným opatřením. Faktura za energie tak roste,“ říká Thomas Pellerin-Carlin, spoluautor policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse</blockquote>
Policy paper se ovšem snaží upozornit na to, že kvůli pandemii se energetická chudoba může týkat nových skupin obyvatel, jako například studentů, nebo živnostníků.
<h2>Finance musí být zaměřeny na ty nejpotřebnější</h2>
V říjnu 2020 Komise spustila <a href="https://oenergetice.cz/uspory-energie/eu-chce-roku-2030-zrenovovat-35-mil-budov-emise-co2-budov-maji-diky-tomu-klesnout-60">Renovační vlnu</a> zaměřenou na snížení energetické náročnosti budov. Podle autorů policy paperu ovšem peníze nemusí jít na renovaci budov. Zároveň, v případě, že jsou finance skutečně využity na renovaci budov, je podle autorů nutné zajistit, aby z něj neprofitovaly primárně bohaté komunity.
<blockquote>„Apelujeme na <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">Evropskou komisi</a>, aby zajistila, že v každém národním [klimaticko-energetickém] plánu bude minimální objem peněz, který bude určen konkrétně pro energeticky chudé domácnosti,“ dodává Thomas Pellerin-Carlin.</blockquote>
Autor úvodní fotografie: Marcel Oosterwijk, Flickr

Úspory energie

Think-tank: Pandemie může vést ke zvýšení energetické chudoby. Fondy EU by s tím měly počítat už nyní

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">Podle nedávného prohlášení</a> prezidenta Evropské investiční banky (EIB), Wernera Hoyera, musí Evropa uznat, že její budoucnost není dále spjata s fosilními palivy. V tomto případě není výjimkou ani zemní plyn, na který se často pohlíží jako přechodné řešení pro náhradu uhlí.
<h2>Budoucnost zemního plyn u EIB</h2>
Zemní plyn má dle klimatického plánu EIB u banky omezenou podporu. Podle pravidel banky jsou nyní podporovány jen ty elektrárny na zemní plyn, které produkují méně než 250 g CO₂ na 1 kWh vyrobené elektřiny. Koncem roku 2021 se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">má ukončit</a> financování všech elektráren spalujících fosilní paliva.
<blockquote>„Mírně řečeno, plyn skončil,“ pronesl prezident EIB, Werner Hoyer, při prezentaci výsledků EIB za loňský rok konané 20. ledna.</blockquote>
Představitelé EIB dále vysvětlili, že k 1. 1. 2021 banka skončila s financováním velkých projektů zaměřených na výrobu tepla, při kterých se využije jako paliva zemní plyn, uhlí nebo rašelina, dále pak s projekty na těžbu ropy a plynu a také s financováním projektů plynárenské infrastruktury.
Místo toho se má banka podle svého <a href="https://www.eib.org/attachments/thematic/eib_group_climate_bank_roadmap_en.pdf">plánu</a> orientovat na projekty zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, obnovitelné zdroje energie, zelené inovace a výzkum. Do roku 2030 plánuje na zelené projekty EIB uvolnit 1 bilion EUR.
Plán banky rovněž nastiňuje podporu vodíku, a to jak zeleného, tak i modrého. Zelený vodík je produkován pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, modrý pak z fosilních, ale za využití technologie na zachytávání uhlíku.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu nemůže počkat až skončí pandemie. COVID krize není důvodem, aby se přestaly řešit výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, kterým lidstvo čelí,“ řekl Hoyer s tím, že se podíl financování environmentálních projektů EIB během krize navýšil z 34 % na 40 % z celkového objemu. Cílem je pak 50% podíl.</blockquote>
<h2>Zemní plyn a Evropská Komise</h2>
V minulém roce se Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">nechal slyšet</a>, že zemní plyn bude v některých odvětvích pravděpodobně nezbytný při přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům.
Draft dokumentu týkající se prováděcích předpisů pro udržitelné financování, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">jak jej zveřejnila Komise 20. listopadu loňského roku</a>, a podle kterého se musí elektrárny spalující zemní plyn dostat se svými emisemi CO₂ pod 100 g na 1 kWh, aby splnily definici „udržitelné“ investice, se ovšem setkal s odporem. Tento limit je totiž tak nízký, že by jej pravděpodobně nesplnila žádná paroplynová elektrárna. Limit 100 g CO₂ na 1 kWh by rovněž zabránil paroplynovým elektrárnám dostat přívlastek „přechodná“ technologie. Prováděcí předpisy k taxonomii udržitelného financování i proto dosud <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/brussels-postponed-green-finance-rules-after-10-eu-states-wielded-veto/">nebyly zveřejněny</a>.
Plynárenskou infrastrukturu <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">navrhla</a> v prosinci loňského roku Evropská komise vyřadit z unijního financování. Důvodem je, že se dle Komise zabezpečenost dodávek zemního plynu výrazně zlepšila, a proto není zapotřebí další podpory. Místo toho navrhuje, aby se EU zaměřila na vodík.

