Obce, kde by mohlo být jaderné úložiště, chtějí do zákona nutnost souhlasu obcí
Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s úložištěm z dílny MPO, který má urychlit přípravu stavby, už projednaly sněmovní výbory. Podle obcí je „jen tvrdou direktivou“. Starostové požadují, aby byla v zákoně formulace: „Souhlasné vyjádření dotčené obce je nezbytnou podmínkou pro určení umístění hlubinného úložiště na jejím území.“. Odmítají tvrzení MPO, že by právo veta obcí znemožnilo uskutečnění veřejného zájmu. Jako příklad uvedli Skandinávii, kde se stát s obcemi dohodl.
Obce úložiště 20 let odmítají, což potvrdila usnesení zastupitelů. „Nynější spěch nemůže být na úkor budoucí bezpečnosti. Záměrem MPO je nenávratně zde uložit vysoce radioaktivní materiály na 100.000 let. Dopady znamenají omezení či zánik některých sídel, ovlivnění vodních zdrojů, změny krajiny, ukládání hlušiny v okolí, zatížení komunikací a další,“ uvedli starostové.
Vnímají podle dopisu realitu války na Ukrajině a její důsledky na dodávky plynu a ropy a chápou nutnost jaderné energetiky. „Ale direktivní postupy a jednání představitelů MPO a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nás drtí, vůbec nebyl a není brán ohled na názor místních samospráv a občanů,“ uvádí dopis.
„Donekonečna opakovaný problém obce versus stát spočívá v jediné věci – potlačení práv obcí, neschopnosti s nimi jakkoliv komunikovat, o kompenzacích ani nemluvě,“ řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).
Obce podle něj nerozporují, že někde úložiště být musí, ale vadí jim, že se s nimi údajně nikdo nebaví a nejezdí k nim.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který nyní řeší Sněmovna, by měl dát podle poslaneckých úprav obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění úložiště. Zákon by měl také MPO výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle zákona.
SÚRAO v červnu představilo občanům v Horažďovicích chystané geologické práce. V únoru požádalo ministerstvo životního prostředí o povolení průzkumu. Ministerstvo v červnu řízení přerušilo a chce žádost doplnit. Po povolení budou geologové hloubit až deset vrtů v každé lokalitě (Březový potok, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína), řekl geolog Marek Vencl ze SÚRAO, která od dubna provádí geologické mapování a biologický screening.
SÚRAO zveřejňuje na webu veškeré technické studie a budou tam i výsledky všech průzkumů a výzkumů, řekl ČTK ředitel správy Lukáš Vondrovic. Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů.
Mohlo by vás zajímat:
Tak nějak mi nedochází PROČ by měla mít obec nutně právo veta ohledně stavby úložiště... je to to nejhlasitější vyzvání každému NIMBYistovi v širokém dalekém okolí: tady máte prostředek!
Zcela určitě je takovéto úložiště miň nebezpečné než třeba taková munička, přitom těch na nšem území několik máme a právo veta tam nikde obec nemá. A to u těch muniček došlo už i ke smtelným nehodám, i v poměrně nedávné době. OPRAVDU někdo skutečně věří tomu že by mohl mít újmu na zdraví či životě z úložiště??
Kolik bylo nově postavených muniček za poslední roky?
Jak víte že se nebudou stavět? Myšleno tedy muniční sklady.
Obce mijí právo mluvit do jakékoli výstavby, která je v jejich katastru a okolí. Není důvod, aby u jaderných úložišť (jakýchkoli) tomu bylo jinak.
Nemají, pokud je to tzv. věcí veřejného zájmu, jako byla např. stavba dálničního obchvatu Plzně, nebo jako je výstavba hlubinného úložiště.
Veřejný zájem je koncept. Nikoli právní norma. Veřejný zájem může být v konfliktu. Například při stavbě onoho dálníčního obchvatu jde veřejný zájem města Plzně proti veřejnému zájmu dotčených obcí. Je potřeba to řešit individuálně a často konflik končí u soudu, pokud se strany medokáží domluvit.
V našem případě stavíme veřejný zájem potřeby jaderného úložiště proti veřejnému zájmu vůle obcí takové úložiště ve své blízkosti strpět. Ergo, obce ve vlastním veřejném zájmu do toho mají co mluvit.
O tom co je veřejný zájem a co není rozhodují soudy a soudy rozhodly v obou případech jasně, že to veřejný zájem je. Naštěstí mají soudy stále rozhodující slovo, a proto obce nemohou zablokovat nic o čem soud rozhodne, že to ve veřjeném zájmu je. Vy s tím můžete nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat.
Tady je poměrně jasné, že jaderné úložiště je státní, nikoliv obecní zájem a proto se to rozhoduje demokraticky na státní úrovni (vláda + parlament). Na úrovni lokálních politiků nemůže zaznít nic jiného než: "to tady nechceme", protože jim to nic dobrého nepřináší a ani nemůže přinášet. Takže je naprosto logické, že žádné právo veta nemají a nemohou mít, protože by ho okamžitě využili a jaderné úložiště bychom nikdy nikde nepostavili. Ale to oni vědí, jen se snaží nahánět si politické body před svými občany...
Dává samozřejmě smysl, aby se obce rozhodování o paramterech úložiště a související infrastruktury účastnili, ale ne za účelem, aby výstavbu sabotovali, ale aby k tomu konstruktivně přistupovaly s cílem udělat to co nejvíce shůdné pro své občany, tím ale jejich role končí.
