Ontario Power Generation (OPG) oficiálně stáhlo svou žádost o povolení k přípravě stavby a stavebního povolení pro hlubinné úložiště pro nízko a středně aktivní odpad v areálu JE Bruce. Ukončilo tím také federální proces environmentálního posouzení úložiště.
<h2>Chybějící podpora místních</h2>
Ke stažení žádosti dochází také kvůli závazku OPG z roku 2013 vůči Saugeen Ojibway Nation (SON), podle kterého nebude OPG pokračovat v procesu výstavby hlubinného úložiště bez podpory místních občanů.
<figure id="attachment_46675" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-46675 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu.jpeg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu.jpeg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu-512x342.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu-768x512.jpeg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu-725x484.jpeg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/3elektrarna-bruce-v-kanade-vyuziva-reaktory-moderovane-tezkou-vodou-typu-candu-800x534.jpeg 800w" alt="Elektrárna Bruce v Kanadě využívá reaktory moderované těžkou vodou typu CANDU (zdroj Canadian Nuclear Association)" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Bruce v Kanadě využívá reaktory moderované těžkou vodou typu CANDU (zdroj Canadian Nuclear Association)</figcaption></figure>
Kanadský ministr životního prostředí a klimatických změn, Jonathan Wilkinson přijal žádost OPG předloženou k 27. květnu o stažení projektu a ukončení posouzení vlivu na životní prostředí, uvedla společnost. Kanadská komise pro jadernou bezpečnost nezávisle na tomto sdělení uvedla, že OPG stáhla svou žádost o licenci k výstavbě úložiště Kincardine v Ontariu.
<h2>Hlubinné úložiště 680 metrů pod povrchem</h2>
Plánované úložiště mělo být vybudováno 680 metrů pod povrchem lokality Bruce a využívalo by se pro skladování nízko a středně aktivních odpadů z jaderných elektráren společnosti OPG. Pickering, Darlington a Bruce momentálně tyto odpady ukládají v zařízení Western Waste Management, které vlastní OPG.
Použité palivo je v Kanadě nutno skladovat samostatně ve speciálních hlubinných úložištích. Proces identifikace jediného preferovaného místa pro vybudování hlubinného úložiště s informovanými a ochotnými hostiteli má provést Kanadská organizace pro nakládání s jaderným odpadem do roku 2023.
<figure id="attachment_50636" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-50636 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov-1024x685.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov-800x536.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/SURAO_jachymov.jpg 1600w" alt="" width="1600" height="1071" /><figcaption class="wp-caption-text">Úložiště radioaktivního odpadu Bratrství, ležící nad městem Jáchymov na úpatí Krušných hor. Zdroj: SÚRAO</figcaption></figure>
Ukončení federálního posouzení vlivu stavby na životní prostředí nebrání v budoucnu uplatnit federální právní předpisy o vlivu na životní prostředí v případě, že by OPG, nebo jiný subjekt projevil zájem tento nebo podobný projekt v oblasti realizovat, sdělil Wilkinson.
<figure id="attachment_50637" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-50637 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema-1024x682.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema-512x341.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema-768x512.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema-725x483.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema-800x533.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Surao_jachymov-schema.png 1478w" alt="" width="1478" height="985" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma úložiště radioaktivního odpadu Bratrství, ležící nad městem Jáchymov na úpatí Krušných hor. Zdroj: SÚRAO</figcaption></figure>
<h2>Spolupráce s občanskými organizacemi</h2>
OPG od roku 2004 spolupracuje se SON, která sdružuje komunitu Chippewas of Nawash Unceded First Nation a the Chippewas of Saugeen First Nation. OPG také pokračuje v jednání s Métis Nation of Ontario a Historic Saugeen Métis o tématu nakládání s odpady v areálu JE Bruce. Společnost již dříve uvedla, že je odhodlána vyvinout alternativní řešení pro bezpečné a trvalé zneškodnění radioaktivního odpadu ze svých jaderných elektráren a jakýkoliv nový proces konzultovat s místním obyvatelstvem a zainteresovanými obcemi.
Autor úvodní grafiky (návrh suchého hlubinného úložiště nízko a středně aktivních odpadů): OPG

