Domů
Jaderné elektrárny
Čínsky projekt jaderného dálkového vytápění byl zahájen

Čínsky projekt jaderného dálkového vytápění byl zahájen

První čínský komerční projekt dálkového vytápění pomocí jaderné elektrárny byl spuštěn na JE Chaj-jang (Haiyang) v provincii Šan-tung. Dva reaktorové bloky designu AP-1000 zajistí vytápění pro 700 000 m2 obytné plochy.

Shandong Nuclear Power Company (SDNPC), vlastník jaderné elektrárny Chaj-jang a dceřiná společnost State Power Investment Corporation (SPIC), oznámila 15. listopadu, že po několika dnech zkušebního provozu byl oficiálně zprovozněn systém dálkového vytápění.

Výměníková stanice umístěná v areálu JE Chaj-jang; Zdroj: SDNPC

Systém využívá neradioaktivní páru ze sekundárních okruhů obou reaktorových bloků AP-1000, která je vedena do vícestupňového výměníku v místní výměníkové stanici. Teplo je následně přiváděno do externí výměníkové stanice, kterou vlastní místní teplárenská společnost Fengyuan Thermal Power, a z této výměníkové stanice putuje ohřátá voda prostřednictvím teplovodů do okolních obcí a ke koncovým spotřebitelům.

Úspora uhlí a ekologické přínosy

Elektrárna bude nejprve tuto zimu vytápět 700 000 čtverečních metrů bytové plochy, včetně ubytovny SDNPC a některých obyvatel pobřežního města Chaj-jang.

Tento způsob vytápění pomocí jaderné energie ušetří ročně cca 23 200 tun uhlí, sníží emise prachu o 222 tun, oxidu siřičitého o 382 tun, oxidů dusíku o 362 tun a oxidu uhličitého o 60 000 tun.

Projekt jaderného vytápění prostřednictvím JE Chaj-jang počítá s pokrytím celého města Chaj-jang do roku 2021.

Jaderné bloky elektrárny Chaj-jang 1 a 2; Zdroj: SNPTC

Další reaktorové bloky a až 200 miliónů m2 vytápěné plochy

Podle společnosti SDNPC je po realizaci drobných modifikací elektrárna schopna vytápět až 30 miliónů čtverečních metrů obytné plochy. Po dokončení a uvedení do provozu další bloků JE Chaj-jang, může eventuálně elektrárna poskytovat vytápění na ploše 200 miliónů metrů čtverečních obytné plochy v okolí až 100 kilometrů, čímž by došlo k úspoře zhruba 6,62 miliónů tun uhlí ročně. Pro elektrárnu Chaj-jang je v plánu až šest reaktorových bloků typu CAP1000.

Čínský reaktory CAP1400

„Využití vytápění jadernou energií nezvýší cenu, kterou platí odběratelé za teplo a ani nenaruší zájmy místních tepelných společností,“ uvedla SDNPC. Navíc ekologické přínosy jsou obrovské. Zvýší se energetická účinnost jaderných elektráren a podpoří se nová průmyslová odvětví.

Čínská vláda v roce 2017 ustanovila vytápění čistou energií prioritou a k jejímu plnění vydala pokyny na zimu v severní části Číny. Národní energetický úřad zveřejnil pětiletý plán (2017-2021) zdůrazňující technologie čistého vytápění.

Rusko, Evropa, ale i Česko

Rusko, některé země východní Evropy, Švýcarsko a Švédsko již systém dálkového vytápění pomocí jaderných elektráren využívají. Česká republika nyní zavádí dálkové vytápění pomocí jaderné elektrárny Temelín. Výstavba teplovodu z JE Temelín do Českých Budějovic byla zahájena počátkem tohoto roku.