Evropská Unie

Prezident Evropské investiční banky: Plyn skončil

<a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-price-on-pollution-hits-record-high-in-early-2021/">Ceny emisních povolenek v systému EU ETS v prvních obchodních dnech roku 2021 vzrostly</a> na rekordní úrovně. Ceny emisních povolenek jsou mimo jiné podpořeny očekáváními ohledně opatření, která mají dovést Evropskou unii ke splnění <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">nově nastaveného emisního cíle pro rok 2030</a>.
Závěrná cena futures kontraktu na povolenku CO₂ s dodávkou v prosinci 2021 dosáhla ve čtvrtek na 34,76 EUR/t CO₂. Ceny povolenek CO₂ tak začátkem roku dosahují nejvyšších hodnot od spuštění systému EU ETS v roce 2005.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610106512.json“}
Chladné počasí, které v tomto týdnu panovalo napříč Evropou, podpořilo růst cen povolenek, jelikož chladné počasí zvyšuje poptávku po elektrické a tepelné energii, čímž se zvyšuje poptávka po emisních povolenkách. Cena emisních povolenek byla rovněž podpořena <a href="https://www.montelnews.com/fr/story/co2-set-to-test-higher-levels-on-auction-delay/1169595">odkladem začátku aukcí emisních povolenek v letošním roce</a>.
<h2>Nový emisní cíl EU</h2>
Cena povolenky CO₂ má dle analytiků dlouhodobě vzrůstající tendenci v důsledku zpřísňování politiky EU v oblasti změny klimatu. Cena od prosince loňského roku, kdy představitelé EU odsouhlasili nový emisní cíl pro rok 2030, vzrostla o více než 10 %.
Očekává se, že balíček opatření vedoucí ke splnění nového emisního cíle EU pro rok 2030, kterým je 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, bude zveřejněn Komisí v červnu letošního roku.
<h2>4. fáze systému EU ETS</h2>
Jak jsme <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">informovali</a>, systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030.
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.
Aktuálně platná hodnota LFR je ovšem nastavená na starý emisní cíl (40 % snížení emisí skleníkových plynu). Cena povolenek CO₂ tedy bude záviset i na tom, od kdy nabyde samotné předpokládané zvýšení LFR platnosti.
Otázkou je také budoucí nastavení rezervy tržní stability, do které se od roku 2019 do roku 2023 přesouvá 24 % z přebytku povolenek na trhu, pokud je přebytek vyšší než 833 miliónů. Po roce 2023 má množství přesouvaných povolenek klesnout na 12 %. Ve hře je tedy prodloužení 24% hodnoty na další roky.
<h2>Odhad analytiků</h2>
<blockquote>„Dojdeme do bodu, kdy se prostě trh bude muset posunout do vyšších cenových hladin, jelikož zde nebude dostatečná nabídka, aby uspokojila poptávku,“ uvedl Tom Lord ze společnosti Redshaw Advisors.</blockquote>
Analytici Refinitivu revidovali svůj odhad pro cenu povolenky CO₂ do roku 2030 vzhledem k novému emisnímu cíli, a to z 23 EUR/t CO₂ na 89 EUR/t CO₂.
<blockquote>„Je to obrovský nárůst. U ETS opravdu zaleží na ambicích,“ uvedla analytička Ingvild Sorhusová.</blockquote>
Zdroj: www.ecologic.eu

