Čínsky projekt jaderného dálkového vytápění byl zahájen

Ano, to jsou opět dobré zprávy z Číny. Vytápět 200 mil. metrů čtverečních bytové plochy z jedné elektrárny, to jsou 2 miliony velkých bytů po 100 metrech, ve kterých by vlastně klidně mohla žít celá naše republika. Podobným způsobem by se dalo ušetřit značné množství uhlí ve výtopnách.

Tyhle plány nakonec vždy narazí na neveselou realitu toho, že by se kvůli nim musely vybudovat stovky až tisíce kilometrů teplovodů. Je to samo o sobě drahá infrastrukturní stavba, která sama o sobě dělá z levného tepla drahé.

Jo je to tak , dálkové vytápění není efektivní. Budovy lze vytápět tepelným čerpadlem s topným faktorem při okolo 4. To znamená že při 35% účinnosti výroby el. energie máme celkové využití 1,4 násobku tepla obsaženého v primárním palivu. Pokud vezmeme reaktor jen pro vytápění pak se přes 80% při dálkovém vytápění těžko dostaneme , protože máme ztráty v rozvodech. Je tedy lepší pustit tu energii do vzduchu a použít tepelné čerpadlo. Kogenerace vede na stejné využití primárních paliv jako při využití energie pro pohon TČ a má výhodu v tom ,že množství tepla dodaných do budov neovlivňuje počasí.

Pane chytrý, ale postavit chladící věže a vypouštět to teplo do prázdna je hodně ekonomické!! Nemáte ani přehled o teplotě přenášeného média a plácáte nesmysly....

A proč by jako měli vyrábět chladící věže?

Předpokládám, že se to chladí mořskou vodou.

Jinak předpokládám, že se energie odebírá turbíně, takže o žádné vypouštění tepla do prázdna se snad nejedná.

Popřípadě mě někdo opravte.

Jaderné dálkové vytápění v ČR (jak ze stávajících bloků JEDU a JETE, tak i z připravovaných nových JEDU5, JETE3, JETE4, JEDU6) by mělo více synergických efektů, kromě základních:

1. Zajištění vytápění pro obyvatele (4 miliony obyvatel je nyní vytápěno dálkově soustavami SCZT v ČR).

2. Zvýšení účinnosti jaderných elektráren zajištěné kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

3. Bezproblémové odstavování uhelných elektráren (uhlí dochází, nebo je zalimitované panem Pithartem).

4. Snižování emisí a skleníkových plynů (CO2) a "plnění" Nařízení EU/EK s cílem "uhlíkově neutrální Evropské energetiky".

Kromě základních také dalších efektů přidružených:

5. Velké systémové elektrárny zajišťují stabilitu provozu elektrizačních sítí (ES), odstavíme-li tedy nejen uhelné a plynové (zatím máme velkou paroplynovou pouze PPC EPC) elektrárny, ale i jaderné, tak bude ES nestabilní, nespolehlivá a ne dost bezpečná (OZE = větrné, fotovoltaické, malé bioplynové zdroje tyto parametry stability z elektro-energetického principu zajistit nemohou).

6. Jaderné elektrárny, resp. teplárny, budou výkonově flexibilnější. Masivním odběrem tepla z nejaderného sekundárního okruhu - z parní turbíny, bude regulován elektrický výkon aniž by musel být regulován tepelný výkon reaktoru - ten si pojede bezpečně na stabilní výkonové hladině, s konstantním vyhoříváním jaderného paliva.

7. A vůbec bych se do budoucnosti nebál "exportu" elektřiny, protože EU dotlačí Evropu k zdrojové nedostatečnosti - elektřiny nebude dost a bude tedy drahá. Navíc myšlenka zastánců "moderní energetiky" provozu s nulovým exportem/importem není provozně realizovatelná, vždy musí být rezervy jak zdrojové, tak i přenosové, a ty se musí v okamžiku kritického stavu využít k realizaci protiopatření.

Dobrou "první vlaštovkou" je uvedené vytápění Českých Budějovic ze stávající elektrárny JETE. Možná někoho překvapí, že technicky projektově a ekonomicky, včetně návratnosti investic, je rozpracován i projekt vytápění Prahy z elektrárny JETE, a nevychází to do budoucnosti vůbec špatně. Co se týká délky horkovodu JETE-Praha, tak je to právě 100 km, stejně jako v komentovaném článku.

Poznámka k současnosti, Praha je z jedné třetiny vytápěna z uhelné elektrárny EMĚ s kapacitou horkovodu asi 600 MWt (původně se počítalo v druhé etapě s kapacitou 1200 MWt). Uhelné elektrárny odstavíme (a starý zdroj EMĚ bude jeden z prvních na řadě) a čím budeme vytápět Prahu? Kapacita horkovodu JETE-Praha by mohla být bez problému cca 1000 MWt. Když jsem si přepočítal údaje z uvedeného článku o jaderném vytápění v Číně, vyšlo mě, že z jednoho bloku firmy Westinghouse typu AP 1000 se počítá s odběrem cca 300 MWt.

Poznámka na závěr, o uvedených skutečnostech jsem informoval už i MPO.

A dodal jste jim i informaci o tom, kdo na výstavbu těch nových bloků "pustí chlup"? A máte tam ekonomickou rozvahu ohledně ceny a délky výstavby? A kolik by stálo ono teplo koncové uživatele? A jak byste ho dovedl do ostravsko-karvinské aglomerace? A jak do východních Čech? Jak do Olomouce? Jak do Ústí nad Labem a do Liberce? Už těch 150 km z Temelína do Prahy by byla dobrá pakárna.

1) Musíte přenášet topné médium, to znamená mechanické ztráty, nutnost čerpacích stanic a pak celkem výrazné tepelné ztráty.

2) Efektivnost využití paliva v JE budete zvedat jenom málo. Dnes využijete asi 33% energie, i kdybyste vytápěl Prahu, tak to zvednete o 10%, pokud byste měl Temelín v plném rozsahu, zvednete efektivnost využití tak o 5%.

3) Myslím že roztahat trubky na horkou vodu/páru po republice bude složitější než udělat plynovou přípojku. Navíc se stejně musí postavit nové elektrárny, kapacita nebude. Dále aby se dalo zbavit se menších elektráren a tepláren, které jsou, musela by se výrazně upravit a posílit síť se všemi důsledky z toho plynoucími. Jednodušší a rychlejší řešení s méně konflikty je přechod těchto elektráren na plyn/biomasu/odpady.

5) Bioplynky mají spalovací motory, pokud se upraví podmínky pro dodávku regulačních služeb, mohou je poskytovat také, máme tu další velkou PPE Vřesová, pak tu máme další trochu menší P(P)E. Pan Hájek tu asi před měsícem mluvil o možnosti nasazení velkých plynových motorů i v Evropě. Pak tu máte ještě velké hydroelektrárny, možnost mít další PVE... Stabilita zase tak velký problém nebude.

6) Naopak, krom omezení výkonem sítě se objeví omezení dodávkou tepla. Nebo si jako myslíte že můžete lidem vypínat a zapínat topení podle toho jak chcete vyrábět elektřinu?

7) Nulový Import/export je požadavek pro současnost, kdy se zcela zbytečně likvidují severní Čechy. Ten požadavek v momentě kdy se uhlí dostane na velmi nízké podíly produkce nebude mít smysl. Naopak by do budoucna bylo vhodné posílit spojení a mít možnost levných importů energie ze zahraničí, když to bude výhodné. To jde ale přímo proti síti ve které má být velký jaderný výkon. Pak by bylo vhodné se bavit o PVE v severních Čechách. Ne jedné, ale třeba dvou třech velkých a pak eventuálně nějakých dalších menších.

---

Elektrárna Mělník je složená ze tří a omezovat všechny zatím k odstavení nejsou. Vzhledem k přítomnosti celé potřebné infrastruktury se dá možná do budoucna uvažovat o vybudování plynového zdroje.

V 80. letech se s teplem z JETE měl vytápět skoro celý JČ kraj od Strakonic až do Tábora dále měl pokračovat na jih Prahy kde měl tvořit zálohu horkovodu Mělník Praha.

Horkovod Mělník Praha byl dokončen 1996 na Jižní Město dotažen někdy 2001.

Část Prahy vytápěná z Mělníka je zálohována zemním plynem tak do + 5 stupňů a má plochu asi 250km2.

Dneska už z JETE nikdo nic nepostaví.

Však se staví napaječ pro České Budějovice ...

Já jsu fanoušek jádra, ale tyhle vytápěcí projekty reálně bývají problematické. Infrastruktura teplovodů není moc levná ani praktická, a stejně tam musí být záložní zdroj pro případ odstávky. I samotná elekrárna kvůli tomu pak musí dělat kompromisy které vše zesložiťují a zdražují.

Je to jeden z nápadů které teoreticky zní dobře, kdyby to fungovalo tak bych byl sám nadšený, ale prakticky se ukázalo že elektrárnu je nejlepší optimalizovat pro výrobu elektřiny..

Je potřeba, aby těch JE bylo více a aby byly rozumně rozmístěny. Dle wiki (r.2013) je spotřeba primární energie u nás 488 TWh a z toho elektřiny 66 TWh. Takže další reaktory zajisté najdou uplatnění při náhradě uhlí, plyny, benzínu.

Ano, ten záložní zdroj může být problém. Je leden , v poledně mínus 10 a náhle je nutné odpojit reaktor o 1 GW , třeba jako kvůli té turbíně v Temelíně nedávno. Pak musí okamžitě naběhnout zdroj záložní, abychom nezmrzli.

To plánoval už bolševik, jaderná elektrárna v Radotíně (nyní již část Prahy) a elektřina a vytápění "za humny". Úplné šílenství, to je jako vybudovat sklad jaderných zbraní na hranicích Prahy.

Neskutečně rizikové v rámci jakéhokoliv, i malého konfliktu. To nikdo neubrání, Praha zničená.

Naštěstí bolševik padl, ale vidím, že podobné plány stále straší v některých hlavách. Jaderné elektrárny/výtopny poblíž měst jsou šílenství.

Ta analogie není správná, jaderná elektrárna nemůže nikdy vybuchnout tak jako jaderná zbraň, na to ji chybí minimálně 85% obohacení, chovala by se přinejhorším jako radiologická zbraň.

I se všema nehodama stojí jaderná energetika nejméně liských životů na MWh ze všech zdrojů. Dokud budeme spalovat uhlí které každý rok zabije desetitisíce lidí, tak mi argumentace potencíálním rizikem coby-kdyby příjde směšná.

I jaderný výbuch může být neškodný, pokud dokonce neprodlužuje život. Těchto 5 vojáků nechalo dobrovolně vybuchnout atomovou bombu 3 km nad hlavou. A všichni se dožili vysokého věku, mnohem vyššího, než vrstevníci. https://www.youtube.com/watch?v=BlE1BdOAfVc

Pokud stojíte přímo pod vybuchující MALOU jadernou bombou, nic moc se dít nebude, mám to někde v dost staré knížce o ochraně při jaderné válce, ale jakmile je to u země a budou to silnější jaderné zbraně, tak máte problém.

Koncepce mensich jadernych elektráren a tepláren mi pripada jako vhodnejsi nez zdroje typu Temelin.Vypadek obrovského zdroje je problematicky a transport elktriny i tepla na velke vzdalenosti zbytecne ztratovy.Mala jaderna elektrárna/teplárna za "humny" by mi vůbec nevadila.Uhelna teplárna nebo teplárna na biomasu ano z duvodu velkého dopravniho zatizeni.

"Neskutečně rizikové v rámci jakéhokoliv, i malého konfliktu. To nikdo neubrání, Praha zničená."

To je ale opravdu vadná úvaha.. ve válce jde zpravidla o obsazení území, získání a využití infrastruktury. Zničení hodnotného jaderného zařízení a kontaminace obsazovaného území (s možností kontaminace vlastního území) je nelogický krok.

Teoreticky by se na JE útočilo jen v případě totální války, nebo v případě snahy o dokonalé vymazání nepřítele ale to už budeme mít jiné problémy.

Jaslovské Bohunice blok 3, 4 a Dukovany byly stavěny zhruba ve stejné době. Zhruba ve stejné vzdálenosti jsou velká města. Trnava - Brno. Již při výstavbě Jasl. Bohunic bylo realizováno odběrové potrubí z prostoru pod turbínou s propojem na páteřovou linii která ústila do velké výměníkové stanice mimo elektrárnu. Na odběrovém potrubí byly uzavírací armatury. Odběry byly dva ale už si nepamatuji jejich parametry. Ve strojovně byla také malá výměníková stanice pro topení v elektrárně. Venkovní výměníková stanice využívala zařízení elektrárny pro doplňování horkovodu. Regulace neutrálního bodu je docela složitá. V Dukovanech nebylo nic takového postaveno. Hlavně žádné napojení na Brno. Tam byla postavena teplárna se spalovací turbínou.

Brno má teplárnu někdy od přelomu 20. a 30. let, Červený Mlýn se stavěl až po revoluci, Vzdálenost EBO od Trnavy je asi 11km, Brno je od Dukovan asi 40 a zatímco do Trnavy je to rovinkou, do Brna přes kopce.

Konečně nějaký smysluplný projekt. Ale dovolím si malou úvahu,nebylo by lepší než stavět obrovské jaderné elektrárny a od nich tahat kilometry drátů a teplovodních potrubí s velkými ztrátami zvolit spíš koncept malých jaderných bloků třeba dejme tomu u každého okresního města? Který by pro danou oblast zajišťoval elektřinu a teplo? Odpadlo by tím obrovské množství emisí. Ale spíš pochybuju,v této unii se razí jen elektromobily,pole větrníků a solárních panelů

To by jistě dávalo smysl. Jenže jaderný průmysl už před 50 lety propadlo gigantománii. Důsledkem je i to, že dnes takový reaktor prostě normálně nekoupíte. To se pak těžko něco buduje.

Malé jaderné bloky třeba o 50 MW u každého velkého města by byla asi dobrá varianta, ale mám obavu, že ve dnešních byrokratických podmínkách Evropy už nerealizovatelná. Potíž bude v tom, že i takto malý blok by musel splňovat stejná kritéria bezpečnosti atd,.... jako obří blok o 1750 MW. Pořád je to jaderný reaktor , jen o malém výkonu. A i když dojde na havárii rektoru o 50 MW je to pořád velká polízanice, viz. třeba havárie podobně malých reaktorů na ponorkách.

Plně souhlasím s komentářem "energetik II":

… i takto malý blok by musel splňovat stejná kritéria bezpečnosti atd,.... jako obří blok o 1750 MW. Pořád je to jaderný reaktor , jen o malém výkonu.

Místo udržování dvou jaderných lokalit (Dukovany, Temelím) bychom udržovali lokalitu u každého okresního (nebo krajského) města? - viz komentář Petr Rambousek.

Kolik by jich bylo: 76 resp. 14, to bychom pak potřebovali naklonovat Danu Drábovou.