Domů
Jaderné elektrárny
Maďarský projekt jaderné elektrárny Pakš II získal stavební povolení
Vizualizace JE Pakš II; Zdroj: Pakš II Ltd.

Maďarský projekt jaderné elektrárny Pakš II získal stavební povolení

Maďarský regulační úřad pro energetiku a veřejné služby (MEKH) udělil společnosti Atomerőmű Zrt povolení k výstavbě dvou reaktorů VVER-1200 v areálu současné Jaderné elektrárny Pakš. Stavební licence pro projekt Pakš II je vyžadována ze strany maďarského jaderného dozoru (HAEA) před samotným zahájením výstavby.

Pakš nyní čeká na vyjádření jaderného dozoru

Po přezkoumání předložených dokumentů a ověření souladu projektu s příslušnými právními předpisy MEKH oznámilo dne 20. listopadu své rozhodnutí vydat stavební povolení pro elektrárnu Pakš II. MEKH uvedlo, že při svém rozhodování zohlednilo potřebu zabezpečení dodávek do elektrické sítě. Poznamenalo také, že posuzování bezpečnosti využité jaderné technologie má na starosti HAEA.

Maďarsko získává okolo 50 % elektřiny z jádra i díky modernizaci čtyř bloků VVER440 v jaderné elektrárně Paks. Na obrázku jsou nové turbíny (zdroj Alstom).
Maďarsko získává okolo 50 % elektřiny z jádra i díky modernizaci čtyř bloků VVER440 v jaderné elektrárně Paks. Na obrázku jsou nové turbíny (zdroj Alstom).

Dosud poslední povolení pro výstavbu nové elektrárny s instalovaným výkonem vyšším než 50 MWe bylo regulátorem uděleno v roce 2007.

Společnost Pakš II Limited předložila maďarskému jadernému dozoru žádost o zahájení výstavby dvou jaderných bloků v rámci projektu Pakš II dne 30. června tohoto roku. HAEA má od podání žádosti 12 měsíců na posouzení projektu a vydání rozhodnutí. V případě potřeby může být tato lhůta prodloužena o další 3 měsíce.

Běloruská elektrárna Astravec (VVER-1200) od společnosti Rosatom; Zdroj: Rosatom

Půjčka 10 miliard eur pokryje 80 % nákladů na projekt

Stávající jaderná elektrárna Pakš se nachází 100 km jižně od hlavního města Budapešť a skládá se ze čtyř ruských tlakovodních reaktorů VVER-440, které zahájily svůj provoz mezi lety 1982–1987, tedy podobně jako česká Jaderná elektrárna Dukovany (1985-1987).

Rusko s Maďarskem podepsalo mezivládní dohodu na počátku roku 2014. V této dohodě se ruské podniky a jejich mezinárodní subdodavatelé zavázali vybudovat poblíž současných bloků dva tlakovodní reaktory VVER-1200 a ruská strana se dále zavázala k tomu, že poskytne Maďarsku státní půjčku až do výše 10 miliard eur (asi 262 miliard korun) na financování 80 % projektu Pakš II.

V roce 2014 vydal maďarský jaderný dozor prováděcí a hodnotící licenci designu a v roce 2017 udělil souhlas s umístěním stavby.

V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons

Přípravné stavební práce začnou pravděpodobně začátkem roku 2021

Zemní práce na projektu Pakš II mohou být zahájeny již začátkem roku 2021 po obdržení licence pro předpřípravu staveniště.

Očekává se, že projekční společnost získá povolení na stavbu hlavní budovy v září 2021 a poté mohou začít veškeré stavební práce.

Zdroj úvodní fotografie (vizualizace JE Pakš II): Pakš II Ltd.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Carlos
28. listopad 2020, 10:00

Má Pakš přístaviště? Jenom mne to napadlo že by to možná nebylo od věci pro dopravu komponent.

P.S. Jak je to s tím psaním? Připadá mi že v tom je menší zmatek, někdy se to přejme podle psaní v maďarštině - Paks, jinde foneticky jako Pakš, tedy počeštěně. Ustálilo se to nějak v jaderné komunitě?

Emil
28. listopad 2020, 11:44

"Co se týče přístupu po vodě, Jaderná elektrárna Paks má i nyní přístav, který je však potřeba rekonstruovat(portálový jeřáb), případně rozšířit."

www. paks2. hu/documents/20124/60835/Shrnut%C3%AD+pro+ve%C5%99ejnost+%28EIS+Simplified+public+summary+CZ%29. pdf/c4d7f5b0-5bb1-7881-00e2-56aa2a98bef1

energetik II
28. listopad 2020, 19:47

Žádost o stavební povolení má 283 000 stránek. Slušné. Stavba se díky nejrůznější evropské byrokracii stále oddaluje. Počítám, že Dukovany - 5 už budou potřebovat řádově 1 000 000 stránek ve své žádosti o stavební povolení. To je několik průměrných knihoven.

energetik II
28. listopad 2020, 19:52

Chce to zvýšit tempo. Čína předevčírem přifázovala k síti svůj první reaktor generace 3 - Hualong One. Doba stavby = 5 a půl roku. Přitom šlo o úplně první a nový reaktor tohoto typu.

P.S. Zítra přistává na Měsíci čínská sonda Change- 5, kde nabere asi 2 kila vzorků a vrátí se s nimi zpět na Zem. První návrat z Měsíce od roku 1976.

Vladimír Wagner
29. listopad 2020, 09:37

Pokud někoho zde zajímá kosmonautika a návrat na Měsíc, tak podrobnosti o současném letu sondy Čhang-e 5 je zde: https://www.osel.cz/11479-cina-miri-k-odberu-vzorku-z-mesice.html

K Zemi míří i vzorky materiálu z planetky Ryugu: https://www.osel.cz/11485-material-z-potencialne-nebezpecne-planetky-miri-k-zemi.html .

Energetik 007
29. listopad 2020, 11:21

Super díky. Mohu se zeptat co si myslíte o ohrožení lokality Paks povodní.

Při povodni v 1965 to bylo pod vodou.

Emil
29. listopad 2020, 12:13

Níže máte odkaz na EIA pro Paks 2, řeší se tam i ohrožení lokality Paks povodní, včetně zmiňovaného roku 1965.

www. paks2. hu/documents/20124/60835/Shrnut%C3%AD+pro+ve%C5%99ejnost+%28EIS+Simplified+public+summary+CZ%29. pdf/c4d7f5b0-5bb1-7881-00e2-56aa2a98bef1

Vladimír Wagner
29. listopad 2020, 13:47

Díky za odkaz, velice pěkné shrnutí.

Energetik 007
30. listopad 2020, 06:36

Papír a EIA snese všechno, v Paks je periodicita záplav 51 - 100 let a je na stejné úrovni jako Dunaj, tedy něco jako Praha Karlín, Holešovice jedna generace zapomene a najednou jsou tam 3m vody.

Jiná situace je Kozloduj a Cerna voda ty jsou na platu asi 30m nad Dunajem, Temelín a Dukovany jsou taky na kopci.

Emil
30. listopad 2020, 07:37

Omlouvám se, zapomněl jsem, že "Energetik 007" ví od klávesnice všechno lépe než maďarští hydrologové, kteří počítali lokalitu i pro průtok 14,799 m3/s, který se opakuje jednou za 20 tisíc let, včetně protržení protipovodňové hráze...

Energetik 007
30. listopad 2020, 08:03

Jsem pracoval na Balkáně a dělal due-dilligence pro Cerna Voda, Kozloduj Belene ....

Paks znám osobně jeďte se tam podívat jak vypadá Dunaj každé jaro.

V Karlíně a Holešovicích taky žádný hydrolog nepředpověděl před 2002 2m vody a tvrdili že je to 1000 letá voda a za 10 let zase byl Karlín málem pod vodou.

Areál elektrárny Mělním byl takhle zaplaven 2002 i 2013.

Emil
30. listopad 2020, 08:28

Aha, takže když jste viděl Dunaj v Maďarsku, zákonitě z toho plyne, že víte lépe než maďarští hydrologové, jak to tam s hrozbou povodní vypadá. Oni ho na rozdíl od vás určitě nikdy neviděli...

Milan Vaněček
30. listopad 2020, 09:33

Že řeka zaplaví jadernou elektrárnu, to už tady několikrát bylo (třeba v Coloradu před 2 lety ??), ale nic se nestalo,

jen vyřadí elektrárnu z provozu na pár měsíců či více a nacpou do oprav zas spoustu peněz...

Ale katastrofa nenastane (když obsluha neudělá zas nějaké blbosti).

Emil
30. listopad 2020, 09:41

Škoda jen, že jediná jaderná elektrárna v Coloradu byla zavřena už v roce 1989, jinak by to mohla být i pravda.

Milan Vaněček
30. listopad 2020, 10:57

Omluva: nebylo to v Coloradu ale v sousední Nebrasce, byla to "Fort Clahoun plant". To je fakt že Colorado je protijaderné a že se tam JE už dávno zbavili.

Jinak odkaz je zde

ucsusa.org/resources/flood-risk-nuclear-power-plants

a citace z něj:

"In June 2011, unusually high water on the Missouri River, caused by a combination of heavy spring rains and Rocky Mountain snowmelt, inundated the Fort Calhoun plant in Nebraska. And in October 2012, flooding from Hurricane Sandy caused two New Jersey nuclear plants, Salem and Oyster Creek, to shut down when high water levels threatened their water intake and circulation systems".

To víte, paměť už starci občas v detailech selže, ale jsem rád, že E.T. přiznává, že by to mohla být i pravda...

Může si to přečíst na mnou uvedeném odkazu.

pro neangličtináře: inundated=zaplavena

Emil
30. listopad 2020, 11:29

To je pravda, pár "detailů" bylo trochu jinak. Elektrárna není v Coloradu ale v Nebrasce, nebylo to před dvěma lety ale před devíti a elektrárnu to nevyřadilo z provozu, protože v ní zrovna probíhala pravidelná odstávka. Jinak ale to hlavní, že šlo o jadernou elektrárnu, jste si zapamatoval perfektně.

Milan Vaněček
30. listopad 2020, 11:58

To je dobrej fór: "elektrárnu to nevyřadilo z provozu protože byla v plánované odstávce".

Tady vidíte návod jak podle E.T. řešit povodně. Jenomže se jim ta odstávka pak nějak protáhla.

Ještě že fotovoltaika a větrné elektrány se vodou chladit nemusí.....

Energetik 007
30. listopad 2020, 09:24

Předpokládám že maďarští hydrologové mají stejnou úroveň (pracují na politickou objednávku) jako ty čeští co letos na jaře předpovídali katastrofální sucho a to následně přešlo do povodní.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se