První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času. 
Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.
<figure id="attachment_56929" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-56929" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-800x533.jpg 800w" alt="V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny)." width="900" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj: Beales).</figcaption></figure>
Ostrovets je první běloruskou jadernou elektrárnou. Nachází se u města Astravec v regionu Grodno. Zavážka paliva na prvním bloku JE Ostrovets, která po dokončení bude disponovat dvěma reaktory typu VVER-1200, byla provedena v srpnu.
<h2>Více než 50 fyzikálních testů</h2>
Rosatom uvedl, že specialisté provedli více než 50 fyzikálních experimentů s neutronovými charakteristikami první palivové vsázky včetně ověření provozní spolehlivosti monitorovacího a bezpečnostního systému reaktoru.
<figure id="attachment_88681" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-88681" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom-512x341.jpg 512w" alt="" width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Ostrovets; Zdroj: Beales</figcaption></figure>
Výsledky těchto zkoušek budou předány běloruskému jadernému dozoru (Gosatomnadzor), jehož povolení je vyžadováno pro uvedení reaktorového bloku do komerčního provozu. Pokud dozor shledá výsledky testů uspokojivé a udělí povolení pro energetické spuštění bloku, může provozovatel elektrárny zahájit postupné zvyšování výkonu až na nominální parametry.
<h2>Rozmanitá palivová vsázka</h2>
Atomenergomash JSC, inženýrská divize ruské společnosti Rosatom, je dodavatelem všech klíčových zařízení pro běloruskou elektrárnu. Zavezené jaderné palivo bylo vyrobeno závodem Novosibirsk Chemical Concentrates. Obohacení palivových souborů se pohybuje v rozmezí 1,3 % až 4,4 %.
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption alignnone" style="width: 1000px;"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Palivové soubory s nižším obohacením fungují v aktivní zóně jako reflektor a umisťují se na jejím okraj. Snižují únik neutronů mimo aktivní zónu reaktoru a díky tomu jsou stěny reaktorové nádoby méně namáhány neutronovým tokem. V provozovaných energetických reaktorech se do této zóny umisťují palivové soubory s nejvyšším vyhořením (4. až 5. palivová kampaň).
<h2>První blok generace 3+ mimo Rusko</h2>
Mezivládní dohoda mezi Ruskem a Běloruskem o výstavbě běloruské jaderné elektrárny byla podepsána v březnu 2011.
<figure id="attachment_51517" class="wp-caption alignnone" style="width: 675px;"><img class="size-full wp-image-51517" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg" sizes="(max-width: 675px) 100vw, 675px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg 675w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva-512x341.jpg 512w" alt="Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="675" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj: Rosatom)</figcaption></figure>
První blok jaderné elektrárny Ostrovets je prvním ruským reaktorem designu generace 3+ postaveným v zahraničí. V současné době jsou v Rusku provozovány tři reaktorové bloky tohoto typu. Dva v areálu JE Novovoroněž a jeden v JE Leningrad. V červenci byla dokončena výstavba a spouštěcí úkony pro uvedení do provozu čtvrtého ruského reaktoru tohoto typu, Leningrad 6.
Další reaktory generace 3+ designu VVER-1200 jsou plánovány nebo ve výstavbě v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.
Zdroj úvodní fotografie: AES

Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu

<a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka</a>. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby. 
Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.
<figure id="attachment_88016" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88016" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Betonáž základů turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<h2>Kovové armování srovnatelné s třetinou Eiffelovy věže</h2>
Na základovou desku reaktorové budovy bylo spotřebováno více než 17 000 kubických metrů betonu. Zabetonovaná plocha činí celkem 6864 čtverečních metrů, má výšku 2,6 m a hloubku 8 metrů.
<figure id="attachment_88017" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88017" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-800x461.jpg 800w" alt="" width="525" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<blockquote>„Abychom zajistili maximální pevnost desky, základ obsahuje celkem 2451 tun ocelových výztuží, což odpovídá třetině hmotnosti všech kovových konstrukcí Eiffelovy věže,“ uvedla JSC Akkuyu Nuklear. „Pro udržení výztuží v požadované poloze se používá pevný kovový rám.“</blockquote>
<h2>Základy pro téměř půl milionu tun</h2>
Hmotnost plně funkční reaktorové budovy bude činit přibližně 470 000 tun, což znamená že základová deska ponese hmotnost dvakrát větší, než je hmotnost největší výletní lodi na světě. Celá základová deska reaktorové haly je „vysoce odolná vůči zemětřesení“.
<figure id="attachment_88018" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88018" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
Stavba základové desky strojovny obsahuje přibližně 3200 tun ocelových výztuží a její pevnost podporuje 363 nosných rámů. Plocha betonované základové desky činí 5814 metrů čtverečních a sahá do hloubky -12,5 až -7,1 m pod povrch země. Výška desky strojovny se pohybuje mezi 2 až 5,4 metry nad úroveň země.
Zdroj informací a úvodní fotografie: <a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">JSC Akkuyu Nuklear</a>

Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku

Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.
Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.
Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.
Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.
<img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" />Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.
Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.

Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

<a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-third-layer-of-the-reactor-building-inner-containment-has-been-erected-at-power-unit-no-1-of-roo/">Práce na vztyčení a betonáži třetí vrstvy vnitřního kontejnmentu reaktorové budovy na prvním bloku Jaderné elektrárny Ruppur byly dokončeny.</a> Generálním dodavatelem projektu Bangladéšské Jaderné elektrárny je firma Atomstojexport, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom.
Veškeré práce na třetí vrstvě kontejnmentu byly provedeny specialisty ze společnosti TrestRosSEM LLC za 118 dní. Na výstavbu bylo spotřebováno 2000 metrů krychlových betonu.
Montáž této části kontejnmentu je jednou z hlavních stavebních milníků JE Ruppur pro rok 2020 a bylo jej dosaženo v souladu s harmonogramem. V průběhu vztyčování a betonáže vnitřní části kontejnmentu byly využity nové stavební postupy ke zvýšení produktivity práce.
Výsledkem dokončení této fáze projektu je mimo jiné umístění polárního mostového jeřábu do reaktorové budovy, který bude sloužit k umístění hlavních zařízení primárního okruhu bloku (tlaková nádoba reaktoru, parogenerátory, hlavní cirkulační čerpadla), stejně jako potrubí a dalších ocelových komponent. Jeřáb je umístěn pod kopulí budovy reaktoru na speciální kruhové kolejnici.
<h2>Dva reaktory generace 3+</h2>
Jaderná elektrárna Ruppur bude po dokončení disponovat dvěma reaktory ruského designu VVER-1200 se souhrnným instalovaným výkonem 2400 MWe. Elektrárna se nachází 160 km od hlavního města Bangladéše, Dháka.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="aligncenter wp-image-12557 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Smlouva na výstavbu elektrárny byla uzavřena 25. prosince 2015. Přípravné práce na staveništi byly zahájeny mezi roky 2015-2016. V listopadu 2017 udělil národní jaderný dozor licenci pro umístění a výstavbu tohoto reaktoru generace 3+. První betonáž obou reaktorových bloků byla zahájena slavnostním ceremoniálem 30. listopadu 2017, respektive 14. července 2018. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2023 a 2024.
Úvodní fotografie: výstavba JE Ruppur, zdroj: Rosatom

Výstavba Bangladéšské elektrárny Ruppur dosáhla dalšího milníku

V první běloruské jaderné elektrárně Ostrovets byly úspěšně dokončeny horké funkční testy. Ty jsou důležitým milníkem před uvedením elektrárny do provozu. Dva jaderné bloky typu VVER-1200 by měly být uvedeny do provozu letos, respektive příští rok.
První blok elektrárny Ostrovets 1, která se po zprovoznění stane první jadernou elektrárnou v Bělorusku <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hot-tests-completed-at-Ostrovets-unit-1">má za sebou horké testy</a>. Ruská státní společnost Rosatom, která stavbu zastřešuje, uvedla, že mezník byl důležitou fází přípravy bloku k uvedení do provozu.
<blockquote>„Horké testy začaly 11. prosince loňského roku a zahrnovaly 242 testů, jejichž hlavním účelem bylo potvrdit soulad systémů a zařízení jaderného ostrova s ​​konstrukčními charakteristikami reaktoru v provozu při jmenovitých parametrech, jakož i při ohřevu a chlazení  před spuštěním,“ uvedla společnost Rosatom.</blockquote>
Testy zahrnovaly zkoušku výkonu všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu při tlaku 15,6 MPa a při teplotě vyšší než 280 stupňů Celsia. Dále byla ověřena funkčnost hlavního parního potrubí a byly zkontrolovány regulační a ochranné systémy reaktoru a pomocného napájení. Rovněž bylo provedeno testování hlavních bezpečnostních ventilů parních generátorů, kompenzátoru tlaku a mnoho dalšího.
Další fáze přípravy bloku na uvedení do provozu, která by měla být dokončena v polovině června, zahrnuje kontrolu hlavního a pomocného zařízení primárního a sekundárního okruhu.
První jaderná elektrárna v Bělorusku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-beloruske-jaderne-elektrarne-astravec-byly-dokonceny-hydraulicke-testy">která se začala stavět v roce 2013</a>, bude disponovat dvěma bloky typu VVER-1200. První blok by měl být uveden do provozu ještě v letošním roce, druhý pak během roku příštího.
<h2>Výměna tlakové nádoby</h2>
Zajímavostí stavby této jaderné elektrárny je, že druhý blok disponuje tlakovou nádobou, která <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/beloruska-jaderna-elektrarna-ostrovec-ziska-cizi-tlakovou-nadobu">byla původně určena pro jinou jadernou elektrárnu</a>. K tomuto kroku došlo poté, co při manipulaci s tlakovou nádobou prvního bloku došlo k nehodě a stavaři se ji rozhodli nahradit nádobou určenou původně pro druhý blok.
Zdroj úvodní fotografie: ASE

První běloruská jaderná elektrárna Ostrovets dokončila horké funkční testy

Nově spuštěný blok <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-unit-1-cuts-cooling-water-usage-by-15">VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %</a>. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.
<h2>Účinnější využití vody než u typu RBMK</h2>
Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.
První blok nové JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a šlo v té době o v pořadí druhý spuštěný reaktor designu VVER-1200 po Novovoroněžském bloku č. 6 uvedeném do provozu v roce 2016. Druhý blok JE Leningrad 2 se nyní nachází v předspouštěcí fázi.
<figure id="attachment_27440" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27440" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad.jpg 1387w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových bloků Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom)</figcaption></figure>
<blockquote>„Konstrukční vlastnosti nových jaderných bloků výrazně snižují objem vody odebíraný jadernou elektrárnou z přírodního zdroje,“ řekl ředitel Leningradské elektrárny, Vladimir Pereguda.</blockquote>
Ve chvíli, kdy první blok JE Leningrad 2 byl uveden do provozu a nahradil vyřazený blok RBMK, spotřeba vody klesla oproti roku 2018 o 730,7 miliónů kubických metrů, což je pětkrát více vody, než kolik spotřebují obyvatelé Leningradského regionu za celý rok a pro elektrárnu pokles spotřeby o 14,8 %.
<blockquote>„Nadále budeme sledovat snižování dopadu na životní prostředí vlivem nahrazení staršího bloku RBMK novým typem VVER-1200,“ řekl ředitel elektrárny.</blockquote>
<h2>Chladicí okruh odvádí teplo z kondenzátorů pod turbínou</h2>
Mořská voda slouží k odvodu přebytečného tepla ze sekundárního okruhu a tedy přímo nesouvisí s chlazením reaktoru. Okruh je tedy z pohledu radiace naprosto bezpečný. Voda z Koporské zátoky proudí do kondenzátorů, kde chladí páru vystupující z turbíny.
<figure id="attachment_5881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 370px;"><img class="wp-image-5881 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/VVER.jpg" alt="" width="370" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tlakovodního reaktoru VVER; Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
V případě jednotky RBMK se chladicí voda vrací přímo do vodního rezervoáru, ale u bloků VVER je voda po odebrání přebytečné tepelné energie z kondenzátoru přivedena do horní části chladící věže, kde dochází k jejímu rozstřiku. Část vody dopadne do bazénu pod věží a část se odpaří ve formě vodní páry. Účinnost chlazení je zvýšena přirozeným tahem vzduchu, který je dán konstrukcí chladicí věže. Ochlazená voda z bazénu pod chladicí věží je vedena opět do kondenzátoru, kde odebírá přebytečné teplo. Díky chladicím věžím se snižuje potřebné množství čerpané vody z přírodního zdroje.
<h2>Vodní výpustě JE jsou kontinuálně monitorovány</h2>
Alexandra Tkacheva, vedoucí oddělení pro životní prostředí na JE Leningrad, sdělila, že „kvalita vody odebírané a vypouštěné do Finského zálivu a dalších vodních toků podléhá přísné nepřetržité kontrole“.
Kromě chemických a mikrobiologických ukazatelů je sledována také teplota Finského zálivu. Teplota vody vypouštěné z JE Leningrad za minulý rok nepřekročila podle Rosatomu požadovaný standard. V některých dnech byl však pozorován mírný nárůst teploty vody v důsledku silného nárazového větru, který nedovolil dostatečné promíchání teplé vody z výpustí s vodou v zálivu.
<figure id="attachment_56646" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-56646" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-512x336.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-768x503.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-725x475.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-800x524.jpg 800w" alt="" width="525" height="344" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné elektrárny umístěné na pobřeží často nemají chladící věže. JE Sendai, Japonsko.</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: První blok JE Leningrad 2 (zdroj: Rosatom)

První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %

Turecký provozovatel přenosové soustavy TEİAŞ a ruská společnost JSC Akkuyu Nuklear podepsaly dohodu o připojení jaderné elektrárny, která je v současnosti ve výstavbě. Smlouva dává základ pro vybudování přenosového vedení od jaderné elektrárny v rozsahu šesti přenosových linek. Elektrárna by v budoucnu měla pokrývat přibližně 10 procent  spotřeby elektřiny v zemi a její zprovoznění se očekává v roce 2023. Turecko by se tak mělo stát další zemí provozující jaderné elektrárny.
Turecký provozovatel přenosové soustavy (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/tso">TSO</a>), společnost <a href="https://www.teias.gov.tr/">TEİAŞ</a>, podepsal <a href="http://www.akkuyu.com/akkuyu-nukleer-ile-teias-arasinda-elektrik-iletim-sistemi-baglanti-anlasmasi-imzalandi/update">smlouvu</a> o připojení první turecké jaderné elektrárny. Smlouva byla podepsána se společností <a href="http://www.akkunpp.com/index.php?lang=en">JSC Akkuyu Nuklear</a>, která je dceřinou společností Rosatomu, ruské státem ovládané společnosti. Po podepsání smlouvy započne proces přípravy připojení budoucí jaderné elektrárny do přenosové sítě.
Dle smlouvy by mělo být od rozvodny u elektrárny postaveno celkem šest nových přenosových linek na napětí 400 kV. Celkem by měla nová vedení dosáhnout  přibližně 1000 km a propojit elektrárnu se šesti rozvodnami, které jsou již dnes součástí turecké přenosové soustavy. Celková délka turecké přenosové soustavy má v současnosti přes 68 tisíc km vedení, 736 rozvoden a transformačních stanic a 12 linek VVN propojujících Turecko s okolními zeměmi.
<blockquote>&#8222;Dohoda garantuje, že v době spuštění jaderné elektrárny bude k dispozici nová infrastruktura pro spolehlivé připojení elektrárny a bezproblémový přenos energie až k zákazníkům. Je třeba sladit veškeré technické parametry, tak aby byly kompatibilní s požadavky, které jsou kladeny na spolehlivý provoz energetické soustavy. Uzavření dohody o připojení lze nepochybně považovat za jednu z klíčových etap při realizaci projektu JE Akkuyu.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>
<h1>První turecká jaderná elektrárna</h1>
Dohoda mezi Tureckem a Ruskem z roku 2010 dává dceřiné společnosti Rosatomu právo vystavět, vlastnit a provozovat <a href="https://oenergetice.cz/clanky/akkuyu">první tureckou</a> jadernou elektrárnu. Ta je v současnosti budována a její první blok by měl být uveden do provozu v roce 2023. Konkrétně při příležitosti sta let od vzniku republiky.
Elektrárna se nachází v jižní části Turecka, v provincii Mersin, a po spuštění by měla dodávat přibližně 10 % elektřiny spotřebovávané v Turecku. Elektrárna má mít celkem čtyři reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vver-1200">VVER-1200</a>.
<figure id="attachment_49271" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-49271" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-800x451.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da.jpg 863w" alt="Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu.</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Díky podpisu smlouvy bude mít Turecko již během pár let ve své přenosové soustavě připojenou první jadernou elektrárnu. Tedy nepřerušovaný zdroj základního zatížení, generující významné množství elektřiny.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>

Elektřina

Turecko připravuje přenosové vedení pro jadernou elektrárnu Akkuyu

První blok ruské jaderné elektrárny Leningrad 2 byl zařazen do projektu zásobování města Sosnovyj Bor teplem. Oznámil to provozovatel jaderné elektrárny, společnost Rosenergoatom. Nový reaktorový blok VVER-1200 nahrazuje výrobu elektřiny a tepla z prvního bloku RBMK-1000 starší elektrárny Leningrad 1, která disponuje celkem čtyřmi reaktorovými bloky.
Do systému dálkového vytápění z JE Leningrad 2 byly jako první připojeny všechny hlavní výrobní a konstrukční firmy nacházející se v průmyslovém parku ve městě Sosnovyj Bor, sdělil Rosenergoatom. Další fází projektu bude rozšíření dodávek tepla pro bytové vytápění.
<h2>Ekonomická úspora a snížení produkce CO2</h2>
Čisté náklady na produkci tepla v jaderné elektrárně Leningrad jsou mnohem nižší než náklady na výrobu tepla v klasických kotelnách na organická paliva, uvádí společnost. Využití tepla z reaktoru navíc nevytváří emise oxidu uhličitého a má menší dopad na životní prostředí.
<figure id="attachment_37807" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-37807" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2-512x342.jpg 512w" alt="Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2</figcaption></figure>
<blockquote>„Energetický blok VVER-1200 plně nahrazuje kapacitu výroby elektřiny a tepla staršího modelu reaktorů RBMK-1000,“ řekl Dmitry Tsygankov, vedoucí strojovny prvního bloku JE Leningrad 2. „Sekundární část Leningradské jaderné elektrárny spolu s kotelnou pro dálkové zásobování teplem zajistí spolehlivé a bezproblémové zásobování města a průmyslové zóny teplem a oproti předchozímu typu nabídne až dvojnásobnou produkci tepla,“ dodal.</blockquote>
<h2>Využití pouze třetiny tepelného výkonu bloku</h2>
Andrej Graf, zástupce vedoucího strojovny prvního bloku JE Leningrad 2 dodává: „Tepelný výkon nových bloků je 3200 MW, nebo 250 Gcal/h, což je dostatek pro zásobování průmyslové zóny ve městě Sosnovyj Bor. Nyní využíváme pouze jednu třetinu tepelného výkonu bloku. Jsme připraveni v budoucnu plně zatížit výměníkovou stanici, prodávat teplo pro centrální vytápění a zásobování horkou vodou pomocí jaderné energie a uspokojit jakoukoliv poptávku.“
<figure id="attachment_58319" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-58319" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP-512x341.jpg 512w" alt="" width="700" height="466" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna reaktoru RBMK JE Leningrad 1</figcaption></figure>
<h2>Čtyři nové bloky VVER-1200 nahradí dosluhující reaktory RBMK</h2>
Současná Leningradská jaderná elektrárna disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000, zatímco nová JE Leningrad 2 bude mít celkem čtyři reaktory VVER-1200.
První blok JE Leningrad 1 byl trvale odstaven 21. prosince 2018 a ostatní tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. První blok JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a stal se tak druhým spuštěným reaktorem VVER-1200 po 6. bloku JE Novovoroněž spuštěném v roce 2016.
Zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru druhého bloku JE Leningrad 2 je plánováno na březen 2020.

Jaderná elektrárna Leningrad 2 spustila dálkové vytápění

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Belarusian-plant-completes-hydraulic-tests">Hydraulické testy primárního okruhu a jeho vybavení pro ověření pevnosti a odolnosti byly dokončeny na prvním bloku nově budované běloruské jaderné elektrárny Astravec</a>. Ruská skupina ASE uvedla, že jde o fázi předkomisionálních testů při tlaku 24,5 MPa a elektrárna ji zvládla snadno a „jen o něco déle než den“.
Další fáze bude zahrnovat testování sekundárního okruhu při tlakové úrovni 11,5 MPa a měly by být dokončeny podle plánu v prvních deseti dnech tohoto měsíce.
ASE dokončila zkušební provoz všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel bloku již v červenci.
<figure id="attachment_75449" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-75449" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Běloruská jaderná elektrárna VVER-1200 Astravec; Zdroj: ASE Group</figcaption></figure>
ASE, inženýrská odnož ruské státní společnosti Rosatom, je generálním designerem a hlavním dodavatelem projektu výstavby první běloruské jaderné elektrárny, kterou staví poblíž města Astravec (Ostrovets) v Hrodenské oblasti.
Podle plánu zde budou vybudovány dva tlakovodní reaktory VVER-1200 s celkovým elektrickým instalovaným výkonem 2340 MW. Spuštění prvního bloku elektrárny je plánováno v tomto roce a druhý blok by měl být připojen k síti v roce 2020.

Na první běloruské jaderné elektrárně Astravec byly dokončeny hydraulické testy

Druhý blok jaderné elektrárny Novovoroněž 2 v jihozápadním Rusku zahájil pilotní provoz a testování na 90 % svého nominálního výkonu. <a href="http://www.rosenergoatom.ru/en/for-journalists/news/32254/">Oznámila to společnost Rosenergoatom</a>, dceřiná společnost ruského jaderného gigantu Rosatom.
Výstavba bloku VVER-1200, který se řadí do generace reaktorů 3+, začala v roce 2009. Na minimální kontrolovaný výkon byl blok vyveden 22. března tohoto roku a 1. května dosáhl blok elektrického výkonu 240 MW.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 5406px;"><img class="size-large" src="http://www.rosenergoatom.ru/upload/iblock/ace/acef45aaaed5174df574ef81c08eb3b2.jpg" width="5406" height="3041" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý blok JE Novovoroněž; Zdroj: Rosenergoatom</figcaption></figure>
Výkon bloku bude nyní postupně zvyšován až na nominální úroveň, které by dle plánu měl dosáhnout koncem tohoto roku, uvedl Rosenergoatom. Až reaktorový blok dosáhne 100 % výkonu, začne 15denní testovací období, které předchází udělení povolení pro komerční provoz.
Samotný pilotní provoz bloku se skládá ze čtyř samostatných fází: provoz na 50% výkonu, provoz na 75% výkonu, provoz na nominálním výkonu spolu s uvedením do provozu a schválením pro provoz. Jakmile budou všechny fáze zkušebního provozu dokončeny, jaderný regulátor Rostechnadzor prověří, zda parametry bloku odpovídají referenčním parametrům pro daný reaktorový design.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Výstavba druhého bloku jaderné elektrárny Novovoroněž 2 začala v červenci 2009 a bude v pořadí již třetím blokem tohoto typu uvedeným v Rusku do provozu. Dalším je sesterský blok č. 1 elektrárny Novovoroněž 2 uvedený do komerčního provozu v únoru 2017 a první blok JE Leningrad 2 spuštěný v říjnu 2018
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom