Zatímco se ještě sporadicky ozývají hlasy relativizující vliv člověka na současnou klimatickou krizi a mnozí mohou být přesvědčení, že se vlastně nic neděje, velké energetické společnosti se již snaží odhadnout, co pro ně bude znamenat proměňující se svět, ve kterém bude stále větší hlad po energiích, ale zároveň tlak na uplatňování nízkoemisních zdrojů.
Vlády zemí zase jakoby nevěděly, jak moc se do úsilí o bezemisní společnost zapojit, kolik je to bude stát a jak to udělat, aby tím neohrozili vlastní ekonomický růst a navyklý blahobyt svých obyvatel. Vědci mezitím varují, že okno, kdy je možné bezpečně odvrátit klimatickou katastrofu, se zmenšuje.

Začátkem tohoto roku vydala energetická společnost British Petroleum (BP) světový energetický výhled do roku 2040 s názvem BP Energy Outlook 2019 (ke stažení zde) a představila jej na konferenci Center for Strategic and International Studies (záznam zde).

Ve svém výhledu BP konstatuje, že svět stojí v oblasti energetiky před dvojitou výzvou: jak snížit emise CO2 a jak nasytit rostoucí světovou poptávku po energii.

Pokračování růstu spotřeby energie

BP ve svém výhledu uvádí, že i přes zvyšování energetické účinnosti, bude výsledná světová spotřeba energie dále růst o 1,2 % ročně, a to hlavně v důsledku pokračování ekonomického rozvoje (viz též top 20 zemí podle HDP od roku 1990 až odhad do roku 2040) a zvyšování kvality života obyvatel Číny a Indie a ostatních “non-OECD” států, především těch asijských.

Zatímco se tedy předpokládá, že spotřeba energie v zemích OECD (OECD je v dokumentu BP zjednodušena na Severní Ameriku, Evropu a asijské státy OECD) zůstane konstantní, v Číně a Indii, zemích s vysokým podílem fosilních paliv v energetickém mixu (zejména uhlí), bude naopak dále růst. Odhadovanou spotřebu čtyř největších světových energetických spotřebitelů, včetně odhadovaného energetické mixu, uvádí graf níže.

Graf udává současný vývoj energetického mixu a odhad budoucího vývoje při předpokladu, že vládní nařízení, technologie a společenské preference se budou vyvíjet obdobným způsobem a rychlostí jako v nedávné minulosti (tzv. ET - Evolving transition scenario). Graf byl převzat z BP Energy Outlook: 2019 edition, strana 67
Graf udává současný vývoj energetického mixu a odhad budoucího vývoje při předpokladu, že vládní nařízení, technologie a společenské preference se budou vyvíjet obdobným způsobem a rychlostí jako v nedávné minulosti (tzv. ET – Evolving transition scenario). Graf byl převzat z BP Energy Outlook: 2019 edition, strana 67

Současný podíl výše uvedených států na světových emisích CO2 z fosilních paliv je následující:

Zdroj: Wikipedia (List of countries by carbon dioxide emissions), 5/2019, upraveno
Zdroj: Wikipedia (List of countries by carbon dioxide emissions), 5/2019, upraveno

Cesta k dosažení klimatických cílů

Existuje cesta k dosažení klimatických cílů z Paříže, ale svět na ní není připraven (viz také 50. minuta záznamu z konference CSIS). Průměrná teplota na zemi již vzrostla o 1 °C v porovnání s předindustriálním průměrem. Pařížským cílem bylo, aby se do roku 2100 nezvýšila  o 1,5 °C. Bohužel i při nynějších proklimatických vládních opatřeních směřujeme k oteplení planety o 3,3 °C. Některé důvody, proč tomu tak je, jsou rozvedeny níže.

Nárůst světové průměrné teploty do roku 2100….. Graf byl převzat z CAT, Warming Projections Global Update - Dec2018 (odkaz na dokument), str.1 © Climate Analytics, Ecofys and NewClimate Institute
Nárůst světové průměrné teploty do roku 2100. Graf byl převzat z CAT, Warming Projections Global Update – Dec2018 (odkaz na dokument), str.1 © Climate Analytics, Ecofys and NewClimate Institute

Historicky obtížná proliferace nového zdroje energie

V historii trvalo novému druhu energie delší dobu, než získal významnější podíl v energetickém mixu. Nástup obnovitelných zdrojů (oranžová čára v grafu níže) je nyní obdobný, jako se v minulosti zvyšoval podíl jaderné energie (žlutá čára v grafu).
Předpokládá se, že poměr obnovitelných zdrojů dále poroste (čára ET v grafu) a to mnohem rychleji, než dříve rostl jakýkoliv jiný zdroj energie. Pro dosažení klimatických cílů, by však tento růst musel být zcela bezprecedentní (čára RT v grafu vpravo).

Graf udává vývoj podílu daného zdroje od roku, kdy tento zdroj v energetickém mixu překročil 1 %. Oranžová přerušovaná čára “ET” představuje projekci vývoje podílu obnovitelných zdrojů (bez vodních) při obdobném vývoji vládní nařízení, technologií a společenské preference jako dosud (tzv. ”Evolution transition” scénář). Žlutá přerušovaná čára “RT” v grafu vpravo představuje nutný vývoj podílu obnovitelných zdrojů (bez vodních) pro dosažení klimatických cílů (scénář “Rapid transition”). Dosažení klimatických cílů je v dokumentu BP zjednodušeno na dosažení snížení emisí CO2 o 45 % do roku 2040 v porovnání s rokem 2017. Zdroj: BP Energy Outlook: 2019 edition, strana 107
Graf udává vývoj podílu daného zdroje od roku, kdy tento zdroj v energetickém mixu překročil 1 %. Oranžová přerušovaná čára “ET” představuje projekci vývoje podílu obnovitelných zdrojů (bez vodních) při obdobném vývoji vládní nařízení, technologií a společenské preference jako dosud (tzv. ”Evolution transition” scénář). Žlutá přerušovaná čára “RT” v grafu vpravo představuje nutný vývoj podílu obnovitelných zdrojů (bez vodních) pro dosažení klimatických cílů (scénář “Rapid transition”). Dosažení klimatických cílů je v dokumentu BP zjednodušeno na dosažení snížení emisí CO2 o 45 % do roku 2040 v porovnání s rokem 2017. Zdroj: BP Energy Outlook: 2019 edition, strana 107

Ochrana investic

Růstu podílu obnovitelných zdrojů bude bránit to, že pro jiné zdroje je již vybudovaná infrastruktura (elektrárny, kotle, auta,…) a vlastníci se budou bránit jejímu vyřazení z provozu před koncem životnosti. Například životnost uhelné elektrárny je většinou více než 40 let. Při rekonstrukci uhelné elektrárny Tušimice II v roce 2012 došlo k výměně 90 % technologických celků a životnost tehdy 38 let staré elektrárny se prodloužila o dalších 25 let. Obdobně například ekonomická návratnost plynovodu Nord Stream 2 předpokládá využívání zemního plynu v Evropě na další desetiletí (DIW, 2018).

Emise CO2 nejsou v energetické politice prioritou

Podle názoru hlavního ekonoma BP je současná motivace nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými v Číně vedena primárně z důvodu bezpečnostních (nezávislost na dodávkách surovin z jiných států) a dále kvality ovzduší (viz také 58. minuta záznamu z konference CSIS). Pro dosažení těchto cílů však mohou být použity i emisně náročné zdroje. Energetická bezpečnost je například uváděný cíl pro výstavbu nových uhelných elektráren v Turecku (zdroj) a Austrálii (zdroj). Australská vláda dokonce navrhla, že bude společnostem kompenzovat náklady spojené s emisními povolenkami nebo uhlíkovou daní u nových uhelných elektráren.

