<a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8542">TVEL, výrobce jaderného paliva a dceřiná společnost ruského Rosatomu, dodal palivo pro budapešťský výzkumný reaktor (BVR).</a> Palivové soubory s označením VVR-M2, vyrobené závodem Novosibirsk Chemical Concentrates, byly předány na základě smlouvy podepsané v roce 2019 Centrem pro energetický výzkum pod maďarskou akademií věd.
<h2>Provoz na stejném typu paliva od roku 1959</h2>
BVR je jedním z nejstarších a nejvýkonnějších výzkumných reaktorů ve střední Evropě. Jedná se o reaktor tlakovodního typu VVR původně sovětského designu. Poprvé dosáhl kritického stavu v roce 1959 a od té doby byl několikrát vylepšen a modernizován. Reaktor od svého spuštění využívá palivové soubor ze závodu Novosibirsk Chemical Concentrates, společnosti TVEL. Počínaje rokem 2012 jsou do reaktoru zaváženy pouze palivové vsázky s nízkým obohacením.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4654px;"><img class="size-large" src="https://www.tvel.ru/upload/iblock/ece/ece6e882afc833e46439e312635a8ce5.jpg" width="4654" height="2218" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor VVR-M2; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Reaktor je využíván k výzkumným účelům v oblastech jaderné fyziky a materiálového inženýrství, zejména pro rozvoj maďarské jaderné energetiky. BVR je využíván jako hlavní výzkumné pracoviště Budapešťského neutronového centra pro výzkum vlastností reaktorových materiálů a jaderného palivového cyklu.
<h2>Technická podpora jaderné elektrárny Pakš</h2>
Centrum energetického výzkumu hraje zásadní roli v podpoře provozu jaderné elektrárny Pakš, jediné maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá přibližně 50 % elektrické výroby v Maďarsku.
Výzkum zahrnuje například studium degradace materiálů reaktorových komponent vlivem radiace, management použitého paliva a radioaktivního odpadu, uzavřeného palivového cyklu, reaktorové fyziky a termomechanického chování jaderného paliva.
<figure id="attachment_29594" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-29594" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big-512x342.jpg 512w" alt="" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<blockquote>„TVEL je hrdý na tuto dlouholetou úspěšnou spolupráci s maďarským jaderným průmyslem a výzkumem. Budapešťský výzkumný reaktor má v historii našich vztahů speciální postavení. Toto zařízení funguje na ruském jaderném palivu již více než 60 let,“ řekl Oleg Grigoriyev senior viceprezident pro obchod a mezinárodní obchod společnosti TVEL. „V tomto období byla například (před 38 lety) spuštěna jaderná elektrárna Pakš. Spuštění tohoto reaktoru hrálo kritickou roli v rozvoji silně zakořeněné tradice ve výzkumu jaderné fyziky, která je důležitá pro zemi s tak rozvinutým jaderným průmyslem.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: TVEL

Jaderné elektrárny

Ruský TVEL dodal palivo pro maďarský výzkumný reaktor

Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.
Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.
Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.
Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.
<img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" />Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.
Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.

Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

I<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/installation-of-reactor-pressure-vessel-dry-shielding-completed-on-kudankulam-npp-unit-3-india/">ndický dodavatel Larsen &amp; Toubro dokončil dle harmonogramu instalaci „suchého štítu“ pro reaktorovou nádobu na třetím bloku Jaderné elektrárny Kudankulam</a>, která je budována v Tamilnádu. Kromě toho ruská společnost Atommash oznámila zahájení instalace parogenerátorů na pátém bloku této elektrárny.
<h2>Suchý štít</h2>
Suchý štít je ocelový válec vyplněný betonem, který je umístěn kolem reaktorové nádoby. Tento štít zajišťuje snížení neutronového toku a také pomáhá chránit před přehřátím železobetonové konstrukce reaktorové šachty. Suchý štít, který váží 140 tun, byl vyroben firmou JSC Tyazhmash ve městě Syzraň, které se nachází v Samarské oblasti v Ruské federaci.
<h2>Instalace parogenerátorů</h2>
<a href="http://www.aem-group.ru/en/mediacenter/news/atommash-started-manufacturing-of-steam-generators-for-the-fifth-power-unit-of-the-indian-npp-kudankulam.html">Atommash, dceřiná společnost ruského Rosatomu, zahájila výrobu parogenerátorů pro pátý blok Jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Společnost již dříve vyrobila stejná zařízení i pro třetí a čtvrtý blok elektrárny. Každý z parogenerátorů má průměr více než 4 metry, délku přibližně 15 metrů a váží 340 tun.
<figure id="attachment_86666" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-86666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-800x533.jpg 800w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Parogenerátor pro Kudankulam 4; Zdroj: AEM technology</figcaption></figure>
Nuclear Power Corporation of India staví čtyři nové reaktorové bloky (Kudankulam 3-6), každý s instalovaným elektrickým výkonem 1000 MW. V areálu jaderné elektrárny se již nachází reaktorové bloky 1 a 2, které zahájily komerční provoz v prosinci 2014, respektive v dubnu 2017.
Úvodní fotografie: Výroba parogenerátoru pro JE Kudankulam 5, zdroj: AEM technology

Elektrárny ve světě

Reaktorové bloky Kudankulam 3 a 5 dosáhly dalších stavebních milníků

Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního ze dvou reaktorů své první jaderné elektrárny Astravec, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruské korporace Rosatom, která má vybudování elektrárny na starosti. Navážením paliva Rosatom podle agentury TASS začal fyzické spouštění elektrárny.
První kazeta s jaderným palivem byla do reaktoru vložena před polednem. Do konce měsíce jich má být 163, dodal TASS. Podle běloruské agentury Belta je v každé kazetě 571 kilogramů jaderného paliva.
Běloruská jaderná elektrárna stojí poblíž hranic s Litvou a jejího hlavního města Vilniusu. Litva pohlíží na jadernou elektrárnu, jejíž stavbu financuje Rusko úvěrem ve výši deseti miliard dolarů (asi 221 miliard Kč), jako na hrozbu své národní bezpečnosti. Bělorusko popírá, že by elektrárna představovala riziko, připomněl Reuters.
Elektrárna splňuje bezpečnostní požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), napsala Belta s tím, že elektrárna se dvěma reaktory o výkonu 1200 MW každý má pokrýt asi třetinu spotřeby elektřiny v zemi, čímž každý rok ochrání Zemi před emisemi více než sedmi milionů tun skleníkových plynů.

Rosatom začal se spouštěním první běloruské jaderné elektrárny

<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-third-layer-of-the-reactor-building-inner-containment-has-been-erected-at-power-unit-no-1-of-roo/">Práce na vztyčení a betonáži třetí vrstvy vnitřního kontejnmentu reaktorové budovy na prvním bloku Jaderné elektrárny Ruppur byly dokončeny.</a> Generálním dodavatelem projektu Bangladéšské Jaderné elektrárny je firma Atomstojexport, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom.
Veškeré práce na třetí vrstvě kontejnmentu byly provedeny specialisty ze společnosti TrestRosSEM LLC za 118 dní. Na výstavbu bylo spotřebováno 2000 metrů krychlových betonu.
Montáž této části kontejnmentu je jednou z hlavních stavebních milníků JE Ruppur pro rok 2020 a bylo jej dosaženo v souladu s harmonogramem. V průběhu vztyčování a betonáže vnitřní části kontejnmentu byly využity nové stavební postupy ke zvýšení produktivity práce.
Výsledkem dokončení této fáze projektu je mimo jiné umístění polárního mostového jeřábu do reaktorové budovy, který bude sloužit k umístění hlavních zařízení primárního okruhu bloku (tlaková nádoba reaktoru, parogenerátory, hlavní cirkulační čerpadla), stejně jako potrubí a dalších ocelových komponent. Jeřáb je umístěn pod kopulí budovy reaktoru na speciální kruhové kolejnici.
<h2>Dva reaktory generace 3+</h2>
Jaderná elektrárna Ruppur bude po dokončení disponovat dvěma reaktory ruského designu VVER-1200 se souhrnným instalovaným výkonem 2400 MWe. Elektrárna se nachází 160 km od hlavního města Bangladéše, Dháka.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="aligncenter wp-image-12557 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Smlouva na výstavbu elektrárny byla uzavřena 25. prosince 2015. Přípravné práce na staveništi byly zahájeny mezi roky 2015-2016. V listopadu 2017 udělil národní jaderný dozor licenci pro umístění a výstavbu tohoto reaktoru generace 3+. První betonáž obou reaktorových bloků byla zahájena slavnostním ceremoniálem 30. listopadu 2017, respektive 14. července 2018. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2023 a 2024.
Úvodní fotografie: výstavba JE Ruppur, zdroj: Rosatom

