<a href="https://www.tvel.ru/en/press-center/news/?ELEMENT_ID=8542">TVEL, výrobce jaderného paliva a dceřiná společnost ruského Rosatomu, dodal palivo pro budapešťský výzkumný reaktor (BVR).</a> Palivové soubory s označením VVR-M2, vyrobené závodem Novosibirsk Chemical Concentrates, byly předány na základě smlouvy podepsané v roce 2019 Centrem pro energetický výzkum pod maďarskou akademií věd.
<h2>Provoz na stejném typu paliva od roku 1959</h2>
BVR je jedním z nejstarších a nejvýkonnějších výzkumných reaktorů ve střední Evropě. Jedná se o reaktor tlakovodního typu VVR původně sovětského designu. Poprvé dosáhl kritického stavu v roce 1959 a od té doby byl několikrát vylepšen a modernizován. Reaktor od svého spuštění využívá palivové soubor ze závodu Novosibirsk Chemical Concentrates, společnosti TVEL. Počínaje rokem 2012 jsou do reaktoru zaváženy pouze palivové vsázky s nízkým obohacením.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 4654px;"><img class="size-large" src="https://www.tvel.ru/upload/iblock/ece/ece6e882afc833e46439e312635a8ce5.jpg" width="4654" height="2218" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor VVR-M2; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Reaktor je využíván k výzkumným účelům v oblastech jaderné fyziky a materiálového inženýrství, zejména pro rozvoj maďarské jaderné energetiky. BVR je využíván jako hlavní výzkumné pracoviště Budapešťského neutronového centra pro výzkum vlastností reaktorových materiálů a jaderného palivového cyklu.
<h2>Technická podpora jaderné elektrárny Pakš</h2>
Centrum energetického výzkumu hraje zásadní roli v podpoře provozu jaderné elektrárny Pakš, jediné maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá přibližně 50 % elektrické výroby v Maďarsku.
Výzkum zahrnuje například studium degradace materiálů reaktorových komponent vlivem radiace, management použitého paliva a radioaktivního odpadu, uzavřeného palivového cyklu, reaktorové fyziky a termomechanického chování jaderného paliva.
<figure id="attachment_29594" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-29594" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/23_big-512x342.jpg 512w" alt="" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">V současnosti jsou v lokalitě Paks v provozu 4 bloky VVER-440. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<blockquote>„TVEL je hrdý na tuto dlouholetou úspěšnou spolupráci s maďarským jaderným průmyslem a výzkumem. Budapešťský výzkumný reaktor má v historii našich vztahů speciální postavení. Toto zařízení funguje na ruském jaderném palivu již více než 60 let,“ řekl Oleg Grigoriyev senior viceprezident pro obchod a mezinárodní obchod společnosti TVEL. „V tomto období byla například (před 38 lety) spuštěna jaderná elektrárna Pakš. Spuštění tohoto reaktoru hrálo kritickou roli v rozvoji silně zakořeněné tradice ve výzkumu jaderné fyziky, která je důležitá pro zemi s tak rozvinutým jaderným průmyslem.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: TVEL

Jaderné elektrárny

Ruský TVEL dodal palivo pro maďarský výzkumný reaktor

Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr dnešního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.
Premiéři Meklenburska-Předního Pomořanska, Braniborska, Saska-Anhaltska, Durynska a Saska se dnes sešli s berlínským primátorem Michaelem Müllerem, aby projednali záležitosti týkajících se takzvaných nových spolkových zemí, tedy regionů, které tvořily někdejší Německou demokratickou republiku. Za jedno z hlavních témat byl sice označen víceletý finanční rámec EU pro roky 2021 až 2027, předmětem rozhovoru se stal očividně i případ Navalného.
Navalnyj se po převozu z Ruska zotavuje na berlínské klinice Charité. Německá vláda tvrdí, že opoziční předák byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. Moskva jakékoli spojování s otravou odmítá. Berlín požaduje od Ruska vyšetření incidentu a hrozí reakcí, pokud událost nebude objasněna.
<figure id="attachement_17240" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png" alt="Trasa Nord Stream 2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Možné zastavení dostavby plynovodu, kterým má po dně Baltského moře proudit do Německa ruský zemní plyn, ale východoněmecké země podle Bildu považují za nepřiměřenou reakci. Místo toho požadují transparentní a nezpochybnitelné vysvětlení a uvádí, že případ otravy není jen německou záležitostí.
Podobně odmítavě se k zastavení projektu staví i ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Zdůrazňují, že plynovod je hospodářský, nikoli politický projekt. Na to upozorňuje i Moskva.
Naopak někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří o vedení CDU rovněž usilují, chtějí Nord Stream 2 zablokovat. Zdůvodňují to tím, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen jedinému jazyku, kterým je obchod s plynem.

Plynárenství

Východoněmecké země jsou proti zastavení plynovodu Nord Stream 2

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.

Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, sice naráží na opozici u řady evropských zemí a USA, nicméně dlouhou dobu měl jasnou podporu alespoň v Německu. V současné době se však stále častěji ozývají na německé politické scéně hlasy, které mluví proti jeho dokončení. Osud projektu, který byl již téměř dokončen, je tak stále nejistý.
Podle Manuely Schwesigové, ministerské předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, do které má plynovod Nord Stream 2 stejně jako jeho první větev ústit, podle serveru S&amp;P Global uvedla, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/090820-german-divisions-on-nord-stream-2-laid-bare-as-regional-leader-rejects-calls-to-halt-project" target="_blank" rel="noopener">že případ zástupce ruské opozice Alexeje Navalného by neměl být využíván jako výhrůžka pro tento projekt</a>.
&#8222;Zastavení plynovodu by nepoškodilo pouze Rusko, ale rovněž Německo. Plynovod potřebujeme pro zásobování Německa. A na jeho výstavbě se podílely německé společnosti,&#8220; uvedla Manuela Schwesigová.
&#8222;I před případem Navalného zde byly pokusy ze strany Spojených států zastavit Nord Stream 2. Dělníci v našem přístavu Mukran jsou neklidní, jelikož jim američtí senátoři hrozí sankcemi. Německo musí být schopné se samo rozhodovat, odkud a jakou cestou bude získávat svou energii,&#8220; dodala Schwesigová.
<h2>Názory se různí i v rámci jednotlivých stran</h2>
Zatímco někteří němečtí politici projekt nového plynovodu podporují, jiní se k němu staví odmítavě. Podle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena, který má ambice na kancléřský post, není dokončení plynovodu jisté. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/mozny-nastupce-merkelove-zpochybnil-dokonceni-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">Dokončení projektu by podle Röttgena Rusku potvrdilo to, aby pokračovalo v současné politice</a>, jelikož bez rázné odpovědi se podle něj přístup země nezmění.
Nejednotu názorů německých politiků potvrdil i německý europoslanec David McAllister, podle kterého v Německu probíhají čilé diskuze na toto téma s různými názory napříč celým politickým spektrem. &#8222;To, co vidím, je, že různé názory procházejí všemi politickými stranami,&#8220; řekl v rozhovoru pro rádio BBC. Nedokončení projektu by podle něj mělo obrovské ekonomické dopady.

Postoj německých politiků k plynovodu Nord Stream 2 je nejednotný, jeho dokončení je stále nejisté

Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.
Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.
Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.
Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.
<img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" />Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.
Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.

Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

Berlín 7. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Diskutovat nyní o konkrétních protiruských krocích německé vlády kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného včetně osudu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 je předčasné, kancléřka Angela Merkelová nicméně nechce předem vyloučit žádné téma. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil vládní mluvčí Steffen Seibert. Odpovědět konkrétněji na dotazy týkající se plynovodu odmítli i mluvčí ministerstev zahraničí a hospodářství.
<blockquote>&#8222;Je ještě příliš brzy,&#8220; řekl Seibert na dotazy novinářů, zda Merkelová kvůli případu Navalného přehodnocuje postoj k plynovodu, kterým má po dně Baltského moře proudit do Německa ruský zemní plyn.</blockquote>
Německý ministr Heiko Maas v rozhovoru s německým nedělníkem Bild am Sonntag naznačil, že součástí reakce Berlína by mohl být i téměř dostavěný Nord Stream 2.
<blockquote>&#8222;Kancléřka se k těmto víkendovým vyjádřením ministra zahraničí připojila,&#8220; řekl Seibert.</blockquote>
&#8222;Je toho názoru, že by bylo chybou něco předem vyloučit,&#8220; dodal o kancléřčině postoji její mluvčí. Dodal, že Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě o otravě Navalného nehovořila.
Seibert a ani jeho kolegové z ministerstev zahraničí a hospodářství nechtěli věc podrobněji komentovat. Ministerstvo hospodářství na dotaz o možných dopadech pozastavení projektu uvedlo, že nebude spekulovat o tom, co by se mohlo, případně nemohlo stát.
Někteří němečtí politici, mimo jiné i ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu se k možnému ohrožení Nord Streamu 2 stavějí zdráhavě. Zdůrazňují, že plynovod je hospodářský, nikoli politický projekt. Na to upozorňuje i Moskva.
Seibert připomněl, že německá vláda oznámila nález nervově paralytické látky ze skupiny novičok v těle Navalného teprve před týdnem ve středu, což je krátká doba na to, aby se záležitost vysvětlila a aby Berlín s evropskými partnery odpověděl.
Navalnyj, který v srpnu zkolaboval během vnitroruského letu, byl na žádost rodiny přepraven na léčení do berlínské kliniky Charité. V Německu odborníci zjistili, že předák opozice byl otráven, což ale Moskva zpochybňuje. Berlín tvrdí, že jeho zjištění jsou nezpochybnitelná, od Ruska proto vyžaduje vysvětlení a vypátrání viníků.