Stejně tak zlepšení kvality ovzduší je možné dosáhnout použitím například “čistého uhlí”, které má nižší vliv na kvalitu ovzduší, ale emise skleníkových plynů zůstávají obdobné (zdroj). Jiným příkladem může být preference k ovzduší šetrnějším benzínových motorů oproti naftovým, které jsou naopak o něco málo šetrnější z pohledu produkce CO2.

Odpovědnost a měření úsilí států

Společnost The Climate Action Tracker (CAT, https://climateactiontracker.org) sleduje plnění Pařížských klimatických závazků 32 nejvýznamnějších zemí pokrývající 80 % emisí. Tato společnost uvádí ve své zprávě z prosince 2018 (zdroj), že naprostá většina zemí si nestanovila takový cíl, aby byl v souladu s dosažením dlouhodobého cíle 1,5 °C při férovém rozdělení odpovědnosti.

  • Tři země si stanovily takové závazky, kterých mohou dosáhnout i bez jakékoliv změny politiky.
  • 17 zemí si určilo z pohledu dosažení 1,5°C nebo 2°C cíle velice slabé závazky, a ani těch při své současné politice nedokáží dosáhnout.
  • 4 země si stanovily závazky v souladu s dosažením 1,5°C nebo 2°C cíle, nezavedly však dosud taková opatření, aby bylo reálné, že své závazky splní.
  • Pouze u 3 zemí je reálné, že dostojí svým závazkům a zároveň tyto cíle jsou i v souladu s dosažením 1,5°C nebe 2°C cíle. Jednou z těchto zemí je Indie.

Níže je uvedeno aktuální hodnocení čtyř největších znečišťovatelů:

Zdroj: CAT, Warming Projections Global Update - Dec2018, © Climate Analytics, Ecofys and NewClimate Institute
Zdroj: CAT, Warming Projections Global Update – Dec2018, © Climate Analytics, Ecofys and NewClimate Institute

Zpráva dále uvádí, že současné národní závazky a i současná klimatická politika směřuje k oteplení planety v roce 2100 o zhruba 3,3 °C a tento trend se v posledním roce nezměnil.

Významné pozitivní změny, například

  • zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zemního plynu v energetickém sektoru v USA nebo
  • zavedení národního plánu pro elektrickou energii v Indii,

byly vyváženy negativními, například

  • zvýšení spotřeby uhlí v Číně za poslední dva roky (2017, 2018) nebo
  • rušení Americké proklimatické legislativy zavedené předchozí administrativou prezidenta Obamy a s tím související očekávaný nárůst emisí v budoucnosti.

Závěr

Pro orientaci v současném provázaném světě energetické spotřeby a oteplování planety jsem se pokusil popsat hlavní světové tendence a jejich důvody. Hlavními závěry článku jsou:

  • Světová spotřeba energie bude dále růst tažena převážně zvyšováním životní úrovně obyvatel Číny a Indie.
  • Při současném politickém vývoji, zahrnujícím i současně plánovaná opatření, bude průměrná teplota planety na konci tohoto století o 3,3 °C vyšší v porovnání s předindustriální dobou.
  • V posledním roce učiněná proklimatická opatření jsou vyvažována jinými, z pohledu klimatu negativními, politickými rozhodnutími. Svět tak přešlapuje na místě.

Vycházel jsem ze dvou hlavních volně dostupných zdrojů: energetického výhledu společnosti British Petrolium (dostupné zde) a aktualizované projekce oteplování konsorcia The Climate Action Tracker (dostupné zde). Klíčová data jsem dále ověřoval s údaji Mezinárodní energetické agentury (www.iea.org), Světové banky (data.worldbank.org), Americké Agentury pro ochranu životního prostředí (www.epa.gov), iniciativy The Shift Project (www.tsp-data-portal.org), Carbon Brief (www.carbonbrief.org) a dalších zdrojů.

Štítky: Názorseznam

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *