Domů
Názory
Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (2. část)
Zdroj: ČEPS

Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (2. část)

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Článek je pokračováním první části Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR.

Scénář EU Fit for 55

V rámci Zelené dohody (Green Deal) si Evropská unie stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. K tomu je nezbytné, aby se v příštích desetiletích výrazně snížily emise skleníkových plynů. Dílčím krokem ke klimatické neutralitě je závazek snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 % označovaný jako Fit for 55. Obr. 2 ukazuje situaci, pokud bychom v souladu s tímto závazkem do roku 2030 zcela odstoupili od uhlí. Sice bychom odstranili nejvíce znečišťující zdroje emisí, avšak v krátké době bychom museli například navýšit výkon FTE více než 2×, výkon VTE více než 3×, výkon plynových elektráren 4× a dohodnout adekvátní zvýšení importu plynu a tím prohloubit naši energetickou závislost na Rusku. Popsaný scénář by vedl ke snížení uhlíkové stopy o 63 % a v elektroenergetice by zajistil splnění cíle Fit for 55.

Obr. 2 - Scénář Fit for 55 [GWe], situace pro leden 2030, pokud do 9 let zcela odstoupíme od uhlí.

Státní energetická koncepce

Státní energetická koncepce z roku 2015 stanovila hlavní priority a strategické záměry státu v sektoru energetiky pro následujících 25 let. Na základě této koncepce, která si v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou klade za cíl dosažení uhlíkové neutrality, cílíme v roce 2043 k energetickému mixu 52 % jádro + 31 % OZE, který je zobrazen na obr. 3. Realizací koncepce a souvisejících změn energetického mixu klesnou emise skleníkových plynů ČR na 1142 kg CO2,eq/os/rok.

Obr. 3 - Energetický mix [GWe] podle Státní energetické koncepce roku 2043: 52 % jaderná + 31 % OZE+ 10 % plyn + 6 % uhlí.

62 % jádro + 35 % OZE

Doporučení státní Uhelné komise z roku 2020 je zbavit se veškerého uhlí do roku 2038. Pokud upravíme scénář Státní energetické koncepce a nahradíme uhelné elektrárny jadernými, emise skleníkových plynů ČR klesnou na 456 kg CO2,eq/os/rok. Znamená to navýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren oproti dnešku 1,6×, zvýšení výkonu FTE 3,2× a VTE 11× s celkovou investicí v hodnotě 750 mld. Kč. Pro vykrývání propadů výroby v OZE bychom 2,4× navýšili výkon plynových elektráren, což je nejméně ze všech analyzovaných mixů. Scénář je zobrazen na obr. 4.

Obr. 4 - Scénář 62 % jádro + 35 % OZE [GWe].

Scénář zajistí pokles emisí o 88 % oproti dnešku za dostupné investice a zároveň ročně ušetříme při ceně 40 EUR/tunu CO2,eq 40 miliard Kč za emisní povolenky. Energetický mix 62 % jádro + 35 % OZE je proto blízký optimálnímu scénáři z hlediska klimatických závazků a je efektivní i z hlediska ekonomiky energetického mixu. Scénáře IPCC a EU Green Deal požadují dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero. Snížení emisí CO2,eq podle tohoto scénáře poskytne dostatek času, několik století pod hranicí růstu teploty o +2.5 oC považovanou za ještě bezpečnou, na vývoj a realizaci nových nízkoemisních zdrojů energie umožňujících vyrábět elektrickou energii s minimálními dopady na životní prostředí.

37 % jádro + 49 % OZE

Alternativou k předchozímu scénáři je naopak zmrazení výkonu jaderných elektráren na současné úrovni a náhrada odstavených uhelných elektráren masivní výstavbou OZE s až desetinásobným navýšením výkonu FTE a VTE. Tento scénář je zobrazen na obr. 5, který ukazuje, že by přes vysoký nárůst instalovaného výkonu OZE na 1 000 % současného stavu chybělo o některých zimních nocích až 5,3 GW elektrického výkonu. Proto bychom museli navýšit výkon plynových elektráren nejméně 3×.

Obr. 5 - Scénář 37 % jádro + 49 % OZE [GWe].

V létě by schodky ve výrobě elektřiny vykryly bateriové farmy, jejichž současná pořizovací cena by byla zhruba 11 mld. Kč (8 bateriových farem). V zimě by ale tyto farmy vystačily jen na půl hodiny lednové noční spotřeby ČR (na grafu fialové plošky) a schodky ve výrobě by musely vyrovnat plynové elektrárny. Díky bateriím by klesly výdaje ČR za emisní povolenky o 0,2 mld. Kč, avšak investice do baterií s návratností 11/0,2 = 55 let by byla vzhledem k desetileté životnosti baterií ztrátová.

Celkové emise skleníkových plynů ČR by v tomto scénáři dosáhly 900 kg CO2,eq/os/rok a byly by tak téměř dvojnásobné ve srovnání s předchozím scénářem. Hlavním důvodem je skutečnost, že by muselo být 14 % elektřiny vyrobeno z plynu. Baterie za 100 mld. Kč by snížily výdaje na emisní povolenky CO2,eq o 1 mld. Kč/rok s vyplývající ztrátovou návratností investice 100 let při životnosti baterií 10 let.

Díky nerovnoměrnému výkonu, nedostupnosti efektivních úložišť energie a souvisejícím záskokům plynovými elektrárnami nejsou FTE a VTE ekvivalentní náhradou jaderných elektráren a neumožňují stejně účinně snižovat emise skleníkových plynů.

93 % OZE

Část populace v řadě zemí odmítá jadernou energetiku kvůli obavám z možných havárií jaderných elektráren a radioaktivnímu odpadu. To v minulosti vedlo německou vládu k rozhodnutí odstavit v rámci projektu Energiewende všechny jaderné elektrárny a poslední tři by měly být uzavřeny do konce roku 2022. Navzdory již téměř bilionu EUR investovaných do Energiewende má ale Německo emise skleníkových plynů na osobu 10× vyšší než například Francie, v jejímž energetickém mixu hraje jaderná energetika hlavní roli.

Při scénáři 93 % OZE (obr. 6) by prakticky celá výroba elektřiny v ČR probíhala ve fotovoltaických a větrných zdrojích s kolísajícím výkonem. Protože je potenciál spalování biomasy a vodních zdrojů na hranici svých možností, bude v zimním období v OZE docházet k výraznému poklesu výroby elektřiny, který bude kompenzován výrobou v plynových elektrárnách, jejichž výkon bude muset být výrazně zvýšen.

Obr. 6 - Scénář 93 % OZE bez jádra i uhlí [GWe].

Negativní vliv samotných fotovoltaických a větrných elektráren na životní prostředí přitom také není zanedbatelný. Dopady nízkého energetického toku OZE, kterými jsou především vysoká spotřeba konstrukčních materiálů na jejich výstavbu a rozsáhlá zastavěná přírodní plocha, zatím nejsou zřetelné, protože je OZE málo. VTE a FVE, které dnes dosluhují, produkovaly ve své době (na přelomu století) jen 0,01 % celosvětové spotřeby. Realizací scénáře 93 % OZE by každoroční množství odpadu z likvidace OZE vzrostlo řádově 10 000×.

Scénář 93 % OZE proto není z uvedených důvodů bezemisní a  je doprovázen emisemi skleníkových plynů 1 056 kg CO2,eq/os/rok, které jsou tvořené převážně emisemi záskokových plynových elektráren (400 kg CO2,eq/os/rok) a celoživotním cyklem OZE (636 kg CO2,eq/os/rok).

Scénář 93 % OZE vyžaduje:

  • postavit 50× více FTE a VTE, než stojí dnes, a to za investici 2 685 mld. Kč do FTE a 929 mld. Kč do VTE. Fotovoltaické panely pokryjí 2 % území ČR, tedy stejně jako je dnes veškerá zastavěná plocha ČR včetně všech měst. Dále by bylo postaveno zhruba 8 222 větrných elektráren Vestas 2 MW o výšce 100 metrů (jako dům o 40 podlažích). Protože v ČR není dostatek vhodných větrných míst a VTE budou pracovat s nižší efektivitou, bude muset být jejich počet pravděpodobně ještě vyšší.
  • instalovat akumulaci za 115 mld. Kč v rozsahu 77 bateriových farem, každá o rozloze vesnice. Tyto farmy ušetří ročně 1 mld. Kč v nákladech na emisní povolenky (hlavně díky FTE v létě) s návratností investice 115 let. Životnost baterií je typicky zhruba 10 let, po jejímž uplynutí budou představovat nebezpečný chemický odpad, který bude třeba ekologicky zlikvidovat. Denně bude třeba zlikvidovat a současně doplnit zhruba 1 kamion baterií. Alternativou k bateriovým farmám je výstavba vodních přečerpávacích elektráren. Pokud by měly kapacitu vodní elektrárny Dlouhé stráně, pak by stačily pouze tři a jejich životnost by byla cca století.
  • navýšit výkon plynových elektráren 6×. V grafu na obr. 6 vidíme, že výše uvedená akumulace (viz fialové plošky) by v zimním období nestačila a schodek by musely pokrýt záskokové plynové elektrárny. Tyto elektrárny by pracovaly pouze v zimních nocích v průměru 10 % nocí ročně, což by mnohonásobně zvýšilo cenu vyráběné elektřiny.
  • smířit se s devastací nerostných surovin, jako je ocel, cement, neodym nebo indium. Jak ukazuje následující tabulka, na výrobu jedné GWh spotřebuje FTE při výstavbě 140× více oceli a 28× více betonu než jaderná elektrárna.
  • Porovnání spotřeby konstrukčních materiálů JE a VTE na 1 vyrobenou GWh

    Při stavbě FTE by bylo instalováno orientačně půl miliardy fotovoltaických panelů 200 Wp o váze 16 kg, vyrobených ze skla, hliníku, křemíku, stříbra a dalších látek. Při typické životnosti panelů 20 let bychom museli v trvale udržitelné ekonomice denně ekologicky zlikvidovat a nainstalovat 70 000 takových panelů, tedy zhruba 1 120 tun směsi skla, hliníku, křemíku, olova, mědi a stříbra každý den.

    Od jara do podzimu bychom vůbec nevyužili 61 % celkově vyrobené elektřiny a velmi pravděpodobně bychom ji nemohli ani exportovat, protože v okolních zemích bude ve stejné době převládat obdobný přebytek výkonu OZE. Mohli bychom tuto energii akumulovat do vodíku, avšak to by znamenalo další vysoké investice do velkokapacitních výrobních a zkapalňovacích zařízení nebo skladovací infrastruktury.

    96 % OZE

    Při polovičním výkonu FTE oproti předchozímu scénáři a naopak zdvojnásobením výkonu VTE bychom dosáhli podílu 96 % OZE na výrobě elektřiny. V takové případě by emise klesly na 661 kg CO2,eq/rok/os a energetický mix by byl výrazně vyrovnanější než předchozí mix 93 % OZE (obr. 7). Tato cesta ale není pro ČR vhodná, protože nemáme dostatek větrných lokalit pro výstavbu desítek tisíc větrných elektráren.

    Obr. 7 - Scénář 96 % z OZE [GWe].

    Závěr

    Z provedené analýzy reálných dat vyplývá, že nejnižší emise skleníkových plynů nabízí scénář 62 % jádro + 35 % OZE. Tento scénář je blízký scénáři Státní energetické koncepce a sníží uhlíkovou stopu české elektroenergetiky oproti dnešku devětkrát. Jestliže dnes vypouštíme 3 954 kg CO2,eq /os/rok, při realizaci scénáře 62 % jádro + 35 % OZE by emise ČR klesly na 456 kg CO2,eq/os/rok. Analýza dokládá, že je tento scénář také mnohem ekologičtější a levnější, než scénáře s vyšším zastoupením OZE, které by více poškozovaly životní prostředí jak z hlediska emisí CO2,eq, tak z hlediska intenzivního čerpání nerostných surovin a produkce velkého množství elektroodpadu.

    Při navyšování podílu OZE nad 35 % budou emise stoupat až na více než tunu CO2,eq/osobu/rok, protože současně se zvyšováním podílu OZE úměrně porostou množství spáleného fosilního zemního plynu, spotřeba primárních zdrojů surovin a množství odpadu.

    Akumulační bateriové farmy s krátkou životností baterií jsou přitom vysoce neekonomické a náročné na ekologickou recyklaci. Související emise z výroby, provozu a recyklace baterií nebyly v důsledku nedostatku informací v této analýze započítány. Mnohem vhodnější by bylo použití přečerpávacích vodních elektráren, avšak o jejich výstavbě se zatím neuvažuje.

    Scénář 62 % jádro + 35 % OZE, který je nejúčinnější v boji proti klimatickým změnám a v ochraně životního prostředí, ale vyžaduje co nejdříve zahájit výstavbu nejen náhrady dosluhujících jaderných bloků, ale také výstavbu nových. Do jejich zprovoznění nelze bez rizika zimních blackoutů odstavit většinu uhelných elektráren.

    Současně je žádoucí investovat výrazně více peněz a lidských zdrojů do výzkumu nových nízkoemisních zdrojů energie jako jsou jaderná fúze, hluboké geotermální vrty nebo účinné skladování energie.

    Přehled analyzovaných scénářů české elektroenergetiky

    Poznámka:

    Všechny uvedené ceny jsou pouze porovnávací, počítané v současných cenách a nezahrnují budoucí vývoj ani inflaci ani recyklaci materiálů z OZE a baterií. Uvažujeme konstantní spotřebu elektřiny z roku 2019, zatímco ekonomický růst, nastávající elektromobilita a odstavování uhlí pro vytápění budou zvyšovat dle prognóz budoucí spotřebu elektřiny až o 2 %/rok navzdory úsporám energie jako je zateplování domů, využívání veřejné dopravy, vytápění dřevem atd. Výkon vodních a biomasových elektráren je ponechán na stejné úrovni jako dnes.

    Komentáře

    (76)

    Jimi

    12. listopad 2021, 13:49

    OK, 6,7GWp v jádru znamená po konci EDU 1 postavení 4 nových reaktorů - 2 v Dukovanech (EDU2) a 2 v Temelíně (ETE3+4). Ale pak nesouhlasí cena - dle smlouvy z roku 2014 Paks 2 je cena dvou VVER 1200 530 miliard korun v přepočtu (265 na reaktor) - včetně financování - čili už jen ty reaktory nás vyjdou na víc než 1000 miliard. Jak může tedy celková cena této transformace (která vyžaduje i navýšení FVE (mimochodem, co za zkratku je FTE? je to FotoVoltaika) a VTE) být 750 miliard?

    Navíc od roku 2014 byla nezanedbatelná inflace a úroky půjček taktéž rostou. V reálu nám vyjdou 4 reaktory na 1500 miliard korun.

    Pokud by tato studie byla vytištěná, tak by neměla ani hodnotu toho papíru.

    Vladimír Wagner

    12. listopad 2021, 13:59

    Úroky, pojištění ... u libovolného zdroje závisí na finančním modelu, který se zvolí. Předpovědi inflace v budoucnosti je opravdu věštění s křišťálové koule a ovlivní všechny zdroje. Proto jsou v článku u všech zdrojů uvedeny ceny postavení a ne cena finančního modelu (peněz ...).

    Carlos

    12. listopad 2021, 20:57

    Jo, jenomže krom jádra může v podstatě každý jiný zdroj být stavět soukromými subjkety za hotové. Good luck udělat to s jádrem.

    Vladimír Wagner

    12. listopad 2021, 21:18

    Pane Carlosi, nemáte pravdu. Velké výkony se nebudují za hotové. Pokud se třeba podíváme na fotovoltaický boom u nás, tak většina těch větších fotovoltaických elektráren byla budována s pomocí bankovních půjček. Stejně tak tomu bude v případě, když se budou větší fotovoltaiky a pole větrníků stavět nyní i přes využití dotací. I ve světě (nejen Německu) se každá větší větrná či fotovoltaická farma buduje s využitím úvěru. Pokud jde o větší vodní díla, tak tam to platí také. Ostatně i velká část fotovoltaiky na domech využívá kromě dotace půjčku nebo hypotéku.

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 08:24

    Jasně, jenže rozdíl je v tom, že současný dominantní model budování velkých VtE a FVE je, že z úvěru se hradí výstavba, která trvá 1 (FVE) - 5 (offshore VtE) let, které investorovi začínají vydělávat už před dokončením, protože mohou vyrábět i částečně dostavené a po dokončení jsou obvykle prodány dlouhodobému investorovi a úvěr je umořen. To vše s minimálním rizikem nedodržení rozpočtu a termínu výstavby.

    Proti tomu lidi, jako vy, staví JE, kde vlastně nikdo neví kolik let se budou stavět a jak moc to překročí původní rozpočet, o obojí se ví akorát to, že to bude hodně. A na jak dlouho vy uvažujete splácení úvěru? 20, 40 nebo 60 let? Fyzici bývají celkem zběhlí v matematice, udělejte si odhad je obrovský rozdíl to udělá v úrocích.

    Carlos

    14. listopad 2021, 12:26

    Pane Wagnere,

    jednak jak Vám to dole rozepisuje pan Veselý, FVE, ale i VtE parky najíždějí od dokončení prvního modulu, nebo nějakého menšího logického celku a samozřejmě příslušné přípojky.

    A jednak jsem psal může být, to neznamená že tak tomu je vždy. Rozhodě je větší šance mít ve fondu miliardu na FVE než dvě stě miliard na JE. O modelech financování FVE soukromými osobami se moc bavit nebudu, to není směrodatné a je tam pár dalších faktorů jako jestli je FVE součástí rekonstrukce domu, kolik mají na účtech peněz atd. Ono to pořád je zařízení stojící třeba čtvrt milionu a to nemá každý jen tak sedící v bance, byť na osobu je to prý na osobu asi 300k. Jenže někdo má na účtech miliony a jiný miliony v mínusu. A i kdyby je tam měli, tak propálit kompletní úspory třeba za dekádu na jeden projekt není úplně dobrý nápad.

    jozka

    16. listopad 2021, 10:54

    Vy muzete nahodit FVE bez revize a kolaudace?

    Jan Horacek

    18. listopad 2021, 17:04

    Dobrý den

    Podle mých informací byl vládou na 1200 MW blok vypsán tendr za 170 miliard korun

    Jan Stehlik

    12. listopad 2021, 14:36

    To nejduležitější je uvedeno v popisce na konci . Vypočet je jen s konstantní spotřebou a vubec nepočítá s teplárenstvím . Tudíž teplo a užitková voda - ???? A tam bude další nárok na energie .

    Jaroslav

    12. listopad 2021, 16:13

    Celý tento Tzv. Green deal byl vymyšlen v útrobách Washingtonu DC( jmenovitě Demokratické strany) a jeho jediným účelem je šířit ho do světa a čekat jací hlupáci se toho chytnou a zničí si vlastní energetiku , a tudíž i ekonomiku . Vpodstate je Green deal formou ekonomické války , a jen soudruzi z Bruselu jsou tak hloupí že to zbastili i s navijákem . Asi není náhoda že většina z nich byla ideologicky vychovaná ve všelijakých NGO placených z USA

    Milan Vaněček

    12. listopad 2021, 18:36

    Nástup obnovitelných zdrojů (slunce, voda, vítr) jako nejlevnějšího a nejčistšího zdroje elektřiny je realita v celém světě.

    Nějaké směšné pamflety jako je tento dvojdílný na tom nic nezmění.

    Jediné nebezpečí jsou zpovykaná individua, která chtějí změnu ihned, zítra už je prý pozdě.

    Každý energetický přechod chce svůj čas, nejprve se jen doplňují energetické zdroje elektřiny, vyrábějící horkou páru (uhelné a jaderné elektrárny) a z ní elektřinu,

    během několika desetiletí však už bude přímá výroba elektřiny zcela běžnou a v roce 2050 určitě zcela dominující.

    Je však nutné, zvláště na sever od 50 rovnoběžky na naší polokouli, se zabývat i velkými potenciálními úsporami ve vytápění budov v zimě. Možnosti jsou obrovské. Klimatizaci v létě již celosvětově vyřešila fotovoltaika.

    Bob

    13. listopad 2021, 19:12

    Pane Vaněčku:

    Jako obvykle zase píšete jen část a účelově jste zamlčel další zdroje využívající páru a horké spaliny: Plynové a paroplynové elektrárny. To jsou totiž ty, které doplňují a budou doplňovat OZE jako VtE a hlavně FVE.

    Takže uhelné a jaderné elektrárny lze nahradit FVE (které ale nevyrábějí, nebo jen zanedbatelně) v zimě, ale i v létě a v noci, večer a ráno, ale jen s pomocí elektráren tepelných. I v létě FVE nevyrábějí i v době odběrové špičky (cca 7:00-21:00) a to nemluvím o dnech zamračených. V tuto dobu místo nich vyrábějí ty na páru a FVE (a v menší míře i VtE) se bez té páry neobejdou.

    A ani další desetiletí na tom nic podstatného nezmění. Protože akumulátory kromě ceny a ekologické zátěže prodlouží větší pokrytí výroby FVE jen v řádu hodin a to je málo. A pokud jde o akumulaci dlouhodobou přes vodík, tak opět je tam vysoká cena, ekologická zátěž a fyzikální a chemické zákony (nízká účinnost), kde jsou jasné meze, přes které se nedostanete. A´T se to budete snažit "okecat" jakkoliv jsou dána elektrochemická napětí mezi elektrodami, maximální teoretické energetické účinnosti cyklů, atp.

    Carlos

    14. listopad 2021, 12:29

    Jednak jste zase udělal slaměného panáka. Jednak snad existuje něco jako PVE a pro ty je tu celkem dost potenciálu. A ani by to nemuselo moc bolet je realizovat.

    Galipoli

    14. listopad 2021, 12:40

    PVE .. a kde je vytvoříte? Seříznete Praděd, Lysou horu? Nebo kde jinde? A nebojít se, že narazíte na ekonomiku a ekoligisty?

    Carlos

    14. listopad 2021, 13:07

    V první řadě je třeba využít lehce dostupného potenciálu který tu je a je dostupný v podstatě jen se zásahy do uspořádání existujících elektráren bez dopadů na okolí. To jsou pořád stovky až tisíce MWh na jednu lokalitu.

    Bob

    14. listopad 2021, 19:06

    PVE jsou dobré, asi lepší, než baterie. Ale stejně jako ony nejsou řešením dlouhodobé akumulace.

    JD

    12. listopad 2021, 20:38

    Souhlas s paní Drábovou v tom, že aby se v příštím čtvrtstoletí nahradily evropské dosluhující velké bloky novou výstavbou velkých bloků, a aby ještě svůj podíl na výrobě navýšily, a napomohly tak v dekarbonizačním úsilí, musel by se stát nejspíše zázrak.

    A souhlas s panem Mílem ohledně možného řešení, akorát s jinou definicí axiomů české energetiky s ohledem na probíhající technologickou změnu, a budoucí konkurenceschopnost elektrifikované ekonomiky:

    * pružnost - schopnost iterativně přidávat menší zdroje se schopností se kombinovat a doplňovat (OZE a jaderné), a umožňovat tak kontinuálně reagovat na poptávku ohledně dekarbonizace (odstavování uhlí), sledovat průběžně příslušné trendové křivky (narozdíl od nárazového scénáře solárního boomu 2009-2010), a přizpůsobovat se rostoucí elektrifikaci ekonomiky

    * pro vnitrozemskou zemi uprostřed Evropy naprostá nutnost být součástí energetického internetu (včetně možností přeshraničních přenosů elektřiny, vedení produktovodů atd.)

    * soběstačnost díky spolupráci - být nápomocen ostatním okolo, čímž by se provoz lokálních zdrojů spíše vyplatil, a v případě potřeby je mít připraveny pro soběstačný ostrovní scénář

    * větší zapojení soukromých investic a zapojení strany spotřeby, bez toho to prostě nepůjde - reálné už u OZE, a u menších jaderných zdrojů po změně taxonomie a především adresováním základního problému jaderné eneregetiky velkých bloků - řízení rizik - díky přechodu na menší

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/drahota-prinutila-brusel-k-otocce-jadro-i-plyn-dostanou-zelenou-nalepku-180305

    Pokud jde o tento článek, tak je navrhována výstavba čtyř velkých bloků. Vzhledem ke scénáři EDU2 to u nás znamená jejich dokončování za nějakých 20 - 30 let (při dodržení termínů), a náhradu za uhelné zdroje mezi lety 2040 - 2050. Do doby jejich dokončení nebude sezónní záloha za OZE, nebo je nutno akceptovat přechodnou úlohu plynu. Nesedí to se závěry uhelné komise (konec uhlí maximálně do roku 2038), a těžko říci jestli to naplňuje milníky našich klimatických závazků, které tedy teď raději odmítáme.

    Také je nutno si uvědomit, že dalšímu škálování OZE (FVE + VTE) a jejich kombinaci např. s bateriemi v našem okolí nelze zabránit, a směřujeme tudíž nejspíše k narušení, podobně jako v automotive. Jak se to začne projevovat uvidíme zhruba během dekády. V dlouhodobé perspektivě v tom emisní povolenky a dotace nebudou hrát roli.

    Vladimír Wagner

    12. listopad 2021, 21:42

    Pane JD, pokud jde o článek tak příslušný instalovaný výkon jaderných zdrojů můžete realizovat jak formou bloků III. generace o výkonu 1000 MWe, nebo standardní 12. modulového bloku NuScale s celkovým výkonem okolo 900 MWe, nebo 2,5krát větším počtem malých modulárních reaktorů Rolls Royce s výkonem přes 400 MWe, nebo 4krát větším počtem menších modulárních reaktorů s výkonem 250 MWe. Analýza a výsledky prezentované v článku se opravdu nezmění s tím, z jakých bloků poskládáte předpokládaný výkon v lokalitě Temelín a Dukovany. A případně ani s tím, pokud část z nich umístíte jinam.

    To, že se spíše uvažuje o velkých blocích je tím, že velké reaktory III. generace mohou být daleko dříve a vyjdou levněji (pokud se využije odpovídající finanční model).

    Víte, jak Dukovany, tak Temelín se dařilo dokončovat velice rychle za sebou. A pochopitelně by to šlo i nyní.

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 08:33

    "Standardní 12-ti modulový blok NuScale"? Pane, vy jste vtipálek. Fascinuje mě jak se tady tváříte, že něco, co zatím neexistuje ani jako prototyp, prezentujete jako standardní a reálnou alternativu něčeho. To samé s ostatními variantami SMR. Nic z toho v příštích 20 letech nebude k mání a potom budete moci hovořit o velkém štěstí, když se nějaký z těchto projektů dožije fáze standardizované produkce.

    miro novak

    13. listopad 2021, 13:31

    pan Vesely, a to si zoberte, ze pan Wagner operuje nejakym GW reaktorom, ktory tiez este nie je ani vybudovany, ze? Pan Wagner ma zlate nervy diskutovat s niekym, koho pan Werich dobre popisal.

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 16:38

    Reaktory NuScale existující zatím jen jako powerpointová prezentace a nějaké plány. Ty gigawattové reaktory alespoň existují.

    Emil

    13. listopad 2021, 16:53

    Protože NRC běžně vydává SDA (standard design approval) na základě "powerpointové prezentace a nějakých plánů"...

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 20:09

    Ještě nemají ani prototypové zařízení. A ano, další nevýhodou jaderných technologií je, že kvůli každému pokusnému zařízení nejdříve musí absolvovat kopec administrativních kroků. Pří vývoji, třeba FV panelů nebo baterek, nic takového nemusíte a pokusné jednotky stojí pár šupů.

    Emil

    13. listopad 2021, 20:17

    A co kdybyste si místo těch svých pohádek o powerpointových prezentacích a tradičních whataboutismů o tom radši něco málo zjistil? Prototypové zařízení mají, je zmenšené v měřítku 3:1.

    Vladimír Wagner

    13. listopad 2021, 18:10

    Pane Veselý, pokud jste si všiml, tak o rychlém zavádění malých modulárních reaktorů mluvil jen pan JD, který zmiňoval pana Míla. Já jsem jen argumentoval, že pro závěry článku je jedno, zda máte jeden velký reaktor nebo více malých. I já si myslím, že komerční malé modulární reaktory budou až v třicátých letech a pro Temelín a Dukovany se lépe hodí velké reaktory III. generace, které jsou už v komerčních aplikacích. Jen bych upozornil, že NuScale opravdu není jen powerpointová aplikace.

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 20:11

    V reálu neexistuje ani prototyp, to je zcela zásadní. Já si myslím, že velké reaktory III. generace se v ČR nehodí nikam. Nedávají ekonomický smysl.

    Galipoli

    14. listopad 2021, 09:51

    Jen malý dotaz ... malé reaktory jsou přece již dávno (Nautilus 1954). Používajií se na ponorkách a hladinových plavidlech (letadlové lodě, křižníky, ledoborce a dalšíú. Mají výkon od 150 - 210 MW tepelného výkonu... Proč teda nepoužít je?

    Carlos

    14. listopad 2021, 12:07

    Galipoli,

    ty reaktory mají vysoké obohacení paliva, myslím se udává kolem 30 % To je jednak drahé a jednak by to asi neprošlo přes jaderný dozor.

    Bob

    13. listopad 2021, 19:30

    Pane Veselý:

    NuScale sice zatím neexistuje, ale komerční modulární reaktor se aktuálně staví v Číně a v Kanadě se má začít stavět jestli si dobře pamatuji za 2 roky. Nepočítaje ty bloky pokusné, co byly postaveny dříve a výkonově se také dají zařadit do kategorie SMR.

    Koneckonců dá se vyjít z konstrukcí, které se běžně používají už nejméně 60 let na jaderných ponorkách a lodích.

    Takže ony se SMR (nebo jejich předchůdci) vlastně provozují už dávno.

    Na druhé straně mně fascinuje, jak zastánci OZE běžně operují zařízeními (akumulátory, palivové články, aj.), které ještě nebyly ani vyvinuty v laboratoři. Případně berou za samozřejmost takové jejich vlastnosti (účinnost), které odpovídají maximální teoretické hodnotě, které ani v laboratoři zatím nebylo dosaženo. Případně jich bylo dosaženo jen v laboratoři za velmi specifických podmínek. Příkladem může být třeba "úplně samozřejmý" koncept, který jsem četl dnes: solární farmy na Africké poušti se supravodivými kabely do Evropy.

    Jan Veselý

    13. listopad 2021, 20:20

    Staví se prototypové jednotky. Nejdříve je musí dodělat, debuggovat, udělat všechny potřebné úpravy, prokázat provozní spolehlivost, prokázat, že jsou schopni budovat za rozumnou cenu, udělat redesign na tovární produkci, absolvovat komplet administrativní kolečko, prokázat schopnost rychle zdokonalovat konstrukci a jít s cenou dolů, ... A s každou technickou úpravou bude spojeno spoooousta papírování.

    A abych nezapomněl, pokusů se SMR bylo historicky celkem dost, zatím ovšem žádného výrobce neznám

    Emil

    13. listopad 2021, 20:44

    Když žádného výrobce SMR neznáte, tak vám jednoho představím. Jmenuje se Rosatom a má těch SMR za sebou docela pěknou řádku.

    Bob

    13. listopad 2021, 22:43

    Pane Veselý, já přece nepíšu, že bude vše se SMR reaktory vyřešeno zítra. Ale zase to určitě nebude trvat 20 let, jak jste psal. Minimálně v takové zemi, jako je Čína, kde stavba "velkého" reaktoru trvá cca 6 let. Ale ani v Kanadě a jinde to nebude trvat tak dlouho.

    Josef

    13. listopad 2021, 01:35

    Scénáři bych vytnul některé nepřesnosti, které jsou ovšem v konečném důsledku bohužel klíčové

    1) Pokud chceme snižovat emise CO2 , pak musí růst spotřeba el. energie, protože el. energie dnes tvoří jen 18% naší konečné čisté spotřeby energie jenže v budoucnu nebude možné pro sektory doprava , vytápění a průmysl používat fosilní paliva a to vyvolá růst spotřeby el. energie

    Z bodu 1 vyplývá že mnohem více budov bude v budoucnu vytápěno tepelnými čerpadly to znamená nevyhnutelně , že zimní spotřeba bude mnohem vyšší než letní s prudkým růstem při náhlém chlazení. Čím více FV elektráren bude tím více neefektivní bude celý systém zásobování el. energií protože v létě bude energie přebytek, ale v zimě nedostatek. Potřebujeme zejména výrobu el. energie v zimě v létě bude el. energie velký přebytek.

    Dále pak autor zapomíná ,že se díváme do budoucna cena baterií bude za 20 let mnohem nižší než dnes , proto nemá dnes smysl počítat jejich návratnost a modelovat výkon větru na turbínách Vetas 2MW, které jsou už dnes zastaralé to je asi největší chyba celé práce. Větrná energetika má na rozdíl od slunce obrácený trend výroby tedy v zimě je výroba podstatně vyšší než v létě je vyšší přes den než v noci a také není pravda, že máme málo vhodných lokalit pro 2MW turbíny na 100 metrových sloupech ano, ale co třeba pro 8MW turbíny na 200 metrových sloupech pro takové stroje je naše území stejně větrné jako pobřeží severního moře a to prakticky celé - plánujeme budoucnost takže není možné se na to dívat dnešníma očima nebo dokonce plánovat 15 let starou techniku.

    Souhlasím s autorem o výhodnosti jaderných zdrojů , ale chtělo by to doplnit také teplovody , teplárenství nemůže primárně pohánět plyn.

    Podle mého názoru další opomenutí je elektromobilita - v ní je ohromný potenciál regulace sítě prakticky lze vyrovnat odběrovou křivku den/moc a místo plynových bloků bude síť běžně regulovat elektromobilita. Každý totiž rád ušetří takže je velký předpoklad že drtivá většina majitelů automobilů jejich nabíjení svěří nějaké aplikaci , kterou bude řídit distributor.

    Bob

    13. listopad 2021, 20:16

    Článku se jistě dají vytknout nějaké nepřesnosti a nedotaženosti.

    Asi bych mu nevyčítal, že se nevěnuje ostatním energiím, kromě výroby elektřiny.

    Někde se začít musí a zapojením teplárenství atp. se to znepřehlední.

    Je zřejmé, že vyšší zapojení FVE do mixu výroby povede k relativně levné elektřině v létě a hlavně přes den, ale o to brutálně dražší a navíc ne bezemisní elektřině v zimě. V době, kdy je jí potřeba nejvíce, včetně na vytápění jako náhradu za ZP.

    Nicméně velmi kladně hodnotím, že někdo konečně v simulaci spočítal, co budou jednotlivé scénáře znamenat.

    Slabinou, ale na druhé straně i silnou stránkou je uvedení ceny řešení v současných cenách. Slabina je v tom, že ceny budou jiné. Silná stránka naopak v tom, že nikdo nemá "křišťálovou kouli" a každý si může představit svoje scénáře vývoje cen technologií, úroků i elektřiny.

    Co se ale podstatně nezmění je poměr nákladů mezi jednotlivými zdroji EE. Nedá se předpokládat, že když není nyní objevena žádná průlomová technologie, bude v příštím (několika příštích) desetiletích masově zavedena aby ten poměr zásadně změnila.

    Můj názor je, že k určité korekci dnešních cen energií směrem dolů dojde, ale tak nízké, jako byly před rokem, nebo dvěma už nikdy nebudou.

    Stejně tak ceny skla, hliníku, oceli, křemíku, betonu (materiálů náročných na energii při výrobě) a nedostatkových jako neodym, lithium, kobalt, hořčík, apod. půjdou strmě nahoru.

    Co se ale přinejmenším v několika dalších desetiletích podstatně nezmění (rozhodně ne řádově)jsou v článku uvedená alarmující množství spotřeb materiálů a poté vzniklých odpadů. Třeba jako potřeba 140 krát více oceli a 28 krát více betonu pro OZE oproti JE. Nebo to, že bude jen v ČR potřeba denně nainstalovat, ale také ekologicky zlikvidovat celý kamion FV panelů. I kdyby to byla (díky budoucímu vývoji) jen polovina, tak je to alarmující.

    Dále je důležitý výsledek, který také opakovaně prezentuji, ale zde je to na simulaci spočítáno. A to že stále větší zastoupení OZE, až ke 100% výroby elektřiny neznamená stále klesající produkci CO2 (a i dalších škodlivin).

    Jak bude nutno kvůli OZE budovat stále náročnější zařízení, včetně akumulace elektřiny, bude také růst uhlíková stopa OZE.

    Nejnižší zatížení přírody se dosáhne kombinací OZE a JE. Zde scénář 62% Jádro, zbytek OZE. Pokud bude OZE více, bude to nejen dražší, ale i ekologicky horší.

    S tím, že jiné OZE, než VtE a FVE nemají takovou možnost takového dalšího rozvoje, aby mohly výsledky znatelně změnit a lze je pro zjednodušení zanedbat.

    Josef

    14. listopad 2021, 00:54

    Podle mého názoru je podpora OZE pro výrobu el. energie špatná od samého začátku FV el. se totiž nehodí na zimu a fungují dobře zhruba od března do konce září. a vítr je sice fouká v zimě více než v létě jenže zase znamená prakticky devastaci krajiny. Podle mého názoru by bylo nejlepší postavit celou elektroenergetiku na jádru asi na 95% spotřeby a zbytek domácí uhlí. Domy vytápět kombinací TĆ a plynu a rozvést teplovody z JE do všech velkých měst. Kdo by chtěl stavět soukromou FV el. neměla by mu legislativa nijak bránit.

    Richard Vacek

    14. listopad 2021, 07:44

    Bohužel v OZE je zainteresováno už tolik osob, že jejich lobbistickému tlaku není snadné odolat. K tomu si započítejte tzv. ekologické organizace, které pokládají jádro za dílo ďábla a pak vidíte výsledek - nesmyslné energetické koncepce a cenu energií rostoucí do nebes.

    Josef

    15. listopad 2021, 00:38

    Ano je to tak bohužel z OZE se tady stala modla. Chápu to celosvětově protože většina lidsta žije v teplých oblastech. Mnohé státy navím mají pouště , pobřeží , pro OZE prakticky celoročně ideální podmínky. Bohužel pro státy jako ČR jsou OZE past ne pro jednotlivce který si dá FV el. na střechu a šetří svoje náklady na energie to jistě ne, ale pro stát jako celek, který je odpovědný za zásobování energií 24/7 nemají FV panely prakticky žádný význam, spíše záporný , protože pro jaderné zdroje nebude mimo topnou sezonu využití a to povede k tomu ,že se jim zdvojnásobí odpisy a tedy i cena energie ať se to někomu líbí nebo ne, ale tu energii si zaplatíme 2x nejdříve z FV elektárny a pak z JE, které přes léto musí stát.

    hellokitty

    13. listopad 2021, 15:25

    "Životnost baterií je typicky zhruba 10 let, po jejímž uplynutí budou představovat nebezpečný chemický odpad, který bude třeba ekologicky zlikvidovat." - preco kalkulacia pocita so zivotnostou baterii 10 rokov? to nie su olovene baterky bez bms, ktore pouzivate na nastartovanie auta, lifepo s bms bude mat zivotnost odhadom tak dvojnasobnu

    tato kalkulacia nielen ze nepocita s vyvojom cien a techologii ako tvrdi disclaimer, ale uz teraz operuje s nejakymi zastaralymi datami

    energetik

    13. listopad 2021, 18:12

    Tak to by měli vysvětlit v Křišťanově u Prachatic kde si koupili 9 let používaný akumulátor z elektrobusu, že si koupili nebezpečný odpad a nemohou tím zálohovat čistírnu odpadních vod a měl by tam spíše udělat záložní jaderný reaktor a šířit čistou jadernou víru po okolí jak to příkladně udělal nejen Černobyl.

    https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/23060-zaloha-cov-pouzitou-baterii-z-elektrobusu-jak-obstala-pri-celodennim-blackoutu

    Jakub

    17. listopad 2021, 16:13

    Jen nechápu, proč baterii instalovali hned vedle dřevěné stavby s dalším nákladným zařízením, kdyby náhadou zahořela.

    Bob

    13. listopad 2021, 20:36

    Jsem si nevšiml, že by byly běžně instalovány k FVE LiFePo akumulátory. Asi ani v nejbližší době to nebudou většinově. Pokud vím, tak masově se předpokládá, že budou používány vysloužilé baterie z elektromobilů. A u těch budete rád, když Vám vydrží alespoň těch 10 let. Přečtěte si, v jakém stavu jsou akumulátory z Tesly po ujetí 8 000 Km, hned po skončení záruky.

    Ale i kdyby byla životnost nových akumulátorů 20 let, uspokojila by vás návratnost 57, místo 115 let? A kdyby teoreticky (v době nárůstu cen materiálů) poklesla cena akumulátoru na polovinu a životnost byla 20 let (opravdu optimistické předpoklady), vyhovuje Vám návratnost 28 let, tedy pořád více, než je jejich životnost?

    hellokitty

    15. listopad 2021, 13:14

    zrejme mate znamych co si FVE instalovali svojpomocne s olovenymi baterkami, ale komercne kazdy koho poznam ma lifepo tak ja neviem, je s tym menej prace, vydrzi to dlhsie, nevidim dovod pouzivat zastaralu technologiu, kde potom budu vyssie provozne naklady

    tu navratnost tam pocitaju nejakym akrobatickym systemom z ceny emisnych povoleniek, to som moc nepochopil, mne vychadza navratnost lifepo baterie 14,7 roka

    Jakub

    17. listopad 2021, 16:18

    Stejně tak u solárních panelů autoři uvádějí 10 let, výrobci už většinou 25 let a odborníci 35 let i více (kvalitní údržba). Životností se myslí, že výkon neklesne pod 85% výrobní hodnoty.

    10 let je zastaralá hodnota.

    Emil

    17. listopad 2021, 16:25

    Autoři neuvádějí u solárních panelů 10 let, zkuste si to přečíst pořádně. Uvádějí: "Při typické životnosti panelů 20 let..."

    Jakub

    17. listopad 2021, 16:30

    Pardon, uvádějí 20 let. I těch 5 let je rozdíl.

    Milano

    13. listopad 2021, 17:00

    Řada diskutujících nechápu podstatu článku: nařízená opatření v rámci ideologie Green Deal nám v ČR vezmou stabilní elektřinu a s ní zničí i průmysl. Nebo znáte nějakou firmu, jejíž stroje jedou 24/7/365 na OZE??? To už se stane v roce 2025, když bude realizována "zelená" strategie ČEZ opustit uhlí a postavit 6 GW ve FVE, protože to tak chtějí "zelené" banky...To bude deficit 1300 MW každý pracovní den a v roce 2030 již 3400 MW. Do pěti let se v ČR nepostaví žádný větší energetický zdroj a sázka na plyn je z naší velmi čerstvé zkušenosti lichá. Všichni v EU rozjeli uhelné zdroje, protože i s drahými povolenkami je produkce z uhlí levnější než z plynu. Takové Německo v září mělo v mixu 36,4 % uhlí, o pětinu více meziročně a nejvyšší emise GHG za 30 let (www.agora-wende.cz), Irové šli z 4,5 % na 21 % produkce z uhlí, Nizozemci z 15 na 25 a superekologické Dánsko z 9,6 na 20 %. Až Němci v prosinci odstaví 3 a za rok poslední 3 funkční reaktory (celkem 8 GW), tak se budeme v zimě každý den modlit, aby nás s sebou Němci nestáhli do očekávaného blackoutu. Zatím nás s sebou stáhli jen do své šílené úrovně německých cen elektřiny, samozřejmě za třetinové české platy.

    hellokitty

    15. listopad 2021, 13:17

    no oni ani v tej skodovke nevydrzali bezat 24/7/365 ked nemali na vstupe cipy a museli prerusit vyrobu a to ziadny blackout nebol, vycislia si nejake milionove fiktivne straty, nieco ako ked vycisluju hudobne spolocnosti skody za piratsku hudbu a aspon bude o com pisat v novinach

    Jakub

    17. listopad 2021, 16:37

    To mne také mate, počítají spotřebu k roku 2019, ale koncepci o několik let později, nebylo by to tak těžké odhadnout spotřebu (+elektromobily, zpracovatelé kovů a nekovů, chemičky atd.)

    Nefi

    13. listopad 2021, 21:07

    "SEK...Na základě této koncepce, která si v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou klade za cíl dosažení uhlíkové neutrality,"

    SEK 2015 není v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Jediná neutralita, kterou si SEK klade za cíl, je technologická.

    SEK nepočítá s instalovaným výkonem v uhlí v roce 2043 1200MW, jak tvrdíte, ale 4000MW. To máte špatně. Viz graf č. 14 na str. 22 optimalizovaného scénáře SEK v doplňujícím analytickém materiálu.

    Tvrzení, že 100GW FTE vyžaduje 2% plochy ČR. Počítejte. 1MW na hektar při 100GW je 100000ha, čili 1000km2 a 1,27% plochy ČR. Řepka se pěstuje na 389000ha. Viz článek ČEZ chystá renesanci fotovoltaiky na webu E15 a též Chomutovský deník. Projekt ČEZ přes 100MWp na 95 ha.

    Používáte 200Wp panely 16kg životnost 20 let. Takže například při použití Sunpower 420Wp o hmotnosti 22kg a životnosti udávané výrobcem 25 let by to už nebylo 70000 panelů denně ale 26000 a 574 tun místo 1120t denně. Denně se v ČR vyrobí 3000 aut - kolik asi váží :-). 26000 panelů dokonce ani 70000 není důvod k hroucení se.

    Dle vašich údajů Vestas V90, při 2MW a 3,6GWh celkem 20 let, váží tedy 1000tun betonu a oceli. Při 8222 elektrárnách je to celkem 8,222 mil. tun. Proč je to devastace? Zhruba 2 mil. tun oceli a 6 mil. tun betonu. Ve skutečnosti nikdo nebude stavět 2MW turbíny, ale alespoň 5MW s ještě vyššími a mnohem těžšími věžemi i základy. Nebude to celkem vážit 8 mil. tun, ale více. V jaderné elektrárně vyměňujete parogenerátor, turbínu,.. tak u větrníků vyměníte soustrojí a další věci. U budoucích projektů bude skutečná dosažená životnost delší než 20 let.

    Ale hlavně celkem oněch 100GW solárů a 17GW větrníků vyrobí 147TWh. Přijde vám racionální postavit 117GW OZE a pak většinu vyrobené energie vůbec nevyužít? Nebylo by rozumné mít P2G a takto vyrobený nefosilní plyn využít v jiné části ekonomiky, skladovat, obchodovat? Proč to ve vašem modelu odmítáte? Pak byste vůbec nepotřebovali fosilní zemní plyn.

    Asi před týdnem jedna jaderná aktivistka navrhovala, že má ČEZ přestat obchodovat v Německu. Vysvětlili ji, že je to hloupost. Přitom základem vašich scénářů je ostrovní režim a žádným obchod. Proč není možné importovat? Vycházím z vašeho tvrzení v závěru, čím více OZE tím více spáleného zemního plynu.

    Osobně bych si tedy ovšem nevybral žádný z vašich scénářů.

    Bob

    14. listopad 2021, 00:31

    Jaký scénář byste tedy navrhl?

    Potřeba 1,3%, nebo 2% plochy ČR pro FVE? No to záleží jakou kdo počítá potřebnou manipulační plochu mezi panely a zda při takové ploše mohou být všechny panely v optimální poloze a zcela bez stínění. Mám za to, že při tak velké ploše bude nutno vzít za vděk i ne zcela ideální polohou. Ale i kdyby, je i pokrytí 1,3% plochy ČR na mne moc. Odpovídá to například přibližně polovině plochy uzavřené zóny po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl.

    Citát: "Ve skutečnosti nikdo nebude stavět 2MW turbíny, ale alespoň 5MW s ještě vyššími a mnohem těžšími věžemi i základy. Nebude to celkem vážit 8 mil. tun, ale více."

    A po skončení životnosti těch současných turbín už nebudete chtít 5MW turbíny, ale třeba 7MW s vyšším stožárem, většími rozestupy (menší se už možná ani nebudou vyrábět). To znamená nové hlubší základy na jiných místech, nové věže, jiné (v jiných místech) přístupové cesty. A ty cesty pro montáž tak velkých a těžkých dílů budou muset být zpevněné pořádně (zabetonované). Jinak tam ty turbíny nedostanete.

    Když budete chtít stavět FVE na brownfieldech, nebudete moci použít zavrtávací kotvy, jak se často tvrdí. Ty jsou vhodné tak v ornici, ne v místech kde se nacházejí pozůstatky budov a v zemi betonových a kamenných základů. Zde se použije pneumatické kladivo pro hloubení základů, odpad odveze na skládku a patky pro panely se zalijí betonem.

    Citát: " Přijde vám racionální postavit 117GW OZE a pak většinu vyrobené energie vůbec nevyužít? Nebylo by rozumné mít P2G a takto vyrobený nefosilní plyn využít v jiné části ekonomiky, skladovat, obchodovat? "

    Přijde Vám racionální, aby znovu vyrobená elektřina z P2G byla nejméně 5* (ale spíše tak 8*) dražší? A přitom už tak vysoké celkové emise FVE v hodnotě cca 45 g ekv. CO2/kWh, které musíte navýšit ještě 5* (20% účinnost P2G)+připočíst emise za všechna potřebná zařízení k akumulaci. Tipnu si výsledek cca 300 g ekv. CO2/kWh. Oproti emisím JE v hodnotě 12 g ekv. CO2/kWh. Vycházím z dat IPCC. Připadá Vám racionální používat k redukci CO2 technologii, která ho produkuje značnou část roku cca 25* více?

    Milan Vaněček

    14. listopad 2021, 10:57

    Jak můžete diskutovat seriozně o těch nesmyslech uvedených v Názoru dvou (vědeckých pracovníků?) z Akademie věd ČR? Když si přečtete třeba odstavec o fotovoltaice, doslovně přetiskuji celý jejich odstavec:

    "Při stavbě FTE by bylo instalováno orientačně půl miliardy fotovoltaických panelů 200 Wp o váze 16 kg, vyrobených ze skla, hliníku, křemíku, stříbra a dalších látek. Při typické životnosti panelů 20 let bychom museli v trvale udržitelné ekonomice denně ekologicky zlikvidovat a nainstalovat 70 000 takových panelů, tedy zhruba 1 120 tun směsi skla, hliníku, křemíku, olova, mědi a stříbra každý den"

    tak vidíme, že autoři neví nic o současném stavu fotovoltaických elektráren (účinnost, životnost, množství potřebných panelů pro ČR) a tedy zakládají své "modely" na nějakých SVÝCH nesmyslných předpokladech.

    Nechce se mi věřit, že by to skutečně napsali vědečtí pracovníci AV.

    Nad těmito nesmysly pak rozumují různí lidé, co zase problematice fotovoltaiky nerozumí.... Je to začarovaný kruh desinformací. Naštěstí pro celosvětový rozvoj fotovoltaiky naprosto bezvýznamný.

    Bob

    14. listopad 2021, 19:37

    Nic Vám nebrání (pokud je špatně) opravit výpočet hmotnosti potřebných FV panelů o výkonu 100 MWp. Prosím ale použít parametry běžně dostupných panelů, ne nějakých, které teprve vyvíjejí v laboratořích a u nichž se ještě neví, zda vůbec budou v provozu použitelné.

    Potřebný instalovaný výkon FV panelů vychází ze simulace. Nebo Vy jste schopen udělat lepší simulaci?

    Jinak nás nekrmte Vašimi navíc nic neříkajícími nesmysly.

    Milan Vaněček

    14. listopad 2021, 19:47

    Bobe, proč pořád diskutujete to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte?

    Emil

    14. listopad 2021, 20:12

    Tím chcete říci, že odteď už nebudete diskutovat to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte? Nebo zase ostatním stanovujete pravidla, kterými se sám neřídíte?

    Vladimír Wagner

    14. listopad 2021, 20:48

    Pane Vaněčku, nikde v této diskuzi jste neuvedl žádná konkrétní čísla, a to ani k fotovoltaice. Už jste byl několikrát vyzván, abyste nějaká konkrétní reálná čísla uvedl, a také na čem jsou založena. Dalo by se tak posoudit v čem se tedy autoři mýlí. Jen pořád tvrdíte, jak tomu nerozumí. Uveďte tedy svá data, když jste takový odborník.

    Milan Vaněček

    14. listopad 2021, 22:21

    I Vy jste nepoznal proč je mnou citovaný odstavec autorů Názoru nesmyslný?

    richie

    15. listopad 2021, 12:05

    to Milan Vaněček

    stale len blbe kecy a ziadne argumenty, kedy uz konecne zacnete argumentovat .. este aj ten blaha sa snazi o aku taku argumentaciu (aj ked mu to velmi nejde - bez technologickych znalosti a s chabou matematikou jeto pochopitelne) ale skusa to .. vy tu len blbo pindate miesto toho, aby ste to, ako odbornik za ktoreho sa vydavate, argumentacne a na urovni prevalcoval ..

    hellokitty

    15. listopad 2021, 13:19

    ved to otiskol priamo od tych autorov, pocitaju tam s panelmi 200Wp co je dnes archaicka zalezitost, ktoru zozeniete leda tak v bazaroch, bezny vykon panelu je dnes 350Wp a viac

    richie

    15. listopad 2021, 15:21

    to hellokitty

    ok, tuto namietku som pochopil, ALE ak je to to skutocne jediny problem, ako to realne ovplyvni vysledky (ak vobec), ku ktorym dospeli v tej "studii"?

    Jimi

    15. listopad 2021, 08:20

    https://www.s-power.cz/wp-content/uploads/canadian-solar-hiku5-475-500w.pdf

    I za cenu že se to bude dlouze schvalovat vám sem dám datasheet komerčně prodáváného panelu o výkonu 490Wp (instaluje firma s-power - nejsem jejich zaměstnancem, ani s nima nemám smlouvu o reklamě, ani jejich produkty nepoužívám), který má váhu 25,7kg.

    Ve studii je použito 200Wp o váze 16kg. Čili dnes se již používají panely, které jsou o třetinu lehčí v propočtu na jmenovitý výkon. A tím že jsou panely větší se použije i méně nosného materiálu (konstrukce).

    Takže naopak - autoři studie by ji měli přepracovat tak aby nehlásili na veřejnosti nesmysly. Jinak nelze studii brát vážně v ničem.

    Vladimír Wagner

    15. listopad 2021, 15:02

    Víte, fajn máte nyní i o třetinu nižší hmotnosti panelů na jednotkový píkový výkon. Ale při takových odhadech se opravdu nejedná o přesnosti na desítky procent a řádové. A tam opravdu není rozdíl mezi jestli musíte likvidovat a instalovat 1120 nebo 750 tu panelů denně. Prostě takové změny v dopadech realizace dané energetické koncepce opravdu nic podstatného nemění.

    hlpb

    15. listopad 2021, 08:21

    Bože, co to je za nesmyslný článek, tolik práce a úplně k ničenu.

    Jen namátkou: autor počítá u FVE s panelem 200 Wp, to mě rozesmálo, ty už se dávno nepoužívají. To je panel z roku 2010 měl účinnost cca 15%. Dnes se používají panely o výkonu 350 - 500 Wp s účinností pře 20%. To má zásadní vliv na výpočet, množství panelů, atd.

    To samé je u VTE i v ČR se chystá v nejbližší době realizace 4,2 MW, nechápu proč auto počítá s VTE 2 MW. FVE a VTE je ultrarychle rozvíjející se obor, a každý rok se posouvá účinnost a další parametry. Např. ČEZem použitě oboustranné panely vyrobí o cca 30% víc energie tzn. snížení potřebných panelů o 30%. Autor už vůbec nepočítá s tím, že jen střechy mají u nás potenciál výroby při dnešních technologiích cca 30 TWh/rok. Např. v Polsku jen za jediný rok bylo nainstalováno 300.000 střešních FVE = cca 1,5 GW, v Německu je na střechách několik milionů.

    Autor nechápe, že investoři, ekonomové, energetici a politici, se nemohou zabývat současným stavem (autor článku se dokonce zabývá stavem z roku 2010), ale tím co bude za 5, 10, 15, 20, 30 let. A tam už je to úplně někde jinde. Prognózy cen a technického vývoje jsou jasné.

    Cena vyrobené energie z jednotlivých zdrojů v roce 2030:

    FVE = 1 MWh = 15-30 €

    VTE = 1 MWh = 25-70 €

    JE = 1 MWh = 100-200 €

    To znamená jediné, JE nemá proti VTE a hlavně FVE ekonomicky absolutně žádnou šanci a v Evropě od března do září by musely být nově postavené bloky půl roku odstaveny, protože v té době bude tak obrovské množství levné energie, že ji z JE nikdo nebude kupovat. Navíc v roce 2035 bude mít obrovská část RD a firem svojí FVE, kde budou fungovat v ostrovním systému od března do září dokonce budou přebytky v obrovských objemech dodávat do sítě. A to už se vůbec nebavím o dopadu na energetiku po rozvoji perovskitových panelů. Už jsou první instalace, kde perovskitové články jsou pokryty povrchy žaluzií a ty nejen že stíní, ale vyrábí energii. Doporučuji prostudovat. Perovskit je energetický materiál budoucnosti, který změní zcela pravidla hry.

    Milan Vaněček

    15. listopad 2021, 08:38

    Ano, je to tak jak píšete. Jen fanatici jádra stále zavírají oči před skutečností a technickým pokrokem.

    A nyní, po Glasgow, to vypadá že nakonec zvítězilo rozumný postupný přechod od uhlí, ne fanatický gretenismus. Rychlost přechodu na OZE bude závislá na bohatství a technologické vyspělosti té které země.

    richie

    15. listopad 2021, 12:43

    znova a znova .. uvadzanie cien za FVE a VTE bez ceny zodpovedajucej akumulacie ci zalohy je uz v tomto pripade vyslovene klamanie ..

    aktualna cena FVE s malou zalohou (podla aktualneho reportu oblubenych LAZARDov)

    utility scale 58~158$/MWh

    industrial 235~335$/MWh

    residential 416~612$/MWh

    (a ta zaloha staci len na vyrovnanie/rozlozenie spicky - vobec neriesi spotrebu v noci/rano a uz vobec nie pocas nepriazniveho pocasia ci dokonca v zimnom obdobi)

    samotne baterky ~442~643$/MWh

    v poslednom reporte uz LAZARD neuverejnil vyhlad od buducnosti (nevyzera ruzovo), tak pouzijem report z EIA odhad pre rok 2040

    VTE onshore (bez akumulacie)......36$/MWh

    VTE offshore (bez akukulacie).... 91$/MWh

    FVE (bez akumulacie)..............30$/MWh

    FVE (hybrid-akumulacie len4h) ....44$/MWh

    Battery storage ........................110$/MWh

    Advanced nuclear.........................68$/MWh

    Combined cycle (gas).....................42$/MWh

    ked sa snazim to spocitat z akejkolvek strany, tak cena stabilnej EE z FVE, alebo VTE mi stale vychadza ako najdrahsia (ci uz zapocitam baterky, alebo plynovu zalohu, alebo kombinaciu)

    Jiří Kelnar

    15. listopad 2021, 12:13

    Podívejte, já jsem fakt jenom laik, ale jak zajistíme 2,6 GW v jádru, tedy zhruba 2 reaktory (okej teoreticky 2030 - vláda počítá 2036) za cenu 358? miliard Kč? Podle současných informací má jeden blok vyjít na těch 350-400 miliard ne? Tím pádem se ta ekonomická výhodnost té varianty 62 % jádro dost posouvá k ceně 1,1 bilionu?

    Emil

    15. listopad 2021, 12:17

    Ne, nemá "vyjít na těch 350-400 miliard". Jak jste k tomuto číslu přišel?

    Jiří Kelnar

    15. listopad 2021, 12:34

    No, mluví o tom zde: https://byznys.hn.cz/c1-66894380-stat-se-zatim-s-cez-nedohodl-na-financovani-dukovan-podle-jaderneho-zmocnence-mila-bude-podil-statu-stoprocentni

    Tady se mluví teda o ceně 250 mld. před zdražením staveb: https://hlidacipes.org/dukovany-nejsou-dve-trubky-v-poli-stavba-se-muze-zpozdit-i-prodrazit-problemy-poskodi-cesko/

    Ta cena 160 mld. se kterou operuje Havlíček je reálná? Ten výpočet by jí odpovídal. Ale s těmi cenami operuje zjevně jen Havlíček s Babišem.

    Emil

    15. listopad 2021, 12:56

    Hned na začátku toho prvního odkazu stojí "Náklady na stavbu jaderného reaktoru se odhadují na 250 miliard korun", tedy žádných 350-400 miliard. Zbytek je za pay-wallem.

    A co napíše jakýsi analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který mimochodem rovněž nic nepíše o 350-400 miliardách, není zrovna směrodatné. Obzvlášť když tento "analytik" do nákladů započítává i takové nesmysly jako obchvat Třebíče, který se bude stavět tak jako tak. A stejně mu to na 350-400 miliard nevyšlo.

    Jiří Kelnar

    15. listopad 2021, 13:53

    Okej, střízlivý odhad je tedy u varianty 62% jádro - 900 mld. za celou variantu?

    Emil

    15. listopad 2021, 14:10

    Jak jste k tomu "střízlivému" odhadu došel a co do této částky počítáte? Jsou v tom započtené náklady financování, dotace z Modernizačního fondu apod.? Protože bez toho je to jen nicneříkající číslo.

    Jiří Kelnar

    15. listopad 2021, 14:49

    Tak normálně, podívejte se nahoru, Počítají celkem u této varianty náklady 750 mld. Z toho 2 reaktory jim vyšly celkem na 358 mld. (možná 368 mld. nejde mi to přiblížit). Vychází to na 2 reaktory o mírně větším výkonu, než se plánuje v Dukovanech. Ale sám jste uvedl (resp. tu částku nerozporujete), že Dukovany budou stát 250 mld. A když potřebujeme 2 reaktory, tak to vychází na 500 mld, ne? Tím pádem k nákladům 750 mld. se musí připočítat 150 mld. a je to 900 mld. celkem.

    Dotace a další věci v té analýze neřeší, ani náklady na financování. Porovnávají čistě náklady na vybudování jednotlivých mixů. Jen mi jde o to, jestli se teda kolegové z AV ČR sekli ve svých výpočtech nebo ne. Tedy jestli i někdo z jasných podporovatelů jádra, jako Vy nebo pan Wágner berete, že to vypadá, že v té analýze jsou sem tam chyby resp. zastaralé informace.

    Emil

    15. listopad 2021, 15:22

    Částku 250 miliard nerozporuji, protože u ní není uvedeno, co tato částka zahrnuje, ani kdo a jak k této částce dospěl, takže ani není co rozporovat. Pokud je to částka se započtením nákladů na financování, tak by její sčítání se zbylými náklady, vyčíslenými ve studii, bylo sčítání jablek a hrušek.

    Milan Vaněček

    15. listopad 2021, 17:44

    Jen pár poznámek. Když už se podařilo prokázat zde v diskusi, že

    1) údaje které autoři uvádějí pro parametry fotovoltaických či větrných elektráren jsou velmi zastaralé, pro současně stavěné FVE a VtE vysloveně nesmyslné /starý trik jaderné lobby č. 1/

    2) operování s požadavkem, aby OZE pokryly více než 90% výroby elektřiny (případně dokonce veškeré energie) jsou v diskutovaném časovém horizontu zcela nesmyslné pro ČR /starý trik č. 2 postavit "slaměného panáka" a s ním bojovat/

    a když to vypadá, podle zatím známých výsledků jednání v Glasgow, že

    EU neprosadila svoji rychlost energetického přechodu do roku 2050 kvůli odmítnutí z Číny (zde o 10 let pomalejší), Indie (zde o 20 let pomalejší), přičemž jde o 3 miliardy lidí jen u těchto 2 zemí,

    dále vláda USA není schopna v senátě prosadit své plány, Rusko a řada dalších zemí je zcela vně snah EU....

    tak je zřejmé, že zvítězil realistický pohled na Energetický přechod ve světě, který bude realizován

    3) různými zeměmi různými rychlostmi

    4) s přihlédnutím k a) životnímu prostředí (žádné nebezpečné odpady, požadovaná recyklace), b) k ceně a rychlosti realizace.

    5) ta cena je silně svázána s rychlostí realizace té které elektrárny, neboť čím je delší interval mezi zahájením výroby/výstavby elektrárny a jejím uvedením do provozu, tím je elektrárna dražší. Cena financování v tržním hospodářství je určující pro rozhodování vlád jednotlivých zemí.

    /stále stejný trik č. 3 jaderné lobby toto ignoruje či bagatelizuje/.

    6) je nutno vždy uvažovat že energetický systém se skládá z řady vzájemně se doplňujících energetických a akumulačních zdrojů. Z tohoto hlediska je nutno optimalizovat výrobu jednotlivých intermitentních OZE spolu s doplňkovou klasickou výrobou v tradičních tepelných (fosilních i jaderných) elektrárnách. /obehraný trik jaderné lobby č. 4 zde požaduje tak vysokou akumulaci elektřiny z OZE aby byla ekvivalentní neustále 100% spotřeby, přičemž ignoruje význam doplňkové výroby za nepříznivého počasí/.

    Seriozní diskuse vyžaduje seriozní modely (které počítají třeba v USA na Stanford University), s modelováním intermitentních zdrojů pro dané území v časových intervalech kratších než 1 hodina.

    To je i úkol pro ČR, ne pseudodiskuse nad pochybnými modely se špatnými vstupními daty a s předem daným cílem, že ano?

    A ekonomické rozbory jednotlivých variant od profesionálů a lidí za státní finance zodpovědných.

    richie

    16. listopad 2021, 09:31

    to Milan Vaněček

    konecne prispevok o ktorom sa da aspon diskutovat.

    ad 1) ano udaje pre FVE boli starsie, ale skuste zdovodnit ci by s novsimi panelmi vysiel diametralne iny vysledok. Co sa tyka VTE (kalkulovany vykon), to sme si vydebatovali pod inym clankom, ze v nasich zemepisnych podmienkach nemaju zmysel (eknonomicky aj environmentalny) obrovske veterniky (na rozdiel od offshore instalacii)

    ad 2) tu v podstate suhlasim, len mala oprava - toho slameneho panaka nepostavili autori "studie", ale pretlaca ho zelena a OZE lobby - tak ich z toho neobvinujte, ze to pouzili aby to vyvratili

    (teda je to nemiestna poznamka, resp.adresovana nespravnym smerom)

    ad intermezzo,3,4) - bez vyhrad

    ad 5) tu uz nesuhlasim, tu uz zacina manipulacia - ano cena je dolezita a ano, ma vplyv aj cas vystavby - co je zasadny problem, ze sa nastavuju (hlavne pri porovnavani) nezmyselne casove ramce a potom vychadzaju hausnumera /teda tu by som to uviedol ak standardny trik OZE lobby/

    ad 6) to uz je rozumnejsi, skusim ho trochu upravit ako by mohol vyzerat (pre vasu uroven, nie blaha level)

    "..je nutno vždy uvažovat že energetický systém se skládá z řady vzájemně se doplňujících energetických a akumulačních zdrojů. Z tohoto hlediska je nutno optimalizovat výrobu jednotlivých intermitentních OZE spolu s nevyhnutnou doplňkovou klasickou výrobou v tradičních tepelných (fosilních i jaderných) elektrárnách.."

    a ten dovetok uz je znova manipulacia, resp. vyslovene loz

    "..obehraný trik jaderné lobby č. 4 zde požaduje tak vysokou akumulaci elektřiny z OZE aby byla ekvivalentní neustále 100% spotřeby, přičemž ignoruje význam doplňkové výroby za nepříznivého počasí/..."

    problem je ze OZE fanatici ignoruju nevyhnutnost "..doplňkové výroby za nepříznivého počasí.." a nie len nevyhnutnost jej existencie, ale aj cenu tejto vyroby nezapocitavaju do celkovej ceny - co je uz obohrany trik OZE lobby

    Bob

    16. listopad 2021, 20:16

    To Vaněček.

    Včerejší příspěvek mi neprošel, takže znovu:

    ad2) Požadavek na 90% a více % OZE ve studii je nepravda. Scénáře jsou 35, 49, 93, 96% OZE. Máte tam 2 scénáře s podstatně méně, než 90% OZE.

    Nehodnoťte scénáře podle toho, kolik je tam OZE (nebo jiného zdroje). Hodnoťte jaká je produkce CO2 a kolik nás to bude stát.

    z tohoto pohledu je nejlepší varianta 62% JE, 35% OZE. S produkcí 456 kg ekv. CO2/rok a osobu a za 750 miliard.

    Nejbližšího podobného výsledku produkce CO2 lze dosáhnout s 96% OZE, ale s produkcí CO2 622 kg ekv. CO2/rok a osobu a za 4 413 miliard.

    Připomínám, že k nulové produkci CO2 musíme směrovat energetiku už nyní, máme-li to stihnout v termínu.

    OZE by se tak musely zlepšit (zvýšit účinnost, snížit produkci CO2 při výrobě, zlevnit) nejméně 8 krát. Takže i kdyby autoři použili trochu pro výpočet zastaralé a o něco horší OZE, na výsledku to opravdu nic podstatného nezmění.

    Pokud bychom uvažovali místo fosilu (plynu) dlouhodobou akumulaci přes vodík, tak tam to vychází ještě hůře. OZE a akumulce by se musela zlepšit asi tak 25 krát. Je potřeba počítat s nízkou účinností cyklu a vysokou uhlíkovou stopou výroby všeho zařízení. Ostatně uhlíková stopa FVE je sama o sobě (i bez akumulace) podstatně vyšší, než jádra.

    ad6) Studie samozřejmě počítá i s doplňkovou výrobou fosilními zdroji. podle variant je to 3, 14, 7 a 4%. Pochopitelně, pokud chceme být CO2 free, mělo by jich být co nejméně (ideálně 0). Na druhou stranu čím větší podíl VtE a hlavně FVE, tím více jich je potřeba. Alternativa je jedině dlouhodobá akumulace přes vodík, což ovšem bude jednak drahé a druhák také neekologické (mimo jiné vysoká uhlíková stopa výroby všeho potřebného zařízení).

    O tom doplňování zdrojů právě simulace je. A předpokládám, že součástí simulace je porovnání výroby a spotřeby po nejvíce hodinových krocích. Kde jste přišel na to, že studie uvažuje neustále 100% spotřeby? Ve studii, kde jedním ze základních parametrů je produkce CO2 nelze dávat do jedné skupiny a zaměňovat mezi sebou energii jadernou, ze zemního plynu a z uhlí (jak to činíte), když mají velmi rozdílné emise.

    Filip

    19. listopad 2021, 18:16

    Jen pár poznámek k několika věcem :

    1 elektrárny na bázi OZE lze spouštět postupně (někdo tu psal pomalu panel po panelu)

    No nevím, při solárním boomu v roce 2009-2010 vyžadovala ERU pro uznání dotovanych výkupnich cen EE dokoncenost díla což je v dnešní době často zdrojem žalob.

    2 cena komponent pro OZE, způsob financovani.

    Tyto sestavaji z různé více či méně strategických surovin, měď, hliník, křemík, ocel. Náhrada konvenčních zdrojů EE ve velkém měřítku vyžaduje obrovskou spotřebu výše uvedených materiálů a tím se přímo mění cena komodit pod rukami v relativně krátkém časovém období. Proto do toho vstupují velké banky, fondy, pojišťovny, zajišťovny, akcionáři a vynucuji si přímá jednání s dodavateli ti zas se svými dodavateli a kontraktuji se na roky dana množství produktů, surovin kvůli stabilitě cen a proveditelnosti díla. Proto se nepřipouští žádné experimentální technologie, vše musí být standardní, to znamená že když se na trhu objeví 1000Wp FVE panel, tak risk management projektu ho připustí použít ve větším měřítku až po několika letech od jeho objevení se na trhu a řádném prověření na instalacich, Zde se domnívám, že jsou jaderné zdroje znevýhodněné, protože se často jedná o unikátní systémy stavěné na míru byť vlastní jaderný ostrov je konvenční prověřená technologie ale to okolo je často různě ohybano požadavky dost často ekologických a jiných organizací a proto se tak všichni upínají k modulárním systémům kde je tato unikatnost potlačena. Banky a pojišťovny nemají rády extrabuřty a pak do toho musí vstupovat stát pakliže jsou vnímána nějaká rizika. Z hlediska financování budou sériové technologie vždy ve výhodě.

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
    Vyžadované informace jsou označeny *
    Pravidla diskuze
    Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
    Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
    Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
    Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
    V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
    OM Solutions s.r.o.
    Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
    Třebíč
    IČ: 02682516
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ
    © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.