Emise CO2

Ceny emisních povolenek se začátkem roku 2021 dostaly na rekordní úroveň

Infrastrukturní projekty spojené s využíváním zemního plynu by podle aktuálních návrhů Evropské komise již neměly mít nárok na finanční podporu z unijních prostředků. <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/revised_ten-e_regulation_.pdf" target="_blank" rel="noopener">V rámci návrhu reformy regulace rozvoje evropských energetických sítí</a> (TEN-E) Komise naopak navrhuje zaměřit se na vodík.
V rámci regulace TEN-E (Trans-European Networks – Energy) jsou identifikovány důležité infrastrukturní projekty pro rozvoj evropské energetické infrastruktury známé jako projekty společného zájmu (PCI). Tyto projekty mohou v rámci nástroje Connecting Europe Facility, který běží do konce letošního roku, čerpat podporu v podobě financování z unijních fondů o celkové výši 5,35 miliard eur.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/121520-ec-proposes-excluding-gas-projects-from-pci-funding-focus-on-hydrogen" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> poslední verze seznamu schválených PCI projektů z letošního roku zahrnuje pět LNG terminálů, pět zásobníků a dále významné plynovodní projekty jako například přeshraniční plynovody IGB (Interconnector Greece-Bulgaria), TAP (Trans Adriatic Pipeline) nebo EastMed, který má propojit Izrael, Kypr a Řecko.
<h2>Cíl kritiky environmentálních organizací</h2>
Podpora projektů spojených s využíváním zemního plynu je však dlouhodobě cílem kritiky environmentálních organizací, jelikož se neslučuje s cílem EU snižovat emise oxidu uhličitého.
Evropská komise tak nyní navrhuje infrastrukturní projekty pro zemní plyn vyřadit. Podle Komise však jedním z hlavních důvodů, proč byly tyto projekty vůbec podporovány, bylo zajištění bezpečnosti dodávek plynu do Evropy, která se díky jejich realizaci v posledních letech výrazně zlepšila, a další podpora tak není nutná.
Ne všechny infrastrukturní projekty by však musely o podporu přijít. Jelikož má být podpora dostupná pro projekty spojené s dodávkou a přepravou vodíku, žádat by o ni mohly i projekty spojené s konverzí současné infrastruktury na vodík. Konkrétně by se mohlo jednat o plynovody, zásobníky či terminály na dovoz plynu.
Autor úvodní fotografie: Jay Phagan @flickr.com

Plynárenství

Evropská komise navrhuje vyloučit infrastrukturu na zemní plyn z unijního financování

