Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.
Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.
Kromě toho byl projekt schválen Rosprirodnadzorem, výkonným orgánem kontrolujícím a dohlížejícím na činnosti v oblasti životního prostředí. Rosenergoatom uvedl, že přijetí těchto dokumentů znamená, že Akademik Lomonosov plně dodržuje všechny normy a předpisy, včetně hygienických, epidemiologických, environmentálních, požární bezpečnosti, stavebních požadavků a federálních standardů.
<blockquote>„Dnes můžeme považovat projekt výstavby plovoucí jaderné elektrárny za úspěšně dokončený. Tento rok jsme dokončili náš hlavní úkol a tím bylo plné uvedení plovoucí jaderné elektrárny do provozu v Pevku v Čukotce. Tím se oficiálně stává jedenáctou jadernou elektrárnou v Rusku a nejsevernější na světě,“ uvedl Petrov.</blockquote>
Akademik Lomonosov má instalovány dva jaderné reaktory KLT-40C, každý o elektrickém výkonu 35 MWe a tepelném výkonu 150 MWt. Do izolované rozvodné soustavy Chaun-Bilibino v Čukotce začal dodávat elektrickou energii dne 19. prosince 2019.
Od připojení k rozvodné síti vyrobila plovoucí jaderná elektrárna více než 47,3 GWh elektrické energie a v současné době pokrývá 20 % poptávky lokality Chaun-Bilibino. Po uzaření jaderné elektrárny Bilibino se stane hlavním zdrojem elektrické energie pro Čukotku.

Energetika v zahraničí

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-plans-route-to-cleaner-electricity-mix?fbclid=IwAR2F-pR8eGQPBlyOxE9XfVogPiOH3eEQ1aBj2UBD9WdCFn-3OZNNvOMCuv0">Uzbecké ministerstvo energetiky zveřejnilo energetický koncept, v němž nastínilo svou strategii výroby elektrické energie do roku 2030</a>. Koncept předpokládá výrazné snížení závislosti na výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Současná výroba ze zemního plynu představuje 83 % a výroba má klesnout na 45 %. Jáderná energie má představovat 8 %.
Středoasijská země se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii již v roce 1994. Má celkem 50 let zkušeností v jaderném výzkumu a je jedním z největších světových producentů uranu. Přes své dosavadní odborné znalosti v oblasti jaderné energetiky závisí Uzbekistán téměř výhradně na fosilních palivech.
Asi 86 % elektrické energie pochází ze spalování zemního plynu, uhlí a ropy. Zbytek pochází z vodní energie. Uzbekistán má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu, aby jí pomohla udržet krok s rostoucí poptávkou po elektrické energii a snižování emisí skleníkových plynů.
Podle energetického konceptu činí v současné době dostupná výrobní kapacita Uzbekistánu 12,9 GWe. To zahrnuje 11 GWe výroby z fosilních paliv (84,8 %) a 1,85 GWe z vodní energie (14,3 %). Uzbekistán má celkem 11 elektráren na fosilní paliva a 42 vodních elektráren.
<h2>Prudký růst spotřeby elektřiny a nedostatečný růst výroby</h2>
V letech 2012 až 2019 se výroba elektrické energie každoročně v průměru zvýšila o 2,6 %, ale tento nárůst neudržel tempo s poptávkou. Nedostatek elektrické energie v průměru činil 9,4 % spotřeby. Očekává se, že poptávka vzroste každoročně asi o 6 až 7 % do roku 2030. V roce 2030 se předpokládá, že spotřeba dosáhne 120,8 TWh, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2018.
Cílem konceptu je dosáhnout instalované výrobní kapacity 29,2 GWe po vyřazení zastaralých elektráren z provozu (5,9 GWe). To zahrnuje 13,4 GWe ze zemního plynu (45 %), 5 GWe ze solární energie (17,3 %), 3,8 GWe z vodní energie (13,1 %), 3 GWe z větrné energie (10,4 %), 2,4 GWe z jaderné energie (8,3 %) a 1,7 GWe z uhlí (5,9 %).
Uzbekistán a Rusko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při využívání jaderné energie pro mírové účely v prosinci 2017. V září 2018 byla podepsána další dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů VVER-1200 ruskou státní jadernou společností Rosatom. Ty mají být uvedeny do provozu v letech 2028 a 2030. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uzbekistan-hodla-vybudovat-celkem-4-jaderne-reaktory-namisto-2-drive-avizovanych">V červenci 2019 uvedl Alisher Sultanov, ministr energetiky Uzbekistánu, že země chce postavit celkem 4 jaderné reaktory</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbek-expands-nuclear-plans?fbclid=IwAR3xQaoUe7ei8yTITgiCNlTdtMVwzqbcvLPrqMGAavW9BHCpvEjJD-Tr5aU">World Nuclear News</a>
<div class="text-wrap tlid-copy-target"></div>

