<p><strong>První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času. </strong></p>
<p>Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.</p>
<figure id="attachment_56929" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-56929" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-800x533.jpg 800w" alt="V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny)." width="900" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj: Beales).</figcaption></figure>
<p>Ostrovets je první běloruskou jadernou elektrárnou. Nachází se u města Astravec v regionu Grodno. Zavážka paliva na prvním bloku JE Ostrovets, která po dokončení bude disponovat dvěma reaktory typu VVER-1200, byla provedena v srpnu.</p>
<h2>Více než 50 fyzikálních testů</h2>
<p>Rosatom uvedl, že specialisté provedli více než 50 fyzikálních experimentů s neutronovými charakteristikami první palivové vsázky včetně ověření provozní spolehlivosti monitorovacího a bezpečnostního systému reaktoru.</p>
<figure id="attachment_88681" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-88681" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom-512x341.jpg 512w" alt="" width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Ostrovets; Zdroj: Beales</figcaption></figure>
<p>Výsledky těchto zkoušek budou předány běloruskému jadernému dozoru (Gosatomnadzor), jehož povolení je vyžadováno pro uvedení reaktorového bloku do komerčního provozu. Pokud dozor shledá výsledky testů uspokojivé a udělí povolení pro energetické spuštění bloku, může provozovatel elektrárny zahájit postupné zvyšování výkonu až na nominální parametry.</p>
<h2>Rozmanitá palivová vsázka</h2>
<p>Atomenergomash JSC, inženýrská divize ruské společnosti Rosatom, je dodavatelem všech klíčových zařízení pro běloruskou elektrárnu. Zavezené jaderné palivo bylo vyrobeno závodem Novosibirsk Chemical Concentrates. Obohacení palivových souborů se pohybuje v rozmezí 1,3 % až 4,4 %.</p>
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption alignnone" style="width: 1000px;"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
<p>Palivové soubory s nižším obohacením fungují v aktivní zóně jako reflektor a umisťují se na jejím okraj. Snižují únik neutronů mimo aktivní zónu reaktoru a díky tomu jsou stěny reaktorové nádoby méně namáhány neutronovým tokem. V provozovaných energetických reaktorech se do této zóny umisťují palivové soubory s nejvyšším vyhořením (4. až 5. palivová kampaň).</p>
<h2>První blok generace 3+ mimo Rusko</h2>
<p>Mezivládní dohoda mezi Ruskem a Běloruskem o výstavbě běloruské jaderné elektrárny byla podepsána v březnu 2011.</p>
<figure id="attachment_51517" class="wp-caption alignnone" style="width: 675px;"><img class="size-full wp-image-51517" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg" sizes="(max-width: 675px) 100vw, 675px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg 675w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva-512x341.jpg 512w" alt="Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="675" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj: Rosatom)</figcaption></figure>
<p>První blok jaderné elektrárny Ostrovets je prvním ruským reaktorem designu generace 3+ postaveným v zahraničí. V současné době jsou v Rusku provozovány tři reaktorové bloky tohoto typu. Dva v areálu JE Novovoroněž a jeden v JE Leningrad. V červenci byla dokončena výstavba a spouštěcí úkony pro uvedení do provozu čtvrtého ruského reaktoru tohoto typu, Leningrad 6.</p>
<p>Další reaktory generace 3+ designu VVER-1200 jsou plánovány nebo ve výstavbě v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: AES</em></p>


Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu

<p><strong>Akcionáři společnosti PGE EJ1, která byla založena za účelem výstavby a provozu první polské jaderné elektrárny, podepsali s vládou dohodu o záměru s cílem získat 100 % jejích akcií. Pokud bude transakce dokončena, vláda na konci roku získá plnou kontrolu nad PGE EJ1. První jaderná elektrárna v Polsku by měla být v provozu v roce 2033, do roku 2040 by pak země mohla disponovat jaderným výkonem ve výši až 4 GW.</strong></p>
<p>Vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski <a href="https://www.gkpge.pl/Press-Center/press-releases/corporate/pge-signed-a-letter-of-intent-to-sell-its-shares-in-pge-ej-1">v minulém týdnu podepsal</a> se zástupci čtyř akcionářů společnosti PGE EJ1 dohodu o záměru převést 100 % akcií do rukou vlády. Společnost PGE EJ1 byla založena v roce 2010 a nyní se zaměřuje na přípravu posouzení vlivů na životní prostředí pro projekt <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-pripravuje-vystavbu-prvni-jaderne-elektrarny-u-verejnosti-ma-podporu">první polské jaderné elektrárny</a>.</p>
<p>Současnými akcionáři PGE EJ1 jsou <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">státní Polska Grupa Energetyczna (PGE)</a>, která drží 70% podíl, a společnosti Enea, KGHM Polska Miedz a Tauron Polska Energia, z nichž každá drží 10% podíl.</p>
<blockquote><p><strong>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vládní správy převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“</strong> uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</p></blockquote>
<p>Dohoda nezajišťuje, že transakce bude provedena, to bude dle vyjádření PGE EJ1 záležet na výsledcích plánovaných vyjednávání. Do 31. prosince letošního roku by však všechny strany měly dle dohody provést všechny činnosti potřebné k provedení transakce.</p>
<h2>Do roku 2040 instalovaný výkon 4 GW</h2>
<p>Polský <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-svou-dlouhodobou-energetickou-politiku-pripravuje-se-odklon-od-uhli">návrh energetické politiky</a> do roku 2040 počítá s jadernou energetikou částečně nahrazující tu uhelnou s cílem vyrobit 20 TWh elektřiny z jádra do roku 2035. Uvedení prvního reaktoru s výkonem od 1000 do 1500 MW je plánováno na rok 2033. Až dalších pět bloků by mělo být uváděno do provozu v intervalech 2–3 let.</p>


Vláda převezme společnost odpovědnou za projekt první jaderné elektrárny v Polsku

<p><strong><a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka</a>. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby. </strong></p>
<p>Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.</p>
<figure id="attachment_88016" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88016" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Betonáž základů turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<h2>Kovové armování srovnatelné s třetinou Eiffelovy věže</h2>
<p>Na základovou desku reaktorové budovy bylo spotřebováno více než 17 000 kubických metrů betonu. Zabetonovaná plocha činí celkem 6864 čtverečních metrů, má výšku 2,6 m a hloubku 8 metrů.</p>
<figure id="attachment_88017" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88017" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-800x461.jpg 800w" alt="" width="525" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<blockquote><p><strong>„Abychom zajistili maximální pevnost desky, základ obsahuje celkem 2451 tun ocelových výztuží, což odpovídá třetině hmotnosti všech kovových konstrukcí Eiffelovy věže,“</strong> uvedla JSC Akkuyu Nuklear.<strong> „Pro udržení výztuží v požadované poloze se používá pevný kovový rám.“</strong></p></blockquote>
<h2>Základy pro téměř půl milionu tun</h2>
<p>Hmotnost plně funkční reaktorové budovy bude činit přibližně 470 000 tun, což znamená že základová deska ponese hmotnost dvakrát větší, než je hmotnost největší výletní lodi na světě. Celá základová deska reaktorové haly je „vysoce odolná vůči zemětřesení“.</p>
<figure id="attachment_88018" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88018" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<p>Stavba základové desky strojovny obsahuje přibližně 3200 tun ocelových výztuží a její pevnost podporuje 363 nosných rámů. Plocha betonované základové desky činí 5814 metrů čtverečních a sahá do hloubky -12,5 až -7,1 m pod povrch země. Výška desky strojovny se pohybuje mezi 2 až 5,4 metry nad úroveň země.</p>
<p><em>Zdroj informací a úvodní fotografie: <a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">JSC Akkuyu Nuklear</a></em></p>


Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku

<p><strong>Pákistánský reaktorový blok čínského designu Hualong One dokončil 4. září horké funkční testy. Oznámila to v pondělí společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Komerční spuštění reaktoru Karáčí 2 je plánováno na příští rok.</strong></p>
<p>Karáčí 2 a 3 jsou prvními bloky designu Hualong One budované mimo Čínu, které pro mezinárodní trh využívají obchodní název HPR-1000.</p>
<figure id="attachment_72096" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-72096" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-1024x600.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/obrázek-1-800x469.jpg 800w" alt="Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 - Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS)." width="525" height="308" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru Hualong One: 1 – kontejnment, 2 – reaktorová budova, 3 – reaktor, 4 – parogenerátory, 5 – cirkulační čerpadla, 6 – Kontrolovaná budova, 7 – Jaderná pomocná budova, 8 – Sklad paliva, 9 – Strojovna s turbínou, 10 – turbína (zdroj GNS).</figcaption></figure>
<h2>Horké a studené testy prověřily soulad s projektem a těsnost okruhu</h2>
<p>Součástí horkých testů je postupné zvyšování teploty média v chladícím systému primárního okruhu a provedení komplexních testů k ověření cirkulace chladiva a správné funkce bezpečnostních systémů.</p>
<p>Horké testy simulují teplotní podmínky za provozu bloku. Před zavezením jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru ověří horké testy, zda elektrárna a její vybavení spolu s instalovanými systémy odpovídají konstrukčním požadavkům bloku.</p>
<figure id="attachment_87512" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Karachi-2-hot-tests-completion-September-2020-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Operátoři blokové dozorny JE Karáčí 2 po dokončení horkých testů; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<p>Studené funkční testy, které se provádí za účelem kontroly správné instalace a připravenosti jednotlivých systémů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti ve studeném stavu, byly dokončeny na reaktorovém bloku Karáčí 2 již v prosinci roku 2019. Hlavním účelem těchto zkoušek bylo ověřit těsnost primárního okruhu.</p>
<h2>Velká čínská jaderná výstavba</h2>
<p>Výstavba druhého bloku JE Karáčí začala v roce 2015 a třetího bloku o rok později. Instalace komponent primárního okruhu byla na druhém bloku dokončena v lednu 2019, zatímco na třetím bloku letos v dubnu. Uvedení reaktorových bloků do komerčního provozu je plánováno na rok 2021 a 2022.</p>
<figure id="attachment_56152" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-56152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/4-725x408.jpg 725w" alt="Reaktor Hualong One se buduje také v pákistánské elektrárně Karáčí (zdroj CNNC)" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z výstavby jaderného reaktoru Hualong One (HPR-1000) pákistánské jaderné elektrárny Karáčí; Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
<p>Čtyři reaktorové bloky designu Hualong One, Fuqing 5 a 6 v čínské provincii Fu-ťien a Fang-čcheng-kang 3 a 4 v provincii Kuang-si by měly být spuštěny do konce roku 2022. Proces zavážení palivových souborů do aktivní zóny reaktoru Fuqing 5 začal 4. září 2020, a tento blok by měl být spuštěn koncem tohoto roku. Sousední blok Fuqing 6 bude následovat v příštím roce. CNNC také zahájila výstavbu na Jaderné elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien a první ze dvou bloků JE Taipingling v provincii Kuang-tung.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie (bloková dozorna JE Tchien-wan reaktoru Hualong One): CNNC</em></p>


Na pákistánské jaderné elektrárně Karáčí 2 byly dokončeny horké testy

<p><strong>Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.</strong></p>
<p>Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.</p>
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
<p>Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.</p>
<p>Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.</p>
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
<p>Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.</p>
<p>Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.</p>
<p><img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><span style="font-size: 14px; color: #666666; font-style: italic;">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</span></p>
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
<p>Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.</p>
<p>Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.</p>


Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

<p><strong><a href="https://www.enec.gov.ae/news/latest-news/barakah-nuclear-energy-plant-unit-1-successfully-connects-to-uae-transmission-grid/">První blok Jaderné elektrárny Barakah v regionu Al Dhafrah, který je součástí emirátu Abú Zabí, byl minulou středu připojen k síti</a> a začal dodávat elektřinu pro Spojené arabské emiráty (SAE). Reaktor jihokorejského designu APR-1400 vstoupí dle harmonogramu do komerčního provozu koncem tohoto roku.</strong></p>
<p>Blok obdržel v únoru 2020 provozní licenci a v březnu došlo k zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru Barakah 1. Reaktorový blok byl poprvé spuštěn v červenci provozovatelem Nawah Energy Company, který je dceřinou společností Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC). Od té doby provedl operační tým řadu testů a postupně navyšoval výkon bloku.</p>
<h2>Nové vedení zvláště vysokého napětí</h2>
<p>Ve spolupráci se společností Abu Dhabi Transmission and Despatch Company (Transco), dceřinou společností Abu Dhabi National Energy Company, byl turbogenerátor prvního bloku JE Barakah začleněn do výrobních zdrojů a synchronizován s požadavky přenosové soustavy Spojených arabských emirátů. Transco vybudovalo pro připojení nové jaderné elektrárny celkem 952 kilometrů elektrického vedení 400 kV, které připojilo Barakah k elektrické síti Abú Zabí.</p>
<figure id="attachment_81139" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><img class="size-full wp-image-81139" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/7-512x288.jpg 512w" alt="První skupina budoucích operátorů jaderné elektrárny Barakah, kteří dostali licenci úřadu pro jadernou bezpečnost FANFR (zdroj Nawah)." width="605" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">První skupina budoucích operátorů jaderné elektrárny Barakah, kteří dostali licenci úřadu pro jadernou bezpečnost FANFR; Zdroj: Nawah</figcaption></figure>
<p>Připojením bloku k elektrizační soustavě zahájili operátoři proces postupného navyšování výkonu bloku, jehož součástí je provádění testů na různých výkonových úrovních. ENEC uvedl, že tento proces bude probíhat podle nejlepší světové praxe a bezpečnostních postupů, které vyústí vyvedením bloku na nominální výkon.</p>
<figure id="attachment_71038" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-71038" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-1024x576.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/STC-800x450.jpg 800w" alt="Simulátor velínu v elektrárně Barakah (zdroj oficiální fotograf KHNP)." width="525" height="295" /><figcaption class="wp-caption-text">Simulátor velínu v elektrárně Barakah; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<h2>Pokrytí 25 % spotřeby SAE na dobu 60 let</h2>
<p>„Bezpečné připojení prvního reaktorového bloku k elektrizační soustavě Spojených arabských emirátů znamená klíčový moment, kdy začínáme plnit své poslání podpořit růst národa nepřetržitou dodávkou čisté elektřiny,“ uvedl výkonný ředitel ENEC, Mohamed Al Hammadi. „Připojení prvního bloku k síti je skutečným začátkem nové éry našeho projektu, který stojí na letech příprav a dodržení nejvyšších mezinárodních standardů bezpečnosti a kvality. Jsme přesvědčeni, že naši lidé a naše technologie budou pokračovat v postupu k dosažení komerčního provozu bloku a dokončení zbývajících třech reaktorových bloků s cílem dosáhnout pokrytí 25 % spotřeby elektřiny Spojených arabských emirátů na dobu nejméně 60 let.“</p>
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4000px;"><img class="aligncenter" src="https://www.enec.gov.ae/images/grid-connection-1-5f3cd00298093.jpg" alt="" width="4000" height="2667" /><figcaption class="wp-caption-text">Připojení prvního bloku JE Barakah k elektrizační soustavě; Zdroj: ENEC</figcaption></figure>
<p>„Tento projekt kromě snahy SAE o začlenění další čisté formy výroby energie přináší jednu z nejambicióznějších transformací energetiky v regionu i na světě a směřuje národ na novou cestu udržitelného rozvoje a elektrifikace,“ dodal Al Mammadi.</p>
<figure id="attachment_36278" class="wp-caption aligncenter" style="width: 740px;"><img class="aligncenter wp-image-36278 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/apr1400b.gif" alt="Design reaktoru APR 1400" width="740" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Design reaktoru APR-1400; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<p>Agneta Rising, generální ředitelka Světové jaderné asociace (WNA), sdělila: „Toto je skvělý úspěch pro všechny, kteří pracují na JE Barakah. Dnešním dnem se SAE připojují na rostoucí seznam zemí, které si zvolily jadernou energetiku jako součást jejich závazku k čistší a udržitelnější budoucnosti. To, co se lidé při realizaci projektu naučili a dosáhli, by mělo být předlohou pro celý svět, aby ostatní mohli více těžit z hodnot a benefitů, které nabízí jaderná energie.“</p>
<h2>Projekt za 20 miliard dolarů</h2>
<p>ENEC nedávno oznámil dokončení výstavby druhého bloku JE Barakah, přičemž nyní připravuje operativní program pro jeho spuštění provozovatelem Nawah Energy Company. Stavba třetího a čtvrtého bloku je momentálně dokončena z 93 %, respektive 86 % a celý projekt JE Barakah je dokončen z 94 %.</p>
<figure id="attachment_31461" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-31461" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-1024x744.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-1024x744.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-512x372.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-768x558.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-725x527.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP-800x582.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/KHNP.png 1359w" alt="" width="525" height="381" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná výstavba reaktorů APR z roku 2016; Zdroj: KHNP</figcaption></figure>
<div class="mceTemp"></div>
<p>Podle dohody v hodnotě 20 miliard amerických dolarů zveřejněné v prosinci 2009 mají být na jaderné elektrárně Barakah postaveny čtyři reaktory jihokorejského designu APR-1400. Konsorcium firem vede korejská společnost Korea Electric Power Corporation (KEPCO). První betonáž reaktorového bloku Barakah 1 proběhla v červenci 2012, následována betonážemi ostatních bloků 2-4 v dubnu, 2013, září 2014 a červenci 2015.</p>