Na rozhodnutí o Nord Streamu 2 v souvislosti s případem otravy Navalného  je podle Berlína ještě brzy

Berlín 3. září (zpravodaj ČTK) – Režim ruského prezidenta Vladimira Putina opovrhuje lidskými životy, proto si případ otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného žádá jasnou a tvrdou evropskou reakci. Ve veřejnoprávní televizi ARD to prohlásil šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který by rád vystřídal na kancléřském postu Angelu Merkelovou. V rozhovoru zároveň zpochybnil brzké dokončení plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn z Ruska do Německa. Naopak vlivný bavorský premiér Markus Söder, který podle analytiků na úřad kancléře rovněž pomýšlí, zatím nechce do projektu plynovodu zasáhnout.
<blockquote>„Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takovéto politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo,“ řekl Röttgen, který chce vést kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU).</blockquote>
Na dotaz, zda by to nepoškodilo především německé hospodářství, odpověděl, že již nyní Německo odebírá 40 procent plynu z Ruska, takže dokončený plynovod by ještě více zvýšil německou energetickou závislost na Moskvě.
<blockquote>„Mohu před tím jen varovat,“ řekl Röttgen k energetické závislosti.</blockquote>
„Nedostatkem plynu rozhodně netrpíme,“ dodal. „Navíc opakuji, nemůžeme obchod oddělovat od agresivního jednání,“ zdůraznil.
Podle Röttgena je nyní nemyslitelné, aby vláda prezidenta Emanuela Macrona nadále udržovala s Putinem nadstandardní vztahy. „Měli bychom nyní učinit evropskou odpověď a jako Evropané se postavit za jakési minimum úcty k lidským právům,“ řekl.
<blockquote>„Musíme přejít k tvrdé politice a musíme odpovědět jazykem, kterému jako jedinému Putin rozumí, a to je obchod s plynem,“ řekl Röttgen.</blockquote>
Röttgen rovněž řekl, že se obává, že přístup Ruska se bez rázné odpovědi nezmění, což prokázal v roce 2018 incident s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů byla tehdy stejně jako v Navalného případě použita sovětská nervově paralytická látka ze skupiny novičok. Londýn následně vyhostil 23 ruských diplomatů, Moskva ale okolnosti otravy nevysvětlila.
<blockquote>„Nyní by to mělo být jinak, ale nebude,“ řekl Röttgen k možnému ruskému vysvětlení.</blockquote>
„Kreml všechno popře. A jak z prvních ohlasů vidíme, hlavním podezřelým za otravu Navalného se stane dokonce Německo,“ uvedl. Nezbytná je proto evropská a nikoli pouze německá odpověď.
Bavorský premiér a šéf Křesťanskosociální unie (CSU), sestry CDU, Söder se k omezení projektu plynovodu staví zatím odmítavě. „To s tím zatím z našeho pohledu nemá co dělat,“ řekl dnes Söder. Stavbu plynovodu označil za nikoli státní rozhodnutí, ale za rozhodnutí soukromého průmyslového sektoru. „Nyní je třeba učinit první krok a objasnit politické a diplomatické otázky,“ řekl. Dodal, že podporuje postoj Merkelové, která od Ruska důrazně žádá odpovědi na okolnosti otravy.
Proti pozastavení stavby plynovodu je i Oliver Hermes, který stojí v čele německé východoevropské hospodářské iniciativy OAOEV. Uvedl, že cestu sankcí, která potrestá nezúčastněné podnikatele a nevinné ruské obyvatelstvo, považuje spolek za chybnou.
Šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes varoval před tím, aby bylo Rusko bojkotováno. „Rusko potřebujeme v klimatické politice, v ukrajinské politice a v řadě dalších oblastí,“ řekl.
Místopředseda německého Spolkového sněmu a liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Wolfgang Kubicki rovněž zpochybnil rychlé zablokování stavby plynovodu. Je skeptický k tomu, zda by v této fázi měl být takto velký projekt zpochybňován.
Projekt Nord Stream 2 vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery v projektu jsou rakouská OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie. Podle srpnového prohlášení ministrů zahraničí Ruska a Německa Sergeje Lavrova a Heika Maase, je plynovod těsně před dokončením. Plyn z Nord Stream 2 chce využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Německo

