Bělorusko chce od ledna téměř o čtvrtinu zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy přes své území prostřednictvím ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z ropného průmyslu. Ropovodem Družba proudí ruská ropa rovněž do České republiky.
Běloruská energetická společnost Belněftěchim podle zdrojů o záměru zvýšit poplatky informovala ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Navrhované zvýšení poplatků je mnohem výraznější, než předpokládala ruská strana, píše agentura Reuters.
Ropovod Družba se v Bělorusku dělí do dvou větví &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Neshody mezi Moskvou a Minskem ohledně dodávek ruské ropy do Běloruska v minulosti narušily tranzit suroviny do Evropy, připomněla agentura Reuters.
Moskva nyní s Minskem jedná o podmínkách dodávek pro příští rok. Rozhovory však kromě politického napětí v Bělorusku komplikuje také řada nevyřešených sporů mezi oběma zeměmi, například o kompenzacích za dodávky kontaminované ruské ropy, píše Reuters.
Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na letošních podmínkách dodávek do Běloruska, což vedlo k jejich částečnému zastavení. V dubnu země dosáhly dohody a dodávky se plně obnovily. Minsk nicméně uvedl, že i přesto hodlá pokračovat v zajišťování dodávek ropy z alternativních zdrojů.

Ropa

Bělorusko chce zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy

Nový ruský jaderný ledoborec Arktika vyplul na svou první pracovní cestu. Plavidlo opustilo přístav Murmansk 14. listopadu a míří do Karského moře. Na lodní trase v Severním moři bude operovat do poloviny prosince.
„První pracovní plavba je speciální událostí pro lodní posádku a celý náš podnik,“ řekl Leonid Irlitsa, první zástupce generálního ředitele a ředitel přepravy v ruské společnosti Atomflot. Dodává, že první část cesty bude trvat tři týdny. „Nyní začíná Arktida aktivně zamrzat, takže máme příležitost ledoborec otestovat.“
<figure id="attachment_41607" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-41607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-725x544.jpg 725w" alt="" width="800" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý ruský jaderný ledoborec Arktika (prvním byl ledoborec Lenin) dosáhl 17. srpna 1977 jako první hladinové plavidlo Severního pólu. Provozován byl do roku 2000; Zdroj: Atomflot</figcaption></figure>
Poté co ledoborec dokončí svoji cestu, vrátí se Arktika do přístavu Murmansk pro obnovu zásob a na konci prosince se vrátí na Severní mořskou (ledovou) cestu.
<h2>První ze tří „bratrů“</h2>
Arktika je první ze tří ledoborců třídy LK-60, které mají dvojitý trup s vnitřní šířkou 8,55 a 10,5 metrů, celkovou šířku lodi 34 metrů a délku 173 metrů. Výtlak lodí je 25 450 tun nebo 33 540 tun se zátěží a jsou schopny prorazit vrstvu ledu o tloušťce až 3 metry.
<figure id="attachment_89847" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-89847" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný ledoborec Arktika při své první cestě; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Každý ledoborec disponuje dvěma reaktory RITM-200, s tepelným výkonem jednoho reaktoru 175 MWt a elektrickým výkonem 60 MWe. Energie z reaktorů je převáděna na tři lodní šrouby, které umožňují ledoborci plout rychlostí až 41 km/h (2,8-3,7 km/h v třímetrové vrstvě ledu).
Stavba ledoborce Arktika vyšla přibližně na 37 miliard rublů (10,8 mld. korun) Další ledoborce z flotily LK-60 mají vstoupit do provozu v roce 2021 (Sibir) a 2022 (Ural).
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Ruský jaderný ledoborec Arktika vyráží na svou první misi