Uzbekistán chce svůj energetický mix rozšířit o jádro a obnovitelné zdroje

Finský jaderný regulátor <a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Finland-performs-remote-inspection-of-new-nuclear">STUK provedl plánovanou inspekci výstavby nové jaderné elektrárny Hanhikivi</a>. Inspekce výstavby řízené společností RAOS Project, dceřinou společností Rosatomu, byla provedena na dálku přes Skype a to plně v souladu s nařízeními vydanými finskou vládou v boji proti pandemii koronaviru.
Dle Rosatomu byla třídenní inspekce ve dnech 20. až 22. dubna historicky první vzdálenou inspekcí zahraničního dodavatele jaderné elektrárny. Inspekce se zúčastnilo více než 30 pracovníků společnosti RAOS Project.
<blockquote>„Odborníci STUK pozitivně hodnotili funkčnost správy objednávek na podnikovém portálu, zaznamenali pokrok ve vývoji řídících procesů pro dokumentaci a ocenili také kvalitu technické podpory pro kontrolu ve vzdáleném pracovním prostředí. Během inspekce byly úspěšně uzavřeny tři z pěti požadavků, které byly formulovány po předešlé inspekci. RAOS Project bude na zapracování zbylých dvou požadavků nadále pracovat,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Na základě výsledků inspekce stanovili odborníci <a href="https://www.stuk.fi/web/en">STUK</a> nový požadavek na systém řízení projektu.
<blockquote>„Finský regulátor zdůraznil, že je třeba zahájit aktivní studii problémů projektového řízení v další fázi jeho provádění – ve fázi výstavby jaderných elektráren. Regulační orgán musí zhodnotit organizaci projektového řízení v horizontu celého projektu – šestiměsíční tranzitní období, celou dobu výstavby, instalaci a uvedení do provozu,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Další inspekce STUK je předběžně naplánována na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Fennovoima zahájila výkopové práce v lokalitě Hanhikivi v Pyhäjoki v severním Finsku v lednu 2016. RAOS Project předpokládala získání stavebního povolení v roce 2018, uvedení do provozu bylo plánováno na rok 2024. V září 2017 však společnost oznámila, že neočekává obdržení stavebního povolení až do roku 2019, protože přezkum dokumentace vztahující se k její žádosti trval déle než se původně očekávalo. V prosinci 2018 Fennovoima uvedla, že v roce 2021 očekává získání stavebního povolení.
Rosatom staví 1. blok jaderné elektrárny Hanhikivi s jaderným reaktorem VVER-1200 typu AES-2006. Finská společnost <a href="https://raosproject.fi/">RAOS Project</a>, dceřiná společnost <a href="http://rusatom-energy.com/about/">JSC REIN (Rusatom Energy International)</a> patřící pod Rosatom, je generálním dodavatelem 1. bloku jaderné elektrárny Hanhikivi od dubna 2015.
Zdroj úvodní fotografie: Fennovoima

