Německé aukce pro větrné elektrárny drhnou, chybí projekty a ceny se stále drží vysoko u maxima
Zavedení systému aukcí pro rozvoj větrných elektráren mělo Německu přinést pokles nákladů na jejich výstavbu. Po silném roce 2017, kdy ceny výrazně klesly, se situace v loňském roce otočila a soutěžené ceny během několika posledních kol prudce vzrostly a nyní se drží těsně u horní hranice stanovené německým síťovým regulátorem.
Na začátku měsíce v Německu proběhlo druhé letošní kolo pro výstavbu větrných elektráren na pevnině, ve kterém německým síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 650 MW výkonu. Po prvním letošním kole, ve kterém dosáhl objem přihlášených projektů pouze 70 % objemu aukce, přišel ještě vyšší propad – do aukce byly podány nabídky na projekty o výkonu pouhých 295 MW, druhé kolo se tedy nenaplnilo ani z poloviny.
Jelikož nebyl ani zdaleka naplněn objem aukce, všechny projekty mohly teoreticky uspět a zajistit si tak garanci požadované ceny. Německý regulátor přesto musel z 41 nabídek 6 projektů vyřadit, protože do termínu konání aukce jejich developeři nezískali potřebná povolení. Nedostatek přípustných projektů je hlavní slabinou posledních kol aukcí.
V květnovém kole tak nakonec uspělo všech 35 přípustných projektů o celkovém výkonu 270 MW. Nabízené ceny se pohybovaly od 54 EUR/MWh do stanového maxima 62 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 61,3 EUR/MWh. Většina z těchto projektů má být realizována tradičně na severu Německa ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Braniborsko, jih země byl zastoupen pouhým jediným projektem v Bavorsku.
Po rychlém propadu ceny strmě vzrostly
V roce 2017, kdy aukce v Německu odstartovaly, se během dvou kol podařilo snížit průměrnou vysoutěženou cenu z 57,1 EUR/MWh na 38 EUR/MWh. Velký podíl na snížení ceny měly komunitní projekty, kdy jejich developeři nemuseli mít pro účast v aukci zajištěná stavební povolení. Nyní není vůbec jisté, zda budou všechny tyto projekty realizovány.
Jelikož komunitní projekty, za kterými se zřejmě často skrývali velcí developeři, aby si tak pro své projekty zajistili výhodnější podmínky, aukce zcela ovládly, došlo od loňského roku ke změně pravidel, kdy všechny projekty musí mít pro účast v aukci zajištěno stavební povolení. K tomuto kroku Německo přistoupilo z obav, že k výstavbě elektráren bez povolení nemusí vůbec dojít.
Nová pravidla se tak výrazně podepsala na výsledcích následujících kol, kdy v loňském roce průměrná vysoutěžená cena již během prvních dvou kol vzrostla o 50 % a ve třetím kole se již dostala nad 60 EUR/MWh, tedy vyšší hodnoty než v případě historicky první aukce. Od té doby se soutěžené ceny drží v těsné blízkosti horního maxima, které pro jednotlivé aukce stanovuje německý regulátor.
V letošním roce se situace ještě zhoršila, jelikož chybí dostatek projektů a jednotlivé aukce se ani nedaří naplnit. Aukce tak v letošním roce neplní svou funkci, jelikož k žádné soutěži v podstatě nedochází a veškeré přípustné projekty zatím obdržely podporu v požadované výši.
Letos v Německu rovněž významně zpomalila i samotná výstavba nových větrných elektráren, kdy během prvních třech měsíců bylo na pevnině zprovozněno pouze 41 nových větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 134 MW. Z historického pohledu se jedná o nejhorší výsledek od roku 2000, kdy Německo fakticky s výstavbou obnovitelných zdrojů započalo.
Mohlo by vás zajímat:
Na tom je krásně vidět jak stanovená pravidla (regulace) určují cenu a rychlost výstavby. Ale Němci určitě na to zareagují nějakou úpravou pravidel. Jinak technický pokrok u VtE pokračuje, ale zdaleka není tak rychlý a výrazný jako je tomu u fotovoltaiky, která je ještě daleko od svých fyzikálních a technologických hranic.
A jakou asi úpravu pravidel, byste si, pane Vaněčku představoval? Vyvlastnění pozemků pro větrné elektrárny státem a automatické povolení jejich výstavby? Jinak se totiž nic nezmění, větrníků mají lidé v Německu plné zuby a nelze se jim divit.
Čili se naplňuje scénář, který jsem tu předvídal již před několika lety, že Energiewende narazí do zdi a Německo nesplní ani jeden z evropských cílů do roku 2020. I ve veřejném mínění přichází velké vystřízlivění ze snu o zelené elektřině. Těžké miliardy Euro jsou v kanále a sotva se podaří nahradit výrobu jaderných elektráren. Výrobu elektřiny z uhlí bude nahrazovat dovážený plyn, Německý průmysl se už teď dostává do velkých problémů.
1) Energiewende nenarazila do zdi, naopak se rozšiřuje především do průmyslově vyspělých státu celého světa a do dynamicky se rozvíjejících států.
2)Německo nesplní EU cíl k 2020, Německo plní své cíle (výstup od atomu, pak výstup od uhlí). Ne vždy se Německu podaří prosadit že jeho cíl je i Eu cílem ????
3) Asi všechny státy světa sní o tom aby měly "problémy" německého průmyslu. ????
A ještě poznámku k Vaší předchozí replice, jak by měli Němci oživit stavbu větrníků (o stavbu fotovoltaiky se bát nemusí tu stále oživuje stále klesajíci cena): vytvořit optimální podmínky pro skutečné komunitní projekty na půdě té které komunity (obce). A urychlit stavbu off shore VtE a rozvodných sítí.
Každý myslící člověk umí rozeznat realitu a zbožná přání, takže nemám potřebu to dál komentovat.
Ty jo tak že by ste už konečně uznal že ty rádoby "komunitní" projekty byly fejky? Když sem se Vám to snažil tady v diskuzi několikrát vysvětlit tak to zas bylo keců co mám proti komunitám a že tomu nerozumim a podobně. A stalo se přesně to co sem říkal - sebrali jim výhody a skutečný komunity ostrouhaly. To sem řád že teď už ste to (snad) konečně pochopil.
K tý fotovoltaice a Vašemu tvrzení "tu stále oživuje stále klesajíci cena" - tak sem trochu pošmejdil na webovkách německýho regulátora kde jsou pěkně v jedný tabulce ceny z posledních aukcí pro FVE. Když to vemu v pořadí od první loňský aukce po zatim poslední letos tak váženej průměr ceny šel takto: 4,33 -> 4,59 -> 4,69 -> 4,8 -> 6,59 centů za kWh. Ono to spíš tak nějak roste …
Ale Ondro, vy sem pořád pletete nějaká fakta. Musíte myslet tak nějak víc politicky. :-) Vezměte si příklad z pana Vaněčka, ten se dokáže radovat ze všeho, a buďte více pozitivní. Vždyť kolem nás je tolik zbytečně negativních zpráv, tak je pojďme okázale ignorovat a radovat se z maličkostí.
Tak to dopadne při pohledu laika, ktery nevi že srovnavá jablka s hruškami či třešněmi (aneb cena FVE závisí na lokalitě, velikosti, umístění (louka či střecha). Ale to by mělo být snad každému energetikovi jasné ????????????
Aha takže když to v roce 2017 klesalo tak se to dalo srovnavat ale jak to začlo od minulýho roku stoupat tak už to najednou nejde. Myslim že každej si může udělat vlastní obrázek o tom jak to je.
Dobrý den,
omlouvám se za odvádění od tématu článku, ale zajímalo by mne jestli někdo ze zdejších diskutujících tuší jak je to s použitím HDO v Evropě, respektive s nějakým obdobným systémem využívající „demand side response“ podobným analogovým stylem jako to máme u nás. Již jsem četl o různých pokusech DSR, které byly stavěny na internetu věcí nebo prostým informováním uživatele o záporných cenách elektřiny, ale to mi přijde složité oproti obyčejnému HDO.
Děkuji
HDO je u nás to nejlepší co může být. K lepšímu řešení za výhodné náklady se v Evropě dopracuje nejdřív nejspíš Británie tak za 10 let, až vyhodí všechna nekompatibilní a s mizernou životností měřidla nejnovější pokusné generace, co tam nasazují teď.
Pokud vím, tak v EU nic co do rozsahu podobného našemu analogovému HDO není. V posledních letech se různé státy snaží nasazovat digitální chytrá měřidla, ale nevím o tom, že by se někdo dopracoval obdobného rozsahu funkcionality a reálné využitelnosti jako má HDO v ČR. Hlavní problém HDO je v tom, že ho ovládá provozovatel distribuční soustavy a tudíž je nedostupné pro trh (obchodníky s elektřinou), i to by šlo ale vyřešit, ale zatím se o to nikdo nesnažil.
HDO je takový polodigitální systém, v zásadě tam chodí digitální informace, ale jenom ve velmi primitivní formě, zpřístupnit to trhu by nebyl zásadnější problém, ale muselo by se to trochu vylepšit ještě, ale pokud tam je reálně volných u klasiky asi 2^44 -2 (samé nuly a 1 pro výhybku VERSACOMu) povelů a u VERSACOMU až 2^128, pokud vezmeme do úvahy že je lze provozovat pohromadě... je to dost na to aby se všichni vlezli. Když se s tím trochu počaruje, tak se dá poslat ještě celkem dost dat, ale bude to celkem pomalé, což může být problém a vyžadovat nějakou kombinaci, nebo vysílání na více frekvencích současně. Pokud jde jeden signál, tak lze poslat další až za několik minut.
Pokud to ale rozkouskujeme na nějaké podsekce, tak se jich tam vleze hodně. Možná by se dala použít i nějaká komprese a pak rozbalení finálního datagramu.šlo by to, ale jak říkáte, někdo by musel chtít. Implementačně to není nic extra náročného.
Děkuji za odpovědi, evropský „HDO“ standart očividně tedy neexistuje. A zaznamenali jste někdo nějaký pokus o IOT síť, která by byla dedikovaná pro řízení spotřeby (klidně i za využítí stávajících sítí LoRa nebo SigFox ) ? To by mohlo být dostatečně levné pro implementaci do elektroměrů/spotřebičů.
Pane Konopa vypadá to že u nás jsou velkovýrobci elekřiny spokojeni se starým HDO, ve wikipedii jsem si našel že se v Evropě začal používat v prvé polovině minulého století. To, co vy poptáváte, IoT, to bude u nás až doopravdy prorazí disribuovaná výroba elekřiny v OZE (za 10 let???), která je zatím velkovýrobci a jejich lobysty blokovaná (s výjimkou vylobovaných nesmyslně velkých dotací pro vyvolené).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se