Výstavba Bangladéšské elektrárny Ruppur dosáhla dalšího milníku

<a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8405">Výroba první čistě MOX palivové vsázky ze směsi oxidů uranu a plutonia pro čtvrtý blok ruské Jaderné elektrárny Bělojarsk byla dokončena</a> Těžebním a chemickým závodem (MCC) v Železnogorsku uvnitř Krasnojarské oblasti. Všech 169 palivových souborů převzal provozovatel elektrárny Rosenergoatom a jeho zástupci z VPO ZAES, kteří na místě potvrdili, že zásilka je připravena k odeslání.
<h2>Spuštění reaktoru s čistě MOX vsázkou v roce 2022</h2>
TVEL, dceřiná firma ruské státní společnosti Rosatom, dodá čerstvé palivové soubory typu MOX pro reaktorový blok Bělojarsk 4 do konce tohoto roku. Zahájení výměny paliva reaktoru BN-800 s výkonem 789 MWe je plánováno na leden 2021. Kompletní zaplnění aktivní zóny palivem MOX bude podle harmonogramu dokončeno začátkem roku 2022, uvedl TVEL.
Reaktor BN-800 byl původně spuštěn s hybridním složením aktivní zóny. Částečně byl reaktor zavezen uranovým palivem z produkce Elemash, výrobního zařízení společnosti TVEL v Elektrostalu, v Moskevském regionu a částečně experimentálními MOX soubory vyrobenými Výzkumným institutem jaderných reaktorů v Dmitrovgradě, který je součástí Uljanovského regionu. MCC zahájilo sériovou produkci palivových souborů v roce 2018. První série 18 palivových souborů MOX byla do reaktoru zavezena koncem roku 2019, přičemž zbytek aktivní zóny byl složen z obvyklých palivových souborů z obohaceného uranu.
<figure id="attachment_46683" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="aligncenter wp-image-46683 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne-512x341.jpeg 512w" alt="Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně (zdroj Rosenergoato)." width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně, zdroj: Rosenergoatom</figcaption></figure>
Palivové pelety jsou vyrobeny z nashromážděné směsi oxidů ochuzeného uranu ze zařízení TVELu a oxidů plutonia získaných při procesu přepracování použitého jaderného paliva.
<h2>Snaha o uzavřený cyklus „bez radioaktivního odpadu“</h2>
<blockquote>&#8222;Počínaje nejbližší výměnou paliva bude reaktor BN-800 zavezen čerstvým palivem MOX. Ve stejný čas bude TVEL spolu s MCC pokračovat ve vývoji technologie výroby paliva MOX,&#8220; řekl Alexander Ugryumov, viceprezident pro výzkum a vývoj ve společnosti TVEL.</blockquote>
<figure id="attachment_69788" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-69788 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Beloyarsk-4-simulator-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Beloyarsk-4-simulator-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Beloyarsk-4-simulator-Rosatom-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Beloyarsk-4-simulator-Rosatom-725x409.jpg 725w" alt="" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Plnorozsahový simulátor reaktoru BN-800, zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Výrobní linka MCC k produkci paliva MOX je umístěna v dole 200 metrů pod zemským povrchem a byla vybudována jako součást ruského průlomového projektu „Proryv“ (Průlom), který má umožnit uzavřený jaderný palivový cyklus. Konečným cílem projektu je vyloučit radioaktivní odpad při výrobě energie z jádra.
<h2>Reaktor na rychlé neutrony BN-800</h2>
Rychlý reaktor BN-800 byl vyveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) poprvé v červnu 2014 a zahájení jeho komerčního provozu bylo plánováno na konec téhož roku. Nakonec ale v prosinci 2014 oznámil provozovatel reaktoru Rosenergoatom, že hodlá ještě použité palivové soubory vylepšit.
<figure id="attachment_27008" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-27008 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2.png" alt="" width="1883" height="1813" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2.png 1883w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-512x493.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-768x739.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-725x698.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-800x770.png 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Reaktorový blok byl opět přiveden na MKV v srpnu 2015 a znovu v listopadu 2015. Blok s výkonem 789 MWe byl poté připojen k energetické síti 10. prosince 2015 a jeho komerční provoz provozovatel zahájil 31. října 2016.

Nová vsázka paliva MOX je připravená pro rychlý reaktor BN-800

<a href="http://en.cnnc.com.cn/2020-07/10/c_508263.htm">První zavezení jaderného paliva do pátého bloku Jaderné elektrárny Tianwan v čínské provincii Ťiang-su bylo dokončena minulý čtvrtek (9. 7. 2020)</a>. V pátek to oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Umístění paliva do reaktoru „položilo základ pro očekávané první připojení bloku k síti“, dodala společnost.
Bloky č. 5 a 6 v areálu JE Tianwan jsou součástí třetí fáze výstavby elektrárny. Oba reaktorové bloky budou čínským typem tlakovodních reaktorů ACPR-1000 s instalovaným výkonem 1080 MWe. První betonáž pátého bloku byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku 7. září 2016. Společnost CNNC plánuje spuštění komerčního provozu obou bloků do konce roku 2021.
<figure id="attachment_41826" class="wp-caption aligncenter" style="width: 500px;"><img class="aligncenter wp-image-41826 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/8_taes.jpg" alt="" width="500" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Tianwan 3 a 4; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<figure id="attachment_85844" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><figcaption class="wp-caption-text"></figcaption></figure>
<h2>Čtyři bloky VVER-1000 již v provozu</h2>
První čtyři reaktorové bloky JE Tianwan byly dodány Ruskou federací a jsou designu Gidropress VVER. Se stejnými bloky se počítá i v rámci čtvrté fáze dostavby elektrárny (Tianwan 7, 8).
<figure id="attachment_58344" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-58344" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Tianwan-4-control-room-Rosatom-1-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna jaderné elektrárny Tianwan 4; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
První fáze výstavby elektrárny (blok 1 a 2) probíhala na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem. K prvnímu lití betonu pro stavbu bloku došlo v říjnu 1999 a oba bloky byly spuštěny v červnu a září 2007. Druhá fáze (blok 3 a 4) jsou totožné jako první dva a zahrnují dva ruské tlakovodní reaktory VVER-1000 s instalovaným výkonem 1060 MWe. Betonáž třetího bloku byla zahájena v prosinci 2012, zatímco stavba čtvrtého bloku začala v září 2013. Komerční uvedení do provozu zvládl třetí blok v únoru 2018 a čtvrtý blok v prosinci téhož roku.
<h2>Dostavba největší jaderné elektrárny</h2>
V březnu 2019 došlo k podpisu generální smlouvy na výstavbu Tianwan 7 a 8, mezi AtomStroyExport, strojírenskou divizí ruské společnosti Rosatom a čínskou CNNC.
<figure id="attachment_74117" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-74117" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Tianwan-7-and-8-fuel-contract-signing-ceremony-July-2019-TVEL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Podpis smlouvy o dodávkách paliva od společnosti TVEL pro budoucí bloky Tianwan 7, 8; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Až budou všechny plánované bloky JE Tianwan spuštěny, půjde o světově největší jadernou elektrárnu s osmi reaktorovými bloky a souhrnným elektrickým výkonem 8100 MW.
<figure id="attachment_41826" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_85849" class="wp-caption aligncenter" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-85849" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1594363674065045429-512x317.jpg 512w" alt="" width="600" height="372" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Tianwan; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněna a provozována společností Jiangsu (Ťiang-su) Nuclear Power Corporation, která je společným podnikem CNNC (50 %), China Power Investment Corporation (30 %) a Jiangsu Guoxin Group (20 %).

Zavážka paliva do reaktoru pátého bloku JE Tianwan byla dokončena

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.
Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.
Kromě toho byl projekt schválen Rosprirodnadzorem, výkonným orgánem kontrolujícím a dohlížejícím na činnosti v oblasti životního prostředí. Rosenergoatom uvedl, že přijetí těchto dokumentů znamená, že Akademik Lomonosov plně dodržuje všechny normy a předpisy, včetně hygienických, epidemiologických, environmentálních, požární bezpečnosti, stavebních požadavků a federálních standardů.
<blockquote>„Dnes můžeme považovat projekt výstavby plovoucí jaderné elektrárny za úspěšně dokončený. Tento rok jsme dokončili náš hlavní úkol a tím bylo plné uvedení plovoucí jaderné elektrárny do provozu v Pevku v Čukotce. Tím se oficiálně stává jedenáctou jadernou elektrárnou v Rusku a nejsevernější na světě,“ uvedl Petrov.</blockquote>
Akademik Lomonosov má instalovány dva jaderné reaktory KLT-40C, každý o elektrickém výkonu 35 MWe a tepelném výkonu 150 MWt. Do izolované rozvodné soustavy Chaun-Bilibino v Čukotce začal dodávat elektrickou energii dne 19. prosince 2019.
Od připojení k rozvodné síti vyrobila plovoucí jaderná elektrárna více než 47,3 GWh elektrické energie a v současné době pokrývá 20 % poptávky lokality Chaun-Bilibino. Po uzaření jaderné elektrárny Bilibino se stane hlavním zdrojem elektrické energie pro Čukotku.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-plans-route-to-cleaner-electricity-mix?fbclid=IwAR2F-pR8eGQPBlyOxE9XfVogPiOH3eEQ1aBj2UBD9WdCFn-3OZNNvOMCuv0">Uzbecké ministerstvo energetiky zveřejnilo energetický koncept, v němž nastínilo svou strategii výroby elektrické energie do roku 2030</a>. Koncept předpokládá výrazné snížení závislosti na výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Současná výroba ze zemního plynu představuje 83 % a výroba má klesnout na 45 %. Jáderná energie má představovat 8 %.
Středoasijská země se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii již v roce 1994. Má celkem 50 let zkušeností v jaderném výzkumu a je jedním z největších světových producentů uranu. Přes své dosavadní odborné znalosti v oblasti jaderné energetiky závisí Uzbekistán téměř výhradně na fosilních palivech.
Asi 86 % elektrické energie pochází ze spalování zemního plynu, uhlí a ropy. Zbytek pochází z vodní energie. Uzbekistán má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu, aby jí pomohla udržet krok s rostoucí poptávkou po elektrické energii a snižování emisí skleníkových plynů.
Podle energetického konceptu činí v současné době dostupná výrobní kapacita Uzbekistánu 12,9 GWe. To zahrnuje 11 GWe výroby z fosilních paliv (84,8 %) a 1,85 GWe z vodní energie (14,3 %). Uzbekistán má celkem 11 elektráren na fosilní paliva a 42 vodních elektráren.
<h2>Prudký růst spotřeby elektřiny a nedostatečný růst výroby</h2>
V letech 2012 až 2019 se výroba elektrické energie každoročně v průměru zvýšila o 2,6 %, ale tento nárůst neudržel tempo s poptávkou. Nedostatek elektrické energie v průměru činil 9,4 % spotřeby. Očekává se, že poptávka vzroste každoročně asi o 6 až 7 % do roku 2030. V roce 2030 se předpokládá, že spotřeba dosáhne 120,8 TWh, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2018.
Cílem konceptu je dosáhnout instalované výrobní kapacity 29,2 GWe po vyřazení zastaralých elektráren z provozu (5,9 GWe). To zahrnuje 13,4 GWe ze zemního plynu (45 %), 5 GWe ze solární energie (17,3 %), 3,8 GWe z vodní energie (13,1 %), 3 GWe z větrné energie (10,4 %), 2,4 GWe z jaderné energie (8,3 %) a 1,7 GWe z uhlí (5,9 %).
Uzbekistán a Rusko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při využívání jaderné energie pro mírové účely v prosinci 2017. V září 2018 byla podepsána další dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů VVER-1200 ruskou státní jadernou společností Rosatom. Ty mají být uvedeny do provozu v letech 2028 a 2030. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uzbekistan-hodla-vybudovat-celkem-4-jaderne-reaktory-namisto-2-drive-avizovanych">V červenci 2019 uvedl Alisher Sultanov, ministr energetiky Uzbekistánu, že země chce postavit celkem 4 jaderné reaktory</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbek-expands-nuclear-plans?fbclid=IwAR3xQaoUe7ei8yTITgiCNlTdtMVwzqbcvLPrqMGAavW9BHCpvEjJD-Tr5aU">World Nuclear News</a>
<div class="text-wrap tlid-copy-target"></div>