Tak to jste si spletl společenské zřízení. Výstavbou úložiště dojde k částečnému znehodnocení soukromého majetku obyvatel v okolí. To je de fakto vyvlastnění, které je podle ústavy možné avšak pouze ve veřejném zájmu (ten by tu byl) a za náhradu. A to je ten problém- nikde se zatím nemluví o tom, co dostanou obce a občané za to, že stát způsobí pokles hodnoty jejich majetku.
"Od roku 2015 do roku 2023 bylo proplaceno obcím na potenciálních devíti lokalitách hlubinného úložiště dohromady 203,8 mil. Kč na zákonných příspěvcích."
"- Podání žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry: při prvním podání žádosti obec dostává jednorázový příspěvek 1 mil. Kč. V případě opakování žádostí každá obec má nárok pouze jednou na jednorázový příspěvek.
- Stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry: po stanovení průzkumného území pak každá obec má nárok na každoroční příspěvek 600 tis. Kč a dále za zasažený katastr obce 400 tis. Kč za km2. Příspěvky se vyplácí po dobu platnosti stanoveného průzkumného území.
- Stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry: po stanovení chráněného území má dotčená obec nárok první rok na jednorázový příspěvek 60 mil. Kč a následně každý další rok příspěvek vychází z podobného výpočtu jako u průzkumného území, a to každoroční příspěvek 600 tis. Kč a dále za zasažený katastr obce 600 tis. Kč za km2. Příspěvek za stanovení chráněného území byl v minulosti přiznán (dříve 50 mil. Kč) i u provozovaných podzemních, resp. přípovrchových úložišť Richard u Litoměřic a Bratrství v Jáchymově. Příspěvky se vyplácí po dobu platnosti stanoveného chráněného území.
- Provozování úložiště radioaktivního odpadu: pro obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště, se zákonné příspěvky odvíjí od každoročního příspěvku 4 mil. Kč a následně podle množství uloženého radioaktivního odpadu, tedy 10 tis. Kč za každý m3 uloženého odpadu."
mpo. cz/cz/energetika/nakladani-s-radioaktivnimi-odpady/bilance-zakonnych-prispevku-samospravam-dotcenych-pripravou-hlubinneo-uloziste-a-provozovanych-ulozist-radioaktivniho-odpadu-a-vyhled--273399/
No vidíte, takové krásné peníze a pro obec. To znamená, že zásah do území bude značný a dopad na život obyvatel také. Kdo by jinak nabízel takové velké peníze za nic.
Problém je v tom, že starostové nejsou hloupí. Vědí, že úložiště tam bude dlouhá desetiletí, možná stovky let, ale vláda je jen na pět let a co udělá další vláda a jaké škrty provede, to jim nikdo negarantuje. Takže za dvacet, třicet let budou mít úložiště, žádné peníze a budou se někde domáhat, aby je toho někdo zbavil.
Ne, to neznamená že zásah bude značný, to znamená že kompenzace jsou více než štědré. Což je vidět už na tom, že již bylo vyplaceno 203,8 mil. Kč a zásah do území byl zatím veškerý žádný.
Peníze nejdou ze státního rozpočtu, takže vláda nemá žádný důvod je škrtat.
Mají do toho právo mluvit. Teď nedávno, nějaká obec zamítla výstavbu VtE. To je ovšem také ve veřejném zájmu budovat OZE. Není v tom žádný rozdíl. Chcete jim nařizovat i výstavbu větrných elektráren?
Je v tom podstatný rozdíl, hlubinné úložiště je tzv. věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti, větrná elektrárna není.
Ale obcím nevadí to uložiště jako takové. To o co se bojuje je dostávat za jeho existenci bakšišné po dalších 1000 let. Proto do toho jdou. Tohle není o bezpečnosti ale o výpalném pro ty obce. Dejte jim 10M ročně s valorizací podle inflace a problém přestane existovat.
Nepřestane, jen budou chtít víc. Vyděrače nelze natrvalo uplatit, to nikdy a nikde na světě nefungovalo. Kromě toho skutečně existují lidi, kteří s tím nesouhlasí, iracionálně ale autenticky. Amišové nejezdí autem.
Pokud bych byl občanem dané obce, tak mě rozhodně netrápí jaderný odpad, ale velká stavba.
Stačilo by garantovat, že se vybudují pro účel stavby komunikace tak, aby nebyly zatížené ty současné. Domluví se jak budou ubytováni dělníci(v obci - podpora místní ekonomiky/mimo obec - vyhnutí se problémům se zahraničními dělníky). Pravidelný bakšiš do obecní pokladny.
Pokud by se výše popsané domluvilo a dodržovalo, tak bych po tom sáhl všema deseti:
- moje obec bude mít nastandardní příjmy
- životní prostředí bude v mé obci sledováno snad nejpečlivěji v celé republice
- pracovní příležitosti
- moje obec se "dostane na mapu" .... stát si nedovolí, aby široké okolí bylo pro ostudu
Lepší úložiště použitého paliva než skládka komunálního odpadu nebo dálnice za oknem.
Nevidím důvod, proč by obce neměly rozhodovat o tom, co se bude nebo nebude stavět v jejich katastru a okolí. Stejně, jako mají právo rozhodovat třeba o výstavbě VtE, vodních děl, čističek, spalovaen a skládek. Všechno to spadá do oblasti veřejného zájmu, ale pokud to má být umístěno v nějaké obci ne v okolí, mají právo do toho zasahovat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se