Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?
Organizace ČEPS zajišťující provoz energetické sítě varuje před budoucím nedostatkem energetických zdrojů v Česku a zároveň ČEZ připravuje s využitím dotací výstavbu velkých fotovoltaických a větrných elektráren. Podívejme se, jaká rizika v budoucím rozvoji české energetiky hrozí.
Nedávno jsem byl na přednášce pana Svatopluka Vnoučka z organizace ČEPS, která zajišťuje provoz energetické sítě, a hlavního ekonoma naší největší energetické firmy ČEZ Pavla Řežábka.
Organizace ČEPS nedávno publikovala hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy do roku 2040. Výsledky jsou velmi varovné. V současné době je Česká republika vývozcem elektřiny. To se však může velice rychle změnit a Česko se může brzy stát i velmi silně závislým na dovozu elektřiny. A to v podmínkách podobně silného deficitu u našich sousedů. Jak rychle se nedostatek výroby elektřiny objeví a jak bude velký, závisí na tom, jak rychle bude probíhat elektrifikace dalších oblastí. Pokud půjde rychle přechod na elektromobilitu a zavádění tepelných čerpadel, bude i přes snahu o úspory spotřeba elektřiny rychle růst.
Dalším faktorem je rychlost odstavování našich uhelných zdrojů. Připomeňme, že jde o náš domácí zdroj a spolu s jadernými elektrárnami jediný, který dokáže pokrýt období, kdy nefouká a nesvítí slunce. Do velké míry tyto zdroje zajišťují zároveň regulaci sítě. V principu by sice mohly být nahrazeny zdroji plynovými, ty by však bylo potřeba nově vybudovat a zároveň se plyn musí dovážet a jeho cena a dostupnost bude určitě v následujících letech problémem.
Podívejme se, jaká je situace s našimi hnědouhelnými elektrárnami. V současné době probíhá velká bitva o to, jak dlouho se budou využívat. Podle mého názoru, a v tom se shoduji s Uhelnou komisí a současnou vládou, by se neměly odstavovat před tím, než se podaří spustit nízkoemisní zdroje, které je nahradí. A to nejen v celkové výrobě, ale hlavně v zajištění spotřeby v každém okamžiku. To je podle mě zajištění soběstačnosti a energetické bezpečnosti, o kterém se často mluví.
Zelení aktivisté dělají vše proto, aby se všechny uhelné zdroje co nejrychleji odstavily, bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady na naši energetiku i celou společnost. A postupují tak poté, kdy nás i jejich intenzivní úsilí zaměřené proti jaderné energetice přivedlo do situace, kdy nemáme za uhelné zdroje nízkoemisní náhradu.
Problémy s dodávkou elektřiny hlavně v zimním bezvětrném období však nebudou jediné, ke kterým nás přivede odstavení uhelných elektráren. Je třeba připomenout, že na uhlí je doposud závislá i celá řada tepláren i domácností. Pokud se uhelné elektrárny odstaví, může být pokles spotřeby uhlí takový, že se těžba v existujících dolech ekonomicky nevyplatí a ty se uzavřou.
Hodnocení zdrojové přiměřenosti organizace ČEPS
Hodnocení zdrojové přiměřenosti organizace ČEPS je postaveno na nahlášených plánech odstavování zdrojů a budování nových výroben elektřiny, úložišť energie a propojovacích vedení u nás i v celé propojené evropské síti. Je pochopitelné, že plány u nás i u našich sousedů se mohou v budoucnu měnit. Představy Německa o rychlosti budování nových kapacit jsou podle mě například extrémně ambiciózní a ve skutečnosti nerealizovatelné. Stejně tak mohou být při střetu s realitou odvolány i některá plánovaná odstavování fosilních a jaderných zdrojů. Přesto však dává poměrně velice přesnou představu o možnostech budoucích problémů naší energetiky. Jde o jeden z nejserióznějších přehledů, takže jej doporučuji k pečlivému prostudování.
Vývoj spotřeby v různých scénářích v Hodnocení zdrojové přiměřenosti organizace ČEPS.
V této studii jsou popsány čtyři scénáře vývoje spotřeby, které se liší rychlostí elektrifikace dopravy a vytápění. Scénáře jsou od konzervativního po dekarbonizační a spotřeba u nich postupně stále rychleji roste. Zatímco nyní je Česká republika čistým vývozcem elektřiny, po roce 2025 se ve všech čtyřech scénářích stane čistým dovozcem. Čistá potřeba dovozu pak bude v dalších letech stále růst, čím je scénář nízkoemisnější, tím bude tento růst rychlejší. Dramaticky poroste také tzv. nedodávka, což je celková velikost chybějící elektřiny během roku a také délka doby, kdy nebude síť schopna zajistit požadovanou potřebu. Podobně poroste i délka období, kdy sice bude možné pokrýt požadavky spotřebitelů, ale bude nutné využívat ty nejdražší zdroje. Pro dva nízkoemisní scénáře už v roce 2030 překračují nedodávky a počet hodin, kdy síti chybí výkon pro pokrytí spotřeby, hodnoty, které se považují za kritické.
Je to dáno tím, že v následujících letech začne většina evropských států trpět nedostatkem dostupného výkonu zvláště v zimním bezvětrném období, i chybějící celkovou roční výrobou elektřiny. Významnější přebytek v celoroční výrobě budou mít například Francie a Německo, které budou muset pokrýt chybějící výrobu u svých sousedů. Mezi těmito státy je však zásadní rozdíl. Německo bude mít obrovské přebytky větrné a solární elektřiny v době, kdy i jeho sousedé budou mít dost své elektřiny z větrných a fotovoltaických zdrojů. Všichni je totiž plánují budovat. Naopak v době zimní inverze bude i samotné Německo, stejně jako jeho sousedé, trpět nedostatkem potřebného výkonu. Francie je schopna dodávat potřebný výkon bez ohledu na počasí.
Připomenu, že uvedené nedodávky a počet hodin, kdy nebude možné pokrýt spotřebu, jsou počítány pro standardní rok. V případě dlouhodobé zimní inverze nebo jinak extrémnějšího roku bude situace mnohem kritičtější. Je pochopitelně možné část problémů vyřešit řízeným snižováním spotřeby a omezováním výroby v daném období. Napjatá situace v síti však dramaticky zvyšuje riziko black-outu. I krizová období se pochopitelně dají překonat. Pamatuji na své mládí, kdy vlivem dlouhodobějších extrémních mrazů zamrzaly vagóny s uhlím a uhelné elektrárny musely snižovat výkon. Dramaticky se omezovala výroba a pro nás to znamenalo uhelné prázdniny. I takové situace v energetice se daly přežít. Jen si nejsem jistý, jestli bychom k nim měly cílit jako ke standardu, jako se tomu děje nyní.
Spotřeba elektřiny podle oblastí v dekarbonizačním scénáři s největším tlakem na snižování emisí, šedá je spojená s elektromobilitou a oranžová s tepelnými čerpadly (zdroj Hodnocení zdrojové přiměřenosti organizace ČEPS).
Strategie firmy ČEZ podle jejího hlavního ekonoma
Firma ČEZ je naší největší energetickou firmou, pro českou energetiku je její směřování klíčové. Proto je zajímavé se seznámit s prezentací plánů rozvoje této firmy v podání jejího hlavního ekonoma Pavla Řežábka. Podle jeho prezentace se firma zaměří na využití existujících dotací k výstavbě velkých fotovoltaických a větrných zdrojů. Ty však potřebují zálohy v době, kdy nefouká vítr a není sluneční svit. Kvůli ceně emisních povolenek nepovažuje dlouhodobější využívání uhelných zdrojů za ekonomicky únosné a uhelné elektrárny tak plánuje uzavírat ještě rychleji než do roku 2030. Nahradit by je měly nové paroplynové zdroje, které by ČEZ postavil. Ekonomicky se jejich výstavba a provoz při předpokládaných cenách emisních povolenek i plynu a omezenou dobu provozu jako doplnění větrných a fotovoltaických zdrojů nevyplatí. Proto ČEZ žádá o dotace pro nové plynové zdroje ve formě kapacitních plateb nebo garantovaných cen elektřiny ve formě CFD.
Dále hlavní ekonom firmy ČEZ předpokládá, že budou intenzivně využívat lacinou větrnou a fotovoltaickou elektřinu z Německa v době, kdy hodně fouká a je v našem regionu intenzivní sluneční svit. Zeptal jsem se ho tak, jaký má smysl má pro ČEZ stavět dotované velké výkony fotovoltaik a větrných turbín, když zároveň předpokládají extrémně levnou (i zápornou) cenu elektřiny z Německa v době, kdy u nás i v Německu hodně fouká a svítí. Odpověď byla: „Když politici chtějí soběstačnost, jsou ochotni za ní zaplatit a pro firmu ČEZ je to ekonomicky výhodné, proč jim nevyhovět“. Není ovšem soběstačnost jako soběstačnost. Jak jsem psal ve zvýrazněném textu na začátku svého článku, podle mě je soběstačnost v elektroenergetice v tom, že dokáži v každém okamžiku roku zajistit potřebný výkon a tím, že jsem schopen vyrábět elektřinu v době, kdy s tím mají sousedé problém, a můžu dovážet elektřinu v době, kdy jí mají sousedé přebytek a je za lacino. Podle Pavla Řežábka je požadovaná soběstačnost v tom, že ČEZ bude za dotace vyrábět velké přebytky větrné a fotovoltaické elektřiny v době, kdy se i Německo bude potřebovat zbavit obrovských přebytků těchto zdrojů. Celková roční výroba pak sice může odpovídat roční potřebě, ale v době, kdy fouká a svítí, budou velké přebytky, ale v době, kdy je například inverze, bude výkon dramaticky chybět.
Existuje ještě jedno riziko takové strategie firmy ČEZ. Prozatím se předpokládá, že dotace do velkých fotovoltaik a větrníků budou pouze investiční. Může se však ukázat, že za ideálních podmínek vysoká produkce větrných a solárních v Německu dramaticky srazí cenu. Nejen ČEZ, ale i další firmy, které postavily velké fotovoltaické a větrné zdroje s využitím investičních dotací nebo bez nich, pak mohou začít tlačit na stát, aby jim dal i provozní dotace na cenu vyrobené elektřiny. Za ně se postaví i banky, které jim na ně daly úvěry.
Své názory Pavel Řežábek prezentoval například i ve dvou článcích, první se týkal jeho doporučení budovat co nejvíce větrné a fotovoltaické zdroje, druhý pak ekonomické nutnosti odstavit uhelné elektrárny. Čtenář si i z nich může sám utvořit představu o jeho názorech. Pokusím se komentovat jen dvě jeho tvrzení v těchto dvou článcích.
V roce 2030 bude až na výjimky v celé Evropě nedostatek elektrických zdrojů. Německo sice bude mít přebytek, problém je, že bude mít velké přebytky ve větrných a slunečních obdobích, ale stejně dramatické nedostatky v době bezvětří a bez slunečního svitu (zdroj Hodnocení zdrojové přiměřenosti organizace ČEPS).
První se týká toho, že podle něj má Německo v době, kdy hodně svítí a fouká, levnou silovou elektřinu. Podle něj bychom ji mohli mít stejně lacinou i my, když postavíme velké výkony fotovoltaik a větrníků. Problém je, že tato představa je velmi zavádějící. Pavel Řežábek totiž nedodává, že ekonomicky jsou německé větrníky a fotovoltaika i při nízkých až záporných cenách únosné jen proto, že mají garantované dotované ceny. Ty však musí zaplatit spotřebitel ve složce ceny pokrývající zelené dotace nebo je musí uhradit stát z peněz získaných na daních. Silová elektřina je tak sice laciná, ale je vysoká je hodnota zelených dotací. Pro německé spotřebitele a stát tak je konečná cena této elektřiny vysoká, protože platí nejen cenu silové elektřiny, ale i zelené dotace na garantované ceny pro obnovitelné zdroje, dokonce i v případě, že musí být už odstaveny a jejich výroba v dané chvíli není potřeba. Levná elektřina je možná u nás při odběru větrné a solární elektřiny z Německa. V tomto případě totiž zelené dotace na její garantovanou cenu platí němečtí spotřebitelé a německý stát. V případě, že by se to týkalo větrných a solárních zdrojů u nás, ohrožovaly by nízké až záporné ceny jejich ekonomiku. Jak už jsem zmínil, je pak riziko, že ČEZ i další investoři budou u těchto zdrojů tlačit i na provozní dotaci u cen elektřiny z nich.
Druhý komentář se týká možnosti využití stávajících uhelných zdrojů pro překlenutí období do dokončení výstavby nízkoemisních zdrojů, které by je nahradily. Pavel Řežábek tvrdí, že se jejich provoz ekonomicky nevyplatí. Má to být vysokou cenou povolenek a nemožností získat schválení Evropské unie pro kapacitní platby či jinou odpovídající podporu jejich provozu v režimu doplnění existujících nízkoemisních zdrojů a regulace sítě. Pavel Řežábek navrhuje místo nich postavit nové paroplynové zdroje. Ty pochopitelně ekonomicky bez dotací a garance kapacitních plateb také nevycházejí. Pan Řežábek však argumentuje, že pro plyn bude snadnější získat lepší podmínky pro kapacitní platby a tyto zdroje mají nižší náklady pro emisní povolenky. Podle něj pro uhlí nebude u orgánů Evropské unie možné získat vhodné podmínky pro kapacitní platby, budou podle něj trvat na dramatickém omezení doby jejich provozu, které neumožní rentabilní provoz uhelných dolů.
Problémem je, že pan Řežábek, i řada dalších, nerozlišuje reálné přírodní a technologické i environmentální zákonitosti a umělá pravidla úřadů. Na rozdíl od plynu je uhlí domácí surovina, uhelné elektrárny stojí a nemusí se na rozdíl od paroplynových nově stavět, cena emisní povolenky je umělý konstrukt a stejně tak úředně nařízená omezení na dobu provozu uhelných bloků. Nejen Polsko, ale i Německo i jiné státy si dokázaly dojednat odpovídající kapacitní platby pro své fosilní zdroje, naši politici se už dávno měli snažit o něco podobného.
Co nejrychlejší uzavření uhelných zdrojů a jejich náhrada zdroji plynovými nejsou opodstatněné ani environmentálně. Emise skleníkových plynů spojené s výstavbou nových plynových zdrojů a využíváním zkapalněného plynu získaného frakováním nebudou mít nižší environmentální dopady, než by mělo na stejnou dobu prodloužit provoz současných uhelných zdrojů.
Překážkou, která brání racionálnímu rozvoji české energetiky je, že o plánech firmy ČEZ do značné míry rozhodují pánové Pavel Řežábek a Michal Šnobr, kterým nejde o dlouhodobý strategický rozvoj, ale čistě o vlastní krátkodobý zisk. Stát je sice většinovým akcionářem, ale vysoký zisk firmy ČEZ, založený na dotacích a vysokých cenách pro spotřebitele, asi naší zemi a jejím občanům nepomůže. Postojem k energetice, který nebere ohled na vědecké a technologické poznání, do značné míry evropskou i českou energetiku rozvracejí také zelení „náboženští“ aktivisté a politici, kterým jde čistě o krátkodobý zisk v boji o politickou moc.
Mohlo by vás zajímat:
Řekl bych že politici se o kapacitní platby na uhelné elektrárny nesnaží z toho důvodu, že sází na zestátnění výrobní části ČEZu, kde pak už nebudou potřeba, navíc jsou asi stejně u Evropské komise v současnosti neprůchodné.
Udělat z ČEZ státní podnik by byla zbabělost, která se ekonomicky dlouhodobě vymstí firmě, odběratelům i státnímu rozpočtu. Natlačit minoritáře do regulované části dtto, ERÚ jim vzdorovat schopen nebude.
Pokud bude ČEZ státní, tak v podstatě skončí burza v Praze, protože ostatní tituly se příliš neobchodují. Vláda chce zestátnit ČEZ, aby mohla postavit nové JE, které jsou ale ekonomicky nerentabilní a šám ČEZ by do takového rizika nešel.
Dopbrý den,
Burza v Praze mě nezajímá, nejsem finančník. A jestli ta burza je naprosto závislá na jediném obchodovaném subjektu, tak z nadhledu - snad by bylo lepší aby ani nebyla a produkty se obchodovaly na nějaké jiné ne? Ale je mi to divné, s akciem ČEZu se snad moc neobchoduje jsem měl za to, vlastníci si je prostě drží. Ale nevím, nejsem finančník ani burzián.
Ad ekonomická nevýhodnost dostavby Temelína.
To záleží na časovém horizontu kam to hodnotíte.
V krátkodobém výhledu 1 roku se to nevrátí a srazí to výplatu dividendy na nulu. Proto jsou všichni vlastníci víceméne proti. Včetně státu který říká "chci jádro", ale tím samým dechem říká "ČEZe naval tučnou dividendu každý rok, potřebuju zaplácnout díry v rozpočtu!".
Ve střednědobém 5 let to samé.
V dlouhodobém 10 let to samé.
Ve strategickém výhledu 25 (cca 10 let od spuštění) let už to bude někde kolem vyrovnaného výhledu s možností platit nějakou dividendu.
A dále to bude zlatonosná a později diamantonosná slípka.
Ano, nyní jsme to jako součást EU dotáhli tak daleko, že na nějaké strategické výhledy můžeme rovnou zapomenout. V podstatě se jede nanejvýše na střednědobý 5letý výhled a na 10 let raději nikdo nekouká, protože by musel konstatovat že vidí vysoce pravděpodobné lokální, místně i časově, kolapsy sítě. No techničtěji zaměření lidé před nimi varujeme už ve výhledu 2 let.
Takže teď bychom měli prvořadě řešit co dokážeme do 5ti let zachránit a případně posílit. O tom je konec konců výchozí článek, který varuje před preferovanou cestou EU a jasně říká, ať se EU přestane koukat přes prsty na řiditelné fosily. Nic jiného reálně nemáme. Teprve až zajistíme výhledově těch 5-10 let a budeme schopni to nadále udržovat, máme prostor myslet na dlouhodobé strategie.
Ale tohle zelená úderka EU nikdy nepřipustí.
To jsme to dopracovali.
Heil Gréta!
Brave New World!
Sláva Gaie!
Odpověď na otázku autora článku je jednoznačná: Ano, máme je stavět. A Krušné hory a podkrušnohoří je ideální oblast ČR pro stavbu velkých FVE a VtE a současně pro vodní přečerpávací elektrárny a baterie jako akumulaci. Tam pro to vše máme ideální podmínky.
Obrovský technický pokrok ve výstavbě fotovoltaických a větrných elektráren již nelze celosvětově zastavit, to je vidět na probíhajícím Energetickém přechodu ve všech nejvyspělejších státech světa i na státech rozvojových.
Jedině FVE a VtE a elektrány vodní jsou schopny levně, čistě vyrábět elektřinu bez nebezpečných emisí a odpadu. Jde jen o to uskutečnit tento přechod racionálně, bez emocí a hysterie, tempem který umožňuje budování FVE a VtE v terawattové škále (v příští dekádě to celosvětově budou TW výkonu v FVE a VtE vybudované každý rok).
A staré klasické zdroje si držet podle potřeby, nedopustit omezování výroby elektřiny (je to nejčistší zdroj energie pro průmysl, dopravu i domácnosti) předčasným zavíráním klasických (uhelných, jadrných i plynových) elektráren.
Ti, co zde v diskusích tvrdili a tvrdí: "to nééjde", by měli vidět celosvětovou realitu - jde to, technický pokrok nezastavíš.
Ano pane Vaněček díky nedostaveni Temelína tady o desítky let déle spalujeme uhlí a teď nám to chcete zaplácat panely a vrtulemi. Pokrok nezastaví hlavně ať nedojde k nám.
Nebo obráceně, současné Temelínské bloky jely naplno a mohli jsme si uchovat uhlí limitech pro těžbu, ale Temelín jel v podstatě na vývoz, nechytré....
Temelín je na vývoz pouze v letním období! Zimu bychom bez něj nezvládli! V zimním období stoupá zatížení ČEPS v závislosti na aktuálním počasí až ke 14GW. V tu chvíli jsme už na hranici soběstačnosti!
Na vývoz v létě je nyní, spoustu let po spuštění JETE jely uhelky naplno, takže uhlí vletělo komínem.....
Josef Kdopak vám nakukal, že uhelky jedou naplno? Na jedné pracuji, druhou mám na dohled a pokud vůbec vyrábí, tak to jenom šimrají.
pokud mrknete na grafy výroby tak uhelky jsou dominantním zdrojem jak ve výrobě tak regulaci, nechalo by se regulovat i odpínáném oze ale to by bylo pláče
Vylezte si na Klínovec a rozhlédněte se, pokud vám to vyhovuje, tak jste ekologický barbar.
Stavět Občasné Zdroje Energie a tak ohrožovat přenosovou soustavu je debilita ! Ale pokud by OZE splnily jednu podmínku, tak pro ně! A ta podmínka je dodávat energii podle potřeby a požadavků 24 hodin denně!
Pane Mikesko, samozřejmě budou obnovitelné zdroje dodávat elektřinu 24hodin denně/7 dní v týdnu/po celý rok. Bude to ještě cca 30 let trvat, než to skoro všude dokáží. Je jich několik, navzájem se doplňují. Některé to již dokáží nyní (vodní elektrárny, bioplynky, spalování biomasy), na rozdíl od jádra, kde musíte většinou každoročně jadernou elektrárnu odstavit na cca 2 měsíce.
Ale co je podstatné: mít nadbytek LEVNÉ elektřiny. Tu dostanete, za současného stavu vědeckých znalostí a technického pokroku, jen z FVE a VtE. A máte jistotu, že za pár let bude ještě levnější. A nemáte žádné emise ani nebezpečný odpad.
O energii z nových, bezpečnějších jaderných elektráren platí pravý opak: bude drahá, nebezpečného odpadu se nezbavíte a v době válečných konfliktů, jako je napadení Ukrajiny, na frontové linii i nesmírně nebezpečná.
Naše civilizace potřebuje nadbytek levné a čisté elektřiny, stejně jako mají nadbytek slunečného záření oblasti na Zeměkouli převážně obývané, s významnou hospodářskou produkcí.
Pane Vaněčku, podívejte se, prosím, na sloupcový graf výroby německé elektřiny od Fraunhoferů, vyberte celý rok a rozlišení dny (Tage), vypněte všechny druhy zdrojů kromě fotovoltaiky a větru, a uvidíte, jak velmi, ale opravdu velmi je to i v jejich součtu nevyrovnané. I kdyby se soustavu podařilo vybilancovat pomocí nějakého úžasného pokroku akumulace v rámci týdne, ve větším rozsahu to žádné škálování současných technologií nezvládne.
Pane Vaněčku, obávám se, že mícháte jablka a hrušky. Zaměňujete příčinu a důsledek! A navíc v Česku už není čas a peníze na nějaké nebezpečné experimenty s energetikou základnou! Ono v podstatě není na světě žádný energetický zdroj obnovitelný, protože veškerá energie na Zemi má svůj původ v jaderné fúzi Slunce a ta není obnovitelná! To jen na okraj, takže se vyjadřujte přesně: OBČASNÝ ZDROJ ENERGIE! . Zaměňujete servisní údržbu energetického zdroje za výpadek. Můžeme o tom psát donekonečna, ale jen jednu otázku, a prosím bez demagogie , čím nahradíme 160000 TJ tepla z uhlí a 40 TWH elektřiny z uhlí? A neříkejte , že za 30 let něco bude, zima je za 4 měsíce... P.S: nadbytek levné elektřiny z VE ? Můžete mi to spočítat? Samozřejmě včetně ceny záloh a flexibility pro výkonovou rovnováhu! Dostal jsem nabídku na FVE a cena instalace stoji 54 000 /kWp a příjem z provozu nejenže nevydělá na platby za elektřinu ze sítě( mám 4,2 Kč/kWh), ale s velkou bídou snad pokryje úrok a cenu peněz!
Proč by se mělo nahrazovat 40 TWh elektřiny z uhlí??? Jen pro informaci v roce 2022 uhelné zdroje vyrobily 33 TWh. Letos k 11.5. je to 12,5 TWh. Vzhledem k velkému růstu energie z FVE a VTE v celé EU velké množství uhelných elektráren nevyrábí, jejich produkce není potřeba, protože je drahá. Proto je i ČR už několik týdnu dovozcem EE (jde o elektřinu z FVE)
Podíl vyrobené EE v EU k 11.5. v roce 2023:
1. OZE = 44% (1H 2022 = 38,5%) + 5,5%
2. fosil = 31,5% (1H 2022 = 37,5%) - 6%
3. JE = 24,5% (1H 2022 = 24%) +0,5%
Přesněji, je díky emisním povolenkám uměle drahá.
článek má velké trhliny
1) spotřeba elektřiny ve střednědobém horizontu nevzroste nad předkovidovou úroveň
Tepelná čerpadla sice způsobí růst spotřeby elektřiny a elektromobilita také , jenže věc má i jinou stránku a tím je pokles elektřinou vytápěných budov a tlak na úspory tyto 2 faktory CEPS zcela ignoruje , a přitom jsou zcela zásadní příštích 5 letech se nad covidovou spotřebu nedostaneme . Elektormobilita výrazně neovlivní celkovou spotřebu elektřiny před rokem 2030.
2) výroba . FVE vyrobí roce 2030 cca 10TWh el. energie. Tepelná čerpadla budou vytápět minimálně 1 milion budov a přitom celoroční spotřeba elektřiny bude podobná jako v roce 2019. bude tady k dispozici nejméně 10TWh el. energie + 10TWh energie plynu z které bude možno vyrobit 6TWh elektřiny pokud dnes uhlí vyrábí asi 33 TWh a máme 14TWh vývoz pak potřebujeme 19 TWh z uhlí 10 dá slunce a 6 dá ušetřený plyn díky tepelným čerpadlům , takže v roce 2030 nám stačí vyrábět 4TWh z uhlí abychom nebyly čistým dovozcem elektřiny.
3) výkon
Pokud stát se bude chovat rozumně , pak stačí zavést tzv. kapacitní platby pro uhelné el.
Závěr:
Díky rozvoji FVE a tepelných čerpadel lze předpokládat ,že přesunem vytápění budov elektrického k TČ dojde ohromné úspoře zdrojů bude možno vytápět 1,1 mil bytů pomocí tepelných čerpadel aniž by došlo k růstu spotřeby elektřiny. Ušetřená paliva budou moci být využita pro výrobu el. energie. Spolu kapacitními platbami uhelným elekrtárnám nebudeme mít problém se stabilitou soustavy do roku 2030 a to i kdyby došlo k velkému utlumu těžby uhlí. Vybudováním sítě teplovodů ze stávajících jaderných elektráren se naše energetická bezpečnost dále posílí. Po roce 2035 bude zprovozněny nové jaderné bloky , které umožní zejména rozvoj elektromobility v osobní i nákladní dopravě vyjma dálkové.
S tímto samozřejmě nelze dosáhnout nulových emisí CO2 , ale lze s jistotou zabezpečit naší zemi energií za rozumné ceny při poklesu emisí CO2 o 70-80% proti současnosti k roku 2045.
Chybí mi tam zapocitani 200TWh energie nutné k vytápění budov ať už plynem, uhlím, biomasou, centrálním systémem vytápění
Nesmíte se dívat na budoucnost dnešníma očima. To je častá chyba při plánování
Dejme tomu že 2% budov prochází každý rok rekonstrukcí , která má zcela zásadní vliv na spotřebu energie k tomu máme asi 2,8 mil bytů z toho je 391 tisíc vytápěno el. energií při SCOP 4 to máme 1,173 mil bytů + těch 391 tisíc , které lze vytápět pomocí TČ aniž by to zvedlo spotřebu elektřiny. To je ohromné číslo. Pak jsou tu samozřejmě velké budovy , firmy atd. Celková spotřeba energie v ČR je 333 TWh ( nebo byla před
covidem dnes bude nižší) , Jenže aplikací elektromobility ušetříte polovinu nákladů na energii pro dopravu. Největší odběratel elektřiny v ČR jsou České dráhy změnou elektrifikace z SS 3KV na ST 25kV dojde ke snížení spotřeby elektřiny u Českých drah o 30% a i kdyby došlo k úplné elektrifikaci železnice , pak se spotřeba na současnou úroveň v budoucnu už při stejných dopravních výkonech nedostane veškerá nafta ,kterou dnes nakupuje dráha bude ušetřena díky vyšší efektivitě. Jen přestavba tepláren na elektrárny a vytápění budov pomocí tepelných čerpadel s SCOP 4 nebo 5 ( dejme tomu 4,5 v budoucnu ) povede k tomu ,že se ušetří cca 2/3 energie. Krom toho každý panelák bude mít na střeše FVE , takže část energie si vyrobí sám. Tyto dalekosáhlé změny povedenou k tomu ,že nebudete potřebovat vyrábět tolik energie , ne celoročně , výroba bude třeba nárazově. Kolem roku 2100 bude většina staveb v pasivním standartu. Navíc myslím že výroba FVE z plochy bude proti dnešnímu stavu nejméně 2 násobná možnosti akumulace se také rozšíří.
A ještě k tomu číslu týkajíci se množství rekonstruovaných budov a instalovaných TČ. To je váš pravděpodobně jen osobní názor, rád bych viděl nějaký oficiální zdroj, stejně tak s těmi TČ. A navíc vaše čísla oprena o váš Názor pravděpodobně neberou v úvahu omezenou životnost technologií, obecně nízkou úroveň provedení prací a tím diskutabilní efekt realizovanych opatření a samozřejmě vliv na životnost aplikovaných opatření, dále se tu nepočítá s rostoucím problémem získat kvalifikované pracovni síly a podobně.
Asi se shodneme v tom, že tento stát (jeho vzdělávací systém) vychovává málo profesí pro obory které se obrovsky rozšiřují a potřebují stále více pracovníků (třeba elektrotechniky, montéry elektrických zařízení) a přitom chrlí absolventy např. pro jaderné elektrárny, kterých je v regionu obrovský nadbytek, a museli se přeškolovat (v Německu, po uzavření JE).
Jaderné inženýrství má u nás svoji vysokou školu, fotovoltaika nemá ani samostanou katedru....
Žijeme ve věku elektroniky a výroby elektřiny ale vychováváme stále více absolventů "věd" sociálních.... namísto elektroprůmyslováků a elektroinženýrů.
A ještě mi tam chybí zapocitani rychlosti výstavby OZE který je i přes neskutečné vypětí cca 0,3GWp ročně což je zhruba 0,3TWh ročně v případě 100% využití ale u RD kde se toto odehrálo pocitejme spíše 50-70%. Na pole se nám už nové FVE nevrátí, takže jen brownfieldy a velké střechy a zde tempo zatím stěží odpovídá letům 2009-2010
Dobrý den , podle mě se postaví ročně 1GW.
Ne To není, z informací asociace, ČEZu a Egd bylo zrychlujici se tempo za uplynulých 12 měsíců někde na 0,3GWp protože bylo atomizovane na střechách RD. To se samozřejmě mění, RD trochu klesají a nastupuji větší projekty, ale stále je tempo výstavby zoufale a kvalita děsivá (dělám v servisu FVE)
CEZ sam ma pripravenou vystavbu 6GW do roku 2030
Dale proti lonsku se zdvojnasobila vystavba, coz by ukazovalo na 0,6GWp letos.
Nakonec to bude i vice nez 10GWp novych celkem (cili pres 12,5GWp kumulativne v roce 2030)
Jen spekulace a zbožné přání, protože výroba z Občasných zdrojů se nekryje s požadovanou spotřebou!
Ano, asi o jeden řád, ale většina těch lidí neumí nejen počítat, ale fakticky v tom oboru nedělá, jen o něm kecá.
Když ČEZ napíše že má připravené kapacity na 6GWp tak to ti lidé berou jako že se to staví, ale oni se to hned tak nepostaví, není kdo by to postavil, po celé Evropě. Chodí mi naLinkedi 2* denně nabídky abych šel něco někam stavět po EU, náhončí jsou zoufalí, potřebují lidi s praxi a ne lopaty kteří mrví instalace na RD. Ale na různých webech se vede diskuze jako by se to už stavělo, nebo bylo dokonce hotovo. Ambice jsou veliké, všude samý náčelník, ale tak nějak chybí indiáni
Vše je otázkou peněz postavit FVE není nic světoborného. Dát panely na střechu je manuální práce, kterou zvládne po proškolení každý normální zdravý chlap. Dole musí pracovat elektrikář , opět normální proškolený elektrikář to zvládne připojit a spustit.... Takže je to jen otázka peněz a lidi co staví FVE berou zatím velké peníze v poměru k tomu co umí. Takže se dá čekat že o ten obor brutálně vzroste zájem podobně jako vzrostl o tepelná čerpadla. Kdy loni firmy nestíhaly a letos už poptávku uspokojí a začínají padat ceny. Za 14 dní skončí ročníky elektrikářů a průmyslováků. Dnes si mohou vydělat fotovoltaikou 2x tolik než inženýři a Ti něž udělají školu , tak budou mít tito kluci co se zapojí do výstavby FVE vyděláno na barák.... Naposled byla podobná šance , když se stavěl Temelín.
Hahaha ha, teď jste mě pobavil. Ani náhodou. 9z 10 instalací vykazuje závažné chyby které se projeví na dramaticky zkrácené životnosti komponent, špatné funkci komponent. Lidé kteří to umí, opravdu umí, se věnují průmyslovým instalacím a RD dělají jen pro známé, protože FVE na střechách RD je nevdecny kšeft, se spoustou komplikací pokud se to má udělat správně. Vidím to při každé návštěvě když řeším problém střídače který se zvrhne v závažný problém celé instalace. Jooo elektrikáři. Většina z nich nemá cit pro řemeslnou úroveň provedení díla. Všude mi rvou peníze a chlast (čekám kdy i ženský) abych jim dal dohromady tu sragoru co tam někdo spáchal. Donedávna jsem si myslel že tihle dobrodruzi řadí jen u domkaru ale chyba lávky, už začínají páchat i na větších instalacích. A docela zdatné firmy často nechápou co dělají na své instalaci špatně, přitom opravdu zkusrnemu často stačí 5i vteřinový pohled a vědí tě mají co do činění s někým kdo to dělá relativně krátce a ještě neměl co do činění s pořádným požárem FVE a nebo odstrelenym střídačem kvůli problemu se zapojením. S vaším zjednodusujicim názorem nesouhlasím je to typickou ukázkou toho proč je 90% instalací blbě, kvůli zjednodusujicimu přístupu, který je ok do 3kWp ale pak už z toho jde strach. Na 400-1500VDC není prostor pro chyby
Můžete mi vysvětlit co je na FVE tak složitého , já to nevím. Je to instalace jako každá jiná a má svoje pravidla , takže jestli je někdo nedodrží tak zásadně , že zničí střídač pak je to problém , ale tento člověk to udělá třeba i při rozvodech v domě bez FVE.
Pravdou je, že OZE se budou stavět rychleji než bude růst spotřeba z důvodu tepelných čerpadel a elektromobilů. Elektromobily se navíc budou hlavně dobíjet v době, kdy se zapne tarif pro elektromobily. Takže v zimě, kdy je inverze, nesvítí a nefouká, tak se můžou dobíjet v noci. Pouze fosilní elektrárna pojede i v noci. Výsledek je, že nebude muset vzniknout další plynová elektrárna na dobu kdy nesvítí a nefouká. Co se týče tepelného čerpadla, tak i jeho spouštění se dá teoreticky regulovat na dobu, kdy je dost elektřiny, podobně ohřev vody. U tepelného čerpadla je problém, pokud je venku minus 20. To musí kromě tepelného čerpadla s odběrem nějakých 2,5kWh zapnout i elektrokotel s výkonem třeba 6kWh. Ale i toto spuštění se dá na dálku naplánovat podle vytížení sítě.
Tomu nevěřím, za loňský rok se připojilo v ČR 0,3GWp nových instalací. To představuje tak 0,2TWh energie které jsou schopné tyto instalace reálně využít. Možná že letos to bude dvojnásobek, hurá. Ale my tu řešíme nejen spotřebu cca 60TWh v EE ale cca 200TWh v TE. OZE nám možná trochu vylepší bilanci ale nezabrání kolapsu energeticky náročného průmyslu a jeho odstehovani jinam a ani nezabrání energetické chudobě nizkopříjmovým a středn3 příjmovým domácnostem. Protože to tempo dosahuje stěží desetiny a dosavadní soustředění na mikrozdroje znamenalo hlavně vylepšení pro vysokopříjmové domácnosti. Dělám v servisu střídačů a vím kdo je mým klientem, chudáka tam neuvidíte, většinou dráhy domeček, dvě tři auta a svrbeni kam s penezmi. Podpora měla jít hlavně do OZE pro velké objekty jako podporu pro Peak Shaving (lidé z fochu vědí o co jde) a velké komerční subjekty.
Loni bylo připojeno 34.000 FVE o instalovaném výkonu 290 MW.
Letos již bylo připojeno do sítě cca 40.000 FVE. ČEZ Distribuce a EG.D. počítají že za celý rok 2023 bude připojeno 85.000-100.000 FVE o instalovaném výkonu přes 1 GW.
Pokud 391 tisíc bytů je vytápěno přímo elektřinou , pak nepotřebujete ani tak zdroje jako jejich efektivní využití a to způsobí cena. Prostě cena elektřiny vede k tomu, že se s ní hospodaří lépe najednou to není jedno protože elektřina nestojí vůči ostatním nákladům nic. Dalším aspektem je hodinová cena za několik let bude mít každý mít možnost kupovat za hodinové ceny a to povede k tomu ,že zdroje budou lépe využity , bude svítit bude foukat = miliony lidí si budou nabíjet svá auta budou spínat spotřebiče hlídat to budou aplikace. Budovy budou úspornější i výroba bude úspornější. Část výroby se přesune na víkend a na odpolední směny kvůli levné elektřině. Dnes když během dne klesne cena elektřiny pak spotřeba na to nereaguje toto do budoucna nebude. Největším zdrojem u nás je teplo z jaderné elektrárny Temelín a Dukovany - pouštíme ho do vzduchu ! Stejně tak nevyužíváme tepla řek a přehradních nádrží pro vytápění měst. Potenciál je obrovský. Dobře zateplený domek potřebuje asi 10MWh tepla pro vytápění ročně. Podlahovým topením máte SCOP tepelného čerpadla 5,5. to je 1,8MWh elektřiny ročně. 1 blok Temelína vyrobí ročně tolik elektřiny že to stačí pro 3,9 mil takových domů a odpadní teplo můžete dovést do města pro vytápění sídliště. Takže v budoucnosti můžeme potřebovat energie mnohem méně , když budeme používat vhodné technologie. Základem přestat přímo cokoli pálit kvůli výrobě tepla , ze všeho vyrábět elektřinu a teplo vyrábět pomocí tepelných čerpadel. Samozřejmě že je to běh na dlouhou trať bude trvat desítky let než se toto stane realitou, přitom je úsměvné že někdo takto funguje už 20 let , protože ani izolace , ani podlahové topení ani tepelné čerpadlo země/ voda není žádná nová technologie ! Velký problém a to ne jen v energetice je to ,že lidé hledají snadná krátkodobá řešení tam kde je třeba udělat něco ,co vyřeší problém na vždy.
A jak by to udělal? " 1 blok Temelína vyrobí ročně tolik elektřiny že to stačí pro 3,9 mil takových domů a odpadní teplo můžete dovést do města pro vytápění sídliště" :-DDD
1. Odpadní teplo z Temelína je již využíváno pro Týn n Vlt. a ČB a moc dalších možností není, a kromě toho náklady na zrizeni, provoz a údržbu jsou vysoké takže nizkoprijmove domácnosti to táhne ke dnu
2. Pokud někdo v dnešní době topí EE jedná se skoro vždy o NED a PD a něco mezi tím a o těchto já nepíšu.
3.energeticky náročná výroba, kterou jsem zmiňoval, představuje zejména vysokoteplotni zařízení, jako jsou sklářské péče, difúzní pece, tavne péče a ty z principu nemohou fungovat na povel, jedou stále, nelze je bez velkých nákladů jen tak odstavit, takže opět střílíte zcela mimo
4. Většinu topení, mimo dálkového obstarává plyn a v menšině pevná paliva. Zde se jedná o objekty s vysokou spotřebou, často bez nemožnosti je jednoduše zateplit kde náklady na zateplení versus životnost takových systémů a náklady na vytápění tvoří nepřekonatelný problém. Vzhledem k tomu jak špatně se shání schopné firmy ať už stavební nebo topenářské které dílo dovedou řádně a za sjednanou cenu, tak jsou vaše názory na úrovni hrabecich rad. Tj. zcela mimo realitu. Pokud jsem měl tu čest vidět TČ implementována u starších objektu, ze 70% nevhodně a s problematickým provozem a nejasnou životností.
5. Vše výše uvedené povede k sociálnímu rozkolu destrukci společnosti v podobě jaké ji známe dnes.
6. Něco podobného vedlo k vzestupu různých autikracii a podobně, poučení z historie je dost.
7. Proto je upínání se k řešením které jsou mimo finanční a kapacitní možnosti společnosti zcela mimo a povede to jen k rozvratu
Posunout spuštění spotřebičů na později , či naplánovat na jindy se dá.... ale je do určité míry. Může se klidně stát, že dostatek elektrické energie nebude ani za několik hodin. Domy budou vesele chladnout, statisíce elektromobilů se naplánovaným nabitím na ráno se nebudou nabíjet, voda s desetitisících zásobnících ohřátá stále nebude no a co je horší výroba u velkých spotřebitelů, dočasně pozastavená, bude muset stát další hodiny...
Pokud se po modlení a napjatém čekání rychlost větru zase zvedne, budou potřebovat elektriku všichni, kteří čekali a třeba u elektromobilů se dobití nemusí stihnout, u tepelná čerpadla budou potřebovat daleko delší čas na ohřátí vychladnutých zásobníků a budeme-li zlí jazykové, může nastat taková nepříjemná spirála ... pokud nebudeme mít k dispozici dostatek těch škaredých ne-oze zdrojů jako kapacitní zálohu.
A až bude dostatek energie, síť ji nepřenese, viz Německo a jeho neschopnost přenést energii ze severu na jih. Zavedení chytrých měření a řízení jistě nebude zadarmo, viz výpočet nákladů na chytré elektroměry a zkušenosti z Británie.
Všichni se víceméně shodnou, že přes létu bude v Evropě přebytek elektřiny. Tak si kladu otázku, proč to u nás stavět v masivním měřítku? Větrná elektřina bude vždy levnější z Německa a solární z jihu. Tak proč ji levně přes léto nekupovat a raději se nezaměřit na zdroje, které budou žádané v zimě a na akumulaci. Naše poloha se pro to přímo nabízí.
Těch pár vrtulí na horách nevyrobí tolik, aby to stálo za zničení panorama a jejich větší sestřičky pár set km severně tu elektřinu beztak vyrobí levněji.
Byť bych rád viděl FVE na každé střeše, tak elektřinu z nich bych bral spíš jako "nice to have" a ne jako něco na čem bude stát energetika.
Dorý den,
Nooo, ne všichni se shodneme že bude v létě nadbytek elektřiny. Možná přes poledne o víkendech a o svátcích, to asi ano. Sem tam i někdy přes pracovní dny, když se vážně povede počasí a není extra velký odběr. Ale v ranní a večerní špičce a přes noc teda nadbytek není a hned tak nebude.
Stačí se kouknout na DE. Kolik čeho ti už teď mají nainstalováno a jak vypadá jejich typický denní a týdení diagram výroby+importu/exportu vs. spotřeby. V podstatě od poloviny dubna platí, že když to přes den šajní (a ideálně i foukne), tak v rozpětí cca 10-15 h exportují jak o život co to přeshraniční linky dovolí; zatímco po zbytek dne importují jak o život co to přeshraniční linky dovolí. A to mají o cca 6 GW menší letní spotřebu, než měli před 5ti lety. V zimě to bylo až 10 GW rozdíl letos/před pěti lety. Asi už jim dost průmyslu zkrachovalo a uteklo a lidi taky šetří co to jde.
Jinak s tím "FVE je fajn mít jako bonus ale spoléhat se na to nedá" nelze než souhlasit.
Dobrý den podruhé,
pardon, když to po sobě čtu tak jsem to napsal asi moc vyhraněně: nemyslel jsem to jako rozporování co jste napsal, ale jako doplnění.
Naprosto trefné.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se