Domů
Názory
Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (1. část)
Zdroj: ČEPS

Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR (1. část)

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

V roce 2017 ČR přistoupila k Pařížské klimatické dohodě, která požaduje zcela dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050. Některé země s vhodnou geografickou polohou mohou mít energetický mix dominantně založený na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Česká republika k nim ale nepatří díky klimatickým podmínkám vnitrozemského státu v hustě osídleném středu Evropy s omezenými možnostmi akumulace energie. Proto z hlediska ochrany životního prostředí ani z ekonomického hlediska není efektivní postavit elektroenergetiku ČR na OZE jako na hlavním zdroji elektrické energie, na což dlouhodobě upozorňuje i spolek Realistická Energetika a Ekologie.

Analýza statistických dat o spotřebě a výrobě elektřiny pomocí matematického modelu energetických mixů ukazuje, že po odstavení všech uhelných i jaderných elektráren hrozí ČR v obdobích zimní inverze (zamračené bezvětří) a o zimních nocích nepravidelné výpadky elektrické sítě (blackouty), přestože bychom vysokou investicí 4 bilionů Kč navýšili 25× aktuální výkon solárních fotovoltaických elektráren (FTE), 99× aktuální výkon větrných elektráren (VTE) a nainstalovali baterie za 1 bilion Kč. Díky podobné skladbě energetiky v okolních zemích nebude možné za nepříznivého počasí využít import energie a museli bychom proto až 4x navýšit výkon plynových elektráren, které by sloužily jako záskok při poklesu výkonu OZE (více scénář 96 % OZE).

Kromě vysokých investic při výstavbě OZE a nezbytnosti záskokových fosilních plynových elektráren je potřeba vzít v úvahu také náklady na likvidaci materiálů po ukončení provozu OZE. Díky nízké hustotě toku energie spotřebují OZE o několik řádů více konstrukčních materiálů než jiné elektrárny o stejné roční produkci elektřiny a jejich životnost je mnohem kratší. V rámci cirkulární ekonomiky by bylo nezbytné recyklovat vysoké množství odpadu, každý den zhruba 1200 tun fotovoltaických panelů a 1 větrnou elektrárnu o výšce 100 m.

Významně racionálnější je scénář Státní energetické koncepce posilující roli jaderných elektráren, které jsou prakticky bez emisí skleníkových plynů. Tento scénář umožní efektivně využívat několikanásobně vyšší výkon OZE a vede k soběstačnosti ČR ve výrobě elektřiny. Dalším rozvojem  scénáře bychom snížili uhlíkovou stopu elektroenergetiky až 9× oproti dnešku a splnili bychom cíl klimatické dohody EU Green Deal (scénář 62 % jádro + 35 % OZE).

Výsledky prezentované v tomto články byly získány pomocí matematického modelu Energetika.m v prostředí Octave.org, který je volně dostupný pro všechny zájemce. Uvedené hodnoty emisí jsou součtem hodnot emisí uvedených u každého zdroje podle přepočetního koeficientu analyzujícího celý životní uhlíkový cyklus energetických zdrojů podle studie. Použité přepočetní koeficienty používá i ourworldindata.org zaštítěný Oxfordskou univerzitou. Ty, které se týkají úmrtnosti a materiálních škod v důsledku používání energetických zdrojů, vychází z celosvětové statistiky a jsou uvedeny v grafech.

Emise plynu jsou započítány včetně možných úniků metanu z těžby, transportu a skladování. Ačkoliv jsou emise ostatních polutantů (popílku, NOx, SOx) z plynu mnohem nižší než z uhlí, emise skleníkových plynů jsou menší jen o 40 %. Pokud by docházelo k více než procentuálním únikům zemního plynu, pak mohou být ekvivalentní emise plynových zdrojů vyšší než u uhelných zdrojů, protože nespálený zemní plyn (především metan) má 25× silnější skleníkový efekt než zplodiny jeho spálení. Německo proto v lednu 2021 zavedlo na zemní plyn emisní povolenky 25 EUR za tunu CO2,eq a chce tento přístup k zemnímu plynu jako fosilnímu zdroji energie prosadit v celé Evropské unii.

Dekarbonizace elektroenergetiky

ČR přistoupila k Pařížské klimatické dohodě, která požaduje zcela dekarbonizovat ekonomiku do roku 2050, což by, za předpokladu, že totéž provede zbytek světa, stabilizovalo globální nárůst teploty na +1,5 oC vůči předindustriálnímu klimatu. Protože celosvětové emise navzdory půl století vyjednávání na mezinárodní úrovni stále rostou o 1,5 % ročně, je podle poslední zprávy IPCC 2021 již nepravděpodobné udržení nárůstu teploty pod hranicí 2 oC.

Uhlíková stopa obyvatel ČR je jedna z největších na světě a celkově dosahuje až 10 tun ekvivalentu CO2,eq/osobu/rok, což představuje dvojnásobek světového průměru. ČR má nejvyšší podíl průmyslu na tvorbě HDP ze zemí EU a je významným subdodavatelem pro větší ekonomiky. Zhruba 40 % veškerých emisí skleníkových plynů ČR přitom pochází z elektroenergetiky. Některé studie, např. zde, zde, zde a zde, uvádějí, že lze sestavit energetický mix z téměř 100 % založený na OZE a že je to jen otázka politických priorit a financí. Avšak v klimatických a geografických podmínkách České republiky lze fosilní paliva nahradit pomocí OZE jen částečně:

  • Solární a větrné zdroje jsou závislé na počasí, denní a roční době a nelze je řídit podle aktuální spotřeby energie. Vodní zdroje jsou významně omezené geografickými podmínkami ČR a průběžnou dostupností vody. Biomasa (lesy, zemědělská produkce) je také omezená a ani zdaleka nevystačí pro udržitelný provoz všech tepláren a elektráren.
  • Přestože ČR již 15 let intenzivně buduje fotovoltaické a větrné elektrárny, za zimních nocí s inverzním počasím klesá v ČR produkce OZE až na 0,3 % spotřeby elektřiny. Průměrný výkon OZE je u nás v zimním období zhruba 1 % celkové spotřeby a dostupná akumulační kapacita musí být naplňována z jiných zdrojů, viz obr. 1.
  • Výkon všech akumulačních kapacit ČR dokáže uspokojit jen 10 % spotřeby ČR. V ČR nemáme vysokohorské řeky s přehradami schopnými akumulovat potřebné množství energie a dominantním akumulačním zařízením jsou přečerpávací elektrárny. O jejich další výstavbě se ale v současnosti neuvažuje. Výstavba té poslední, Dlouhé stráně, trvala 18 let. Bateriové systémy lze nakoupit rychleji, avšak tyto investice jsou díky krátké životnosti baterií vysoce ztrátové. Proto je 99 % akumulované elektřiny celého světa uloženo v přečerpávacích vodních elektrárnách.
  • Nemožnost vyrobenou energii efektivně akumulovat je kritickým limitem všech solárních a větrných zdrojů ČR. Není důležité jenom to, zda se ročně vyrobí stejné množství energie, jako se spotřebuje, ale také zda se jí vyrobí dost na pokrytí celkové spotřeby v každém okamžiku dne i noci, 24 hodin denně, 365 dní v roce. Dostupnost elektřiny v kterýkoliv okamžik je důležitou vlastností elektroenergetiky, a hraje významnou roli ve všech oblastech lidského života od běžného komfortu domácností, přes strategické infrastruktury (mobilní a datové sítě, vodárny, nemocnice, pouliční osvětlení, MHD, železnice atd.) až po otázky národní bezpečnosti. Každý energetický scénář proto musí tuto dostupnost garantovat a vyloučit výpadky dodávek elektřiny.

    Současný stav

    Podívejme se na graf spotřeby a výroby elektrické energie v ČR v lednu roku 2019 na obr. 1. Leden bývá nejkritičtějším měsícem kvůli minimálnímu svitu slunce a maximální spotřebě na vytápění. Červená křivka celkové spotřeby ČR vykazuje polední nárůsty o zhruba  20 % vůči nocím a podobně i víkendové poklesy. Navzdory intenzivní výstavbě FTE a VTE většinu spotřebované elektřiny vyrobily fosilní, jaderné, vodní a biomasové zdroje, zatímco fotovoltaické a větrné zdroje v tomto měsíci dodávaly pouze 1 % celkové spotřeby.

    Obr. 1 - Výroba a spotřeba elektřiny ČR v lednu 2019 v [GWe]. 79 % elektřiny bylo vyrobena v uhelných a jaderných elektrárnách, ve fotovoltaických a větrných elektrárnách bylo vyrobeno zhruba 1 % elektřiny.Celková česká roční výroba 80,8 TWh převýšila spotřebu 66 TWh a přebytek byl exportován (čárkovaně). Export této dominantně “uhelné” elektřiny se přitom významně podílel na  emisích skleníkových plynů ve výši 3954 kg CO
    2,eq/osobu/rok. Kladná obchodní bilance ve výrobě elektřiny ale skončí v roce 2023 plánovaným uzavřením několika uhelných elektráren, čímž klesnou emise skleníkových plynů ČR na 2972 kg CO2,eq/os/rok.

    Druhou část článku lze najít zde.

    Komentáře

    (45)

    Ivan Novák

    11. listopad 2021, 15:52

    Link "jedna z největších na světě" vede na "fakta o klimatu", kde jsem našel jen obrázek zpracovaného datasetu pro emise států EU za r. 2016, resp. u něj tabulku Eurostat vedoucí až do r. 2019 - možná jsem málo hledal, ale nešlo by zde v souladu s návěštím odkázat na čísla pro státy celého světa (donedávna je zveřejňovala IEA v Key World Statistics, nyní s takovými podrobnostmi dělají trochu drahoty nebo je přesunuli jinam, čerstvá čísla bych uvítal)?

    JD

    11. listopad 2021, 19:34

    Pravděpodobně bylo myšleno toto:

    https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-svet-na-osobu

    Sekce Komentáře ke grafu:

    "Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru. Z více než 200 zahrnutých zemí jich pouze 29 má vyšší emise na obyvatele než Česká republika, celková populace těchto států je 693 milionů obyvatel (tedy méně než 10 % celosvětové populace)."

    kolemjdoucí

    11. listopad 2021, 16:14

    Podotýkám, že přepočet uniklého metanu na CO2eq jako 25násobek platí pouze pro časový horizont 100 let.

    V časovém horizontu 20 let je to až 80násobek, po půl tisíciletí už jen 7násobek.

    Inu, s čísly lze vždycky žonglovat podle aktuální potřeby a ani se přitom nemusí lhát.

    PETR

    11. listopad 2021, 17:04

    Tato studie nepocicita s krachem dodavatelu energii ,ci jinych nepredpokladanych chovani vyhodnich politiku.V kotlich na drevo euro 4, 5 je urcita jistota,ze nezmnzneme ...

    Milan Vaněček

    11. listopad 2021, 18:00

    Prosím ušetřte nás pokračování tohoto pamfletu autorů "to u nás néééjde".

    Jan Stehlik

    11. listopad 2021, 19:57

    Ale oni nepíší , že to nejde . Jen se budem muset přispusobit vypadkum .

    Josef

    11. listopad 2021, 21:16

    Pane Vaněček autor má rámcově pravdu, nicméně abychom byli korektní autor se mýlí v tom že čistě OZE varianta by vedla k výpadků, nevedla s skutečně je možné postavit energetiku jen na OZE a to prostě třeba tak ,že pomocí velkého instalovaného výkonu FV panelů v létě vyrobíte umělá paliva a v zimě je použijete a je to, problém je jen, že za 1kWh zaplatíte drasticky vysokou částku. Takže ne že by to nešlo jde to. Ono by to mělo i další důsledky a to třeba, že využívání el. energie vy se nerozšiřovalo spíše naopak.... Jinak se prosím zdržte komentářů o tom, aby nebyly zveřejňovány články se s kterými nesouhlasíte, nikdo Vás nenutí to číst.

    heap

    11. listopad 2021, 21:43

    Jde to i bez akumulace, stačí nastavět FV panely na pouštích všech kontinentů a celé to pak popropojovat supravodivými kabely. Naprosto jednoduché.

    jozka

    12. listopad 2021, 08:01

    A cele to budu dozorovat jednorozci.

    Nefi

    11. listopad 2021, 18:13

    Odkaz do Google drive nějak nefunguje. Takže si Vaši studii bohužel nemohu zobrazit.

    Potřebuji si ujasnit data: 99*VTE=33GW a 25*PV=51GW?

    Nicméně jeden komentář mám. Dvakrát v článku píšete o intenzivní výstavbě VTE a FTE v ČR. Promiňte, ale kde ji vidíte?

    PetrD

    11. listopad 2021, 18:48

    Třeba tady je instalovaný výkon. https://app.electricitymap.org/zone/CZ

    energetik

    11. listopad 2021, 19:53

    Například u realizačních firem, které jsou zahlceni zakázkami a další zákazníky na svém webu už odmítají např:

    "Aktuální bezprecedentní situace na trhu s energiemi skokově zvýšila zájem o instalaci fotovoltaické elektrárny od naší společnosti. Zakládáme si na férovém přístupu k zákazníkům, a proto jsme raději z kapacitních důvodů dočasně omezili příjem nových poptávek. V tuto chvíli předpokládáme, že příjem nových zákazníků nebudeme schopni obnovit dříve než na začátku příštího roku. Sledujte prosím náš web nebo sociální sítě, kde najdete aktuální informace.

    Děkujeme za pochopení, tým Solidsun s.r.o. "

    Nefi

    12. listopad 2021, 09:56

    V čem je to, co píšete relevantní?

    31.12.2010 instalovaný výkon VTE 217,8 MW a FVE 1959,1 MW

    31.12.2020 instalovaný výkon VTE 339,4 MW a FVE 2054 MW

    Kde je jaká intenzivní výstavba? Pokud by přibylo např. 20000MW za deset let, tak to by byla intenzivní výstavba.

    energetik

    12. listopad 2021, 15:37

    V tom že ty vaše čísla nejsou relevantní. Většina nových zdrojů se neregistruje v ERÚ, protože jim to nepřináší žádnou výhodu, ale naopak nevýhodu, takže je ERÚ nepřičítá do instalovaného výkonu.

    Ty vaše čísla mohou také brzy i klesat, podle toho jak budou někteří další výrobci rušit licence, ale ne zdroje, pouze licence.

    Jirka94535

    12. listopad 2021, 16:55

    Mohu požádat o vysvětlení jakou nevýhodu registrace přináší a z jakého důvodu budou výrobci rušit licence. Předem díky.

    Jan Horacek

    14. listopad 2021, 22:42

    Pane Nefi, omlouvám se, snad to bude brzy opravené, zde posílám funkční link:

    https://drive.google.com/file/d/1fBb_TdGZx-aUn5ck1UA4EorU6dL6AnIW/view?usp=sharing

    Jan Horacek

    16. listopad 2021, 11:56

    Odkaz na model už je opravený, omlouvám se.

    Spuštění:

    1) Nejprve je potřeba nainstalovat volný software z https://www.gnu.org/software/octave/download

    2) Poté stáhněte zazipovaný balík https://drive.google.com/file/d/1fBb_TdGZx-aUn5ck1UA4EorU6dL6AnIW/view?usp=sharing

    3) Extrahujte soubory ze zipu

    4) Spusťte ten Octave

    5) v prostředí Octave vlevo ve File Browseru přejděte do adresáře se soubory ze zipu a dvojklikem spusťte energetika.m

    6) v okně editoru, které se otevřelo, stlačte F5

    7) nově otevřené okno modelu zvětšete na celou obrazovku

    8) zpět v prostředí Octave klikněte vpravo do Command window a stlačte ENTER

    hlpb

    11. listopad 2021, 19:24

    Dočetl jsem do místa, kde autoři chválí energetickou koncepci, která je jeden velký nesmysl, a všichni vědí, že bude muset být zahozena a bude se muset začít znovu. Pro ilustraci tato koncepce počítá, že v roce 2030 bude výroba z FVE pouhých 3,5 TWh/rok. Jen ČEZ v té době chce vyrábět víc jak 5 TWh/rok. Tato koncepce už byla nesmysl v roce svého vzniku 2015.

    Vladimír Šťastný

    12. listopad 2021, 07:10

    ČEZ chce, ale je otázka, jak se mu bude dařit to financovat. Není to tak, že postaví FVE na zelené louce, ČEZ chce stavět hlavně v areálech rušených uhelek, které musí nejdříve zbourat a lokalitu sanovat. Jen v případě EPRI se odhaduje, že to bude stát 16 mld.kč. To jsou prachy, které nevytáhne ani ČEZ jen tak z kapsy.

    Matěj

    11. listopad 2021, 20:36

    "Přestože ČR již 15 let intenzivně buduje fotovoltaické a větrné elektrárny..."

    Větrné elektrárny se nebudují intenzivně, ale prakticky vůbec. Pritom potenciál je velký. Nejsem fanatik do VTE, ale dovedu si představit mnohonásobek současného výkonu. Jinak s článkem souhlasím a vidím to stejně.

    Jan Boleslav

    12. listopad 2021, 09:53

    Ano, u tohoto tvrzení jsem se pozastavil. Domnívám se, že článek asi vznikl překladem z cizího jazyka něčeho, co bylo určené pro jinou zemi. Je to ale v rubrice "názory". A názor může mít a psát i Fanda z pumpy.

    Jakub

    12. listopad 2021, 16:51

    Jsou další pokusy o stavbu VTE, ale obyvatelé je stále odmítají.

    Aby VTE nerušila hlukem, tak dle německé studie by měla být nejméně 8 km od domu.

    Richard Vacek

    12. listopad 2021, 08:18

    Že u nás může hrát OZE jan malou roli, je jasné snad každému. Ale ti, kteří na tom mají založen svůj byznys, budou klidně dál překrucovat realitu, dokud jim to ponese zakázky.

    Jan Veselý

    12. listopad 2021, 09:48

    Tak začneme:

    - Celý text je zmatený, autoři používali model pokrytí poptávky po elektřině. Jenže bez toho, aby korektně řekli, co předpokládají. Z textu není vůbec jasné jaké uvažují zdroje elektřiny a za jakých podmínek by fungovali. Z textu není vůbec jasné jestli předpokládají existenci a využívání přeshraničních přenosů elektřiny. A když ne, tak proč?

    Při prezentaci jejich scénáře sice autoři píší o investiční náročnosti a o tom kolikrát by musel vzrůst instalovaný výkon různých elektráren. Tyhle informace jsou ovšem bezcenné. Reálnou hodnotu by mělo uvedení absolutních hodnot instalovaného výkonu a investiční náročnost v Kč/W, resp. EUR/W. Taky by měli uvést investiční horizont (1 rok, 10 let, 100 let?)

    Autoři neznají rozdíl mezi blackoutem a brownoutem. A předpokládám, že nikdy neslyšeli od demand response.

    Předpokládaných 1200 tun/den odpadu z FVE (bez uvedení výpočtu jak k tomu číslu dospěli) není nijak závratné množství. Jen pro srovnání, v ČR se denně kvůli výrobě elektřiny spálí něco okolo 100 000 tun uhlí. A netuším proč se při této úvaze odkazují na bakalářku o ekonomice větrných elektráren.

    Podobná skladba energetického mixu v okoloních zemích neznamená synchronizovanou výrobu v okolních zemích.

    Tohle bylo jen na první přečtení.

    Tahle studie je, kulantně řečeno, velice slabá. Řekl bych, že tady platí staré přísloví o ševci, který se má držet svého kopyta. Know-how v problematice fyziky plasmatu jim v energetice nepomáhá. Další fyzici, kteří mají pocit, že rozumí energetice? Být oponent této práce, tak dám při peer review bez váhání REJECT.

    Carlos

    12. listopad 2021, 15:38

    Honzo, musím hejbnout kostrou a dát ten ten můj simulátor. Tohle je válka...

    A jinak, klasická snůška defétistických blábolů ohledně vody, PVE, bože kdyby si alespoň otevřeli Hybrida ;)

    Jan Veselý

    12. listopad 2021, 19:41

    Tohle jsou jen další dva fyzici z AV, kteří si myslím, že mají patent na rozum, a že rozumí energetice. Přitom jediná jejich expertíza jsou tepelně toky v plazmatu. Ovšem pojmy úrok, doba výstavby nebo zdroje financování jsou úplně mimo jejich obzory.

    Carlos

    12. listopad 2021, 20:03

    Vždyť víš co jsme soukromě probírali, možná neznají úrok, ale to hromada lidí taky a zhltne jim to i s navijákem. Na to že to zarazí ekonomové a další se spoléhat nedá.

    Vladimír Wagner

    12. listopad 2021, 20:15

    Pane Veselý, ta fyzika a technologie je základ, pokud něco není realizovatelné na této úrovni, tak Vám žádný finanční model nepomůže. Ta analýza v článku je právě založena na fyzikálních a technologických zákonitostech. Pokud je tam cena, tak je to cena surovinové a stavební i výrobní náročnosti. Pokud něco nevychází na této úrovní, tak žádný finanční model takové závěry nezmění. Daná analýza tedy opravdu není o finančních modelech, takže úroky, ... se tam opravdu nesledují. Ovšem, jestliže nějaký mix vyjde nákladově bez započtení ceny finančního modelu řádově hůře, tak mu opravdu žádný finanční model nepomůže. Jinak pochopitelně můžete zkusit, jak Váš mix dokáže pokrýt při vývoji počasí v roce 2019 danou spotřebu tohoto roku a ocenit náklady na takový mix, aby ji pokrýt dokázal.

    U daného modelu se nepočítá s dovozem elektřiny. Na druhé straně, jak vidíme i u současného počasí, tak to je velice podobné u nás i v Německu. A při Vámi předpokládaném zaměření na výstavbu větrníků a fotovoltaiky a zavírání jaderek v Německu i u nás bude situace, že v době, kdy budeme potřebovat dovážet my, budou potřebovat dovoz i Němci, a naopak. Problém se Vám započtením dodávek přes hranice spíše zhorší (i dnes nám Německo zvedá ceny a snižuje dostupnost elektřiny, když dováží elektřinu od nás v době, kdy ji také máme spíše nedostatek).

    Ale výsledek různého mixu uvidíme v reálu na srovnání energetiky ve Francii a v Německu. Německo ukáže, jak to vypadá, když se vezme Vámi doporučovaná energetická koncepce bez jádra a Francie ukáže, jak funguje námi doporučovaný mix jádra a OZE. V reálu přesně uvidíme, kam energetiku směřujete Vy a kam My s Honzou a Slávkem. Ani to tak dlouho nepotrvá.

    Milan Vaněček

    12. listopad 2021, 20:38

    Autoři asi rozumí tokamaku a fyzice plasmatu, ale to nemá se současnou reálnou energetikou (do roku 2030 určitě, do roku 2050 velmi pravděpodobně) vůbec nic společného.

    Je to jen pamflet napsaný na přání jaderné lobby, viďte kolego Wagnere.

    A co se týče rozboru finančního, to je oblast ve které jsou autoři naprostí laici, kteří se ani nehodlají poučit od renomovaných světových ekonomických agentur jako Lazards nebo BNEF.

    Místo seriozní diskuse zase jen slabá propaganda....

    Vladimír Wagner

    12. listopad 2021, 20:58

    Pane Vaněčku, v žádném z Vašich příspěvků zde není jediná konkrétní informace a rozbor nějaké konkrétní věci v článku, kterou byste řešil s jiným výsledkem. Nic konkrétního není ani v příspěvcích pana Veselého či Carlose. Takže zatímco v článku jsou data, analýza a závěry, které můžete zkusit rozporovat, tak místo reálné diskuse se nikdo z vás nezmohl na nic jiného, než pejorativní výkřiky a osočování. I to o lecčems svědčí.

    Jan Horacek

    14. listopad 2021, 23:15

    Pane Veselý, tento článek není o době výstavby ani financování. Pouze ukazujeme nereálnost 100% OZE z hlediska strategické soběstačnosti, toť vše.

    Mimochodem, myslím, že ekonomice (jaderné) energetiky trochu rozumíme, už jsme trochu jiné téma publikovali recenzovaném mezinárodním časopise

    https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360544218305395?via%3Dihub

    Jan Horacek

    14. listopad 2021, 23:07

    Pane Veselý, zajímavé dotazy, tak odpovídám:

    předpokládali jsme stejnou denní spotřebu jako v roce 2019 s poznámkou, že dosud rostla o pár procent ročně. Zdroje uvažujeme stejné jako dnes, jen vynásobený jejich počet, viz tabulka v závěru 2. části.

    Přeshraniční přenos neuvažujeme proto, že v dobách nedostatku OZE (např. v lednu) nebude z Německa ani Rakouska z čeho brát, spíše naopak.

    Instalovaný výkon je uvedený v GW u každého zdroje a obrázku v levém sloupci

    Investiční náročnost jsme neuváděli v textu, jelikož už tak je příliš dlouhý. Nicméně když si stáhnete ten model z

    https://drive.google.com/file/d/1fBb_TdGZx-aUn5ck1UA4EorU6dL6AnIW/view?usp=sharing

    tak je tam uveden u každého zdroje

    výpočet množství odpadu je ve 2. části článku na konci. Těch 1200 tun denně je elektronický odpad, zatímco 100 000 tun uhlí vyletí do vzduchu.

    Tato práce nemá ambici na vědeckou publikaci, ale má ambici oslovit širokou veřejnost, aby nevěřila prohlášením, že je možné postavit energetiku ČR dominantně na obnovitelných zdrojích, minimálně dokud se neobjeví zázrak v akumulaci energie a na zázraky my nevěříme nebo pokud nepostavíme spoustu vodních přečerpávacích, což ale ignoruje 95% veřejně dostupných článků prosazujících OZE, bohužel mnohdy i včetně těch akademických peer-reviewed.

    Jiří Kelnar

    12. listopad 2021, 10:29

    Jenom zopakuju to, co poznamenávají ostatní. Není pravda, že se 15 let intenzivně staví OZE, leda tak v Německu, ale u nás ne. Kdyby se nestavěly FVE panely na barácích, tak panelů v republice nepřibývá vůbec. Navíc objemy nových FVE na střechách jsou dost nízké i tak.

    To se dá pak říct, že se intenzivně staví v ČR už roky, jaderné elektrárny, přestože se o tom zatím jen mluví.

    Vladimír Šťastný

    12. listopad 2021, 11:52

    Jiří Kelnar ....Navíc objemy nových FVE na střechách jsou dost nízké i tak.....A co myslíte, že je příčinou? Není to to, že FVE nejsou žádný ekonomický ani funkční zázrak a že bez dotace nestojí ani za odplivnutí?

    Jiří Kelnar

    12. listopad 2021, 14:39

    No jooo, ale bez dotací bychom tu měli pořád statisíce kotlů na uhlí místo modernějších kotlů, třeba na štěpku a tak. Je to tím, že bez dotace nestojí moderní kotle ani za odplivnutí? Není to tak. Oboje se vrátí, dotace pomůžou s návratností investice. Lidi nad výměnou normálně ani nepřemýšlí, protože se takhle přece topilo vždycky a ten jejich kotel je přece skvělý. A další argumenty podobné těm, proč si držet doma lednici Calex z konce osmdesátek.

    Stát zajistí zlepší životní prostředí na svém území. Pravda je, že třeba ty kotlíkové dotace měly přímý lokální dopad na to, že se dá v obcích líp dýchat. U FVE je to o něco abstraktnější na představu. Zvlášť, když FVE tu mají díky jedné úřednické vládě slušnou pachuť.

    Ale ejhle, nechal jsem si udělat jako první v ulici FVE a už si ji budou pořizovat další 3 domy a další 2 v okolí ji už mají. A dotace není tím hlavním důvodem, proč do toho jdou.

    PETR

    12. listopad 2021, 15:22

    Stat predstavuje take MZP,,ktere udeluje vyjimky provozu spinavym uhelkam s vysokou produkci rtuti na nekolik let!!!Nebyvate hned vedle ,ze ano?Budouci premier chce presunout vyrobu FV panelu zpet do evropy,proc asi v Brne skoncila s vyrobou FV panelu firma Beno?Bude to vubec prodejne za tuto cenu???Jinak dnesni inverze je nadherna a jeste bude . Topit se musi TC a jezdit se musi EA...Nezaspal nahodou nekdo 10-15 let?

    Milano

    13. listopad 2021, 16:38

    Všechny ty OZE s dotacemi i bez nich zostřují sociální rozdíly mezi lidmi. Je to jednoduché, ti, kdo díky svým penězům i fyzickým možnostem (jižní střecha rodinného domu) si mohou ušetřit spotřebu elektřiny (samozřejmě jen v létě, v zimě pokorně čerpají ze sítě, baterie jsou ekonomicky nevratné peníze)také v této ušetřené elektřině neplatí poplatky z OZE či za emisní povolenky. Takže tyto poplatky se ve zvýšené míře rozpočítají na chudé, třeba na babičku z Horní Dolní. Cena elektřiny se od těchto "ekologických" daní musí oprostit a stát je musí platit přímo, ovšem z daní aktivních lidí, ne chudých seniorů.

    Jaroslav Loudil

    12. listopad 2021, 14:30

    Pokud platí, že je dnes 99 % akumulované elektřiny v přečerpávacích elektrárnách, pak to stojí za důkladné zamyšlení nad ukládacími bateriemi. Budou opravdu za 10 či 20 let tak samospasitelné, jak se dnes očekává ???

    Jiří Kelnar

    12. listopad 2021, 14:44

    No jakože tak. Ve světě mobilů je taky zhruba 95 % mobilů takových, které mají připojení 4G a jen 5 % těch, které mají 5G. Je to důkaz toho, že 5G nemá šanci? Nebo je to o tom, že je to poměrně "nová" technologie? Plánované objemy nových baterek jsou celkem slušné a stále se zvětšují. Nové PVE, staví se vůbec výrazněji mimo Čínu?

    Carlos

    12. listopad 2021, 15:42

    Jednu postavili na Ostravsku nedávno a další nedávno v Rakousku

    Jan Horacek

    16. listopad 2021, 13:28

    Ano, baterie jsou z hlediska investiční ceny Wh/Kč i životnosti (a tedy i zpracování odpadu) minimálně 10x hůře nežli přečerpávací vodní elektrárny. Osobně bych na toto téma uvítal politickou debatu a podporu. Například Dlouhé stráně mají kapacitu jako 25 MegaBaterií (každá velikosti vesnice) v Australském Hornsdale. Příklad: z již brzy zatopeného hnědouhelného dolu Bílina je to na vrchol nejbližšího kopce pouhých 5 km potrubí, převýšení 800 m. Pokud někdo chce více solárů a větrníků, musí nezbytně chtít i další přečerpávačky.

    Jaroslav Loudil

    12. listopad 2021, 22:38

    Jedna aktualitka z Číny. Denní těžba uhlí tam předevčírem dosáhla historického rekordu = 12,05 mil,tun za jeden den. To by bylo 4.400 mil. tun za rok. Zdá se, že i Čína svůj deficit v elektřině začíná vážně řešit. Uhelky budou mít uhlí konečně dostatek. ZOH Peking 2022 se blíží, sníh tam padá i mrzne , takže výroba musí běžet naplno.

    Jaroslav Loudil

    12. listopad 2021, 22:59

    Druhá aktualitka z Číny. Čínský reaktor Hualong One stavěný v Pakistánu /Kanupp-3/ právě ukončil horké testy a připravuje se k zakládce paliva. Doba stavby tohoto reaktoru tak bude opět pod 6 let.

    V čínském vysokoteplotním plynem chlazeném rektoru s "kuličkovým palivem" ve Shidaowan- Rongchengu číslo 2 , bylo dosaženo první kritičnosti. V reaktoru č. 1 to bylo už 12.září. Oba reaktory po 250 MW výkonu budou pohánět jednu turbínu 210 MW. Jde o demonstrační projekt prvního reaktoru IV. generace , komerční reaktor pak bude mít trojnásobný výkon = 600 MW.

    Čínský reaktor Hualong One - Fuqing- 6 zahájil 6.listopadu zakládání 177 palivových tyčí do reaktoru. Po ukončení nakládky dojde k první kritičnosti. Doba stavby 6 let.

    PETR

    13. listopad 2021, 01:58

    Asi jste si spatne precetl nadpis,zijeme v CR,u nas 15 let zaspali a jak to tak vypada jeste pospavaji...a kdo spi moc ee nepotrebuje.To je jako se zmenou casu,rozhoduji o tom lide,kteri stavaji o pul 12...

    Karel

    14. listopad 2021, 05:57

    Nápady s FVE jsou na papíře hezké,ale co bude s tou hromadou plastů z panelů a větrníků?Jak jsou zajištěna bateriová úložiště proti požáru(stačí mi vidět jakou paseku nadělá jeden hořící elektromobil).Dělal už někdo studii jak se za slunečných dnů ohřejí už tak rozpálená centra měst,kde budou všechny střechy černé (sol.panely)?Zářný příklad nedokonalosti větrníků nám ukázalo Německo letos na podzim,kde nefoukalo a místo instalovaných 65 GW dodávaly větrníky jen ubohý 1!GW a aby měli elektřinu,tak jely uhelky a paroplynky naplno.Je tu ještě varianta,že se vrátíme do středověku,zavřeme továrny,budeme chodit pěšky,nebo jezdit na koních a kolech.Nebo se civilizace probudí a začnou se stavět jaderné zdroje.Ono by asi nebylo na škodu,kdyby nastal blackout v celé,,vyspělé"Evropě,stačilo by na týden(bylo by dost mrtvých?),potom by i ekofanatici začali přemýšlet a uvažovat trochu jinak.Elektřina je nezbytnou součástí našeho života 24/365,bez ní jsme rázem v pravěku.

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
    Vyžadované informace jsou označeny *
    Pravidla diskuze
    Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
    Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
    Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
    Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
    V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
    OM Solutions s.r.o.
    Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
    Třebíč
    IČ: 02682516
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ
    © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.