Finsko provedlo dálkovou inspekci výstavby nové jaderné elektrárny Hanhikivi

<a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-prepares-for-next-icebreaker-series">FSUE Atomflot, dceřinná společnost Rosatom, a stavitel lodí Zvezda LLC podepsaly smlouvu na stavbu jaderného ledoborce třídy Lídr</a>. Ledoborec poháněný dvěma jadernými reaktory bude schopen prorazit led o tloušťce přesahující 4 metry. Uvedení do provozu prvního ledoborce je plánováno na rok 2027.
Loděnice společnosti Zvezda LLC jsou jediným dodavatelem projektu Rosatom. Podle podmínek smlouvy se očekává, že první plavidlo třídy Lídr bude uvedeno do provozu v roce 2027.
Jaderný ledoborec třídy Lídr bude vybaven dvěma nejmodernějšími jadernými reaktory RITM-400, vyvinutými společností Rosatom. Oba reaktory dodají ledoborci elektrický výkon 120 MWe, což lodi umožní překonávat led o tloušťce více než 4 metry.
<blockquote>„Uvedení tohoto jaderného ledoborce do provozu nám umožní zaručit bezpečný a pravidelný provoz ve východní části Severního ledového oceánu, celoroční plavbu ve vodách severní trasy Severního moře a nové možnosti vytváření komerčních tras s vysokou zeměpisnou šířkou,“ uvedl Mustafa Kashka.</blockquote>
Hlavními charakteristikami konstrukce jaderného ledoborce projektu 10510 jsou elektrický výkon 120 MWe na hřídeli, maximální rychlost 22 uzlů (41 km/h) na volném moři, délka 209 metrů, šířka 47,7 metrů, maximální průnik ledu 4 metry a výtlak přibližně 69 700 tun.
Kromě dvou reaktorů RITM-400 se jeho hlavní energetické vybavení skládá z parní turbíny vybavené čtyřmi turbogenerátory každý o elektrickém výkonu 37 MWe. Elektrický pohonný systém je vybaven čtyřmi vrtulovými motory každý o výkonu 30 MWe.
Před projektem 10510 vznikly tři ledoborce třídy LK-60 s názvy Arktika, Sibir a Ural. Ledoborce mají výtlak 33 540 tun, délku 163,3 metrů, šířku 34 metrů, maximální průnik ledu 3 metry a maximální rychlost 22 uzlů (41 km/h) na volném moři. Ledoborce jsou vybaveny dvěma jadernými reaktory RITM-200, které dodávají 60 MWe na hřídel pomocí turbogenerátorů a tří motorů.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Rusko se připravuje na produkci další série jaderných ledoborců. První má vyplout v roce 2027

V první běloruské jaderné elektrárně Ostrovets byly úspěšně dokončeny horké funkční testy. Ty jsou důležitým milníkem před uvedením elektrárny do provozu. Dva jaderné bloky typu VVER-1200 by měly být uvedeny do provozu letos, respektive příští rok.
První blok elektrárny Ostrovets 1, která se po zprovoznění stane první jadernou elektrárnou v Bělorusku <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hot-tests-completed-at-Ostrovets-unit-1">má za sebou horké testy</a>. Ruská státní společnost Rosatom, která stavbu zastřešuje, uvedla, že mezník byl důležitou fází přípravy bloku k uvedení do provozu.
<blockquote>„Horké testy začaly 11. prosince loňského roku a zahrnovaly 242 testů, jejichž hlavním účelem bylo potvrdit soulad systémů a zařízení jaderného ostrova s ​​konstrukčními charakteristikami reaktoru v provozu při jmenovitých parametrech, jakož i při ohřevu a chlazení  před spuštěním,“ uvedla společnost Rosatom.</blockquote>
Testy zahrnovaly zkoušku výkonu všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu při tlaku 15,6 MPa a při teplotě vyšší než 280 stupňů Celsia. Dále byla ověřena funkčnost hlavního parního potrubí a byly zkontrolovány regulační a ochranné systémy reaktoru a pomocného napájení. Rovněž bylo provedeno testování hlavních bezpečnostních ventilů parních generátorů, kompenzátoru tlaku a mnoho dalšího.
Další fáze přípravy bloku na uvedení do provozu, která by měla být dokončena v polovině června, zahrnuje kontrolu hlavního a pomocného zařízení primárního a sekundárního okruhu.
První jaderná elektrárna v Bělorusku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-beloruske-jaderne-elektrarne-astravec-byly-dokonceny-hydraulicke-testy">která se začala stavět v roce 2013</a>, bude disponovat dvěma bloky typu VVER-1200. První blok by měl být uveden do provozu ještě v letošním roce, druhý pak během roku příštího.
<h2>Výměna tlakové nádoby</h2>
Zajímavostí stavby této jaderné elektrárny je, že druhý blok disponuje tlakovou nádobou, která <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/beloruska-jaderna-elektrarna-ostrovec-ziska-cizi-tlakovou-nadobu">byla původně určena pro jinou jadernou elektrárnu</a>. K tomuto kroku došlo poté, co při manipulaci s tlakovou nádobou prvního bloku došlo k nehodě a stavaři se ji rozhodli nahradit nádobou určenou původně pro druhý blok.
Zdroj úvodní fotografie: ASE

První běloruská jaderná elektrárna Ostrovets dokončila horké funkční testy

Bulharsko kvůli pandemii koronaviru prodlouží termín podání závazných nabídek na výstavbu jaderné elektrárny Belene. Důvodem je omezený přístup investorů k dokumentům a dalším podkladům nezbytným k podání nabídky.
Dopady pandemie koronaviru mají další, relativně neočekávaný, dopad na energetický průmysl. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2BF0DR">Agentura Reuters</a> informovala o tom, že Bulharsko prodlouží termín pro podání závazných nabídek zájemců o stavbu jaderné elektrárny Belene.
Původní termín pro podání závazných nabídek byl do konce letošního dubna. Jak ovšem vyplývá z nedělního prohlášení bulharské ministryně energetiky Temenužka Petkovová, termín nakonec bude posunut. S ohledem na dynamický vývoj ohledně pandemie ministryně zatím nezveřejnila nový termín, ale pouze indikovala, že se nebude jednat o významné prodloužení termínu.
<blockquote>„V současné době nejsme schopni zajistit přístup zájemců k potřebným dokumentům a budeme muset prodloužit termín pro podání nabídek do doby, než přístup dokážeme zajistit. Může se jednat o prodloužení o měsíc, měsíc a půl,“ uvedla Petkovová. </blockquote>
Koronavirus má již nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/koronavirus-ma-za-nasledek-vyrazny-pokles-spotreby-elektriny-italii-klesla-16-ve-francii-dokonce-22">významné dopady na spotřebu elektřiny</a>. Zpoždění a případně i přehodnocení některých energetických projektů tak může být dalším dopadem, který koronavirus způsobí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584898616.json“,“caption“:“Jaderná energetika má na výrobě elektřiny v Bulharsku významný podíl“}
O výstavbu jaderné elektrárny Belene se aktuálně zajímá pět společností. Mezi nimi jsou společnosti Rosatom, čínská CNNC a korejská KHNP, které se zajímají také o výstavbu nového jaderného bloku v ČR. Účastnit se mají také společnost Framatome a General Electric, ty nenabízejí vlastní typ reaktoru a chtějí zajistit dodávky materiálů, zařízení a financování.
U bulharského města Belene mají dle aktuálních plánů vyrůst dva jaderné bloky typu VVER-1000/V-466, každý o tepelném výkonu 3000 MWt a elektrickém výkonu 1000 MW. Projekt jaderné elektrárny Belene měl být již jednou realizován. O jeho ukončení se rozhodlo v roce 2012 a ruský Rosatom byl za ukončení odškodněn částkou téměř 17 mld. Kč. O oživení projektu se rozhodlo v červnu 2018.