Tepelná energie z reaktorů JE Temelín bude kromě výroby elektrické energie využita i na vytápění Českých Budějovic. Díky tomu dojde k zvýšení energetické účinnosti elektrárny a úspoře nerostných zdrojů. Zdroj: ČEZ

Autor úvodní fotografie: SPIC

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Budou německé jaderné elektrárny přece jen zapojeny do sítě? Co stojí za rozhodnutím „zeleného“ ministra hospodářství a klimatu?
29. září 2022, 14:40
Dvě německé jaderné elektrárny zůstanou do jara v provozu. Od konce roku měly být rezervní
27. září 2022, 19:31
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
energetik II
23. listopad 2019, 10:12

Ano, to jsou opět dobré zprávy z Číny. Vytápět 200 mil. metrů čtverečních bytové plochy z jedné elektrárny, to jsou 2 miliony velkých bytů po 100 metrech, ve kterých by vlastně klidně mohla žít celá naše republika. Podobným způsobem by se dalo ušetřit značné množství uhlí ve výtopnách.

Jan Veselý
23. listopad 2019, 14:21

Tyhle plány nakonec vždy narazí na neveselou realitu toho, že by se kvůli nim musely vybudovat stovky až tisíce kilometrů teplovodů. Je to samo o sobě drahá infrastrukturní stavba, která sama o sobě dělá z levného tepla drahé.

Josef
24. listopad 2019, 00:03

Jo je to tak , dálkové vytápění není efektivní. Budovy lze vytápět tepelným čerpadlem s topným faktorem při okolo 4. To znamená že při 35% účinnosti výroby el. energie máme celkové využití 1,4 násobku tepla obsaženého v primárním palivu. Pokud vezmeme reaktor jen pro vytápění pak se přes 80% při dálkovém vytápění těžko dostaneme , protože máme ztráty v rozvodech. Je tedy lepší pustit tu energii do vzduchu a použít tepelné čerpadlo. Kogenerace vede na stejné využití primárních paliv jako při využití energie pro pohon TČ a má výhodu v tom ,že množství tepla dodaných do budov neovlivňuje počasí.

Ondrej Elektrárna
24. listopad 2019, 10:26

Pane chytrý, ale postavit chladící věže a vypouštět to teplo do prázdna je hodně ekonomické!! Nemáte ani přehled o teplotě přenášeného média a plácáte nesmysly....

Tom
25. listopad 2019, 12:57

A proč by jako měli vyrábět chladící věže?

Předpokládám, že se to chladí mořskou vodou.

Jinak předpokládám, že se energie odebírá turbíně, takže o žádné vypouštění tepla do prázdna se snad nejedná.

Popřípadě mě někdo opravte.

NEUREG IV
23. listopad 2019, 12:07

Jaderné dálkové vytápění v ČR (jak ze stávajících bloků JEDU a JETE, tak i z připravovaných nových JEDU5, JETE3, JETE4, JEDU6) by mělo více synergických efektů, kromě základních:

1. Zajištění vytápění pro obyvatele (4 miliony obyvatel je nyní vytápěno dálkově soustavami SCZT v ČR).

2. Zvýšení účinnosti jaderných elektráren zajištěné kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

3. Bezproblémové odstavování uhelných elektráren (uhlí dochází, nebo je zalimitované panem Pithartem).

4. Snižování emisí a skleníkových plynů (CO2) a "plnění" Nařízení EU/EK s cílem "uhlíkově neutrální Evropské energetiky".

Kromě základních také dalších efektů přidružených:

5. Velké systémové elektrárny zajišťují stabilitu provozu elektrizačních sítí (ES), odstavíme-li tedy nejen uhelné a plynové (zatím máme velkou paroplynovou pouze PPC EPC) elektrárny, ale i jaderné, tak bude ES nestabilní, nespolehlivá a ne dost bezpečná (OZE = větrné, fotovoltaické, malé bioplynové zdroje tyto parametry stability z elektro-energetického principu zajistit nemohou).

6. Jaderné elektrárny, resp. teplárny, budou výkonově flexibilnější. Masivním odběrem tepla z nejaderného sekundárního okruhu - z parní turbíny, bude regulován elektrický výkon aniž by musel být regulován tepelný výkon reaktoru - ten si pojede bezpečně na stabilní výkonové hladině, s konstantním vyhoříváním jaderného paliva.

7. A vůbec bych se do budoucnosti nebál "exportu" elektřiny, protože EU dotlačí Evropu k zdrojové nedostatečnosti - elektřiny nebude dost a bude tedy drahá. Navíc myšlenka zastánců "moderní energetiky" provozu s nulovým exportem/importem není provozně realizovatelná, vždy musí být rezervy jak zdrojové, tak i přenosové, a ty se musí v okamžiku kritického stavu využít k realizaci protiopatření.