Ruský ministr Novak na začátku měsíce nastínil budoucnost energetické strategie země. V současné době Rusko neplánuje omezovat těžbu fosilních paliv, naopak se ještě více soustředí na zemní plyn a bude se chtít stát vodíkovou světovou velmocí. 
Zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/world/2020/nov/01/russia-rules-out-cutting-fossil-fuel-production-in-next-few-decades" target="_blank" rel="noopener">The Guardian informoval o prohlášení ruského ministra eneretiky Alexandera Novaka</a>, podle jehož slov Rusko nemá v úmyslu ubírat v těžbě fosilních paliv navzdory současným trendům v přechodu na nízkouhlíkovou výrobu.
Alexander Novak přímo sdělil britskému deníku The Guardian, že Rusko “nevidí v dohledné době vyvrcholení poptávky po zemním plynu”, protože celosvětový zájem o plyn se bude v příštích dekádách zvyšovat navzdory klimatickým cílům.
<h2>Plyn bude v kurzu</h2>
Naopak, Rusko má v plánu těžbu plynu rapidně zvýšit. Stát s obrovskými zásobami levných fosilních paliv minulý rok vytěžil zhruba 680 miliard metrů krychlových zemního plynu. A dle prohlášení je cíl pro rok 2035 celý bilión kubíků, což je nárůst o téměř 50 %.
Dle Novaka však zde ambiciózní energetické plány nekončí. Rusko dále plánuje zvýšit vývoz zkapalněného plynu (<a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-tlaci-export-plynu-francie-americky-senator-varoval-macrona-aby-jednani-nezdrazoval/">LNG</a>) na čtyřnásobek současné hodnoty a dodávat 200 miliard krychlových metrů plynu do Evropy, na čemž se má podílet i kontroverzní plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-rozsirily-sankce-za-ucast-vystavbe-plynovodu-nord-stream-2-dodavatele-dostali-30-dni/">Nord</a> Stream 2.
<blockquote>“Věřím, že zemní plyn je ekologický zdroj energie. My věříme, že podíl zemního plynu v celosvětovém energetickém mixu pouze poroste. Také věříme, že to bude platit i pro Evropu,” prohlásil ministr Novak. </blockquote>
Ekonomové z prostředí energetiky dávají Novakovi často zapravdu. Dle nich poptávka po plynu bude dále růst, především v asijských státech, s ohledem na zvyšující se odklon od uhlí. Nicméně dle nejnovějšího výhledu IEA (International Energy Agency) by evropská poptávka po plynu mohla klesnout o 8 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2019
<h2>Kromě plynu taky vodíková velmoc</h2>
Kromě zemního plynu zmínil ruský ministr i jiné energetické komodity. Například v oblasti vodíkové ekonomiky by se údajně chtěli stát světovým lídrem. Vodík se tradičně produkuje štěpením zemního plynu pomocí vodní páry. Lze je však získávat rovněž elektrolýzou vody nebo štěpením plynu pyrolýzou. Dle Novaka je Rusko schopno si osvojit oba tyto dva procesy a zároveň vyvíjí technologii zachycování uhlíkových emisí při těchto procesech. Tím by se dosáhlo “zeleného” vodíku, který by se mohl dopravovat existující infrastrukturou.
<blockquote>“V Rusku pracujeme velmi aktivně na naplnění klimatických cílů, pracujeme na snížení emisí skleníkových plynů a CO2 a pracujeme na těchto problémech systémově,” připojil k prohlášení ruský ministr pro energetiku. </blockquote>
Environmentální skupiny, jako je například Carbon Action Tracker, i tak označily ruský klimatický plán jako “kriticky nedostatečný”.
Zdroj úvodní fotografie: Gazprom

Plynárenství

Rusko nehodlá ubrat v těžbě fosilních paliv, naopak značně posílí zemní plyn

První blok první běloruské jaderné elektrárny Ostrovets byl 3. listopadu v 12:03 přifázován k běloruské elektrické síti a dodal do ní první vyrobenou elektřinu. Oznámil to dodavatel elektrárny, ruská státní společnost <a href="https://rosatom.ru/en/press-centre/news/the-first-power-unit-of-the-belarus-npp-has-been-connected-to-the-unified-power-grid-of-the-republic/">Rosatom</a>. K přifázování bloku došlo jen několik dnů po oficiálním obdržení povolení ke spuštění.
<blockquote>„Dodání první kilowatthodiny elektrické energie do energetické sítě je milníkem, který značí začátek jaderného věku pro Běloruskou republiku. Tento milník byl umožněn dlouhodobou a efektivní prací velkého týmu běloruských a ruských expertů. Bezpochyby je před námi stále hodně práce, než bude reaktor moci začít s komerčním provozem. Už nyní ale máme důvod oslavovat úspěch běloruské jaderné elektrárny, která je první elektrárnou generace III+ postavenou s využitím ruských technologií mimo Rusko.“ – Alexey Likhachev, Generální ředitel Rosatomu</blockquote>
Běloruská jaderná elektrárna Ostrovets se po dokončení má skládat ze dvou tlakovodních reaktorů VVER 1200, značených také jako AES-2006. Instalovaný výkon každého bloku činí 1 194 MWe. Kompletním dodavatelem pro hlavní součásti jaderného ostrova běloruské elektrárny je Rosatom. Dodavatelem palivových souborů je ruský TVEL. Ačkoli se jedná už o pátý spuštěný reaktor tohoto typu, prvenství si může nárokovat jako první blok postavený mimo Ruskou federaci. V této kategorii ale Ostrovets nebude dlouho sám, ve výstavbě se momentálně nachází dva bloky v Bangladéši, příští rok má začít výstavba v Číně. Zájem o tento reaktor mají také v Egyptě, Maďarsku, Turecku a Finsku.
Provozované reaktory VVER 1200 se nacházejí ve dvou elektrárnách – Leningradská II a Novovoroněžská II. Výstavba prvního bloku trvala přibližně 9 let, druhý a třetí byl dokončen po 10 letech výstavy. Čtvrtý spuštěný reaktor by měl do komerčního provozu vstoupit začátkem roku 2021 a jeho výstavba by tak trvala 11 let.
Výstavba JE Ostrovets započala v roce 2013 a pokud vstoupí do komerčního provozu v prvním kvartále 2021, bude její doba výstavba nejkratší ze všech zatím realizovaných. První palivové soubory byly do reaktoru zavezeny 7. srpna. Práce na druhém bloku JE Ostrovets začaly v dubnu 2014.
Cesta k první běloruské jaderné elektrárně ale trvala monohem déle. Plánů na výstavbu jaderné elektrárny bylo v minulosti v Bělorusku několik. Ke zrodu elektrárny nakonec pravděpodobně velmi pomohl energetický spor mezi Ruskem a Běloruskem z roku 2007, po kterém prezident Lukašenko <a href="http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7039403.stm">prohlásil</a> že jaderná elektrárna je nutnou pro zajištění energetické bezpečnosti země.
<h2>VVER 1200 – budoucnost ruského jaderného průmyslu</h2>
Ve srovnání s předchozí generací VVER 1000 nabízí VVER 1200 řadu výhod, které jej činí mnohem bezpečnějším a zlepšují jeho provozní parametry. Reaktor je chráněn dvěma kontejnmenty, a jeho pasivní bezpečnostní systémy jsou provozuschopné i případě úplné ztráty napájení a pro vykonání všech bezpečnostních funkcí nepotřebují ani aktivní systémy a ani přímý zásah obsluhy.
Například Pasivní systém odvodu tepla (PHRS) zajišťuje dlouhodobý odvod tepla z aktivní zóny reaktoru při absenci všech zdrojů napájení, a v případě jeho potřeby se aktivuje bez vnějšího zásahu a pracuje pouze pod vlivem přírodních faktorů. Projektovaná životnost reaktoru činí 60 let, za předpokladu splnění bezpečnostních požadavků je ale možné jí o 20 či více let prodloužit.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.belaes.by/en/news/item/3011-na-pervom-energobloke-belaes-uspeshno-zapushchena-tsepnaya-reaktsiya.html">BelAES</a>