Energetika v zahraničí

OPG ukončuje posouzení vlivu na životní prostředí pro hlubinné úložiště

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dnes schválila zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, tak jak ho na začátku června doporučil poradní panel expertů, který byl zřízen z podnětu správy. Stavba tak má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit &#8211; Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Finální slovo o zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři bude mít vláda.
SÚRAO na začátku června uvedlo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. Podle informací ČTK vychází z hodnocení zatím nejvhodněji lokalita Janoch u Temelína.
Dosud se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách, počet možných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Z ankety, kterou ČTK udělala na začátku června po zveřejnění doporučení poradního týmu expertů, vyplývá, že většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik i nadále kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat. Obce z lokalit, které panel do užšího seznamu nezahrnul, rozhodnutí opatrně vítají.
<a target="_blank" href="https://www.surao.cz/o-nas/rada-surao/">Rada SÚRAO</a> je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), členy jmenuje ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.

Energetika v ČR

Rada schválila zúžení počtu lokalit pro úložiště. Rozhodne vláda

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit &#8211; Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), o kterém dnes tento orgán informoval starosty dotčených obcí. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Návrh musí ještě schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. SÚRAO dnes ČTK potvrdilo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu.
<blockquote>&#8222;Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí SÚRAO Martina Bílá.</blockquote>
Právě o devíti lokalitách se dosud uvažovalo, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. Poradní panel expertů SÚRAO dnes schválil hodnotící zprávu podle informací ČTK šesti hlasy ze sedmi, jeden člen se zdržel.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.
Poradní panel expertů vznikl loni z podnětu ředitele SÚRAO Jana Prachaře. Správa tehdy uvedla, že jeho členy jsou za SÚRAO Lukáš Vondrovic, za ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Rosendorf, Petr Špaček z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Pacovský z ČVUT v Praze, Aleš Froňka ze Státního ústavu radiační ochrany, Martin Holý z ministerstva životního prostředí a představitel nominovaný lokalitami &#8211; Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Návrh panelu nyní projedná <a target="_blank" href="https://www.surao.cz/o-nas/rada-surao/">Rada SÚRAO</a>. Ta je poradním orgánem MPO, členy jmenuje ministr průmyslu a obchodu. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš. Konečné slovo bude mít vláda.
<blockquote>&#8222;Stavba hlubinného úložiště je velmi náročnou stavbou, která by v prvopočátku měla mít jasně stanovený plán, kritéria a pravidla a ta by se neměla během krátkého času neustále upravovat a měnit. O výběru vhodné lokality by se nemělo rozhodovat jenom proto, že musí být vybrána do stanoveného data. Příprava tohoto projektu je chaotická, což prohlubuje nedůvěru občanů vůči SÚRAO i vládě,&#8220; uvedla tento týden Pavlína Nováková, starostka obce Cejle z lokality Hrádek.</blockquote>

Jaderné elektrárny

Jaderné úložiště má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku

Místní komunity v nadějných lokalitách nemají právo bránit geologickému průzkumu, který předchází výběru hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nejvyšší správní soud (NSS) se v pořadí třetím rozhodnutím vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu. Verdikt je dostupný na <a target="_blank" href="http://t.ly/ECsy">úřední desce</a>.
Tentokrát NSS vyhověl kasační stížnosti ministerstva životního prostředí, která se týkala stanovení průzkumného území Hrádek na pomezí Jihlavska, a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Už dříve NSS podobně rozhodl o lokalitách Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví Hora na Žďársku.
V novém rozhodnutí NSS uvedl, že místní komunity nemají právo &#8222;utnout již v zárodku&#8220; úvahy o úložišti, které je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti. &#8222;Pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu &#8218;obětovat&#8216;,&#8220; stojí v rozhodnutí.
NSS zdůraznil, že zatím jde pouze o průzkum, který má smysl, pokud už předem není vybudování trvalého úložiště zcela vyloučené. Odpor místní komunity ale takovou překážkou není. &#8222;Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci,&#8220; napsali soudci.
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Česko při budování úložiště zvažuje více lokalit. Už dříve NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) získala prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné požadovat po správních orgánech, aby se už nyní zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
Hodnocení všech devíti lokalit zvažovaných SÚRAO by mělo skončit letos. Vládě pak podá návrh na zúžení výběru na čtyři lokality. Úložiště, v němž budou v hloubce půl kilometru trvale umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Místní komunity se zpravidla k této možnosti staví nesouhlasně.