Dobrou "první vlaštovkou" je uvedené vytápění Českých Budějovic ze stávající elektrárny JETE. Možná někoho překvapí, že technicky projektově a ekonomicky, včetně návratnosti investic, je rozpracován i projekt vytápění Prahy z elektrárny JETE, a nevychází to do budoucnosti vůbec špatně. Co se týká délky horkovodu JETE-Praha, tak je to právě 100 km, stejně jako v komentovaném článku.

Poznámka k současnosti, Praha je z jedné třetiny vytápěna z uhelné elektrárny EMĚ s kapacitou horkovodu asi 600 MWt (původně se počítalo v druhé etapě s kapacitou 1200 MWt). Uhelné elektrárny odstavíme (a starý zdroj EMĚ bude jeden z prvních na řadě) a čím budeme vytápět Prahu? Kapacita horkovodu JETE-Praha by mohla být bez problému cca 1000 MWt. Když jsem si přepočítal údaje z uvedeného článku o jaderném vytápění v Číně, vyšlo mě, že z jednoho bloku firmy Westinghouse typu AP 1000 se počítá s odběrem cca 300 MWt.

Poznámka na závěr, o uvedených skutečnostech jsem informoval už i MPO.

Jan Veselý
23. listopad 2019, 14:27

A dodal jste jim i informaci o tom, kdo na výstavbu těch nových bloků "pustí chlup"? A máte tam ekonomickou rozvahu ohledně ceny a délky výstavby? A kolik by stálo ono teplo koncové uživatele? A jak byste ho dovedl do ostravsko-karvinské aglomerace? A jak do východních Čech? Jak do Olomouce? Jak do Ústí nad Labem a do Liberce? Už těch 150 km z Temelína do Prahy by byla dobrá pakárna.

Carlos
23. listopad 2019, 15:24

1) Musíte přenášet topné médium, to znamená mechanické ztráty, nutnost čerpacích stanic a pak celkem výrazné tepelné ztráty.

2) Efektivnost využití paliva v JE budete zvedat jenom málo. Dnes využijete asi 33% energie, i kdybyste vytápěl Prahu, tak to zvednete o 10%, pokud byste měl Temelín v plném rozsahu, zvednete efektivnost využití tak o 5%.

3) Myslím že roztahat trubky na horkou vodu/páru po republice bude složitější než udělat plynovou přípojku. Navíc se stejně musí postavit nové elektrárny, kapacita nebude. Dále aby se dalo zbavit se menších elektráren a tepláren, které jsou, musela by se výrazně upravit a posílit síť se všemi důsledky z toho plynoucími. Jednodušší a rychlejší řešení s méně konflikty je přechod těchto elektráren na plyn/biomasu/odpady.

5) Bioplynky mají spalovací motory, pokud se upraví podmínky pro dodávku regulačních služeb, mohou je poskytovat také, máme tu další velkou PPE Vřesová, pak tu máme další trochu menší P(P)E. Pan Hájek tu asi před měsícem mluvil o možnosti nasazení velkých plynových motorů i v Evropě. Pak tu máte ještě velké hydroelektrárny, možnost mít další PVE... Stabilita zase tak velký problém nebude.

6) Naopak, krom omezení výkonem sítě se objeví omezení dodávkou tepla. Nebo si jako myslíte že můžete lidem vypínat a zapínat topení podle toho jak chcete vyrábět elektřinu?

7) Nulový Import/export je požadavek pro současnost, kdy se zcela zbytečně likvidují severní Čechy. Ten požadavek v momentě kdy se uhlí dostane na velmi nízké podíly produkce nebude mít smysl. Naopak by do budoucna bylo vhodné posílit spojení a mít možnost levných importů energie ze zahraničí, když to bude výhodné. To jde ale přímo proti síti ve které má být velký jaderný výkon. Pak by bylo vhodné se bavit o PVE v severních Čechách. Ne jedné, ale třeba dvou třech velkých a pak eventuálně nějakých dalších menších.

---

Elektrárna Mělník je složená ze tří a omezovat všechny zatím k odstavení nejsou. Vzhledem k přítomnosti celé potřebné infrastruktury se dá možná do budoucna uvažovat o vybudování plynového zdroje.

Energetik 007
23. listopad 2019, 13:29

V 80. letech se s teplem z JETE měl vytápět skoro celý JČ kraj od Strakonic až do Tábora dále měl pokračovat na jih Prahy kde měl tvořit zálohu horkovodu Mělník Praha.

Horkovod Mělník Praha byl dokončen 1996 na Jižní Město dotažen někdy 2001.

Část Prahy vytápěná z Mělníka je zálohována zemním plynem tak do + 5 stupňů a má plochu asi 250km2.

Dneska už z JETE nikdo nic nepostaví.

Tomáš
29. listopad 2019, 10:06

Však se staví napaječ pro České Budějovice ...

Bizon
23. listopad 2019, 15:00

Já jsu fanoušek jádra, ale tyhle vytápěcí projekty reálně bývají problematické. Infrastruktura teplovodů není moc levná ani praktická, a stejně tam musí být záložní zdroj pro případ odstávky. I samotná elekrárna kvůli tomu pak musí dělat kompromisy které vše zesložiťují a zdražují.

Je to jeden z nápadů které teoreticky zní dobře, kdyby to fungovalo tak bych byl sám nadšený, ale prakticky se ukázalo že elektrárnu je nejlepší optimalizovat pro výrobu elektřiny..

Richard Vacek
23. listopad 2019, 17:03

Je potřeba, aby těch JE bylo více a aby byly rozumně rozmístěny. Dle wiki (r.2013) je spotřeba primární energie u nás 488 TWh a z toho elektřiny 66 TWh. Takže další reaktory zajisté najdou uplatnění při náhradě uhlí, plyny, benzínu.

eneregtik II
23. listopad 2019, 18:58

Ano, ten záložní zdroj může být problém. Je leden , v poledně mínus 10 a náhle je nutné odpojit reaktor o 1 GW , třeba jako kvůli té turbíně v Temelíně nedávno. Pak musí okamžitě naběhnout zdroj záložní, abychom nezmrzli.

Milan Vaněček
23. listopad 2019, 17:03

To plánoval už bolševik, jaderná elektrárna v Radotíně (nyní již část Prahy) a elektřina a vytápění "za humny". Úplné šílenství, to je jako vybudovat sklad jaderných zbraní na hranicích Prahy.

Neskutečně rizikové v rámci jakéhokoliv, i malého konfliktu. To nikdo neubrání, Praha zničená.

Naštěstí bolševik padl, ale vidím, že podobné plány stále straší v některých hlavách. Jaderné elektrárny/výtopny poblíž měst jsou šílenství.

Bizon
23. listopad 2019, 17:45

Ta analogie není správná, jaderná elektrárna nemůže nikdy vybuchnout tak jako jaderná zbraň, na to ji chybí minimálně 85% obohacení, chovala by se přinejhorším jako radiologická zbraň.

I se všema nehodama stojí jaderná energetika nejméně liských životů na MWh ze všech zdrojů. Dokud budeme spalovat uhlí které každý rok zabije desetitisíce lidí, tak mi argumentace potencíálním rizikem coby-kdyby příjde směšná.

Richard Vacek
23. listopad 2019, 17:58

I jaderný výbuch může být neškodný, pokud dokonce neprodlužuje život. Těchto 5 vojáků nechalo dobrovolně vybuchnout atomovou bombu 3 km nad hlavou. A všichni se dožili vysokého věku, mnohem vyššího, než vrstevníci. https://www.youtube.com/watch?v=BlE1BdOAfVc

Carlos
23. listopad 2019, 18:21

Pokud stojíte přímo pod vybuchující MALOU jadernou bombou, nic moc se dít nebude, mám to někde v dost staré knížce o ochraně při jaderné válce, ale jakmile je to u země a budou to silnější jaderné zbraně, tak máte problém.