Rychlé zprávy

Bělorusko se připojilo k zemím s výrobou elektrické energie z jádra

Transport materiálu a zboží je velmi důležitou součástí moderní doby. Některé cesty jsou však pro standardní lodní dopravu nepřístupné. Severní mořskou cestu dokáží zdolat pouze ledoborce. Ty mnohdy využívají jaderné pohony. Jejich vývoj pokračuje kupředu a otevírá tím možnosti dalšího dobývání Arktidy.
Mezi přední lídry vývoje jaderných ledoborců patří Rusko. Dle polohy země jsou důvody vcelku jasné a rozumné. S využitím modernějších technologií ledoborců je možné rozvíjet také těžbu ve špatně přístupných lokalitách.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno podepsal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">zakázku</a> týkající se strategického rozvoje ruské arktické zóny a zajištění národní bezpečnosti do roku 2035. Zakázka předpokládá výstavbu alespoň pěti nových jaderných ledoborců projektu série 22220. Plavidla jsou potřebná pro zajištění celoroční dopravy po Severním moři.
<figure id="attachment_89308" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89308 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-725x407.jpg 725w" alt="Nová země v arktickém regionu Archangelsk " width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová země v arktickém regionu Archangelsk Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Projekt 10510, jinak známý také jako projekt Leader, je další generací projektu ledoborců série 22220 jakožto stávajících největších a nejvýkonnějších plavidel na světě.
Zakázka, zveřejněná 26. října 2020, stanoví, že Rusko vybuduje 16 záchranných a vlečných plavidel různé velikosti a kapacity. Kromě těchto užitkových plavidel postaví tři hydrografické lodě a dvě pilotní pokročilá plavidla.
<h2>Největší jaderná plavidla na světě</h2>
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní největší jaderná plavidla na světě. Jejich délka je 173 metrů a šířka trupu činí 34 metrů. Výtlak těchto ledoborců je 33 500 tun. Celé plavidlo je poháněno jaderným reaktorem RITM-200 se <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">7letou palivovou kampaní</a>. Množství paliva v jaderném reaktoru je ekvivalentní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">540 000 tunám speciálního arktického naftového paliva</a>.
Projekt Leader bude disponovat jaderným zařízením s výkonem 120 MWe. Loď tak vyvine maximální rychlost až 22 uzlů na klidné vodě. Výtlak nového typu ledoborce bude úctyhodných 70 000 tun s délkou a šířkou trupu 200 a téměř 50 metrů. Díky masivnímu trupu bude ledoborec schopný rozbíjet led o tloušťce až 4,5 metrů.
Nové projekty ledoborců jsou plánovány pro zajištění dopravy uhlovodíků těžených na poloostrovu Jamal a Gydském poloostrovu a ze šelfových ložisek v Karském moři. Těžená paliva budou dodávána na asijsko-pacifický trh.
Ledoborce projektu 22220 se připojí ke stávajícím ledoborcům třídy LK-60 (Arktika, Sibiř a Ural). Třída LK-60 se vyznačuje dvojitým trupem (vnitřní šířka 8,55 metrů a vnější 10,5 metrů). Díky tomu může loď o délce 34 metrů rozrážet led tlustý až <a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">3 metry</a>.
<a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">Dvojitý trup</a> totiž umožňuje efektivně měnit ponor lodi. Každý ledoborec obsahuje 2 reaktory RITM-200, každý o výkonu 175 MWt. Pomocí dvou turbín a elektrických generátorů je na každý ze tří lodních šroubů převáděný výkon až 60 MW.
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní uváděny do provozu. Ledoborec Arktika by měl být zprovozněn letos, Sibiř v roce 2021 a Ural v roce 2022.
Vývoj novějšího ledoborce Leader byl potvrzen podepsáním zakázky mezi dceřinou společností Rosatomu-FSUE Atomflot a stavitelem lodí, společností Zvezda LLC.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom sdělila, že podepsaná zakázka také umožnuje rozvoj využívání <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">ložiska olova a zinku</a> v oblasti Pavlovskoye na jižním ostrově Nové Země v Archangelské oblasti. Součástí zakázky je také modernizace přístavů a rozvoj transportní infrastruktury a přístavních budov.
<blockquote>„Investicemi do regionu Nové Země vyřešíme několik problémů,“ sdělil výkonný ředitel společnosti JSC PGRK, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">Igor Semyonov</a>.
„Vytvoříme konkurenceschopný produkt s využitím nejmodernější technologie šetrné k životnímu prostředí. Vytvoříme pohodlné prostředí pro lidský život ve vyšších zeměpisných šířkách. Podle specifikací návrhu se stane oblast Pavlovskoye jednou z největších producentů olova a zinku na světě,“ dodal.</blockquote>
Severní cesta je pro Rusko klíčová. Projekty v arktické oblasti nyní představují <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">10 % z celkových investic Ruska</a>. Využití severní cesty se předpokládá také při transportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Projekt <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">Yamal</a> bude každoročně transportovat přibližně 15,5 milionů tun LNG.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Čistá mobilita

Využití jaderných ledoborců pro rozvoj Arktidy

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se obrátil na ruského prezidenta Vladimira Putina s návrhem, podle kterého by si Bělorusko přálo získat v Rusku naleziště ropy. Tato myšlenka zazněla ve středečním telefonickém rozhovoru obou prezidentů, uvedla agentura TASS s odvoláním na sdělení Lukašenkovy kanceláře.
Oba představitelé jednali o dodávkách ropy a plynu v příštím roce. &#8222;Hlavy států se dohodly, že všechny otázky v tomto směru budou řešit operativně. Běloruský prezident se obrátil na ruského kolegu s prosbou ohledně možného pořízení naleziště ropy na ruském území. Vladimir Putin tuto myšlenku podpořil. Po prostudování bude otázka podrobněji posouzena při nejbližších jednáních,&#8220; citovala agentura z komuniké.
TASS připomněl, že běloruský premiér Raman Haloučanka v pondělí prohlásil, že hlavní část ropy doveze Bělorusko příští rok ropovody z Ruska, asi v objemu 18 až 20 milionů tun, ale využije i alternativní dodávky.
<figure id="attachement_3971" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/drilling-76340_640.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/drilling-76340_640.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Letos v červnu do Běloruska poprvé v dějinách této země dorazila americká ropa. Větší množství ale Minsk zakoupil v Saúdské Arábii. Bělorusko je blízký spojenec Ruska, začátkem letošního roku ale Minsk vedl s Moskvou spor o cenu ruské ropy. Spor byl mezitím vyřešen, ale Minsk se snažil diverzifikovat svůj dovoz ropy, ve kterém dlouho spoléhal jen na Rusko. Pod tlakem neustávajících protestů, které propukly po srpnových prezidentských volbách, se Lukašenko s Moskvou opět sblížil.
Kreml ve zprávě o telefonátu zdůraznil, že Putin a Lukašenko jednali o upevnění bilaterálních vztahů.

Lukašenko řekl Putinovi, že Minsk má zájem o naleziště ropy v Rusku

Rada běloruského ministerstva pro nouzové situace vydala povolení pro energetické spuštění prvního bloku běloruské jaderné elektrárny Ostrovets. <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-belarus-npp-has-received-permit-to-perform-works-on-the-stage-wise-program-for-the-power-start-u/" target="_blank" rel="noopener">Oznámila to v pondělí ruská státní společnost Rosatom</a>. 
„Na základě rozhodnutí běloruského státního jaderného dozoru, pozměnila Rada dne 23. října udělenou licenci pro JE Ostrovets a JSC ASE EC, čímž povolila spuštění jaderné elektrárny,“ uvedl Rosatom.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Vyvedení reaktoru na 50 % nominálního výkonu</h2>
Proces energetického spuštění reaktorového bloku zahrnuje postupné zvyšování výkonu z 1 % na 50 % nominálního výkonu. Připojení bloku k elektrické síti bude provedeno na výkonu 40 % a důležité dynamické testy proběhnou na 50% výkonu bloku. Dle vyjádření Rosatomu by tato fáze měla trvat do prosince.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Spuštění prvního bloku bylo zahájeno 7. srpna</h2>
Uvedení reaktorového bloku do provozu bylo zahájeno 7. srpna zavezením prvního palivového souboru do aktivní zóny reaktoru. Následně 11. října začalo fyzikální spuštění bloku, kdy byl reaktor vyveden na minimální kontrolovaný výkon (výkon nižší než 1 % nominálního výkonu reaktoru).
Během této fáze fyzikálního spuštění bylo provedeno více než 50 fyzikálních měření, která potvrdila jaderné a fyzikální charakteristiky reaktoru dle projektových parametru.
<figure id="attachment_51521" class="wp-caption alignnone" style="width: 529px;"><img class="size-full wp-image-51521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png" sizes="(max-width: 529px) 100vw, 529px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png 529w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna-512x342.png 512w" alt="Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="529" height="353" /><figcaption class="wp-caption-text">Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)</figcaption></figure>
<h2>První reaktor VVER-1200 mimo Rusko</h2>
Jaderná elektrárna u města Ostrovets v běloruském regionu Grondo se skládá ze dvou reaktorů typu VVER-1200. Jedná se o první využití tohoto designu mimo Rusko.
V současnosti jsou v Rusku provozovány tři tyto jednotky (dvě v Novovoroněžské a jedna v Leningradské jaderné elektrárně). Čtvrtý blok, umístěný také v Leningradské elektrárně, zahájil zkušební provoz při současném připojení k elektrizační soustavě 22. října.
Rosatom má také další projekty na výstavbu reaktorů VVER-1200 a to v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.
Zdroj úvodní fotografie: BelAES

Bělorusko schválilo energetické spuštění jaderné elektrárny Ostrovets

Spojené státy opět stupňují tlak na projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé trasy pro přepravu zemního plynu z Ruska do Německa. Ministerstvo zahraničí nyní rozšířilo potenciální seznam společností, kterým hrozí za účast na projektu sankce. Těm se společnosti mohou vyhnout, pokud do jednoho měsíce postupně neukončí svou účast.
Společnosti zapojené do projektu plynovodu Nord Stream 2 jsou již delší dobu pod tlakem hrozby uvalení sankcí ze strany Spojených států amerických, podle kterých projekt ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy a povede ke zvýšení závislosti na Rusku. První sankce USA uvalily na konci loňského roku, což mělo za následek, že pozastavení pokládky potrubí švýcarsko-nizozemskou společností Allseas Group, která stáhla své speciální lodě.
Ještě na konci loňského roku ruské ministerstvo energetiky zastávalo názor, že plynovod bude dokončen do konce současného roku. Rusko následně na začátku letošního roku uvedlo, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni" target="_blank" rel="noopener">že pokládku zbývajících 160 km plynovodu bude schopné dokončit za pomoci své vlastní lodi Akademik Čerskij</a>. Ta však vyžadovala modifikace, aby mohla pracovat v Baltském moři.
Aby se americké sankce neminuly svým účinkem, tamní ministerstvo financí novým výkladem zákona, který byl pro účely zavedení sankcí na plynovody Nord Stream 2 a TurkStream přijat v loňském roce, rozšířilo potenciální okruh společností účastnících se na projektu. Nyní by se tak sankce měly vztahovat i na subjekty, které poskytují služby pro vylepšení nebo instalaci vybavení pro pokládková plavidla či tyto práce financují.
Stanovisko ministerstva financí <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102020-us-steps-up-sanctions-pressure-on-nord-stream-2-gas-pipeline-contractors" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts uvádí</a>, že sankce nebudou uvaleny na subjekty porušující zákon, pokud okamžitě začnou v dobré víře omezovat své aktivity a do 30 dní od vydání tohoto stanoviska je ukončí.
<blockquote>„Ministerstva zahraničí a financí jsou připravena využít veškerou pravomoc na uvalení sankcí, aby zastavila výstavbu těchto plynovodů,“ uvedlo podle serveru Platts ministerstvo zahraničí USA.</blockquote>
Přitvrzení v úsilí Spojených států zastavit projekt přichází pouze několik dní poté, co výstavbu plynovodu podpořil německý ministr zahraničí, kdy v jednom rozhoru podle serveru Platts uvedl, že očekává, že projekt bude dokončen.
Během letošního léta sice projekt ztratil podporu u části německých politiků v návaznosti na obvinění Ruska z otrávení opozičního politika Alexeje Navalného, nicméně řada německých politiků, včetně <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nemecky-ministr-financi-nevidi-duvod-sankci-usa-pro-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">ministra financí a spolkového vicekancléře</a> či <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vychodonemecke-zeme-jsou-proti-zastaveni-plynovodu-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">zástupců východních spolkových zemí</a>, se za projekt v posledních měsících postavili.
Ruské plavidlo Akademik Čerskij nyní kotví v Baltském moři nedaleko Kaliningradu, kam připlulo po téměř pěti měsících strávených v německém přístavu Mukran. Nyní stále není jisté, zda projekt bude dokončen a pokud ano, nebude tomu zřejmě dříve než v průběhu následujícího roku.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2 / Axel Schmidt

USA rozšířily sankce za účast na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, dodavatelé dostali 30 dní

V návaznosti na povolení ruského regulátora vstoupil nový blok jaderné elektrárny Leningrad II do další fáze spouštění. Během ní elektrárna zvýší výkon reaktoru až na 40 %, tak aby mohla začít vyrábět elektřinu. Uvedení do komerčního provozu by se měl blok typu VVER-1200 dočkat počátkem příštího roku. 
Druhý blok ruské jaderné elektrárny Leningrad II má za sebou další důležitý milník při uvádění do provozu. Na <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/leningrad-npp-power-start-up-underway-at-new-power-unit-6/">základě povolení regulátora Rostekhnadzor</a> začalo zvyšování výkonu reaktoru v několika krocích ze současného 1 % na 35 – 40 %. Takový výkon již umožní spuštění turbogenerátoru a připojení elektrárny k síti ještě během letošního podzimu.
<blockquote>„Jsme tři kroky od uvedení dalšího nejmodernějšího ruského bloku do provozu – v příštích šesti měsících by měl blok projít spuštěním napájení, zkušebním provozem a komplexními testy. Během těchto testů budeme při postupném zvyšování výkonu testovat technologickou odolnost a bezpečnost bloku a jeho bezpečnostní systémy,“ uvedl Vladimir Pereguda, ředitel jaderné elektrárny Leningrad.</blockquote>
Uvedení nového bloku do provozu bylo zahájeno letos 19. července 2020, kdy bylo do reaktoru zavezeno jaderné palivo. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-blok-leningrad-dokoncil-horke-zkousky">Během spouštění</a> pak zaměstnanci úspěšně přivedli reaktor na přibližně 1% výkon, aby potvrdili, že fyzikální vlastnosti bloku odpovídají těm konstrukčním.
<h2>V provozu za 11 let od počátku výstavby</h2>
Výstavba právě zprovozňovaného bloku typu VVER-1200 byla zahájena v dubnu 2010. Podle posledního plánu by měl blok vstoupit do komerčního provozu na počátku roku 2021, výstavba tak trvala 11 let. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-blok-nove-jaderne-elektrarny-leningrad-2-snizil-spotrebu-vody-15">Nové bloky v elektrárně Leningrad II</a> nahrazují ty v Leningrad I typu RBMK-1000 po 45 letech provozu.
<blockquote>„Na začátku roku 2021 vstoupí nový blok na trh a začne spotřebitelům dodávat téměř 28 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny denně,“ dodal Pereguda.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Druhý blok jaderné elektrárny Leningrad II vstoupil do další fáze spouštění

Skupina 31 opozičních zákonodárců vyzvala otevřeným dopisem vládu, aby kvůli bezpečnosti vyřadila ruské a čínské firmy z výběrového řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Dopis podepsalo 22 senátorů a devět poslanců, informoval dnes ČTK senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a nezávislých.
<blockquote>&#8222;Rusko i Čína jsou známy využíváním svých obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy. Přizváním k tendru de facto dává naše vláda těmto zemím skvělou příležitost k rozšíření svých vlivových aktivit u nás,&#8220; uvedl Hilšer.</blockquote>
Rusko i Čína mnohokrát prokázaly, že kvůli totalitní povaze svých režimů neváhají využít obchodních vazeb k nátlaku na jiné státy, uvádí se v dopise. Obě země jsou podle něj také známé cíleným využíváním korupce k prosazování svých zájmů.
Státní energetická firma ČEZ plánuje podle generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba 160 miliard korun letos v prosinci. Pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Dodavatele tak podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ze začátku září vybere až příští vláda po sněmovních volbách. Dohoda mezi státem a ČEZ umožňuje státu vyřadit během soutěže některého z uchazečů z bezpečnostních důvodů. S omezováním účastníků předem se ale nepočítá.
<figure id="attachement_13234" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Signatáři dopisu nicméně pokládají účast ruských a čínských společností v tendru za &#8222;vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky&#8220;. Podobně se během srpnové návštěvy v Česku vyjádřil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož by partnerství s ruskými a čínskými státními podniky oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu.
Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power. O získání zakázky na dostavbu Dukovan má rovněž zájem americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
Dopis podepsali zástupci STAN, TOP 09, KDU-ČSL, ODS i Pirátů. Mezi signatáři jsou někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo předseda KDU-ČSL a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka.