Domů
Názory
O čem je seriál Černobyl?
Dekontaminace střechy a odstraňování zbytků grafitu z aktivní zóny v reálu (zdroj Igor Kostin, http://www.chernobylgallery.com)

O čem je seriál Černobyl?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

Šéfredaktorem Deníku Referendum je Jakub Patočka, který je otcem autora zmíněného článku. Ten zaujímá ostře protijaderný postoj a i v řadě jiných oblastí pak striktně svůj osobní postoj vnucuje jako dogma tomuto deníku. Protože se v něm objevují velmi jednostranné články s řadou zatajení faktů v oblasti energetiky, pokusil jsem se zde kdysi publikovat trochu jiný pohled a předkládat ty chybějící skutečnosti. Právě na příkaz pana šéfredaktora mi však bylo sděleno, že nic, co by plně neodpovídalo těm nejdogmatičtějším pohledům organizace Greenpeace, zde nikdy publikováno nebude. Tento postoj, že se zavřou oči před tím, co se jim nelíbí, a zcenzuruje se vše, co neodpovídá jejich ideologickým dogmatům, je přesně to, co se v seriálu Černobyl kritizuje a co bylo i jednou z příčin této havárie.

Nepovažuji za příliš účelné se k panu Patočkovi vyjadřovat, ale v článku mě jmenoval a osobně napadl. Proto bych si přece jen dovolil na článek reagovat. Seriál Černobyl je podle mě velice dobré a zdařilé dílo. Problematice jaderných havárií a událostí v Černobylu a Fukušimě se věnuji řadu let. Takže mi je jasné, že ne všechno je tam přesně tak, jak se událo nebo mohlo stát. Film musí obsahovat zjednodušení, aby byl pro diváka srozumitelný a koukatelný. I když se tedy popáleniny z nemoci z ozáření objevují až po řadě hodin, ve filmu vznikají okamžitě. Řada dějů musí být zkrácena, zjednodušena, hodně podrobností musí být vynecháno. Skutky řady lidí musí být shrnuty do jedné osobnosti, se kterou se pak divák může sblížit. Na druhé straně jedním z nejsilnějších momentů filmu je podle mě doba devadesáti sekund, na kterou jsou vyslány skupinky vojáků, kteří jsou označováni jako bioroboti, na střechu, kde odklízejí úlomky grafitu z aktivní zóny reaktoru. Ta trvá přesně zmíněných devadesát sekund.

Podobná situace zobrazená v seriálu Černobyl (zdroj HBO).
Podobná situace zobrazená v seriálu Černobyl (zdroj HBO).

Dalším zdrojem nepřesností jsou rozporné informace, které se dají dohledat nejen na internetu. Příkladem jsou tři zaměstnanci elektrárny, označování běžně jako potápěči, kteří se brodily v suterénu radioaktivní vodou. Jejich úkolem bylo otevřít ventily a umožnit odtok vody, která se nahromadila pod reaktorem. V případě, že by se sem protavilo korium vzniklé roztavením aktivní zóny, hrozil další parní výbuch a další zvýšení emisí radioaktivních látek. Na konci pátého dílu se vysvětluje, že se dlouho mělo za to, že tito skuteční hrdinové brzy po havárii zemřeli. O takovém jejich konci je i velké množství zdrojů na internetu. Přesto ve skutečnosti žili dlouho po těchto událostech a dva by měli být naživu i v současnosti. I já jsem se ve své přednášce o havárii v Černobylu a o současné situaci v těchto místech, kterou jsem měl před třemi lety pro Pátečníky, přiklonil k nesprávné verzi.

Osobně si myslím, že dané nepřesnosti nijak nesnižují kvalitu série. Každému opravdu velmi doporučuji se na toto filmové zobrazení havárie v Černobylu podívat. Podle mě jsou hlavně v pátém dílu velmi dobře a srozumitelně vysvětleny technické i společenské příčiny havárie. I zde lze vytknout některé nepřesnosti, ale ty lze v případě zájmu korigovat prostudováním dalších informačních zdrojů. Je velmi zajímavé si přečíst, co říká o poselství filmové série její autor. Jeho další názory lze najít i v jiných vystoupení. Za hlavní sdělení považuje poukázání na neblahý vliv toho, že budeme z různých důvodů zavírat oči před skutečnostmi, protože se nám nehodí. A dokonce je zatajovat, cenzurovat a diskuzi o nich potlačovat. Že to není otázka jen bývalého Sovětského svazu, dokumentuje právě autor na tom, že ve stejném roce jako Černobyl došlo i k havárii raketoplánu Challenger. A i zde se na havárii se smrtelnými následky značně podílelo i zavírání očí před indiciemi upozorňujícími na možné problémy.

Toto sdělení televizní série i samotné černobylské havárie ovšem pánové Patočkové absolutně nechápou a nepřijímají. Oni zavírání očí před skutečnostmi, které se jim nehodí do jejich ideologického pohledu, považují za něco přirozeného. Cenzuru informací a zákaz jejich publikace či prezentace tam, kde toho mohou dosáhnout, za něco užitečného a velmi pozitivního.

Jaderné technologie mají svá negativa a rizika, stejně jako ostatní energetické zdroje. Je důležité, aby se o nich vědělo a analyzovaly se. I proto je velmi užitečné, že se natočil seriál o Černobylu a vyvolal takový zájem. I kvůli tomu mám přednášky a články o těchto tématech a otevřeně o nich diskutuji. Naopak Jakub a Josef Patočkové rizika a problematické aspekty jiných zdrojů nejen nechtějí diskutovat, ale dokonce diskuzi v místech, kde toho dokáží dosáhnout, zakazují a informace cenzurují.

Názory na vhodnou energetickou koncepci a možnosti, které máme pro přechod k nízkoemisní energetice, se mohou lišit. Mohu mít chybné informace a mohu se mýlit já. Jako jsem mýlil v případě třech „potápěčů“ v Černobylu. Mohou se mýlit jiní. Ovšem mělo by být přirozené fakta o problémech předkládat, srovnávat je a diskutovat. Aby každý mohl nad nimi přemýšlet a utvořit si svůj názor.

Ani velká část solární energie nedodávají malé decentralizované zdroje. Německá fotovoltaická elektrárna Krughütte s výkonem 29,1 MW (zdroj Parabel GmbH).
Ani velkou část solární energie nedodávají malé decentralizované zdroje. Německá fotovoltaická elektrárna Krughütte s výkonem 29,1 MW (zdroj Parabel GmbH).

Josef a Jakub Patočkové propagují německou cestu náhrady jaderných a uhelných zdrojů zdroji plynovými, vodními, biomasou, fotovoltaikou a větrnými turbínami. Podívejme se, s jakými riziky, o kterých se v Deníku Referendum psát nesmí, jsou spojeny tyto zdroje.

Německo intenzivně pracuje na realizaci plynovodu Nord Stream 2, velkou část elektřiny z jádra u něj nahradí plyn. Tuto náhradu propagují zelení aktivisté i u nás. V současné době si připomínáme třicáté výročí takzvané Ufa katastrofy, nebo také výbuchu plynového jezera smrti. K tomu došlo v Sovětském svazu tři roky po Černobylu. Asi 50 km od největšího baškirského města Ufa se trhlinou v plynovodu rozlila obrovská kaluž plynu do širokého okolí. Jeho potrubí mělo původně sloužit pro přepravu ropy a nevydrželo tlak, který je potřeba pro přepravu zkapalněného plynu. Nešťastnou náhodou se na trati transsibiřské magistrály, jejíž násep byl zhruba kilometr od potrubí, potkaly v nevhodnou dobu dva dlouhé osobní vlaky, které se skládaly z 38 vagónů a zajišťovaly dopravu mezi Novosibirskem a letoviskem Adler. Bylo v nich 1284 cestujících včetně 383 dětí. Při míjení začaly brzdit a došlo k zapálení plynového jezera. Síla exploze byla srovnatelná s největšími bombami. Celkově zahynulo 575 lidí a více než 800 bylo zraněno. Šlo o nejhorší železniční katastrofu v Evropě od konce první světové války. Velká řada dalších havárie plynovodů nebo explozí plynů, i když ne s tak katastrofálními následky, by se dala vyjmenovat. Relativně běžné jsou i výbuchy nebo jiné havárie spojené s produkcí bioplynu (viz například zde).

Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia).
Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia).

I havárie přehrad s velkými počty obětí nejsou tak výjimečnou událostí a počet obětí může přesahovat tisíc. A nemusí jít o tu největší katastrofu, která je spojena s protržením kaskády přehrad v Číně. Při protržení přehrady Fujinuma, které iniciovala stejná přírodní katastrofa jako havárii ve Fukušimě, tak například zahynulo více lidí než při havárii elektrárny.

České zelené aktivistické organizace propagují jako nejdůležitější zdroj náhrady uhlí a jádra biomasu. Ovšem zvýšení produkce bioplynu a masivní náhrada uhlí biomasou při výrobě elektřiny vedou k intenzifikaci zemědělství a dovozu dřevní hmoty ve velkém na obrovské vzdálenosti. Ovšem z environmentálního hlediska by se měla krajina před intenzivním zemědělstvím a les před masivní těžbou spíše chránit.

Přechod k intenzivnímu využití větrné elektřiny nevede v Německu k decentralizaci výroby elektřiny, ale naopak k její ještě větší centralizaci a přepravě na daleko větší vzdálenosti. Nejen na prosazení potřebných vedení vysokého napětí je potřeba ekvivalentní centrální moc. Na pevnině už začíná být hustota a velikost větrných turbín v příhodných místech tak velká, že začíná lidem velmi vadit a velmi těžko se prosazuje. Stejně tak hlavní nárůst výkonu solárních panelů je v Německu nyní ve velkých farmách pokrývajících velké plochy i zemědělských půd.

I přes obrovské úsilí a náklady, které do své Energiewende Německo vložilo, ve snižování emisí dramaticky selhává oproti zemím, které si vybraly cestu mixu jádra a obnovitelných zdrojů. I v dobách nejhorších z hlediska emisí pro Francii a nejlepších pro Německo má Francie násobně menší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny.

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).
Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).

To je jen pár z faktů, které se nesmí na stránkách Deníku Referendum objevit. Jak jsem psal, každý ze zdrojů energie má svá pozitiva a negativa. A má svá rizika. Jedině, když o nich budeme vědět, budeme je analyzovat a diskutovat, tak můžeme tato rizika zmírnit. To je důvod, proč by se neměla fakta cenzurovat a neměly by se před nimi zavírat oči. Také proto je třeba diskutuji v už zmíněné přednášce o Černobylupřednášce o Fukušimě pro Pátečníky.

Pan Josef Patočka mi ve svém článku vyčítá, že píši o úspěchu Číny v oblasti jaderné energetiky: „Český jaderný fyzik Vladimír Wagner publikoval nedávno na serveru oEnergetice.cz téměř oslavný článek s titulkem „Konečně se alespoň v Číně budují jaderné reaktory bez zpoždění“. Přestože si k tomu vybral příhodně zrovna třicáté výročí masakru protestujících na náměstí Nebeského míru, otázku, proč je to právě jedna z nejnesvobodnějších zemí na světě, kde se jeho zamilované technologii daří nejlépe, si nepoložil.“ To, že vidím, že Čína je úspěšná v řadě oblastí, nejen při budování jaderných zdrojů, opravdu neznamená, že bych souhlasil s nedemokratickými postupy jejího vedení. Pokud nebudu vidět vlivem ideologického prizmatu úspěchy svého ideologického soupeře a nedokážu se z nich poučit, tak se mohu dostat do opravdu velkých problémů. Do ještě větších se dostanu, pokud si budu zastírat problémy u sebe a nedokážu se z nich poučit. A přesně takovým svým myšlením a pohledem připomínají pánové Patočkové sovětské aparátčíky, které ve svém díle popisuje autor série Černobyl. Pokud by mohli zavádět cenzuru a jednostranný pohled podle svých představ nejen v Deníku Referendum, zákonitě by to vedlo k tragickým koncům. Přesně na to se snaží Craig Mazin upozornit.

Úvodní fotografie: Dekontaminace střechy a odstraňování zbytků grafitu z aktivní zóny v reálu (zdroj Igor Kostin, http://www.chernobylgallery.com)

Štítky:Názor
seznam

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Petr Poruban
10. červen 2019, 17:55

Díky pane Wágnere.

Obdivuji, s jakým nasazením bojujete s větrnými mlýny iracionality ve společnosti.

Petr Závodský
11. červen 2019, 10:10

Podepisuji....

Milan Vaněček
10. červen 2019, 19:46

Je to tak, jak sám říkáte, cituji:

Do ještě větších //potíží// se dostanu, pokud si budu zastírat problémy u sebe a nedokážu se z nich poučit.

To by měli tesat do žuly pro všechny "jaderníky".

Carlos
10. červen 2019, 21:50

Pane Wagnere,

musím říct, že jste mne zklamal, nevím jestli je článek k seriálu, nebo Vám jenom seriál posloužil k tomu abyste si to vyříkal s pány Patočky.

Teď k vašim bodům.

S tím potrubím v Rusku to mohlo být všelijaké, zejména pokud vezmete v úvahu že k podobné události došlo už dříve, ale už samotné změny na tom potrubí by byly asi dost na to aby to prásklo.

Pokud dojde k explozi na menší výrobně plynu, jedná se jednu událost v čase na jednom místě, která trvá velmi krátkou dobu, dokud se plyn nespálí, rozhodně se nebude jednat o událost, která ovlivní okolí na desítky let. Jo kdyby vybuchl plynojem v Dolní Oblasti, tak je to něco jiného, ale i tak to bude oblast nesrovnatelně menší s oblastí evakuovanou po případné závažné havárii JE.

Bude-li udržován podíl nízkoemisních zdrojů v Německu na úrovni asi 45 % (a to roste ekonomika), tak k náhradě jaderná produkce plynem nedojde. V roce 2015 měly OZE asi 31%, JE o dva roky později 13% (budu-li uvažovat že se žádná neodstavila), pak k žádné velké náhradě plynem docházet nebude.

Stejně tak to co v Německu mají z hlediska emisí CO2 plně odpovídá jakékoliv jiné zemi kdy by byl podíl nízkoemisních zdrojů kolem 45%. Stejně jako Vy operujete s Francií, mohl bych operovat s Norskem, nebo jinou zemí s vysokým podílem OZE.

Ano, Německo má v současnosti problém se dvěma věcmi, jednak se jim koncentrovaly OZE na severu (Ptejme se proč. Nehrají v tom roli velmi rozdílné zákony na severu a na jihu Německa?), jednak s tím že nejsou v tento moment schopni elektřinu efektivně přepravit a využít. To má ale několik podřešení. Jednak posílení napojení na NORDEL, jedna odstranění nesmyslných poplatků pro existující PVE a pak podpořit rozvoj další akumulace a pak posílení spojení na jih, do Rakouska a Švýcarska.

Ta FVE, kterou ukazujete, postavili ně nějaké staré výsypce, takže škoda tak nějak žádná. Ale v zásadě ani velké FVE o výkonu kolem 100MW nepředstavují nějaké extra problémy pro krajinu. Takto velké je celkem běžné pole na Moravě mapy. cz/s/3txOv kilometr čtvereční odpovídá asi 100MW. Pokud bychom uvažovali tu nejméně výhodnou variant akumulace - přes umělá paliva - tak bude potřeba pro spotřebu ČR asi 2100km^2 plochy, tedy 2.6% plochy, řepka se dnes pěstuje asi na 3.5% plochy, takže i pokud by FVE měly zajistit všechnu elektřinu v ČR, tak s plochou nemáme nejmenší problém.

Vladimir Wagner
10. červen 2019, 22:16

Pane Carlosi, Vy jste zde zklamal ještě více. V podstatě skončit na odkazování k Norsku jako příkladu pro nízkoemisní mix pro další státy je opravdu dobrý. Ještě byste mohl použít Island. To ostatní je většinou v podobném stylu. Fakt dobré.

Martin Hajek
11. červen 2019, 08:59

Carlosi, pan Wágner se pouze snažil naznačit, že není žádný energetický zdroj, který by byl bez problémů. Každý má svoje plusy a minusy, to je vše. Přijde mi to celkem pochopitelné. Možná bych ještě doplnil Váš blábol o tom, že na severu Německa jsou jiné zákony ohledně větrníků, to je dost legrační, ono tam prostě hlavně fouká. Ale už to, že se budou budovat ta HVDC vedení sever jih v Německu je obrovský zásah do životního prostředí. V poslední době se začínají i v Německu ozývat hlasy, že vypínat jaderné elektrárny na jihu Německa je úplná pitomost. Tak uvidíme, jestli zvítězí rozum nebo ideologie.

Milan Vaněček
11. červen 2019, 09:14

Ano, pane Hájek, každý zdroj energie má své "problémy". Ale jsou problémy a PROBLÉMY. Bagatelizací těch JADERNÝCH dělá pan Wagner medvědí službu jádru (což mě vůbec nevadí). Ať dál pokračuje ...

Emil
11. červen 2019, 09:27

A tu bagatelizaci vidíte konkrétně kde?

Carlos
10. červen 2019, 23:02

Pane Wagnere,

psal jsem že bych mohl jít stejnou cestou, nicméně když to tedy vezmeme do důsledku, tak použitím PVE můžete výrazně navýšit potenciál k využití vodní energie v dané zemi a přestože nemusíte dosáhnout tak obrovských akumulačních hodnot (Norsko má akumulaci v hodnotě asi 85TWh, z čehož se využívá asi polovina), aby se to promítlo o bilance a následně do emisí CO2. Pak samozřejmě je třeba mít ten zdroj, kterým to načerpáte, ale to už je ten menší problém. I s podstatně menší kapacitou, řekněme 60GWh, by třeba v ČR bylo možné dosáhnout navýšení podílu OZE o dalších 8.5%, to by bylo realizovatelné v rámci tří až čtyř zde často diskutovaných PVE.

Ivan Novák
11. červen 2019, 10:06

Praktický výsledek: letošní regasifikace LNG v EU meziročně vzrostla o 26% (Platts 10.6.2019). A to ještě Němci mají žádný terminál a neexistuje NS2. Dlouhodobých nesubvencovaných investic je málo, ať takových, nebo makových, protože prostředí je předvídatelné asi jako americká němá groteska.

Vladimir Wagner
11. červen 2019, 10:05

Dovolím si jako dokonalou tečku za článkem dát odkaz na článek pana Jakuba Patočky, který je reakcí na tento můj článek. Ukazuje na to, jak si někteří představují diskuzi nejen o energetice. A i na nebezpečnost takového pohledu a přístupu ukazuje seriál Černobyl. Myslím, že opravdu nepotřebuje žádný komentář: http://denikreferendum.cz/clanek/29717-jadro-ceske-verejne-debaty

Milan Vaněček
11. červen 2019, 12:25

Jo toho Patočku si určitě přečtěte, má tam pěkné grafy ze solidních zdrojů, neříká nic nového, na západ od našich hranic tu realitu všichni znají. Překvapilo mě jak korektně je to napsáno. Jen ty kecy o politice od pana Patočky ignorujte.

Je třeba odlišit vědeckou, technickou a ekonomickou realitu, krásně na grafech ilustrovanou, od politických aktivistických kydů z jakékoliv strany.

Antonín Mikeš
11. červen 2019, 12:58

Myslíte graf který je pro období 2010-2016 a 2017-2040, tedy vaše oblíbená "budoucí realita" ve kterém je OZE schválně spojeno do jednoho sloupce, a tepelné elektrárny rozděleny, aby bylo vidět jak OZE poráží jednotlivé typy tepelných zdrojů elektřiny? (krom toho je graf vložen v dost špatné kvalitě)

Jediná tvrdá data jsou tam za 2010-2016, kde vede uhlí, které na hlavu poráží všechny OZE a druhý plyn.

Vladimir Wagner
11. červen 2019, 18:37

Ano, grafy jsou vypovídající. Stačí se podívat na graf primární spotřeby energie. Pan Patočka správně zdůrazňuje, že na elektřinu se spotřebuje jen menší část. a jádro dodá jen zlomek těchto potřeb. Jen už nedodá, že vítr a fotovoltaika také produkují pouze elektřinu a že jí v současné době dodají jen zlomek toho, co dodá jádro. Takže, pokud by měly fosilní zdroje nahradit tyto zdroje, tak je to ještě méně představitelné, než v případě, kdy se využije i jádro.

Carlos
11. červen 2019, 19:09

Myslím že je pořád mnohem reálnější dosáhnout situace s velkým nasazením OZE, než že by se vrátila jaderná horečka z 50.-70. Dostupnost prostředků pro OZE vs. JE je někde úplně jinde.

Otázka teď je jak nastavit legislativu atd. která teď poněkud zvýhodňuje velké zdroje.

Na druhou stranu pokud vezmu do úvahy že FVE ve Španělsku může vyrobit asi 1.5x více elektřiny než v Německu, že cena v Německu spíš kopíruje cenu silové elektřiny a případnou rezervu na odpojování. tak bychom mohli být na nějakých 29€/MWh na jihu Evropy. To už je velmi pěkné a snadno může konkurovat plynu v tepelných aplikacích, byť v omezeném čase. Je to také velmi zajímavá cena pro akumulaci v PVE a může být zajímavé pro přimíchávání vodíku do plynofikace.

Jan Veselý
11. červen 2019, 19:48

Ne, to jen ukazuje jak jsou vaše snahy zoufalé. Vítr a fotovoltaika přidaly loni ~150-160 GW nových zdrojů, letos minimálně stejně. Ve fotovoltaickém průmyslu už teď řeší jak to udělat, aby byli schopni kolem roku 2030 dodávat okolo 1 TW/rok. Zvládl by něco takového jaderný průmysl?

Atomovky se praktický nestaví, protože (v tom měl Patočka pravdu) jsou moc DRAHÉ, moc pomalé na výstavbu. V ČR se už 10 let mluví a dalších 10 let mluvit bude o nových jaderných blocích, dříve není naděje, že by něco stálo. To je 20 let promrhaného času, bratru 300 milionů tun CO2 v ovzduší, o skutečných polutantech nemluvě.

A už dávno byste měl vědět, že primární energie je pěkně zavádějící metrika, protože jsou v ní zahrnuty i ztráty, všechna ta energie, která se nestane energetickou službou. U ropy se službou stane cca 1/6 - 1/7, u uhlí a uranu cca 1/3. Vrtule a panely vyrábějí službu (elektřinu) přímo.

Emil
11. červen 2019, 22:42

To je opravdu překvapení, že když se objeví nová technologie, tak z nuly roste mnohem rychleji než ty zavedené, které mají ten počáteční růst už za sebou. Žádný strom ale neroste do nebe, a to zjevně platí i pro fotovoltaiku, kde se tempo růstu loni zastavilo pod hranicí 100 GW, takže snít teď o 1 TW ročně za 10 let je asi tak na stejné úrovni jako dříve "jaderný reaktor do každé rodiny".

Pořád lepší když se nestaví nic, než když staví s takovým "rozmyslem" jako někde.

A už dávno byste měl vědět, že srovnávat GW fotovoltaiky s GW ... vlastně čehokoliv jiného je pěkně zavádějící...

Milan Vaněček
11. červen 2019, 19:54

Pane kolego Wagnere, je to, cituji Vás: " pokud by měly fosilní zdroje nahradit tyto zdroje, tak je to ještě méně představitelné, než v případě, kdy se využije i jádro", platné jen pro Vás a pár jaderných aktivistů. Podívejte se na obr 1 u Patočky (dynamika stavby JE) a srovnejte to s dynamikou nárustu OZE.

Snad pochopíte, jaká je reálná situace ve světě. Investice do JE v současnosti jsou (pukud nemáte i vojenské ambice jako Čína i další) jen vyhozené peníze, které musí chybět někde jinde.

Loudil
11. červen 2019, 10:14

Souhlasím s článkem "oslavným ???" p. Wagnera k úspěchům jádra v Číně. Je přeci třeba vědět, že tam reaktor EPR-1750 postavili za 9 let zatímco v Evropě to bude - 15 let /Finsko/. Tady to není vůbec o nějaké ideologii a politice ,ale o technice, pracovních postupech, umění organizovat pracovní týmy, hledat inovace...atd. Nedávno jsem se díval na to, jak v Číně vyměnili dosluhující most , velmi frekventovaný dopravou, ve velkém městě. Vedle dosluhujícího starého mostu postavili koleje a na nich postupně postavili nový díl mostu, který bude nutno vyměnit. Poté starý most uzavřeli jen na 24 hodin !!! , ráno naběhla demoliční skupina a přes den stihli starý most demontovat , k večeru nasunuli po kolejích do prázdného místa most nový , přes noc dokončili betonáže a nad ránem se pokládal asfaltový koberec. Uzávěra trvala 24 hodin , s východem slunce už jezdily tisíce aut po zcela novém mostě. Tady je směšné křičet : "No jo totalita ! Tam se to organizuje , když můžou zavelet ! Lidí mají dost ! apod. Bohužel takto u nás uvažuje stále hodně lidí. Nechtějí vidět to , že my zaostáváme , že nám v mnoha věcech ujíždí vlak. U nás z důvodů opravy uzavřeme 10 km dálnice , dělají se kolony, řidiči se pak vztekají, když tam vidí přes den 10 pracovníků svačit a opírat se o lopaty. Prý ale mají být klidní, my naše dálnice a mosty opravujeme "demokraticky", být to "totalitárně" tak je to 5 krát rychlejší ,ale to přeci nechceme ?! V létě 1936 běžela olympiáda v nacistickém Německu. Právě z ní běžely v Berlíně první televizní přenosy na světě .Mělo se také říci : "Fuj ! Totalita ! a více nás to nemělo zajímat ? Když dosáhli světového prvenství v totalitním režimu ?

Milan Vaněček
11. červen 2019, 11:56

Pane Loudil, tohle v Praze dokázali naši předkové (rok 1901) za 2 dny, vyměnit starý železniční most přes Vltavu Na výtoni za nový, který tam stojí dodnes. My dokázali akorát zanedbat údržbu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se