Skeptik
23. listopad 2019, 18:19

Koncepce mensich jadernych elektráren a tepláren mi pripada jako vhodnejsi nez zdroje typu Temelin.Vypadek obrovského zdroje je problematicky a transport elktriny i tepla na velke vzdalenosti zbytecne ztratovy.Mala jaderna elektrárna/teplárna za "humny" by mi vůbec nevadila.Uhelna teplárna nebo teplárna na biomasu ano z duvodu velkého dopravniho zatizeni.

Antonín Mikeš
23. listopad 2019, 18:40

"Neskutečně rizikové v rámci jakéhokoliv, i malého konfliktu. To nikdo neubrání, Praha zničená."

To je ale opravdu vadná úvaha.. ve válce jde zpravidla o obsazení území, získání a využití infrastruktury. Zničení hodnotného jaderného zařízení a kontaminace obsazovaného území (s možností kontaminace vlastního území) je nelogický krok.

Teoreticky by se na JE útočilo jen v případě totální války, nebo v případě snahy o dokonalé vymazání nepřítele ale to už budeme mít jiné problémy.

Vladimír
24. listopad 2019, 07:15

Jaslovské Bohunice blok 3, 4 a Dukovany byly stavěny zhruba ve stejné době. Zhruba ve stejné vzdálenosti jsou velká města. Trnava - Brno. Již při výstavbě Jasl. Bohunic bylo realizováno odběrové potrubí z prostoru pod turbínou s propojem na páteřovou linii která ústila do velké výměníkové stanice mimo elektrárnu. Na odběrovém potrubí byly uzavírací armatury. Odběry byly dva ale už si nepamatuji jejich parametry. Ve strojovně byla také malá výměníková stanice pro topení v elektrárně. Venkovní výměníková stanice využívala zařízení elektrárny pro doplňování horkovodu. Regulace neutrálního bodu je docela složitá. V Dukovanech nebylo nic takového postaveno. Hlavně žádné napojení na Brno. Tam byla postavena teplárna se spalovací turbínou.

Carlos
24. listopad 2019, 09:16

Brno má teplárnu někdy od přelomu 20. a 30. let, Červený Mlýn se stavěl až po revoluci, Vzdálenost EBO od Trnavy je asi 11km, Brno je od Dukovan asi 40 a zatímco do Trnavy je to rovinkou, do Brna přes kopce.

Petr Rambousek
24. listopad 2019, 11:28

Konečně nějaký smysluplný projekt. Ale dovolím si malou úvahu,nebylo by lepší než stavět obrovské jaderné elektrárny a od nich tahat kilometry drátů a teplovodních potrubí s velkými ztrátami zvolit spíš koncept malých jaderných bloků třeba dejme tomu u každého okresního města? Který by pro danou oblast zajišťoval elektřinu a teplo? Odpadlo by tím obrovské množství emisí. Ale spíš pochybuju,v této unii se razí jen elektromobily,pole větrníků a solárních panelů

Jan Veselý
24. listopad 2019, 15:56

To by jistě dávalo smysl. Jenže jaderný průmysl už před 50 lety propadlo gigantománii. Důsledkem je i to, že dnes takový reaktor prostě normálně nekoupíte. To se pak těžko něco buduje.

energetik II
24. listopad 2019, 16:51

Malé jaderné bloky třeba o 50 MW u každého velkého města by byla asi dobrá varianta, ale mám obavu, že ve dnešních byrokratických podmínkách Evropy už nerealizovatelná. Potíž bude v tom, že i takto malý blok by musel splňovat stejná kritéria bezpečnosti atd,.... jako obří blok o 1750 MW. Pořád je to jaderný reaktor , jen o malém výkonu. A i když dojde na havárii rektoru o 50 MW je to pořád velká polízanice, viz. třeba havárie podobně malých reaktorů na ponorkách.

NEUREG IV
29. listopad 2019, 11:46

Plně souhlasím s komentářem "energetik II":

… i takto malý blok by musel splňovat stejná kritéria bezpečnosti atd,.... jako obří blok o 1750 MW. Pořád je to jaderný reaktor , jen o malém výkonu.

Místo udržování dvou jaderných lokalit (Dukovany, Temelím) bychom udržovali lokalitu u každého okresního (nebo krajského) města? - viz komentář Petr Rambousek.

Kolik by jich bylo: 76 resp. 14, to bychom pak potřebovali naklonovat Danu Drábovou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se