Koronavirus zdrží proces výstavby jaderných bloků v Bulharsku, zájemci dostanou více času k podání nabídek

Nově spuštěný blok <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-unit-1-cuts-cooling-water-usage-by-15">VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %</a>. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.
<h2>Účinnější využití vody než u typu RBMK</h2>
Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.
První blok nové JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a šlo v té době o v pořadí druhý spuštěný reaktor designu VVER-1200 po Novovoroněžském bloku č. 6 uvedeném do provozu v roce 2016. Druhý blok JE Leningrad 2 se nyní nachází v předspouštěcí fázi.
<figure id="attachment_27440" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27440" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad.jpg 1387w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových bloků Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom)</figcaption></figure>
<blockquote>„Konstrukční vlastnosti nových jaderných bloků výrazně snižují objem vody odebíraný jadernou elektrárnou z přírodního zdroje,“ řekl ředitel Leningradské elektrárny, Vladimir Pereguda.</blockquote>
Ve chvíli, kdy první blok JE Leningrad 2 byl uveden do provozu a nahradil vyřazený blok RBMK, spotřeba vody klesla oproti roku 2018 o 730,7 miliónů kubických metrů, což je pětkrát více vody, než kolik spotřebují obyvatelé Leningradského regionu za celý rok a pro elektrárnu pokles spotřeby o 14,8 %.
<blockquote>„Nadále budeme sledovat snižování dopadu na životní prostředí vlivem nahrazení staršího bloku RBMK novým typem VVER-1200,“ řekl ředitel elektrárny.</blockquote>
<h2>Chladicí okruh odvádí teplo z kondenzátorů pod turbínou</h2>
Mořská voda slouží k odvodu přebytečného tepla ze sekundárního okruhu a tedy přímo nesouvisí s chlazením reaktoru. Okruh je tedy z pohledu radiace naprosto bezpečný. Voda z Koporské zátoky proudí do kondenzátorů, kde chladí páru vystupující z turbíny.
<figure id="attachment_5881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 370px;"><img class="wp-image-5881 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/VVER.jpg" alt="" width="370" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tlakovodního reaktoru VVER; Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
V případě jednotky RBMK se chladicí voda vrací přímo do vodního rezervoáru, ale u bloků VVER je voda po odebrání přebytečné tepelné energie z kondenzátoru přivedena do horní části chladící věže, kde dochází k jejímu rozstřiku. Část vody dopadne do bazénu pod věží a část se odpaří ve formě vodní páry. Účinnost chlazení je zvýšena přirozeným tahem vzduchu, který je dán konstrukcí chladicí věže. Ochlazená voda z bazénu pod chladicí věží je vedena opět do kondenzátoru, kde odebírá přebytečné teplo. Díky chladicím věžím se snižuje potřebné množství čerpané vody z přírodního zdroje.
<h2>Vodní výpustě JE jsou kontinuálně monitorovány</h2>
Alexandra Tkacheva, vedoucí oddělení pro životní prostředí na JE Leningrad, sdělila, že „kvalita vody odebírané a vypouštěné do Finského zálivu a dalších vodních toků podléhá přísné nepřetržité kontrole“.
Kromě chemických a mikrobiologických ukazatelů je sledována také teplota Finského zálivu. Teplota vody vypouštěné z JE Leningrad za minulý rok nepřekročila podle Rosatomu požadovaný standard. V některých dnech byl však pozorován mírný nárůst teploty vody v důsledku silného nárazového větru, který nedovolil dostatečné promíchání teplé vody z výpustí s vodou v zálivu.
<figure id="attachment_56646" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-56646" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-512x336.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-768x503.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-725x475.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-800x524.jpg 800w" alt="" width="525" height="344" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné elektrárny umístěné na pobřeží často nemají chladící věže. JE Sendai, Japonsko.</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: První blok JE Leningrad 2 (zdroj: Rosatom)

První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %

Čtvrtý blok Jaderné elektrárny Bělojarsk v ruské oblasti Sverdlovsk byl po odstávce opět spuštěn. Poprvé bylo do aktivní zóny reaktoru umístěno sériově vyrobené palivu typu <a href="https://oenergetice.cz/technologie/mox-palivo-ze-smesi-oxidu">MOX</a>. Do roku 2021 by měl být <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/reaktory-4-generace-rychle-fnr-a-dalsi">reaktor na rychlé neutrony (FNR)</a> provozován výhradně se sériovými palivovými soubory MOX.
Reaktor Bělojarsk 4 byl nejprve provozován se smíšenou palivovou vsázkou obsahující jak uranové, tak MOX palivo. Uranové palivové soubory byly vyráběny závodem Elemash, který je hlavním výrobním zařízením palivové společnosti TVEL ve městě Elektrostal, oblíž Moskvy. Experimentální palivo MOX vyráběl Výzkumný institut atomových reaktorů v ruském Dimitrovgradě v Uljanovské oblasti.
<figure id="attachment_27008" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27008" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-512x493.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-768x739.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-725x698.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-800x770.png 800w" alt="" width="525" height="506" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Prvních 18 sériově vyrobených souborů MOX</h2>
Pracovníci nyní zavezli 18 palivových souborů MOX, vyrobených Těžebním a chemickým kombinátem (MCC) v Železnogorsku uvnitř regionu Krasnojarsk, do aktivní zóny reaktoru. Výrobní linka, umístěná v dole 200 metrů pod zemským povrchem, byla vybudována jako součást ruského projektu „Proryv“ (Průlom) zaměřeného na uzavřený palivový cyklus.
Cílem projektu je eliminovat radioaktivní odpad vzniklý provozem jaderné elektrárny. Zařízení dokončilo provozní testy ve výzkumném reaktoru s oběma druhy palivových souborů pro reaktor BN-800 v srpnu 2015. Sériová výroba palivových souborů MOX začala v MCC koncem roku 2018. Základ technologie pro výrobu palivových pelet MOX byl vyvinut AA Bochvarovým výzkumným institutem anorganických materiálů, který je dceřinou společností TVELu.
Palivové pelety jsou vyrobeny z nashromážděné směsi oxidů ochuzeného uranu ze zařízení TVELu a oxidů plutonia získaných při procesu přepracování použitého jaderného paliva.
<figure id="attachment_80636" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-80636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor typu MOX pro FNR; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Do konce roku 2021 kompletní MOX vsázka</h2>
Provozovatel elektrárny, společnost Rosenergoatom, a TVEL plánují v tomto roce zavézt další vsázku s celkem 180 sériovými palivovými soubory MOX do reaktoru BN-800. Ruská státní jaderná společnost Rosatom se zavázala nahradit všechny zbývající uranové palivové soubory v aktivní zóně BN-800 do konce roku 2021.
<figure id="attachment_46683" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-46683" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne-512x341.jpeg 512w" alt="Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně (zdroj Rosenergoato)." width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800; Zdroj: Rosenergoatom</figcaption></figure>
<blockquote>„Strategie Rosatomu je zaměřena na dvousložkový jaderně-energetický systém s reaktory jak na tepelné neutrony, tak reaktory na rychlé neutrony, a také uzavřený palivový cyklus, který může vyřešit řadu velmi důležitých úkolů jaderné energetiky,“ řekl Vitaly Khadeev, viceprezident pro vývoj technologií průmyslových zařízení pro uzavřený palivový cyklus ve společnosti TVEL. „Zaprvé by tento krok exponenciálně ušetřil uran jako primární energetickou surovinu. Zadruhé by vedl k možnosti recyklace použitého jaderného paliva namísto skladování. A zatřetí znovu zapojujeme a využíváme v cyklu jaderného paliva vytěženou surovinu ochuzeného uranu a plutonia.“</blockquote>
<figure id="attachment_58011" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-58011" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-512x331.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-768x497.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-725x469.jpg 725w" alt="" width="770" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Známý je především pod názvem „žlutý koláč“</figcaption></figure>
<h2>Reaktor BN-800</h2>
Reaktor BN-800 byl vyveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) poprvé v červnu 2014 a start jeho komerčního provozu byl plánován na konec téhož roku. Nakonec ale v prosinci 2014 oznámil Rosenergoatom, provozovatel reaktoru, že hodlá ještě použité palivové soubory vylepšit.
Reaktorový blok byl opět přiveden na MKV v srpnu 2015 a znovu v listopadu 2015. Blok s výkonem 789 MWe byl poté připojen k energetické síti 10. prosince 2015 a jeho komerční provoz provozovatel zahájil 31. října 2016.
<figure id="attachment_13742" class="wp-caption alignnone" style="width: 604px;"><img class="size-full wp-image-13742" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png" sizes="(max-width: 604px) 100vw, 604px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png 604w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru-512x260.png 512w" alt="" width="604" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj reaktorových generací, Zdroj: cez.cz</figcaption></figure>
Rychlé reaktory poháněné palivem MOX výrazně zvyšují účinnost palivového cyklu a mají vysokou důležitost v dlouhodobých ruských plánech v oblasti jaderné energetiky.

První sériově vyrobená vsázka paliva MOX byla zavezena do reaktoru BN-800

První ruské jaderné palivové soubory s experimentálním palivem odolným vůči haváriím (ATF – Accident-tolerant fuel) pro komerční reaktory <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Rosatom-plans-accident-tolerant-fuel-loading" target="_blank" rel="noopener">byly vyrobeny a byly podrobeny přejímací kontrole</a>. Výroba a kontrola proběhla v Novosibirsku a ve výrobním zařízení dceřinné společnosti Rosatom pro výrobu paliva TVEL. Nové palivové soubory budou zavazeny do reaktoru VVER-1000 v jaderné elektrárně Rostov v západním Rusku v prvním čtvrtletí roku 2020.
Každý ze tří palivových souborů modelu TVS-2M obsahuje 12 tyčí ATF se dvěma variantami pokrytí paliva – zirkoniové s chromovým povlakem nebo chrom-niklová slitina. Obě varianty pokrytí paliva zvyšují odolnost vůči teplu.
Alexander Ugryumov, viceprezident pro výzkum a vývoj v TVEL, uvedl, že společnost splnila všechny milníky svého programu ATF pro rok 2019.
<blockquote>„Příští rok jsme se zavázali udělat další důležitý krok. Zahájíme paralelní testování vzorků nejen ve výzkumném reaktoru, ale také v komerčním reaktoru. Po všech nezbytných ověřeních pro jádro reaktoru otestujeme pokrytí paliva na provozovaném reaktoru beze změny složení palivových pelet, což je oxid uraničitý. Ve výzkumném reaktoru budeme zároveň pokračovat v ozařování palivových tyčí s různými kombinacemi materiálů pokrytí paliva a palivových pelet. Také budeme simulovat různé provozní podmínky, včetně režimů změny zatížení. Výsledky těchto testů pomohou vybrat nejlepší technologické řešení,“ uvedl Alexander Ugryumov.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-dokoncilo-prvni-testy-jaderneho-paliva-odolneho-vuci-havariim/">TVEL letos dokončila první fázi testování ATF ve výzkumném reaktoru MIR ve Státním výzkumném ústavu jaderných reaktorů NIIAR</a>. V oddělených vodních smyčkách byly ozářeny dvě experimentální palivové sestavy s palivovými články palivových tyčí typu VVER a PWR. Každá z nich sestává z 24 palivových tyčí se čtyřmi různými kombinacemi materiálů pokrytí a složení paliva. Palivové pelety byly vyrobeny z tradičního oxidu uraničitého, jakož i slitiny uranu a molybdenu se zvýšenou hustotou a tepelnou vodivostí. Poté bylo z každé palivové sestavy odebráno několik palivových tyčí pro další studie po ozáření a místo toho byly nainstalovány nové neozářené vzorky.
ATF je jaderné palivo odolné vůči závažným haváriím v jaderné elektrárně se ztrátou chladicí kapaliny v reaktoru, poznamenal TVEL. I v případě poruchy odvodu tepla v aktivní zóně reaktoru je ATF navržen tak, aby si udržel integritu po dostatečně dlouhou dobu bez reakce zirkónia a vodní páry, která by vyvolala uvolnění vodíku. ATF má zásadní význam pro další zvyšování integrální  bezpečnosti a spolehlivosti jaderné energetiky. Výzkum, návrh a testování paliva ATF zajišťuje a koordinuje Výzkumný ústav VNIINM A. A. Bochvara v Moskvě.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Rosatom-plans-accident-tolerant-fuel-loading">World Nuclear News</a>