První jaderný blok ve Spojených arabských emirátech začal dodávat elektřinu do sítě

<p><strong>Ministr zahraničí Spojených států amerických Mike Pompeo při návštěvě Polska <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">podepsal dohodu o spolupráci obou zemí</a> v oblasti jaderné energetiky. USA mají podle místních médií největší šanci, že se stanou vybraným dodavatelem pro jaderné elektrárny o výkonu až 9 GW. </strong></p>
<p>Nejen v České republice se ministr zahraničí USA Mike Pompeo věnoval energetice. Zatímco v České republice pouze varoval před volbou některých potenciálních dodavatelů, v Polsku rovnou podepsal dohodu o spolupráci v této oblasti.</p>
<p>V Polsku totiž mají Spojené státy americké podstatně lepší prostředí než v ČR. U Polska se totiž dá jen obtížně představit, že by jadernou elektrárnu stavěl ruský dodavatel. Obě země jsou si v energetice vzdálené, což se projevuje <a href="https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2020/06/Russian-Poland-gas-relationship-risks-and-uncertainties-Insight-70.pdf">především v plynárenství</a>.</p>
<p id="chart">{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597694254.json“}</p>
<p>Pro dodavatele se přitom jedná o mimořádnou zakázku. Polsko aktuálně plánuje postavit jaderné elektrárny o výkonu 9 GW. Všechny by přitom měl postavit právě jeden zájemce. Vzhledem k tomu, že jsou ve světě nyní ve výstavbě jaderné elektrárny o instalovaném výkonu 52 GW, jedná se o významnou zakázku, kterou si žádný z dodavatelů nechce nechat ujít.</p>
<p>Místní média informují o tom, že výstavba jaderných elektráren právě za pomoci <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">amerických dodavatelů je nejpravděpodobnější</a>.</p>
<p>Polsko již v roce 2019 podepsalo s USA memorandum o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V té době se předpokládalo, že má být postaveno 6-9 GW instalovaného výkonu do roku 2043.</p>
<p>Polsko vidí jadernou energetiku jako příležitost k tomu, aby se zbavilo závislosti na uhlí. Z toho se aktuálně vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny v zemi. Podle posledních zpráv by měla země kompletně opustit výrobu z uhlí v roce 2060.</p>


Pompeo podepsal v Polsku dohodu o rozvoji jádra, USA jsou zde favoritem pro stavbu 9 GW

