Domů
Názory
Jak dlouho ještě poběží německé jaderné reaktory?
Zdroj: ENBW

Jak dlouho ještě poběží německé jaderné reaktory?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Jedním z hlavních důvodů současné energetické krize v Evropské unii je německá Energiewende. Kvůli ní se vytvořila v Německu extrémní závislost na ruském plynu. Přes dramatické dopady, které měla kvůli této závislosti invaze Ruska na Ukrajinu na evropskou energetiku, trval německý ministr průmyslu za Zelené velmi dlouho na odstavení zbývajících tří jaderných bloků na konci roku 2022. Teprve nedávno byl hloubkou krize nucen toto rozhodnutí změnit.

Německá vláda teprve nyní připustila, že by mohly tři poslední provozované německé jaderné reaktory fungovat alespoň do dubna 2023, aby mohly přispět k překonání nejnáročnějšího zimního období. Německý ministr průmyslu, energetiky a klimatu Robert Habeck velice dlouho trval na tom, že jaderné bloky je třeba vypnout podle plánu na konci roku. Hlásal, že ničemu nemohou pomoci a jediné, na co byl ochoten přistoupit, bylo, že by zůstaly po vypnutí v pohotovosti pro případ krize. Tyto názory prezentoval i v situaci, kdy i odborníci ministerstva potvrzovali, že by prodloužený provoz velmi významně přispěl ke stabilitě elektroenergetické soustavy zvláště na jihu v průmyslovém Bavorsku. Reaktory by zároveň pomohly snížit spotřebu plynu, a tím i snížily jeho cenu i cenu elektřiny. Než se podrobněji podíváme na současnou situaci, připomeňme si historii německé jaderné energetiky.

Jaderná elektrárna Neckarwestheim poběží i v roce 2023
Jaderná elektrárna Neckarwestheim poběží i v roce 2023. Zdroj: ENBW

Historie jaderné energetiky v Německu

Podobně jako ve Francii se i v Německu v sedmdesátých letech minulého století prosadila energetická koncepce založená na využívání jaderné energie. Byla to reakce na ropnou krizi v roce 1973. Ta byla vyvolána válkou mezi arabskými státy a Izraelem. Následné embargo vývozu ropy arabskými státy do států, které podporovaly Izrael, snížení těžby ropy státy OPEC a další doprovodné ekonomické dopady způsobily dramatické zvýšení ceny energetických surovin a energetickou i ekonomickou krizi.

Reakcí na tyto události byla u celé řady vyspělých států snaha o snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. Jednou z možností byla právě jaderná energetika, která se právě začínala rozvíjet. V té době probíhal přechod od reaktorů první generace k reaktorům generace druhé a zvětšoval se postupně i výkon budovaných reaktorů. Technologie se tak dostala na dostatečně vysokou úroveň, která v principu umožňovala masivní nasazení.

Právě Francie a Německo byly na čele technologického i průmyslového rozvoje, a to i v oblasti výzkumu jaderných technologií. Oba zmíněné státy při rozvoji jaderného výzkumu i průmyslu velice úzce spolupracovaly. Hlavně dvě jejich firmy Framatom a Siemens, které se dostaly na špičkovou úroveň i v této oblasti. Těmto firmám se podařilo vyvíjet stále lepší reaktory se stále vyšším výkonem. Výkon těch nejmodernějších se blížil hodnotě 1,5 GWe. Kromě špičkových reaktorů II. generace se v Německu i Francii se realizoval špičkový výzkum v oblasti pokročilých jaderných technologií. Zmiňme například rychle sodíkové reaktory Phénix a Superphénix ve Francii a vysokoteplotní plynem chlazené reaktory s kulovým ložem v Německu.  

Bohužel se v osmdesátých, a hlavně devadesátých letech vývoj ve Francii a Německu začal ubírat rozdílným směrem. Zelení protijaderní aktivisté zpomalili vývoj jaderné energetiky v obou těchto zemích. Ve Francii se tak podařilo zastavit vývoj rychlých sodíkových reaktorů, ale jadernou energetiku, která byla schopna dodávat přes 70 % elektřiny, Francie nakonec vybudovala. V Německu se však zrealizoval vývoj, který dospěl k úplném odchodu od jaderné energetiky i výzkumu v této oblasti. Německo tak zrušilo společný vývoj reaktorů III. generace, který připravovaly firmy Framatom a Siemens. Reaktor III. generace EPR se tak stal čistě francouzskou záležitostí. I tak však nakonec Německo získávalo v maximu až třetinu elektřiny z jaderných bloků, a hlavně v průmyslovém Bavorsku šlo o zásadní zdroj elektřiny. Podívejme se, jak se dospělo k německé Energiewende.

