Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky &#8211; Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to dnes uvedla zmíněná platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.
Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.
Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
<blockquote>&#8222;Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,&#8220; řekla ČTK už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.</blockquote>
Platforma dnes uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. &#8222;Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra (průmyslu Karla) Havlíčka (za ANO) kulišárna &#8211; nejprve měla být legislativa, a pak teprve výběr lokalit, který se nyní uskutečňuje v rychlém tempu,&#8220; uvedl dnes starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Jiří Popelka. Na území Jistebnice leží vytipovaná lokalita Magdaléna.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Jaderné elektrárny

Platforma: Zákon o hlubinném úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí

Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku bude od letoška do roku 2022 stát 1,7 miliardy korun. Vyplývá to z plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na další tři roky. Dokument dnes schválila vláda, informoval tiskový odbor kabinetu na internetu. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků. Na začátku ledna kabinet jednání o plánu odložil.
Plánovaná částka zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím v lokalitách. Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Plánované příspěvky obcím v uvažovaných lokalitách se pohybují od 11,3 milionu Kč do 17,7 milionu Kč ročně na lokalitu, v závislosti na velikosti průzkumného území a počtu obcí. Materiál připomíná, že letos bude dokončeno hodnocení devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.
<blockquote>&#8222;Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,&#8220; řekla ČTK už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová.</blockquote>
Platforma proti hlubinnému úložišti v prosinci kritizovala MPO za přípravu zákona o zapojení obcí do výběru lokality úložiště. Resort podle ní neakceptoval téměř žádné připomínky obcí. Podle Filipové však ministerstvo připravilo návrh legislativy i na základě komunikace se starosty.
<blockquote>&#8222;S ohledem na zodpovědnost za vyřešení otázky konce palivového cyklu a zajištění radioaktivního odpadu nelze právo veta, které v připomínkách požadovaly některé obce, zavést. Jde totiž o strategický projekt státu. Zjednodušeně: někde to být musí, podle mezinárodního práva je každý stát zodpovědný za nakládání s vyhořelým jaderným palivem,&#8220; dodala mluvčí.</blockquote>
Aktuální materiál podotýká, že zřejmě bude posunut termín výběru finální lokality, který je nyní stanoven na rok 2025. Odůvodňuje to zpožděním geologicko-průzkumných prací a jejich hodnocení.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Příprava hlubinného úložiště bude do 2022 stát 1,7 miliardy Kč

Nejvyšší správní soud (NSS) se znovu vyslovil pro jednodušší posuzování podmínek geologického průzkumu hlubinných úložišť jaderného odpadu. Vyhověl stížnosti ministerstva životního prostředí a zrušil loňské rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vyhověl žalobě spolku Calla. Spolek se domáhal co nejširšího posouzení dopadů.
V kauze šlo konkrétně o stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora nedaleko Moraveckých Pavlovic na Žďársku. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podobně dlouhodobě prověřuje sedm různých lokalit.
Už loni v řízení o jiné stížnosti NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby SÚRAO získala potřebné prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné a neúměrně přísné požadovat po správních orgánech, aby se zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
„Je tedy pochopitelné, pokud se ‚pravidla hry‘ dle geologického zákona pro průzkum a dobývání nerostů nepoužijí mechanicky, ale naopak ‚jen‘ přiměřeně na zvláštní zásahy do zemské kůry,“ pokračuje rozhodnutí.
NSS také nepřisvědčil městskému soudu, podle něhož mělo ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí předložit „alespoň hrubý plán činností a postupů, základní parametry, vlastnosti, či podmínky fungování“ úložiště.
<blockquote>„Tento požadavek nemá oporu v zákoně. Navíc pomíjí, že žádost o stanovení průzkumného území je podána v nejranější fázi celého procesu (etapa vyhledávání). Bylo by předčasné, aby žadatel (SÚRAO) již v této fázi předkládal informace požadované městským soudem,“ uvedl soudce Tomáš Rychlý.
„Logické pořadí kroků je totiž opačné – po provedení geologického průzkumu v lokalitách vyhodnotí SÚRAO jeho výsledky a teprve pak může stanovit ‚plán činností a postupů‘, parametry úložiště a podobně,“ doplnil soudce.</blockquote>

Správní soud se vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu úložišť jaderného odpadu

Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti dnešního Evropského jaderného fóra (ENEF) v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně. 
 Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. 
<blockquote>
&#8222;Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,&#8220; konstatoval.
</blockquote>
 Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. 
<blockquote>
&#8222;Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání.
Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR. 
 Výběr možné lokality pro hlubinné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu v ČR</a> se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok. 
 Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. 
 Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

ČR a SR by mohly řešit hlubinné jaderné úložiště společně

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Na dnešní tiskové konferenci to řekla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). <a href="https://www.surao.cz/rada" target="_blank" rel="noopener">Rada</a> Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) minulý týden opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst z devíti na čtyři &#8211; chce počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok. Podle Novákové však stále platí původní harmonogram, podle kterého má být finální lokalita, na které se začne stavět, vybrána kolem roku 2025.
&#8222;Zatím jsme neřešili nějaké změny původního harmonogramu,&#8220; uvedla dnes Nováková. &#8222;Co je podstatné, že pro rozhodnutí o zúžení výběru lokalit nyní nepředložilo SÚRAO dostatek relevantních dat,&#8220; dodala.
<blockquote>
&#8222;Všechny dosavadní analýzy, na jejichž základě mělo být radou učiněno rozhodnutí pro zúžení výběru lokalit hlubinného úložiště, zatím vycházejí pouze z archivních dat, povrchových údajů a dalších prací. Zatím nemáme geofyzikální data, ta by měl SÚRAO mít k dispozici až na konci prvního čtvrtletí příštího roku,&#8220; uvedl už dříve náměstek Novákové René Neděla, který radě správy předsedá. Ředitelem SÚRAO je Jiří Slovák.
</blockquote>
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. Mezi zvažované lokality patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.
<figure id="attachment_50636" style="width: 1600px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov.jpg" alt="" width="1600" height="1071" /><figcaption class="wp-caption-text">Úložiště radioaktivního odpadu Bratrství, ležící nad městem Jáchymov na úpatí Krušných hor. Zdroj: SÚRAO</figcaption></figure>
Nováková dále uvedla, že se dnes poprvé na předběžném jednání sešel nový vládní výbor pro jadernou energetiku. Vládním zmocněncem je od února bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Vláda podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) pověřil nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu. Dosud výbor vedl ministr průmyslu. Vláda chce nabídnout místa ve výboru i opozici.
<blockquote>
&#8222;Dnešní zasedání bylo takové předběžné, protože nový vládní výbor bude ustaven až po změně statutu. Změnu statutu budeme chystat na vládu, tuším že za 14 dní,&#8220; uvedla dnes ministryně.
&#8222;Dnes byli na jednání zástupci ČEZ, zástupci kraje a zástupci koalice. Klíčové je, že tam došlo ke shodě, že vidíme cestu, jak najít investiční model stavby,&#8220; dodala.
</blockquote>
Minulý týden Nováková uvedla, že o investičním modelu stavby nového jaderného bloku by mohlo být jasno do dubna. Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je podle ní ale předčasné. Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.

Energetika v ČR

MPO chce předložit zákon o zapojení obcí do výběru lokality pro úložiště

Rozhodnutí o snížení počtu možných míst pro budoucí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>hlubinné úložiště</a> radioaktivního odpadu v ČR se odkládá. Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerová ČTK řekla, že rada úřadu dnes o záležitosti a snížení počtu vytipovaných míst z devíti na čtyři opět nerozhodla. Podle předsedy rady a náměstka ministryně průmyslu Reného Neděly chce rada mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok. 
<blockquote>
&#8222;Všechny dosavadní analýzy, na jejichž základě mělo být radou učiněno rozhodnutí pro zúžení výběru lokalit hlubinného úložiště, zatím vycházejí pouze z archivních dat, povrchových údajů a dalších prací. Zatím nemáme geofyzikální data, ta by měl SÚRAO mít k dispozici až na konci prvního čtvrtletí příštího roku,&#8220; uvedl dnes Neděla.
</blockquote>
 Rada se podle něj shodla na tom, že do konečné dokumentace je třeba výsledky geofyzikálních dat zapracovat. 
<blockquote>
&#8222;Rada SÚRAO ke svému finálnímu stanovisku požaduje zpracovat kompletní harmonogram postupu, včetně zahrnutí výsledků geofyzikálních výzkumů v širším okolí lokalit. To vše zároveň i v návaznosti na přípravu odpovídající legislativy pro zajištění transparentnosti,&#8220; podotkl Neděla.
</blockquote>
 Chtějí zapojit i dotčené obce, dodal. 
 Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. Její mluvčí Martin Schenk bere dnešní rozhodnutí jako potvrzení správnosti postoje platformy. 
<blockquote>
&#8222;Tvrdili jsme to celou dobu, že SÚRAO nemá hodnověrná data pro vyhodnocování lokalit. Potvrdilo se to, co jsme říkali, že není kam spěchat a je potřeba celý proces transparentně nastavit, nějakým způsobem do toho zapojit obce a pak teprve vybírat,&#8220; řekl dnes ČTK.
</blockquote>
 Platforma už dřív uvedla, že výběr je uspěchaný a provedený na základě archivních dat a do pořadí může zasáhnout výsledek geofyzikálního průzkumu, který ještě neskončil. 
<blockquote>
&#8222;Uvidíme, zda bude SÚRAO konat podle toho, co dnes rada prohlásila,&#8220; uzavřel Schenk.
</blockquote>
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Rada návrh na snížení počtu lokalit řešila v půlce prosince, kdy si vyžádala doplnění materiálu správy. Z vyjádření ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka v lednovém občasníku <a target="_blank" href="https://bit.ly/2HOKwhk"> firmy </a> vyplývá, že jednou ze čtyř vybraných lokalit má být zřejmě Kraví hora na Žďársku. 
 Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>.
Finální lokalita má být vybrána v roce 2025. 
 <a target="_blank" href="https://www.surao.cz/rada"> Rada SÚRAO </a> je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Má hlavně dohlížet na hospodárné a účelné vynakládání peněz. Členy jmenuje ministryně průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. 
 Podle Platformy proti hlubinnému úložišti je postup při výběru lokality selháním státní správy. 
<blockquote>
&#8222;Neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále,&#8220; uvedli v dnešní tiskové zprávě.
</blockquote>
 Loni v červenci schválila vláda materiál, který počítal s tím, že MPO navrhne snížení počtu vyhlédnutých míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna 2019. Tento termín se tak splnit nepodaří. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.

Rychlé zprávy

Rozhodnutí o snížení počtu možných míst pro hlubinné úložiště se odkládá

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti žádají ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (za ANO), aby odvolala z funkce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka. Nevěří, že čtyři lokality, na kterých mají pokračovat geologické práce, budou vybrány poctivě, bez manipulace s fakty a že budou respektovány nesouhlasy obcí. Odpůrci to uvedli v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje. 
<blockquote>
&#8222;Odhodlali jsme se k tomuto kroku, protože výběr lokality pro hlubinné úložiště nemůže pokračovat způsobem jako doposud. Tímto ministryni Novákovou vyzýváme, aby vyvodila odpovědnost za neprůhledný a konflikty vyvolávající postup jí podřízené Správy úložišť radioaktivních odpadů,&#8220; uvedl mluvčí platformy Martin Schenk.
</blockquote>
 Odpůrci úložiště řediteli SÚRAO vytýkají zejména to, že výběr čtyř lokalit je podle nich netransparentní a neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky, ve které by obce měly důvěru. Geofyzikální práce provádějí geologové i na pozemcích, jejichž majitelé s tím nesouhlasili, což je podle platformy v rozporu se sliby ředitele Slováka.
<figure id="attachement_21277" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg" alt="Trvalé úložiště radioaktivního odpadu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
SÚRAO podle nich také postupuje nekoncepčně, mrhá prostředky a jedná v rozporu s rozhodnutím soudů. Pro výběr lokalit jsou podle odpůrců používány výsledky geologických prací, jejichž platnost zrušil letos Městský soud v Praze. 
 SÚRAO nyní dokončuje oponenturu k návrhu na snížení počtu lokalit vytipovaných v Česku pro stavbu hlubinného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a> z devíti na čtyři. Výčet lokalit není znám.
Návrh projedná Rada SÚRAO 12. prosince, poté ho předá ministerstvu průmyslu a obchodu, které rozhodne o dalším postupu. Vláda v červenci schválila materiál, podle kterého má MPO předložit návrh na snížení počtu do konce ledna příštího roku. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
Mezi zvažovaných devět lokalit patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku, Kraví Hora na Žďársku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním poblíž <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>. 
 Požadavek na odvolání ředitele SÚRAO vzešel z pondělního shromáždění platformy, která sdružuje 31 obcí a měst a 14 spolků. Jejich cílem je prosazovat takový způsob hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou moci hájit své oprávněné zájmy.

Odpůrci hlubinného úložiště žádají odvolání ředitele SÚRAO

Odpůrci stavby <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a> na Vysočině se zeptají obcí ve zvažovaných lokalitách v kraji, jestli po říjnových komunálních volbách nezměnily postoj k tomuto záměru státu. Samosprávy se na základě volebních výsledků obměnily. Odpůrci úložiště požádají obecní zastupitelstva, aby v nejbližší době přijala usnesení, že nepodporují vznik trvalého hlubinného skladu ani s tím spojené průzkumy. ČTK to dnes řekla Hana Veronika Konvalinková (Zelení) z organizace Bezjaderná Vysočina. 
 Na Vysočině jsou čtyři z devíti území uvažovaných pro úložiště v celém Česku. Proti stavbě úložiště se už dřív lidé v kraji vyjadřovali i v místních referendech, letos úložiště v referendu odmítly Jaroměřice nad Rokytnou a Lipník na Třebíčsku. 
 Zástupci z lokalit na Vysočině se sešli v úterý v Jihlavě. Přijelo 15 lidí, několik dalších se podle Konvalinkové omluvilo, protože silnice byly špatně sjízdné kvůli sněžení. 
<blockquote>
&#8222;Chceme sjednotit hlas Vysočiny,&#8220; řekla k setkání.
</blockquote>
<figure id="attachement_21277" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg" alt="Trvalé úložiště radioaktivního odpadu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by měla v nejbližší době seznam prověřovaných míst zúžit. Vláda v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna příštího roku. 
 Na Vysočině zatím SÚRAO pro úložiště zvažuje lokality Hrádek, Horka, Kraví hora a Na Skalním. Jejich zástupci se podle společného prohlášení v úterý dohodli také na tom, že se budou vzájemně podporovat i v případě, že jejich území ze seznamu zvažovaných míst vypadne.
Podle Konvalinkové už má Vysočina velké jaderné zatížení, protože má na svém území Jadernou elektrárnu <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovany</a> se skladem vyhořelého paliva a v Dolní Rožínce zavřené <a href='http://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr/'>uranové doly</a> a chemickou úpravnu uranové rudy.

Odpůrci úložiště jaderného odpadu na Vysočině chtějí znát názor obcí po volbách

Tuto sobotu budou obce a spolky na osmi vytipovaných lokalitách demonstrovat proti tomu, aby na jejich území bylo úložiště vyhořelého jaderného paliva. Chtějí, aby je stát zapojil do přípravy zákona, který zajistí obcím rovnoprávnější postavení při rozhodování, jak s palivem nakládat. Žádají taky, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) stáhla nové žádosti o stanovení průzkumných území, které chce mít pro všech devět míst. 
 ČTK to řekl Petr Nohava, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Pluhův Žďár. Platforma sdružuje 25 měst a obcí a 12 spolků.
V sobotu uspořádá v rámci Dne proti úložišti pochody, cyklovýlety, běžeckou štafetu, besedy, promítání i koncert. Poprvé se zapojí i obyvatelé nově přidané lokality Na Skalním u Dukovan, naopak u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a> se protesty konat nebudou. 
 Platforma chce, aby stát zveřejnil kritéria výběru, aby SÚRAO zveřejnilo výsledky geologických prací i posouzení vlivů na životní prostředí a stáhlo nové žádosti o stanovení průzkumných území. SÚRAO to odmítá. Platforma kritizuje SÚRAO, že podle ní porušuje sliby a tají informace, což podkopává důvěru lidí i starostů. SÚRAO kritiku odmítá. 
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Mezi potenciální lokality pro úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
Geologický výzkum začal i v okolí elektráren v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> a Temelíně. U Temelína se protesty konat nebudou. 
 SÚRAO chce do konce roku zúžit počet míst na čtyři. Dotčené obce budou pak mít podle Nohavy omezené možnosti obrany proti jadernému odpadu na svém území. 
<blockquote>
&#8222;Lidem není lhostejný osud jejich domovů a jaké dědictví předají dalším generacím. Není možné, aby stát ignoroval hlasy obyvatel dotčených obcí. Úložiště je stavba, která tady s nimi bude navždy,&#8220; uvedl.
</blockquote>
<figure id="attachement_21277" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg" alt="Trvalé úložiště radioaktivního odpadu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Nohava připomněl, že od roku 2012 stát obcím slibuje zákon o zapojení do výběru úložiště. 
<blockquote>
&#8222;Obce se účastní řízení a budou se k tomu vyjadřovat. Ohledně zákona za minulé vlády před volbami jednala expertní komise, ministr jasně řekl, že chce, aby práci dokončila,&#8220; řekl ČTK ředitel SÚRAO Jiří Slovák.
</blockquote>
 Míní, že návrh zákona by mohl být hotový do poloviny roku. 
 SÚRAO zatím podalo pět nových žádostí, na průzkum lokalit Kraví hora, Dukovany, Temelín, Magdalena a Čertovka. Podává je, aby mohlo co nejrychleji pokračovat v práci na definitivních čtyřech lokalitách. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, má vzniknout do roku 2065. Stavba a provoz mají stát asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.

Obce budou na osmi místech protestovat proti jadernému úložišti

Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a> v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne. ČTK to dnes řekl sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens. Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů musí tato instituce zlepšit argumentaci v žádostech. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák dnes ČTK řekl, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může. 
 Jiný senát Městského soudu v Praze zrušil před měsícem rozhodnutí o platnosti průzkumných území v lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině, žaloba týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla. 
<blockquote>
&#8222;Mezi důvody, proč byly žaloby úspěšné, dle soudu patří, že ministerstvo životního prostředí ignorovalo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí, který byl v řadě případů podložen jednoznačnými výsledky místních referend,&#8220; uvedl Sequens.
</blockquote>
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Soud podle něj dále argumentoval, že nebyly alespoň rámcově zváženy vlivy úložiště na životní prostředí, stát měl také řešit efektivitu vynaložených peněz na vyhledání lokality. 
<blockquote>
&#8222;Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí,&#8220; míní Sequens.
</blockquote>
 SÚRAO podle svého ředitele získalo z geologických průzkumů data, která potřebovalo. V nových žádostech chce zlepšit argumentaci. Rozhodnutí soudu bere Slovák jako poučení pro budoucí žádosti, aby se stát vyvaroval některých argumentů nebo použil lepší. 
<blockquote>
&#8222;Pro nás to znamená, abychom se v nových žádostech, které připravujeme a podáváme, vyvarovali nedostatků, které soud shledal. Soud neshledal, že nám nemělo být vydáno to průzkumné území, ale nedostatky v argumentacích, které MŽP použilo,&#8220; řekl Slovák.
</blockquote>
 Mluvčí Platformy Petr Nohava je ale přesvědčen o tom, že geologická data z průzkumných prací získalo SÚRAO nelegálně a nemělo by je použít při porovnání lokalit. To Slovák odmítl. 
<blockquote>
&#8222;Soud, byť žádost žalobců byla, aby pozastavil platnost rozhodnutí, v této žádosti nevyhověl, takže jsme získali data, která jsme potřebovali,&#8220; řekl Slovák.
</blockquote>
<figure id="attachement_7661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-725x481.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> a <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.