<p><strong>I<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/installation-of-reactor-pressure-vessel-dry-shielding-completed-on-kudankulam-npp-unit-3-india/">ndický dodavatel Larsen &amp; Toubro dokončil dle harmonogramu instalaci „suchého štítu“ pro reaktorovou nádobu na třetím bloku Jaderné elektrárny Kudankulam</a>, která je budována v Tamilnádu. Kromě toho ruská společnost Atommash oznámila zahájení instalace parogenerátorů na pátém bloku této elektrárny.</strong></p>
<h2>Suchý štít</h2>
<p>Suchý štít je ocelový válec vyplněný betonem, který je umístěn kolem reaktorové nádoby. Tento štít zajišťuje snížení neutronového toku a také pomáhá chránit před přehřátím železobetonové konstrukce reaktorové šachty. Suchý štít, který váží 140 tun, byl vyroben firmou JSC Tyazhmash ve městě Syzraň, které se nachází v Samarské oblasti v Ruské federaci.</p>
<h2>Instalace parogenerátorů</h2>
<p><a href="http://www.aem-group.ru/en/mediacenter/news/atommash-started-manufacturing-of-steam-generators-for-the-fifth-power-unit-of-the-indian-npp-kudankulam.html">Atommash, dceřiná společnost ruského Rosatomu, zahájila výrobu parogenerátorů pro pátý blok Jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Společnost již dříve vyrobila stejná zařízení i pro třetí a čtvrtý blok elektrárny. Každý z parogenerátorů má průměr více než 4 metry, délku přibližně 15 metrů a váží 340 tun.</p>
<figure id="attachment_86666" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-86666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ax6a4684-resize-800x533.jpg 800w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Parogenerátor pro Kudankulam 4; Zdroj: AEM technology</figcaption></figure>
<p>Nuclear Power Corporation of India staví čtyři nové reaktorové bloky (Kudankulam 3-6), každý s instalovaným elektrickým výkonem 1000 MW. V areálu jaderné elektrárny se již nachází reaktorové bloky 1 a 2, které zahájily komerční provoz v prosinci 2014, respektive v dubnu 2017.</p>
<p><em>Úvodní fotografie: Výroba parogenerátoru pro JE Kudankulam 5, zdroj: AEM technology</em></p>


Elektrárny ve světě

Reaktorové bloky Kudankulam 3 a 5 dosáhly dalších stavebních milníků

<p><strong><a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-third-layer-of-the-reactor-building-inner-containment-has-been-erected-at-power-unit-no-1-of-roo/">Práce na vztyčení a betonáži třetí vrstvy vnitřního kontejnmentu reaktorové budovy na prvním bloku Jaderné elektrárny Ruppur byly dokončeny.</a> Generálním dodavatelem projektu Bangladéšské Jaderné elektrárny je firma Atomstojexport, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom.</strong></p>
<p>Veškeré práce na třetí vrstvě kontejnmentu byly provedeny specialisty ze společnosti TrestRosSEM LLC za 118 dní. Na výstavbu bylo spotřebováno 2000 metrů krychlových betonu.</p>
<p>Montáž této části kontejnmentu je jednou z hlavních stavebních milníků JE Ruppur pro rok 2020 a bylo jej dosaženo v souladu s harmonogramem. V průběhu vztyčování a betonáže vnitřní části kontejnmentu byly využity nové stavební postupy ke zvýšení produktivity práce.</p>
<p>Výsledkem dokončení této fáze projektu je mimo jiné umístění polárního mostového jeřábu do reaktorové budovy, který bude sloužit k umístění hlavních zařízení primárního okruhu bloku (tlaková nádoba reaktoru, parogenerátory, hlavní cirkulační čerpadla), stejně jako potrubí a dalších ocelových komponent. Jeřáb je umístěn pod kopulí budovy reaktoru na speciální kruhové kolejnici.</p>
<h2>Dva reaktory generace 3+</h2>
<p>Jaderná elektrárna Ruppur bude po dokončení disponovat dvěma reaktory ruského designu VVER-1200 se souhrnným instalovaným výkonem 2400 MWe. Elektrárna se nachází 160 km od hlavního města Bangladéše, Dháka.</p>
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="aligncenter wp-image-12557 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<p>Smlouva na výstavbu elektrárny byla uzavřena 25. prosince 2015. Přípravné práce na staveništi byly zahájeny mezi roky 2015-2016. V listopadu 2017 udělil národní jaderný dozor licenci pro umístění a výstavbu tohoto reaktoru generace 3+. První betonáž obou reaktorových bloků byla zahájena slavnostním ceremoniálem 30. listopadu 2017, respektive 14. července 2018. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2023 a 2024.</p>
<p><em>Úvodní fotografie: výstavba JE Ruppur, zdroj: Rosatom</em></p>


Výstavba Bangladéšské elektrárny Ruppur dosáhla dalšího milníku

<p><strong><a href="http://www.dae.gov.in/node/1383">Třetí blok indické jaderné elektrárny Kakrapar v okrese Surat uvnitř státu Gudžarát dosáhl první stabilní řetězové reakce</a>. Jedná se o první typ domácího designu 700MWe tlakovodního těžkovodního reaktoru (PHWR), který byl uveden do provozu. Zavezení jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru proběhlo v polovině března tohoto roku.</strong></p>
<p>„Následně bylo za dodržení všech bezpečnostních opatření proti COVID-19 na bloku provedeno mnoho testů a zkoušek,“ uvedla Nuclear Power Corporation of India Ltd. (NPCIL) ve své zprávě. Reaktor dosáhl kritického stavu dne 22. července v 9:36 ráno místního času a zaznamenal tím „historický pokrok“ indického jaderného průmyslu.</p>
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40959" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="aligncenter wp-image-40959 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-512x375.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-768x563.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-725x531.jpg 725w" alt="" width="800" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Indický ministr pro atomovou energii Jitendra Singh (vlevo); Zdroj: Department of Atomic Energy of India</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<h2>„Made in India“</h2>
<p>Dosažení tohoto milníku přivítal premiér Narendra Modi, který na svůj twitter napsal: „Gratuluji našim jaderným vědcům k dosažení kritického stavu reaktoru Jaderné elektrárny Kakrapar 3! Tento indický 700MWe blok KAPP-3 je zářným příkladem „vyrobeno v Indii“ a také průkopníkem mnoha dalších budoucích úspěchů.</p>
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><img class="aligncenter wp-image-17341 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png" sizes="(max-width: 612px) 100vw, 612px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png 612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic-512x233.png 512w" alt="" width="612" height="279" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktorů typu CANDU (PHWR); Zdroj: cna.ca</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<p>V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby prvních čtyř z celkem osmi reaktorových bloků PHWR domácího designu o jednotkovém výkonu 700 MWe společností Hindustan Construction. Jednalo se o nové bloky Kakrapar 3, 4 a Rajasthan 7, 8. V polovině roku 2009, byla výstavba schválena a potvrzena, přičemž koncem roku 2009 bylo schváleno i financování projektu.</p>
<h2>Deset let výstavby</h2>
<p>Zemní práce v areálu stávající JE Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a první betonáž třetího a čtvrtého bloku začala v listopadu 2010, respektive březnu 2011, poté co regulátor (Atomic Energy Regulatory Board) vydal povolení. AERB povolil výstavbu bloků Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také začaly práce na staveništi. První betonáž bloků se uskutečnila v červenci 2011. Délka výstavby se očekávala 66 měsíců.</p>
<figure id="attachment_17755" class="wp-caption alignnone" style="width: 704px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-86261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<p>Dne 5. března přišla písemná zpráva horní komoře indického parlamentu od ministra pro jadernou energii Jitendra Singh, ve které informuje, že „uvedení do provozu“ prvního indického reaktoru PHWR o výkonu 700 MWe na elektrárně Kakrapar 3, je očekáváno letos v srpnu a bloku Kakrapar 4 v září 2021. Další dva budované bloky na JE Rajasthan mají současný termín spuštění plánován na březen 2022 a 2023.</p>
<h2>Začátkem další dekády 21 nových reaktorů</h2>
<p>Indická vládní agentura pro jadernou energetiku v lednu 2019 oznámila, že Indie plánuje do roku 2031 vybudovat celkem 21 nových jaderných reaktorů o souhrnném výkonu 15 700 MWe, přičemž 10 z nich má být domácího designu PHWR 700 MWe.</p>
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><img class="aligncenter wp-image-79092 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png 634w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie-512x241.png 512w" alt="" width="634" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1992 – 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<p>Stávající jaderné bloky Kakrapar 1 a 2 jsou také tlakovodní těžkovodní reaktory vyvinuté v Indii, každý o výkonu 220 MWe. Jejich komerční provoz byl zahájen v letech 1993 a 1995.</p>
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-27318 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-1024x579.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-725x410.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-800x452.jpg 800w" alt="Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: wikimedia.org" width="2048" height="1157" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
<p><em>Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Kakrapar, zdroj: Department of Atomic Energy of India</em></p>