Historie německé Energiewende

V Německu získaly v osmdesátých letech velmi silný vliv zelená protijaderné aktivistická hnutí. Připomeňme, že původní Greenpeace bylo dominantně hnutí proti jaderným zbraním a v rámci představy, že jaderné zbraně jsou vlastně i jaderná energetika, se zelená hnutí spojila s extrémně protijadernou ideologií. Jak říká Dana Drábová, je to přesně podle pořekadla, hodinky jsou stejné jako holínky, obojí se natahuje. A zelení protijaderní aktivisté nerozlišují mezi jadernou bombou a jadernou elektrárnou. A právě v Německu, do jisté míry i kvůli jeho historii, se velmi silné protiválečné hnutí a hnutí proti jaderným zbraním přetavilo i ve velmi silné hnutí proti jaderné energetice. Protijaderní aktivisté dokázali velice dobře využívat různých právních kliček v souvislosti se stavebními řízeními a dokázali tak dosáhnout i zastavení již dokončené jaderné elektrárny Mülheim-Kärlichpo po necelých dvou letech provozu v letech 1986 až 1988. A nakonec natrvalo zabránili opětnému spuštění tohoto varného reaktoru s výkonem 1300 MWe.

V roce 1998, kdy se k moci dostala koalice Zelených a SPD, se stal odchod od jaderné energetiky oficiální politikou a nastoupila se cesta k Energiewende. Její hlavní prioritou bylo odstavení jaderných elektráren a teprve v druhém pořadí omezení emisí. Postupně se ustavil scénář a na začátku tohoto století zmíněná koalice stanovila termín uzavření všech jaderných bloků do roku 2022. S blížícím se rokem 2010 se postupně ukazovalo, že potenciální náhrada jaderných reaktorů jinými zdroji a výstavba potřebných vedení ze severu na jih nepostupuje tak rychle, jak se předpokládalo. Zároveň se k moci dostal koalice vedená CDU/CSU. Ta sice odchod od jádra nezrušila, ale odložila úplné uzavření jaderných bloků zhruba o deset let. Vyjednala se dohoda mezi vládou a provozovateli jaderných zdrojů, že za možnost prodloužení provozu budou odvádět speciální daň.

V roce 2011 došlo k zemětřesení a cunami v Japonsku, které vedlo k havárii v jaderné elektrárně Fukušima I. V Německu se právě v té době připravovali k volbám. Kancléřce Angele Merkelové bylo jasné, že právě toto téma se stává rozhodujícím, které by mohlo způsobit její porážku a zajistit vítězství Zelených. Rozhodla tak o okamžitém návratu k původnímu scénáři odchodu od jaderných zdrojů.

Aby bylo možné nahradit odstavované jaderné bloky, bylo potřeba postavit co největší kapacity obnovitelných zdrojů, hlavně větrných a solárních. To však nestačí a pro dobu, kdy nefouká a nesvítí, je potřeba mít jiné zdroje. Proto se budovaly i značné kapacity nových fosilních zdrojů, dominantně plynových, ale také uhelných. Nejvhodnější podmínky pro větrné elektrárny jsou u pobřeží moře na severu Německa. Klíčová je tak i výstavba vedení vysokého napětí ze severu na jih. Zmíněná náhrada se budovala ještě před tím, než došlo k odstavování jaderných a starších uhelných zdrojů. V druhé polovině dvacátých let tak nastal v Evropské unii přebytek kapacit, který způsobil nízkou cenu elektřiny zvláště v době, kdy hodně fouká nebo svítí Slunce. Vytvořilo to tak i v dalších státech, zvláště u sousedů Německa, situaci, že se bez dotací nevyplatila žádná stavba nových energetických zdrojů a urychlilo se odstavení některých už existujících.

Vzhledem k tomu, že Německo počítalo s tím, že po odstavení jaderných bloků bude v budoucnu nahrazovat plynovými i ty uhelné, bylo jasné, že potřebuje zajistit velké množství co nejlevnějšího plynu. To byl důvod výstavby plynovodů Nordstream I a II a vytvoření extrémní závislosti Německa a do značné míry celé Evropské unie na plynu z Ruska.

Jak se může vyvíjet situace s německými jadernými reaktory?

Podívejme se, jaké možnosti se nabízejí Německu s využitím jeho jaderných reaktorů. První možností je trvat na původním rozvrhu Energiewende a odstavit reaktory na konci tohoto roku. Ekvivalentní tomu je návrh ministra Habecka, aby se bloky odstavily a byly zálohou jen pro krizové situace. V rámci provozu mohou moderní reaktory měnit výkon v poměrně širokém rozsahu a velmi efektivně přispívat k regulaci sítě. Nejsou však určeny na formu provozu, kdy jsou vypnuty a zapínají se jen v případě nečekaných událostí. To není vhodný režim z technologického, bezpečnostního i ekonomického hlediska.

Druhou možností je, že se prodlouží provoz dvou nebo dokonce tří reaktorů, které jsou poslední v provozu, přes kritické zimní období. Dva reaktory, které jsou na jihu Německa, jsou zásadní pro stabilitu sítě v těchto průmyslových částech. Třetí je na severu a není tak důležitý. Pro prodloužení provozu o několik měsíců lze využít palivo, které je už v aktivní zóně. Efektivní využití (vyhoření) tohoto paliva a přizpůsobení provozu podmínkám umožní co nejlépe podpořit stabilitu elektrické sítě a úsporu plynu, který by se jinak spálil v plynových elektrárnách. Právě na takovou variantu nakonec nedávno přistoupila německá politická reprezentace a ohlásila prodloužení provozu do poloviny dubna. To, že ji připustili i Zelení ve vládnoucí koalici, je velmi důležité, protože je tato možnost podmíněna změnou zákonů, které odstavení reaktorů do roku 2022 obsahují, a i splněním podmínek jaderného regulátora pro další provoz.

Třetí možností je, že se prodlouží provoz tří nebo dokonce šesti reaktorů na delší dobu, nejen roky, spíše desetiletí. Prodloužení na krátkou dobu, pár let, nemá smysl, a to nejen z ekonomického pohledu. Je totiž nutné obnovit produkci paliva. Výhodou je, že v Německu je závod produkující jaderné palivo, který je schopen zajistit palivové soubory pro německé reaktory. Ovšem obnovení jeho produkce by trvalo déle než rok. Zároveň je potřeba realizovat servis pro dlouhodobější provoz a všechny potřebné dokumenty úřadu pro jadernou bezpečnost. Všechno zmíněné potřebuje úsilí, které se vyplatí pouze při dostatečně dlouhém provozováním jaderných bloků. Šest reaktorů, tři z nich jsou ještě v provozu a tři byly odstaveny na konci minulého roku, je moderních a na velmi dobré bezpečnostní a technologické úrovni. Jejich stáří je okolo třiceti let a nejméně dvacet let mohou ještě bezpečně a spolehlivě dodávat elektřinu. Pochopitelně by pro Německo i celou Evropskou unii bylo nejlépe, kdyby tyto reaktory běžely zmíněné dvě desetiletí. Ještě lépe by bylo, kdyby se Německo nakonec k jaderné energetice vrátilo. Bohužel se jen těžko dá předpokládat, že by se u německých politických elit objevila sebereflexe, přiznaly chybu a snažily se ji napravit.

Francouzská jaderná elektrárna Chooz
Francouzská jaderná elektrárna Chooz. Zdroj: EDF

Problémy s francouzskými jadernými reaktory v tomto roce

V letošním roce evropskou energetiku velmi silně ovlivňují problémy francouzské jaderné flotily. Podívejme se, jaké jsou jejich příčiny. Výměny paliva a další plánované odstávky jaderných bloků se většinou cílí na letní období, kdy je ve Francii nejnižší spotřeba. Ve Francii je hodně velký rozdíl mezi zimní a letní spotřebou. Přispívá k tomu i to, že se zde hodně topí elektřinou. Na rozdíl od Německa nebo i nás, tak mají i v oblasti vytápění malé emise a spotřebu fosilních paliv.

V minulých dvou letech se kvůli pandemii COVID-19 odkládaly plánované kontroly, servis i výměna paliva, aby se omezil přístup vnějších pracovníků a pravděpodobnost šíření nemoci v elektrárnách. Proto se odstávky koncentrovaly na letošní léto. Neplánovaně pak přišlo odhalení napěťové koroze a mikroskopických trhlinek v blízkosti svarů na potrubí bezpečnostního vstřikovacího systému u některých reaktorů. Šlo o novější typ reaktorů a je potřeba zkontrolovat všechny bloky stejného typu. Je třeba zjistit, jaký je původ trhlinek a jestli se vyvíjejí nebo jsou stále stejné a jejich objev umožnilo zlepšení nedestrukčních metod analýzy svarů. Koncem července francouzský jaderný regulátor odsouhlasil firmě EDF výsledky analýz a plán řešení tohoto problému. Společnost tak slíbila, že by do přelomu roku mohla většinou odstavených bloků rozběhnout. Reálné termíny však mohou silně ovlivnit stávky, ke kterým ve Francii i na jaderných elektrárnách došlo. Stále tak není jisté, v jaké míře dokáže francouzská jaderná energetika přispět k řešení kritické situace evropské energetiky během této zimy.

Je třeba zmínit, že řada problémů ve francouzské jaderné energetice byla způsobena silným tlakem protijaderných aktivistů a nejistotě v budoucí energetické koncepci. Vedlo to k tomu, že se ohlašovalo snížení podílu jaderných zdrojů na výrobě elektřiny k hodnotě 50 %, jaderné bloky se neměly provozovat déle než 40 let. To pochopitelně nevedlo k tomu, aby se provozovatel snažil zajistit co největší péčí dlouhodobé provozování.

Už minulá zima dramaticky změnila postoj francouzské společnosti a politického vedení k energetice. Vrací se nyní k intenzivnímu využívání jádra a plánuje i výstavbu nových bloků. Při překonávání letošní zimy se mohou objevit problémy, ale jistota dlouhodobého využívání stávajících bloků a podpora výstavby nových by měla přinést stabilitu a jistotu. V současné době se pracuje na možnosti zjednodušení schvalovacího procesu pro výstavbu nových bloků v místech sousedících s již existujícími jadernými elektrárnami. Jako první by se mohly stavět dva nové bloky ve stávající elektrárně Penly.

Jak už bylo zmíněno, v létě není potřeba tak velký výkon. Proto nemusí být problém, když problémy s vysokou teplotou a nedostatkem vody v řekách porostou. Případně se situace může vyřešit výstavbou chladicích věží, které zatím francouzské elektrárny většinou nemají. Je tak velmi pravděpodobné, že velmi úspěšný francouzský nízkoemisní mix bude pokračovat. Velmi zajímavé bude srovnání vývoje energetiky ve Francii a Německu.

Belgická elektrárna Doel poběží déle
I belgická elektrárna Doel poběží déle. Zdroj: Alexandre Jacquemin / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Závěr

Evropská unie se kvůli extrémní ideologizaci energetiky, kdy místo respektování fyzikální a technologické reality dávala na první místo zelenou ideologii, dostala do obrovských problémů, které ohrožují její sociální, ekonomickou i politickou integritu. Jedním z hlavních viníků je Německo a jeho Energiewende. Jeho problémy se kvůli jeho velké ekonomické váze přeneslo i k jeho sousedům. Zatím se však bohužel nezdá, že by na úrovni Evropské unie nebo dokonce v Německu došlo k nějaké sebereflexi.

Reálně je třeba současnou krizi evropské energetiky a její závislost na fosilních zdrojích řešit v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Zásadně je potřeba respektovat jako hlavní podmínku, že se nebudou domácí uhelné zdroje vypínat dříve, než se za ně vybuduje nízkoemisní náhrada. Ta musí zajistit nejen celkovou náhradu výroby, ale dodávky elektřiny v každé denní době a ročním období. V krátkodobém horizontu je potřeba využít veškerý potenciál existujících zdrojů, schopnosti regulace a úspor. Je tak potřeba nevypínat jaderné bloky, které mohou ještě řadu let i desetiletí spolehlivě a bezpečně dodávat elektřinu.

V dlouhodobé perspektivě je třeba vybudovat efektivní a spolehlivý nízkoemisní mix založený na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Pro Evropskou unii to znamená obnovit své kompetence v oblasti jaderných technologií. Je velmi důležité, aby se Česko do tohoto úsilí zapojilo.

Na závěr bych se rád podělil o jeden svůj osobní názor. Nejsem politolog a jde o hypotézu z oblasti „co by bylo, kdyby …“, takže k ní přistupujte s nadhledem. Můj osobní názor je, že kdyby Německo vlivem zelené ideologie nerealizovalo Energiewende a nestalo se totálně závislým na ruském plynu, tak by se Putin na konci února 2022 vtrhnout na Ukrajinu neodvážil. Počítal s tím, že mu Ukrajina nedokáže déle vzdorovat a Německo kvůli své extrémně velké energetické závislosti na něm zajistí, že reakce Evropské unie na invazi bude slabá. Nedávno vyšla v rámci populárních brožur AV ČR naše publikace o malých modulárních reaktorech (v češtině) a populární kniha s názvem „Nuclear Physics in Everyday Life“ (v angličtině), kterou jsme s kolegy vytvořili v rámci Evropské společnosti pro jadernou fyziku NuPECC.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(30)
richie
10. listopad 2022, 13:53

velmi pekne zhrnutie z fundovaneho zdroja

"..Třetí možností je, že se prodlouží provoz tří nebo dokonce šesti reaktorů na delší dobu, nejen roky, spíše desetiletí. .."

toto by bolo asi to najlepsie co by spravilo nemecko pre europsku energetiku, ale zial podla mna nerealne - iba ak by tento rok prisla skutocne poriadna a dlha zima a nemecko by si prezilo par vacsich vypadkov, no zatial to tak nevyzera (ale draha bude aj tak)..

Ivan
10. listopad 2022, 21:09

Veľmi rozumný názor!!

Ivan
10. listopad 2022, 21:13

Veľmi múdry názor!!

Navrhujem článok preložiť do angličtiny. Mali by ho predložiť k rannej káve európskej komisii a ako povinné čítanie poslancom EP.

Ďakujem za odvahu povedať pravdu.

energetik
10. listopad 2022, 22:51

Jedním z hlavních důvodů současné energetické krize v Evropské unii je přílišná závislost Francie na nespolehlivé a nebezpečné jaderné energii. Cena energie ve Francii láme Evropské rekordy a nebýt Německa které Francii zásobuje čistější a méně emisní energií, tak tam sedí Francouzi při svíčkách.

richie
11. listopad 2022, 00:13

ze vas este bavi opakovat tu tieto bludy .. ak by ste chceli napisat podla skutocnosti, tak asi skor nieco nasledovne:

Jedním z hlavních důvodů současné energetické krize v Evropské unii je přílišná závislost Francie Německa na stabilné jaderné energii Francie. A nebýt NěmeckaFrancie, které Německo zásobuje stabilnou a méně emisní energií, tak tam sedí Francouzi Němci při svíčkách.

Martin Svarovsky
11. listopad 2022, 09:19

Asi jste si spletl forum. Tady Vam to nikdo moc zrat nebude. Staci se podivat na graf nemecke Agora a je to jedna velka tragedie.... Problemy ve FR jsou neprijemne, ale duvodu proc se tak stalo je vice a taky je potreba rici kolik let ty elektrarny dodavaji energii naprosto spolehlive (stejne jako u nas a jinde ve svete). Rozhodne to neznamena, ze jadro je spatna cesta. OZE se tomu nemuze vyrovnat ani omylem a to ani nemluvim o tom jakej hnus to je. Viz vcera v Krusnych horach - chce se mi z toho zvracet.

Pravoslav Motyčka
11. listopad 2022, 00:27

Ty německé jaderné elektrárny se odstaví a už se nikdy nespustí. Právě probíhá velký boom instalací tepelných čerpadel , tím se uvolní plyn z vytápění budov pro výrobu el. energie , protože moderní tepelná čerpadla potřebují ani ne polovinu el. energie než kolik se jí dá vyrobit v moderních blocích s plynem, který ušetří a vyšší spotřeba el. energie umožní lepší integraci OZE. To je asi současná politika Německa a většiny EU včetně ČR - jdeme stejným směrem 45000 instalací tepelných čerpadel u nás jen za tento rok a příští rok další růst. Všechna el. energie, která bude vyrobena z FV panelů bude spotřebována nárůstem počtu tepelných čerpadel, takže teoreticky ušetřené palivo v létě bude možno použít pro zvýšenou spotřebu v zimě dokud to budou zvládat zdroje a sítě. To je současný trend, bude náročný na posílení NN sítí a má to i logiku NN sítě budou v létě zatíženy výrobou FVE a v zimě tepelnými čerpadly.

Ušetřený plyn bude postupně nahrazovat uhlí. Jaderný program bude v Německu nulový u nás se omezí na nějaké MMR v Temelíně a 1 blok v Dukovanech. Spolu s úsporami a rozvoji OZE to asi vyjde tak , že naše spotřeba plynu nebude dlouhodobě klesat , ale nebude ani růst a dojde k náhradě uhelné energetiky. Po roce 30 bude na řadě náhrada ropa. k tomu budou třeba zdroje v základním režimu a na to se patrně uplatní ty 2 nově zbudované bloky. To jsou trendy ,které osobně vidím. Co se týče článku pak je to spíše osobní názor autora jak by co mělo být. v roce 1991 byly na ČVUT vydány skripta o vývoji energetiky , kde autoři předpokládaly prudký růst plynofikace a následně rozvoje využívání ropy jako paliva pro vytápění budov v ĆR, teplo v teplárenství mělo být přenášeno chemickými nosiči na velké vzdálenosti. Autoři vycházeli z toho co viděli u nás a co bylo na západě + nějaké domněnky, kdyby se omezili jen na trendy pak by jim vyšla plynofikace , moderní malé kotle , další rozvoj teplárenství a zateplování budov a termika - to byly trendy té doby nic více nic méně.

Mirek
11. listopad 2022, 08:41

Lze s tím víceméně souhlasit, pokud jde o teplárenství. Ale ekonomika potřebuje hlavně levné, spolehlivé, stabilní a výkonné zdroje elektřiny. To splňuje jen jaderná energetika.

Martin Svarovsky
11. listopad 2022, 09:30

Stejne scifi jako masove nasazeni elektroaut. Ta technologie funguje a ma urcite sve zakazniky. Ale masove se to nasadi tezko uz jen kvuli vlastnostem (ne pro kazdy dum je to vhodne), vysoke cene. To je zase nemecka pohadka, ktere tu nekteri slepe veri. Navic uz i v nemecku je napadlo spocitat co to udela se siti v pripade masoveho nasazeni a ta cisla (prestoze to ma nizsi odber nez primotop - pokud tedy neni -10C) tak jsou stejne nepekna. Stejne je to s elektroauty - ted uz i z predstavitelu EU vylezlo, ze na provoz elektroaut v EU bude treba dalsich 150GW a ne ze se to ani nepozna :-) Jestli je to cislo pro EU odpovidajici nevim - vzdy jsem to bral jen na CR, v kazdem pripade si neni tezke predstavit, ze odber to bude pomerne masivni.

Pravoslav Motyčka
11. listopad 2022, 11:54

Samozřejmě, že odběrové špičky u tepelných čerpadel jsou problém, ale mnoho TČ se bude nasazovat u velkých budov, tam bude více zdrojů tepla.

richie
11. listopad 2022, 12:12

..ale mnoho TČ se bude nasazovat u velkých budov, tam bude více zdrojů tepla...

akych ?

Baton David
12. listopad 2022, 21:26

třeba pyrolitický kotel se samotížným rozvodem je takovým ideálním zdrojem do nestabilní energetické doby

richie
11. listopad 2022, 12:06

dovolim si nesuhlasit

".... instalací tepelných čerpadel , tím se uvolní plyn z vytápění budov pro výrobu el. energie , protože moderní tepelná čerpadla potřebují ani ne polovinu el. energie než kolik se jí dá vyrobit v moderních blocích s plynem, který ušetří a vyšší spotřeba el. energie umožní lepší integraci OZE. .."

toto je nebezpecna polopravda, az je casto demagogicky zneuzivana a v konecnom dosledku to moze byt niekedy az loz .. vela totiz zalezi za akych podmienok to porovnavame

ucinnost tepelneho cerpadla pri vyrobe tepla moze byt velmi pekna - ale zalezi ake tepelene cerpadlo a ake su prevadzkove podmienky ..

tak si skusime ako to moze vyzerat pre najbeznejsie vzduch/voda

- pre A+7/W+35 moze byt COP aj viac ako 4 - to je dobre pre podlahove kurenie

- pre A+7/W+55 uz to klesa niekedy aj pod 3 - tento rezim je dobry pre kurenie radiatormi a pre ohrievanie TUV

- pre A-10/W+35 to moze klesnut pod 2

- pre A-10/W+55 sa to uz blizi k 1

pre vyssie teploty - vykurovanie v starych domoch kde v radiatoroch sa pusta 70+ je to este horsie

a teraz plyn

ucinnost kondenzacneho kotla je ~98%~108% (podla toho ci sa pocita zo spalneho tepla, alebo pocitame z hodnotu vyhrevnosti paliva) a vplyv sezonnosti (teplota vzduchu nasavaneho/okolita/kondenzacna..) je len +-1~2%

dalej ucinnost vyroby elektriny z plynu je ~30%

teda ak si vezmem priklad, ze nahradim pre vykurovanie podlahovky kondenzacny kotol tepelnym cerpadlom (teda pri rovnakych potrebach tepla) tak pri COP4 som usetril len ~20% plynu .. a to je v podstate este ten najlepsi vysledok, vsetky dalsie situacie (nizsie COP) budu len horsie

a este tie OZE - zial prave pre nich spotrebujete este viac plynu, pretoze z principu svojej nahodnosti potrebuju v distribucnej sustave spickove plynove zdroje EE, ktorych celkova ucinnost bude este nizsia

teda na zaver, nahradenie zdroja tepla tepelnym cerpadlom, ktore ma pohanat elektrina vyrobena z plynu nie je ziadne setrenie ..

je to len velmi zjednoduseny priklad, tak sa prosim netahajme o drobne a okrajove pripady ..

Jimi
11. listopad 2022, 13:04

účinnost plynového kotle je 92% a samozřejmě taky záleží na teplotě topné vody, protože při vyšších teplotách nekondenzuje. Účinnost plynové elektrárny je 50% až 65% v extrémních případech.

Takže si to prosím přepočtěte a vyjde vám že kombinace plynové elektrárny a TČ je opravdu nejvýhodnější

Emil
11. listopad 2022, 13:23

Z pohledu účinnosti je pochopitelně výhodnější kombinace TČ s teplárnou než s elektrárnou, protože se ztráty sníží o teplo, které se u elektrárny zbůhdarma pouští do vzduchu (nebo vody).

richie
11. listopad 2022, 14:16

tak co sa tyka ucinnosti KK, tam je to otazne podla toho k comu sa vztahuje a tych 92% uz beriete spodnu hranicu, taktiez tato ucinnost nie je tak zavisla od vystupnej teploty (oproti TC a prestava kondenzovat tusim az niekde nad 60`C)

co sa tyka ucinnosti elektrarne, tak ano, suhlasim - moderne paroplynove sa mozu (pri svojom optime) dostat cez 50%

a aj v takomto pripade tie cisla, tak to porovnanie s KK (pre asi hranicne podmienky pripravy TUV A+2/W+55) nebude take ruzove

ale prosim nepochopit ma zle, tu som len ukazoval, ze to nie je take ciernobiele ako bolo prezentovane v prispevku - "..protože moderní tepelná čerpadla potřebují ani ne polovinu el. energie než kolik se jí dá vyrobit v moderních blocích s plynem..

.. samozrejme vhodne zvolene TC a k tomu vhodne zvoleny zdroj EE ma svoj zmysel ..

ale ako tu uz podotkok Emil, ak EE z plynu tak ako KVET .. co ale zas nie je celkom tip-top ako spickovy zdroj/zaloha k OZE

Ivan Novák
11. listopad 2022, 14:24

Jen pro pořádek, při použití termínu "účinnost" je dobré uvádět, poměr kterých veličin se v tom kterém případě myslí, jinak vznikají zmatky. Též upozorním, že kdyby paroplynová elektrárna sledovala příliš proměnou zátěž, zhuntuje se velmi rychle (někdy se tato obtíž obchází projektově tím, že spaliny z plynové turbíny lze foukat do komína aniž by prošly parní části, finančně "účinná" manévrovatelnost tak ale jde proti fyzikální účinnosti).

Jimi
11. listopad 2022, 12:14

Souhlasím s touto analýzou. Nezapomínejme také, že zhruba 1,3TWh plynu si vytěžíme doma a 10TWh ročně dá bioplyn (s potenciálem na víc)

Martin Svarovsky
11. listopad 2022, 09:36

Diky za clanek. Souhlas vcetne toho zaveru. Jen jsem premejslel jestli jen Rusko vyuzilo neschopnosti a technologickeho fiaska Nemecka a nebo na tom samo aktivne zapracovalo. To uz se asi nedozvime. V kazdem pripade nebyt EU v cele s DE takhle slaba a vydiratelna ... vse mohlo byt jinak.

Va
11. listopad 2022, 11:24

Velice smutne sledovat kam se pan Wagner dostal…

Duvody konce jaderne energetiky hleda vsude mozne, ale na Cernobyl nejak zapomnel..

Ale otazka pro autora.

Mate porovnani spotreby plynu v Nemecku dnes a pred 10 lety?

Vladimír Wagner
11. listopad 2022, 12:29

Je snadné se na spotřebu plynu Německa na internetu podívat. V roce 2005 byla německá spotřeba 90,3 miliard kubických metrů, v roce 2014 pak 73,9 a v roce 2021 pak 90,5, tedy ještě více (i když o chlup) než v roce 2005. A to přesto, že byl velký tlak na úspory, náhradu obnovitelnými zdroji, odchodu průmyslu do zahraničí a vliv COVID-19.

Va
11. listopad 2022, 13:56

Takze spotreba plynu je stejna jako pred Enwrgiewende. ..

Pak Vase argumentace nedava smysl.

Proc jste neuvedl havarii v Cernobylu?

Jaroslav Studnička
11. listopad 2022, 12:46

Jak píše p. Wagner, vše je bez problémů dohledatelné na internetu.

Viz odkaz, např. podíl výroby el. energie z jednotlivých zdrojů v Německu:

https://www. iea. org/data-and-statistics/data-tools/energy-statistics-data-browser?country=GERMANY&fuel=Energy%20supply&indicator=ElecGenByFuel

Karásek
11. listopad 2022, 11:35

Rozhodnutí o uzavření jaderných elektráren bylo racionální a bylo výsledkem dlouhodobé věcné diskuse a pak přišla Angela coby posluhovačka jaderné mafie a toto rozhodnutí zvrátila. Po Fukušimě musela ale i ona kapitulovat. Možná budou dva z těch posledních tří bloků v provozu do jara, nebo budou připraveny na spuštění, ale to je tak všechno. Zazvonil zvonec a německému jádru je konec.

richie
11. listopad 2022, 12:23

klasicky troll .. vsetky prispevky len demagogicke vykriky do tmy .. bez akejkolvek snahy a aspon aku-taku argumentaciu .. toto si nechajte na debaty v krcme, tam mozete byt za machra, tu su ale ludia ktory maju aspon nejaky prehlad ..

richie
11. listopad 2022, 15:10

to patrilo na prispevok Karaska

Ivan Švančara
11. listopad 2022, 15:41

Karasek je tym znamy.

Karásek
12. listopad 2022, 17:30

To psal ten Richie o sobě. A možná je s tím Čvančarou jedna a ta samá osoba. Já jsem mimochodem psal jen fakta.

Emil
12. listopad 2022, 17:40

Nenapsal jste jediný fakt, Karásku, jen samé své ničím nepodložené dojmy.

Jiri Zima
13. listopad 2022, 02:06

Výborný článek. Jediné co je třeba dodat, že plán na odstavení německých jaderných elektráren není primárně výsledek řvaní nějakých pošahaných zelených aktivistů, ale business plán určité skupiny mocných, z nichž je nejviditelnější dřívější kancléř Gerhard Schröder. Tito lidé samozřejmě dobře věděli, že Energiewende založená na solárech a větrnících je chiméra, která nemůže zajistil dostatek stabilní elektřiny pro průmysl. Také věděli, že plyn je po likvidaci uhelných a jaderných elektráren jediná možná náhrada a tak se dali dohromady s Rusy a business slibující pohádkové zisky rozjeli. Schröder zasedl jako předseda výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG a předseda dozorčí rady Rosněftu. (kam ho nominovali a zvolili Rusové). Jen se trochu přepočítali v tom, že s psychopatem nikdy nevíte, co udělá a Putin jim do toho kšeftu invazí na Ukrajinu hodil vidle. Trochu mi to připomíná situaci ze 30. let minulého století, kdy si němečtí průmyslníci v čele s Thyssenem mysleli, že si budou vodit psychopata Hitlera a ten jim bude přihrávat lukrativní zbrojní zakázky. Jak to dopadlo víme a Thyssen nakonec skončil v koncentráku.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se