Soud: Komunity nemají právo bránit průzkumu lokalit pro úložiště

Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska znovu žádají její vyloučení ze seznamu devíti území zvažovaných v Česku pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V dnešním dopise ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) obce připomínají to, že se jejich lokalita nachází v evropském rozvodí. Stát tam také plánuje stavbu nové vodní nádrže. Text dopisu ČTK poskytl právní zástupce obcí Luboš Kliment.
Samosprávy v dopise připomínají dopady sucha i kůrovcové kalamity v lesích na Vysočině. Stát podle nich v lokalitě Hrádek vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty. &#8222;Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu,&#8220; stojí v dopise.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od loňského jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov.
Lokalita u Batelova na Jihlavsku podle dnešních informací také patří mezi 31 území v Česku, které chce ministerstvo zemědělství hájit pro vodní nádrže. V Kraji Vysočina je těchto území celkem sedm. Nádrž Batelov by měla zabírat asi 49 hektarů. 
Obce v dopise ministru Brabcovi uvádějí to, že se přehrada, která by měla sloužit k zásobování pitnou vodou pro Jihlavsko včetně Jihlavy, plánuje na území obcí Rohozná a Dolní Cerekev. Obě tyto obce spadají do lokality Hrádek zvažované pro úložiště. Zástupci samospráv v dopise dále uvedli, že ochranu místních zdrojů vody podporuje širší region se 70.000 obyvateli. Ministra pozvaly obce v dopise na návštěvu.
Hodnocení všech devíti lokalit v Česku zvažovaných Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro úložiště by podle dostupných údajů mělo být dokončeno letos. Vládě pak podá návrh na zúžení jejich počtu. Následně se má rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065.
vst dr

Obce Hrádku znovu žádají vyloučení z míst zvažovaných pro úložiště radioaktivního odpadu

Celostátní Den proti úložišti, kdy chtěly 18. dubna obce a spolky z míst, kde by podle vlády mohlo být hlubinné úložiště jaderných odpadů, je kvůli opatřením proti šíření koronaviru odložený. Důvody k protestům ale trvají, proto se šestý ročník akce uskuteční, až to situace kolem epidemie dovolí. ČTK to dnes za Platformu proti hlubinnému úložišti sdělil Edvard Sequens. Náhradní termín organizátoři zatím neoznámili.
Při Dni proti úložišti pořádají obce a spolky pochody, cyklovýlety, besedy či koncerty. Akcí se účastní tisíce lidí.
Jak uvedl Jiří Popelka, starosta Jistebnice na Táborsku a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, stát nesplnil sliby, že posílí práva obcí při návrhu příslušného zákona. &#8222;Konzultace se starosty dotčených obcí v druhé polovině loňského roku skončila odmítnutím prakticky všech jejich připomínek,&#8220; uvedl Popelka.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. V červnu by měl stát zúžit počet míst na čtyři. Starostové považují tento postup za uspěchaný.
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-800x450.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Každý rok se Dne proti úložišti v lokalitách po celé zemi zúčastnilo několik tisíc lidí. I letos jsme se chystali, ale z pochopitelných důvodů jsme plány změnili. Frustrace obyvatel našich obcí z přístupu ministerstva průmyslu a obchodu i Správy úložišť radioaktivních odpadů však trvá, proto se k přípravě protestu vrátíme, jakmile to situace umožní,&#8220; uvedl Popelka.</blockquote>
Platforma sdružuje 48 členů, 32 obcí a měst a 16 spolků.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Den proti jadernému úložišti je kvůli koronaviru odložený