Evropská komise představila Strategii udržitelné a inteligentní mobility. Zavázala se tím k dekarbonizaci a digitalizaci dopravního sektoru do roku 2050. Rovněž si klade za cíl zvyšovat jeho bezpečnost, propojenost a odolnost vůči budoucím krizím.
Plán pro dosažení evropských klimatických cílů se začíná uskutečňovat. <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_2329">9. prosince 2020 zveřejnila Evropská komise Strategii udržitelné a inteligentní mobility (SSMS)</a>. Po <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">odhalení strategií pro integraci energetického systému a vodík v červenci tohoto roku</a> se jedná o další klíčový dokument. Stanovuje, jakým způsobem má být docíleno dekarbonizace a modernizace dopravy v Evropské unii (EU) do roku 2050.
<h2>Doprava pomáhá i škodí</h2>
Dopravní systém je nosnou konstrukcí evropské společnosti a ekonomiky. Přispívá 5 % k HDP EU a pracuje v něm přes 10 milionů lidí. Způsob, jakým zjednodušuje a zefektivňuje aktivity evropských občanů a podniků, si však vybírá svou daň jinde. Sektor je zodpovědný za zhruba čtvrtinu celkových emisí v EU. Vedle znečištění ovzduší a vody, je doprava zdrojem také znečištění hlukového a přispívá k úbytku biodiverzity. Sektor se rovněž stále potýká s vysokou mírou dopravních nehod a úmrtí na silnicích. Zároveň se jedná o odvětví tvrdě ekonomicky poznamenané koronavirovou krizí.
Předpokládá se, že transformace dopravního sektoru do značné míry podmíní úspěch <a href="https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:b828d165-1c22-11ea-8c1f-01aa75ed71a1.0010.02/DOC_1&amp;format=PDF">Zelené dohody pro Evropu</a>. Z výše uvedeného plyne, že ke komplexnímu odvětví, jakým doprava bezpochyby je, musí být přistoupeno holisticky. Je rovněž záhodno, aby se doprava EU stala v důsledku dosažení stanovených cílů nejen šetrnější k životnímu prostředí, inteligentnější a bezpečnější, ale také konkurenceschopnější a odolnější vůči krizím.
<h2>Dekarbonizace na vodě, na souši i ve vzduchu</h2>
Klíčovou ambicí SSMS je snížit emisní stopu z dopravního sektoru o 90 % do roku 2050. Postup pro naplnění tohoto cíle Komise opatřila několika milníky. Do roku 2030 má být nasazeno alespoň 30 milionů ekologických silničních vozidel do provozu a 100 evropských měst se má stát klimaticky neutrálními. Emise z plánovaných hromadných cest do 500 km dosáhnou nulových hodnot a mobilita se z velké části zautomatizuje. V tomto období se má také zdvojnásobit využití vysokorychlostní železniční dopravy a bezemisní plavidla budou připravena pro uvedení na trh. Pro leteckou dopravu se obdobný scénář očekává do roku 2035.
Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se zdvojnásobí, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobí. V neposlední řadě bude v provozu plně funkční multimodální transevropská dopravní síť (TEN-T) pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením.
<h2>Konkrétní opatření</h2>
SSMS stanovila 82 inciativ v 10 „vlajkových“ oblastech, které představují specifické kroky k naplnění uvedených cílů. Odráží se v nich vize podpořit zavedení bezemisních vozidel a obnovitelných pohonných hmot pro všechny druhy dopravy. Strategie zmiňuje například záměr postavit až 1000 vodíkových plnících stanic a 3 miliony dobíjecích stanic pro automobily do roku 2030.
Ve „vlajkových“ oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace k zefektivnění mobility. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. Komise rovněž podporuje využití dronů, bezpilotních letounů či umělé inteligence (AI) za účelem vytvoření virtuálního prostoru pro data týkající se dopravy.
V neposlední řadě SSMS obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru, aby se stal cenově dostupnějším, přístupnějším na regionální úrovni a bezpečnějším v souvislosti s dopravními nehodami.
<blockquote>„Abychom dosáhli našich klimatických cílů, musí se emise z dopravního sektoru začít jednoznačně snižovat. Dnešní strategie změní způsob pohybu osob a zboží po Evropě a usnadní kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. Stanovili jsme pro celý dopravní systém ambiciózní cíle, abychom zajistili udržitelné, inteligentní a odolné zotavení z krize COVID-19,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Strategie udržitelné a inteligentní mobility je v plném znění v angličtině k dispozici <a href="https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/legislation/com20200789.pdf">zde.</a>
Autor úvodní fotografie: Álvaro Millán

Nová strategie EU určila termín pro dekarbonizaci dopravy

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

<a href="https://www.smart-energy.com/industry-sectors/policy-regulation/methane-in-europe-new-requirements-for-the-energy-sector/?fbclid=IwAR1L4tnccWhbCxs_6LKQAuteJZGJogtroU4hWOj0ZffljUQPaH1h0fdRZJg">Metan je nyní v centru pozornosti</a> Evropské komise díky nově vydané strategii na snižování emisí tohoto plynu, který má druhý největší dopad na klima po oxidu uhličitém. <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/eu_methane_strategy.pdf">Nová metanová strategie EU</a> uloží aktérům v energetickém odvětví nové požadavky na reporting a detekci úniků plynu.
EU si dlouhodobě klade za cíl snižování emisí skleníkových plynů. Doposud ovšem neexistovala strategie zaměřená na snižování antropogenních emisí metanu, tedy emisí související s lidskou činností. Tyto emise představují celosvětově přibližně 59 % emisí metanu, přičemž asi polovina z nich je vyprodukována v zemědělství, 25 % z odpad a zbytek z velké časti v energetice (19 % v EU, v některých částech světa však až 30 %). Zbývajících 41 % emisí má biogenní povahu nebo pochází z přírodních zdrojů jako jsou mokřady a lesní požáry.
<blockquote>„Přijali jsme naši první strategii na řešení emisí metanu od roku 1996,“ říká komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. „Odvětví energetiky, zemědělství a odpadové hospodářství sehrávají důležitou roli, v energetice je však možné snížit emise nejrychleji a s nejnižšími náklady.“</blockquote>
V dosavadní strategii pro ostatní emise (bez CO2) se počítalo se snížením emisí metanu o 29 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Prognózy EU však naznačují, že je třeba výhled zvýšit až na 35–37 % tak, aby bylo možné dosáhnout zrychleného snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Globálním snížením antropogenních emisí metanu o 50 % během příštích 30 let může celosvětově snížit teplotu o 0,18 °C do roku 2050.
<h2 style="text-align: left;">Více než polovina emisí metanu v energetice je způsobena úniky v ropném a plynárenském průmyslu</h2>
Hlavními zdroji produkce metanu v energetice jsou podle strategického dokumentu úniky z výroby fosilních paliv a následně v přenosových a distribučních soustavách. Podle současných odhadů tvoří 54 % emisí metanu v energetice uniklé emise z ropného a plynárenského sektoru, 34 % uniklé emise z uhelného sektoru a 11 % z bytových a ostatních odvětví.
Rozsah opatření týkajících se metanu v energetice pokrývá celý dodavatelský řetězec ropy, zemního plynu a uhlí. Zahrnuje také zkapalněný zemní plyn, skladování plynu a biometan zaváděný do plynových systémů.
V rámci této strategie Evropská komise předloží v roce 2021 legislativní návrhy týkající se povinného měření, hlášení a ověřování všech emisí metanu. Rovněž budou předloženy návrhy týkající se povinnosti zlepšit detekci úniků a opravy na celé infrastruktuře fosilních plynů, jakož i na jakékoli jiné infrastruktuře, která produkuje, přepravuje nebo využívá fosilní plyn. Mezi další návrhy strategie patří zřízení mezinárodního observatoře emisí metanu a lepší satelitní monitorování emisí z vesmíru.
<h2>Příležitost pro bioplyn</h2>
Strategie také zpracovává potenciál využití nerecyklovatelného lidského a zemědělského odpadu v anaerobních digestořích k výrobě bioplynu, který přispívá ke snížení emisí metanu z anaerobního rozkladu v přírodě.
Dokument uvádí, že Komise má v úmyslu poskytnout cílenou podporu k urychlení rozvoje trhu s bioplynem z udržitelných zdrojů (např. hnůj nebo organický odpad a zbytky), prostřednictvím budoucích politických iniciativ.
Již nadcházející revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla zahrnovat regulační rámec pro trh s bioplynem. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/do-plynarenske-site-v-cr-se-bude-cim-dal-vice-vtlacet-i-biometan/">Český plynárenský svaz již dříve tento měsíc oznámil že do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Evropská komise

Evropská komise vydala metanovou strategii

Polská vláda požádá Evropskou komisi (EK) o povolení státní pomoci pro výstavbu jaderné elektrárny v Polsku. Uvedl to dnes zmocněnec polské vlády pro energetickou infrastrukturu Piotr Naimski. Polsko hodlá vybudovat svou první jadernou elektrárnu do roku 2033, zatím však nevypracovalo plán financování výstavby, informovala agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;V dnešní době je nemožné postavit jadernou elektrárnu bez státní podpory,&#8220; uvedl Niamski.</blockquote>
Dodal, že Polsko chce do výstavby elektrárny zapojit domácí průmysl, aby tak snížilo náklady.
Polsko nyní vyrábí většinu elektřiny z uhlí a jadernou energetiku považuje za cestu ke snížení emisí podle požadavků Evropské unie. Polská vláda minulý měsíc oznámila, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard Kč) do výstavby prvních jaderných elektráren v zemi.
Polsko v příštích letech plánuje postavit dvě jaderné elektrárny s šesti reaktory o celkové kapacitě šest až devět gigawattů. Výstavba první elektrárny má začít v roce 2026 a hotová by měla být v roce 2033. Druhá elektrárna má zahájit provoz v roce 2043.
Tento týden Polsko uzavřelo se Spojenými státy dohodu o jaderné energii, v rámci které zřejmě koupí od amerických společností jadernou technologii za 18 miliard dolarů (415 miliard Kč).