Možný nástupce Merkelové zpochybnil dokončení Nord Stream 2

Německá kancléřka Angela Merkelová nabádá Rusko k dokončení výstavby plynovodu Nord Stream 2, navzdory hrozbám amerických sankcí. Plynovod, který má do Německa dopravovat ruský plyn, je trnem v oku USA, které se snaží hrozbami zpřísnění uvalených sankcí zamezit jeho dokončení.
I přes stupňující se tlak ze strany USA, které se snaží zamezit dokončení plynovodu, spelují němečtí politici, včetně kancléřky Angely Merkelové, na jeho dokončení.
<blockquote>„Náš názor je, že Nord Stream 2 by měl být dokončen. Je to projekt řízený komerčními aktéry v Rusku a Evropě,“ řekla Merkelová novinářům na páteční tiskové konferenci v Berlíně.</blockquote>
Rusko se zavázalo, že samo dokončí zbývajících 160 km plynovodu poté, co po zavedení amerických sankcí proti projektu švýcarsko-nizozemská společnost Allseas Group pozastavila pokládku potrubí plynovodu a stáhla své speciální lodě.
Američtí zákonodárci své úsilí zastavit výstavbu plynovodu následně ještě stupňovali, když pohrozili, že sankce rozšíří na další společnosti zapojené do pokládky konečného segmentu plynovodu, včetně poskytovatelů služeb a pojišťoven a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/usa-hrozi-kvuli-nord-stream-2-zdrcujicimi-sankcemi-nemeckemu-pristavu-bude-i-presto-pokracovat-provozu/">německého přístavu Mukran</a>, který je v aktuálně výchozím bodem pro aktivity spojené s dokončením projektu.
Američtí senátoři zaslali v polovině srpna přístavu dopis, který má slouží jako „formální právní upozornění“, že podpora projektu plynovodu Nord Stream 2 riskuje vystavení přístavu a jeho provozovatele, společnosti Fährhafen Sassnitz „zdrcujícím právním a ekonomickým sankcím, které bude americká vláda nucena uvalit“.
<blockquote>„Tyto sankce zahrnují potenciálně fatální opatření, která odříznou Fährhafen Sassnitz od USA, komerčně a finančně. Jediným odpovědným postupem je, aby Fährhafen Sassnitz využil smluvní možnosti, které má k dispozici k ukončení těchto činností,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/081320-german-port-expected-to-continue-working-normally-despite-us-sanctions-threat-ministry">stojí dle agentury Platts v dopise</a>.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Němečtí politici sankce tvrdě odsuzují</h2>
„Jsme také proti extrateritoriálním sankcím, které Spojené státy americké zavedly,“ uvedla Merkelová. Ačkoliv má plynovod své „politické důsledky“, Německo pomohlo zajistit tranzitní dohodu, která by dál zajistila přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, dodala.
<blockquote>„Sankce, které americká vláda uvaluje vůči těm, kdo se podílejí na projektu Nord Stream 2, ať už jako dodavatel, subdodavatel nebo poskytovatel finančních služeb, jsou nepřijatelná a porušují mezinárodní pravidla,“ uvedl ministr energetiky Meklenburska-Předního Pomořanska, Christian Pegel.</blockquote>

Merkelová: Plynovod Nord Stream 2 by měl být dokončen, americkým sankcím navzdory

Ruské plynárenské společnosti Gazprom ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o více než polovinu na 149,2 miliardy rublů (44,5 miliardy Kč). Firma dnes také uvedla, že trh s ropou a zemním plynu se ale již zotavuje z dopadů pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Reuters.
Světoví producenti ropy a zemního plynu se potýkají s nižšími cenami těchto surovin a s propadem poptávky po nich vlivem pandemie. Na ruské firmy ale ještě nepříznivě dopadá slabší kurz rubl, který zvyšuje dluh v cizí měně.
Státnímu Gazpromu se ale i tak podařilo čtvrtletí uzavřít se ziskem, zatímco v prvních třech měsících roku vykázal ztrátu 116 miliard rublů. V třetím kvartálu se obchodování podle společnosti zlepšuje.
<figure id="attachement_8467" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/alexei-miller-gazprom-800x535.jpg" alt="Předseda Gazpromu Alexej Miller. Zdroj: Gazprom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Tržby Gazpromu v období od dubna do června meziročně klesly skoro o 35 procent na 1,16 bilionu rublů (346 miliard Kč).
Finanční ředitel Famil Sadygov řekl, že ohledně dividend se podnik bude držet dříve ohlášeného plánu. Trhy se podle něj v tomto čtvrtletí zlepšily. V Evropě cena plynu k okamžitému dodání přesáhla 100 dolarů (2200 Kč) za 1000 čtverečních metrů zemního plynu.
Tržby za dodávky zemního plynu do Evropy, které jsou hlavním zdrojem příjmů Gazpromu, v prvním pololetí meziročně klesly o 47 procenta na 756,3 miliardy rublů.