Bezpečné skladování použitého jaderného paliva, ale také například vodíku či zachyceného CO2. K pokroku ve výzkumu v těchto oblastech by nyní mohla přispět <a href="https://news.uoguelph.ca/2019/12/u-of-g-researchers-perfect-nanoscience-tool-for-studies-of-nuclear-waste-storage/" target="_blank" rel="noopener">nová metoda studování materiálů na nano úrovni</a>. Představili ji vědci z Guelphské univerzity ležící v kanadské provincii Ontario, pro kterou je právě jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie.
Jednou z hlavních výzev, které jaderná energetika globálně čelí, je vypořádání se s použitým jaderným palivem. V současné době se jako nejschůdnější řešení jeví jeho uložení v trvalých úložištích, ve kterých by po dobu desítek tisíc let jeho radioaktivita postupně klesla na hodnoty srovnatelné s přirozenou radioaktivitou uranu.
Bezpečné uložení po takto dlouho dobu nicméně klade extrémní nároky na kvalitu použitých materiálů, které musí zajistit bezpečné uchování použitého paliva a zamezit případným únikům radioaktivních prvků do životního prostředí.
<blockquote>„Jaderná energetika poskytuje čistý zdroj elektrické energie. Nicméně jde zde potřeba se vypořádat s jaderným odpadem z reaktorů, které produkují elektřinu,“ uvedl Khashayar Ghandi, vedoucí studie.</blockquote>
Tým vědců z kanadské Guelphské univerzity pod vedením chemika Khashayara Ghandiho nyní představil novou metodu výzkumu, která jako vůbec první využívá antihmotu ke studiu procesů spojených s dlouhodobým ukládáním radioaktivních odpadů.
Výzkum má podle vědců přispět k návrhu bezpečných podzemních úložišť, která by poskytla možnost pro trvalé uložení radioaktivních odpadů nejen z Ontaria. Bezpečné přepracování či uložení použitého paliva je klíčové pro budoucnost jaderné energetiky, která pokrývá <a href="https://www.powerstream.ca/regulatory-affairs/ontario-electricity-supply-mix.html" target="_blank" rel="noopener">téměř 60 % výroby elektrické energie v provincii</a>.
Pro dlouhodobé uložení použitého paliva se počítá s využitím hlubinných úložišť v geologicky stabilních oblastech, kde stovky metrů skály a hlíny zajistí dostatečné odstínění kontejnerů s odpadem.
<div id="text">
Tým kanadských vědců a studentů se ve spolupráci se svými francouzskými protějšky zaměřil na výzkum chemických vlastností a elektronové struktury materiálů na nano úrovni. Ultra tenké vrstvy hlíny podrobili na urychlovači částic bombardování miony,  nestabilními částicemi se záporným elementárním elektrickým nábojem.
Na základě prvních výsledků měření z urychlovače by tato metoda měla podle vědců poskytnout nové možnosti pro studium vlivu radiace a materiály, které by měly být využity při budování trvalého úložiště.
<blockquote>„Tento systém může být nyní využit spolu s dalšími měřeními pro určení a pomoc při návrhu nejlepšího materiálu pro kontejnery a bariéry pro nakládání s jaderným odpadem,“ dodává Ghandi.</blockquote>
Podle Ghandiho však výzkum ukázal zajímavé vlastnosti jílovité hlíny, která by tak mohla být využita i v jiných průmyslových odvětvích. Jíly mohou být například využity jako katalyzátory pro chemickou přeměnu látek, z čehož by mohly těžit například petrochemické společnosti vyrábějící rozličné produkty z ropy. Jíly by dále mohly být využity pro zachycování skleníkových plynů jako CO2 a jejich následnou přeměnu na jiné sloučeniny. Stejně tak by podle něj mohly v kombinaci s jinými materiály posloužit při výrobě a skladování vodíku.
</div>

Kanadští vědci představili novou metodu výzkumu materiálů pro ukládání jaderného odpadu

Německo nakládá s radioaktivním odpadem a použitým palivem bezpečným a odpovědným způsobem. Tuto skutečnost oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Zaznamenala však i oblasti, ve kterých lze dosáhnout dalších zlepšení.
Tým Integrované revize služeb pro nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem, vyřazováním z provozu a sanace Artemis (<a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/integrated-review-service-for-radioactive-waste-and-spent-fuel-management-decommissioning-and-remediation-artemis">Integrated Review Service for Radioactive Waste and Spent Fuel Management, Decommissioning and Remediation</a>) ukočil svou dvoutýdenní misi v Německu. Mise byla organizována Mezinárodní agenturou pro atomovou energii MAAE (<a href="https://www.iaea.org/">IAEA – International Atomic Energy Agency</a>). Tým se skládal z osmi odborníků z Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Švédska, Velké Británie a USA a čtyř zaměstnanců MAAE.
Mise Artemis poskytují nezávislý znalecký posudek a rady vypracované mezinárodním týmem odborníků svolaným MAAE. Přezkumy jsou založeny na bezpečnostních standardech a technických pokynech MAAE a na mezinárodních osvědčených postupech.
Mise byla vyžádána německou vládou. Za německou stranu se nejvíce angažovalo německé ministerstvo životního prostředí (<a href="https://www.bmu.de/en/">BMU – Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit</a>) . Tým navštívil a diskutoval se zástupci z celé řady federálních a regionálních úřadů a dalších organizací.
Německo plánuje využít misi ke splnění svých povinností vyplývajících ze směrnice Evropské rady. Ta vyžaduje, aby členské státy EU zvaly mezinárodní komise pro zhodnocení svých národních programů pro nakládání s radioaktivním odpadem a použitým jaderným palivem. Součástí mise byl i pozorovatel z Evropské komise.
Tým Artemis uvedl, že Německo má vyspělý právní a regulační rámec pro bezpečnost nakládání s použitým jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Tým zdůraznil profesionalitu a závazek k bezpečnosti všech organizací zapojených do provádění a dohledu nad národním programem pro nakládání s použitým palivem a radioaktivními odpady.
<blockquote>„Německo má důležitý program pro nakládání s radioaktivními odpady a vyřazováním [jaderných elektráren] z provozu. Bylo získáno mnoho ponaučení, které pomohou mezinárodnímu společenství,“ uvedl vedoucí týmu Artemis Patrick Majerus, vedoucí lucemburského odboru radiační ochrany na ministerstvu zdravotnictví.</blockquote>
<h2>Dvě lokality pro uložení radioaktivního odpadu a použitého paliva</h2>
Tým označil za osvědčený postup zapojení nezávislého zprostředkujícího orgánu do procesu výběru místa pro uložení vysoce radioaktivního odpadu (HLW – High-Level Waste). Tímto orgánem je Nationales Begleitgremium. Tým dále poznamenal, že plánované dokončení procesu výběru místa úložiště do roku 2031 představuje významnou výzvu. Německo plánuje toto zařízení postavit, licencovat a začít provozovat přibližně do roku 2050.
Další výzvou je přemístění tisíců barelů převážně nízko radioaktivního odpadu z úložiště Asse II. Odpad musí být odstraněn, protože zařízení, bývalý solný důl, se ukázalo jako nestabilní.
Tým poskytl doporučení a návrhy na další vylepšení, včetně toho, že vláda by měla zavést zlepšený proces sledování pokroku při provádění národního programu. Spolková společnost pro nakládání s radioaktivními odpady (<a href="https://www.bge.de/en/">BGE – Bundesgesellschaft für Endlagerung</a>) by měla zvážit zveřejnění kritérií výběru lokality při hledání místa pro úložiště, kde by se uložil veškerý vysoce radioaktivní odpad.
Toto doporučení bylo konzultováno s Federálním úřadem pro bezpečnost nakládání s jadernými odpady (<a href="https://www.bfe.bund.de/EN/home/home_node.html">BfE – Bundesamt für kerntechnische Entsorgungssicherheit</a>). Ministerstvo životního prostředí by také mělo aktualizovat posouzení nákladů pro celý národní program a zahrnout náklady na odvoz odpadu z dolu Asse II.
<blockquote>„Německo se zavázalo, že bude pracovat na likvidaci radioaktivního odpadu sebereflexní metodou a s vědomím nepřetržitého učení. Proto si vysoce ceníme vstupního a konstruktivního dialogu během mise Artemis. Jejich doporučení a návrhy nám pomáhají udržovat vysokou úroveň bezpečnosti,“ uvedl Philip Borck, vedoucí oddělení projektového řízení ve spolkové společnosti BGE.
„Toto vzájemné hodnocení bylo provedeno týmem se širokou škálou odborných znalostí. Výsledek mise byl pozitivní a zároveň nám poskytl zjištění, která budou dobrým základem pro budoucí zlepšení,“ tvrdí Wolfgang Cloosters, generální ředitel pro jadernou bezpečnost a radiologickou ochranu na BMU.</blockquote>
Závěrečná zpráva o misi Artemis bude vládě poskytnuta zhruba za dva měsíce.
Podle německého národního programu jsou navržena dvě místa pro konečné uložení radioaktivního odpadu. Bývalý důl pro těžbu železné rudy Konrad v Salzgitteru bude sloužit pro uložení nízko a středně radioaktivního odpadu. Pro uložení vysoce radioaktivního odpadu bude sloužit dosud neurčené místo. Program neusiluje o rozšíření úložiště Konrad, takže druhá lokalita bude muset pojmout veškerý materiál vyprodukovaný do roku 2022.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-assesses-German-radioactive-waste-management">World Nuclear News</a>

Německo

MAAE hodnotí německé nákladání s radioaktivními odpady

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Canada-develops-copper-cladding-for-used-fuel-cask">Nuclear Waste Management Organisation (NWMO) v úterý oznámila, že navrhla, vyvinula a vyrobila první systém svého druhu pro opláštění svých kontejnerů na použité palivo (UFC) mědí</a> pomocí procesu elektrolytického pokovování.
Organizace NWM se sídlem v Oakwillu na břehu jezera Ontario uvedla, že měď předejde korozi oceli UFC, které tak mohou být použity pro uskladnění a izolaci kanadského použitého jaderného paliva v dlouhodobých hlubinných úložištích.
<h2>Známá technologie využitá v neobvyklém rozsahu</h2>
NWMO pracovala spolu se svým průmyslovým partnerem na vývoji technologií elektrolytického pokovování. Po ponoření kontejneru na použité jaderné palivo do elektrolytického roztoku na bázi mědi po dobu asi 10 dní, vytvoří měď na kontejneru 4-5 milimetrů silnou vrstvu.
Přestože elektrolytické pokovování je známo již 100 let a podle NWMO je běžně používáno při výrobě měděných mincí (penny), je toto jedno z prvních využití technologie k vytvoření tlustého pláště.
<blockquote>„Nádrž testovacího systému Nanovate je navržena speciálně pro pokovování našich použitých kontejnerů. Mnoho činitelů, jako teplota, chemické složení a povrchová úprava může mít vliv na výsledné vlastnosti. S pečlivým uvážením všech těchto faktorů jsme nakonec dosáhli úspěchu,“ sdělil Derek Wilson, hlavní inženýr NWMO a viceprezident pro správu smluv.</blockquote>
Inovace jsou příležitostí pro NWMO ke sdílení znalostí s organizacemi využívajícími jaderné palivo z jiných zemí jako je Japonsko, Švýcarsko a Velká Británie.
<figure id="attachment_36637" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-36637 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-1024x753.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-725x533.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-800x588.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo.jpg 1572w" alt="Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, zdroj: SÚJB" width="1572" height="1156" /><figcaption class="wp-caption-text">Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, zdroj: SÚJB</figcaption></figure>
<h2>Jedna z mnoha bezpečnostních bariér</h2>
NWMO tvrdí, že měděné opláštění kontejnerů na použité palivo je součástí „systému několikanásobných bariér“ pro zajištění bezpečnosti v geologickém hlubinném úložišti. NWMO realizuje kanadský plán bezpečného dlouhodobého nakládání s použitým jaderným palivem.
Společnosti Ontario Power Generation, NB Power a Hydro-Québec, které v roce 2002 založily NWMO, financují činnost organizace spolu s Atomic Energy of Canada Limited. NWMO funguje jako nezisková organizace a svůj mandát odvozuje z federálního zákona o odpadech z jaderných paliv.
Autor úvodní fotografie: NWMO

Kanada vyvinula měděné opláštění pro kontejnery na použité jaderné palivo

Nejvyšší správní soud (NSS) se znovu vyslovil pro jednodušší posuzování podmínek geologického průzkumu hlubinných úložišť jaderného odpadu. Vyhověl stížnosti ministerstva životního prostředí a zrušil loňské rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vyhověl žalobě spolku Calla. Spolek se domáhal co nejširšího posouzení dopadů.
V kauze šlo konkrétně o stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora nedaleko Moraveckých Pavlovic na Žďársku. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podobně dlouhodobě prověřuje sedm různých lokalit.
Už loni v řízení o jiné stížnosti NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze tomu, aby SÚRAO získala potřebné prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné a neúměrně přísné požadovat po správních orgánech, aby se zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.
NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.
„Je tedy pochopitelné, pokud se ‚pravidla hry‘ dle geologického zákona pro průzkum a dobývání nerostů nepoužijí mechanicky, ale naopak ‚jen‘ přiměřeně na zvláštní zásahy do zemské kůry,“ pokračuje rozhodnutí.
NSS také nepřisvědčil městskému soudu, podle něhož mělo ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí předložit „alespoň hrubý plán činností a postupů, základní parametry, vlastnosti, či podmínky fungování“ úložiště.
<blockquote>„Tento požadavek nemá oporu v zákoně. Navíc pomíjí, že žádost o stanovení průzkumného území je podána v nejranější fázi celého procesu (etapa vyhledávání). Bylo by předčasné, aby žadatel (SÚRAO) již v této fázi předkládal informace požadované městským soudem,“ uvedl soudce Tomáš Rychlý.
„Logické pořadí kroků je totiž opačné – po provedení geologického průzkumu v lokalitách vyhodnotí SÚRAO jeho výsledky a teprve pak může stanovit ‚plán činností a postupů‘, parametry úložiště a podobně,“ doplnil soudce.</blockquote>