Uhlíkové emise z německého energetického průmyslu letos klesly díky nárůstu obnovitelných zdrojů a zvýšení výroby elektřiny v plynových zdrojích o 16 %, tedy o 51 milionů tun. Podle dat německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) tak Německo překonalo svůj cíl snížení emisí pro rok 2020.
Emise z odvětví energetiky letos podle svazu klesly na 260 milionů tun, což značí 44% pokles od roku 1990. Německo tak překonalo cíl o snížení emisí do roku 2020.
Německý zákon o ochraně klimatu nastavil cíl snížit emise z energetického odvětví do roku 2020 na 280 milionů tun, do roku 2022 poté na 257 milionů tun a 175 milionů tun do roku 2030.
Nová vedoucí BDEW Kerstin Andreae tak potvrdila, že průmysl je na cestě k dosažení svých cílů v oblasti energetické transformace a “nehodlá upouštět z tempa,” <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-energy-sector-emissions-dive-16-this-year/1072275" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle serveru Montel na tiskové konferenci v Berlíně</a>.
Snížení emisí bylo zapříčiněno především redukcí výroby elektrické energie z uhelných elektráren, která meziročně klesla o 57 TWh na 171 TWh, tedy o 25 %.
V letošním roce klesla celková hrubá výroba elektřiny z loňských 636 TWh na 607 TWh, přičemž podíl hnědého uhlí ve výrobě poklesl z téměř 23 % na 19 % a podíl černého uhlí z 13 % na 9 %.
Obnovitelné zdroje se 40 % tvoří společně největší podíl na výrobě. Výroba z plynových elektráren stoupla z 13 % na 15 % a jaderná výroba zůstala stabilní na 12 %.
<h2>Uhelné elektrárny se snaží přežít</h2>
Přestože uhelný průmysl stále  usiluje o svou pozici na energetickém trhu, vzestup cen CO2 a nízké ceny zemního plynu na úrovni desetiletých minim zapříčiňují jeho tržní propad.
Využití černého uhlí se v Německu letos propadlo o téměř 21 % na rekordně nízkých 1134 petajoulů. Příčinou je právě zvýšená výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, uvedla ve středu německá skupina AGEB, která vyhodnocuje statistiky energetického průmyslu.
V plánu země nadále zůstává do roku 2038 ukončit výrobu elektřiny z uhelných elektráren a dosáhnout tak svých klimatických cílů.

Německo

BDEW: Německo plní své emisní cíle v energetice

Spuštění dvou rozestavěných bloků jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku se oproti dosavadním plánům opět opozdí a projekt ještě více prodraží. Vyplývá to z oznámení největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárne (SE), která již v minulosti opakovaně navyšovala rozpočet projektu a posouvala termín dostavby elektrárny. Slovenská vláda, která v SE drží 34 procent akcií, dnes vyjádřila prostřednictvím ministra hospodářství Petera Žigy nesouhlas s prodlužováním výstavby a se zvyšováním rozpočtu. 
 SE odhadly další navýšení rozpočtu dostavby zmíněné atomové elektrárny o 270 milionů eur (6,9 miliardy korun) na 5,67 miliardy eur (145,1 miliardy korun). V závislosti na termínu získání příslušných povolení by třetí blok elektrárny mohl být spuštěn až v příštím roce. Třetí blok je dokončen z 98,8 procenta a čtvrtý blok z 84,6 procenta. 
<blockquote>
&#8222;Nesouhlasíme s takovýmto návrhem, budeme požadovat vyvození personální odpovědnosti,&#8220; řekl novinářům Žiga ke zvýšení rozpočtu dostavby a posunutí termínů.
</blockquote>
<figure id="attachement_7763" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/12_ENEL_MOCHOVCE_TLAKOVA_NADOBA_PRESS_51_of_56.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/12_ENEL_MOCHOVCE_TLAKOVA_NADOBA_PRESS_51_of_56.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure> Dodal, že tyto změny musí schválit valná hromada SE. 
 SE naposledy loni posouvaly termín uvedení dvou rozestavěných bloků elektrárny v Mochovcích do provozu. Tehdy předpokládaly, že třetí blok bude spuštěn ve druhém letošním čtvrtletí a čtvrtý blok o rok později. Nejnovější odklad podnik zdůvodnil delším trváním testů a opožděním stavebních prací. 
 Třetí blok elektrárny by měl být technicky připraven k navezení paliva letos v létě. Následně bude muset podnik získat příslušná povolení, což může podle SE trvat až osm měsíců, a to i v souvislosti s očekávanými obstrukcemi účastníků řízení, zejména rakouských protiatomových organizací. 
 Například rakouská ekologická organizace Global 2000 tvrdila, že došlo ke snížení odolnosti stěn reaktoru elektrárny v Mochovcích. Žiga i slovenský úřad jaderného dozoru informace o technických nedostatcích stavby odmítli. 
<figure id="attachement_11628" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/JE-Mochovce-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/JE-Mochovce-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Z rakouské strany zaznívá množství nepravdivých informací a iracionální strašení,&#8220; uvedl Žiga.
</blockquote>
 Dodal, že testy zařízení dopadly nad očekávání dobře a některé naměřené parametry dvojnásobně převýšily stanovené bezpečnostní limity. Podle Žigy dokončovaná elektrárna by ale nebyla uvedena do provozu, pokud se prokážou nedostatky stavby. 
 Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce v 90. letech pozastaveny. Obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl v SE získal italský koncern Enel.
První dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích byly uvedeny do provozu v letech 1998 a 1999. Do vlastnické struktury SE v roce 2016 vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding. 
 Adrian Bobok hej

Rychlé zprávy

Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se prodraží a opět opozdí

Využívání uhlí postupně končí. Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>. Na dnešní konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). 
<blockquote>
&#8222;Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Někteří si určitě myslí, že by to mohlo být víc, někteří možná méně. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává,&#8220; uvedl Brabec.
</blockquote>
 Náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla dodal, že kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů je pro ČR jediná možná cesta pro splnění cílů Evropské unie v energetice, týkající se například snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). Brabec i Neděla také podpořili rozvoj malých <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaických elektráren</a> na střechách rodinných domů. 
 Neděla dál řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v připravované legislativě nepočítá s velkými solárními zdroji. Nezařadilo je do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Tento záměr MPO dlouhodobě kritizují Solární asociace a Svaz moderní energetiky. 
 V Česku od roku 2012 celkový instalovaný výkon solárních elektráren prakticky stagnuje. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. 
 Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková dnes nicméně řekla, že podle údajů od distributorů bylo loni připojeno do sítě 2200 nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 11 MW. 
<blockquote>
&#8222;Což je téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2017. V porovnání s ekonomickým potenciálem je však určitě stále co dohánět,&#8220; uvedla.
</blockquote>
 Poukázala přitom na loňskou studii, kterou pro asociaci zpracovala společnost EGÚ Brno. Podle ní by ČR mohla do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW (3500 MW). 
 Podle předběžných dat ERÚ činila loni výroba elektřiny v ČR 88 terawatthodin, meziročně o 1,1 více. Nejvíce se na ní podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně.
Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Výroba z fotovoltaických elektráren vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh. 
 V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok, změnit se ale má struktura. Podle nejreálnějšího scénáře má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů.

Energetika v ČR

Brabec: Uhlí končí, cestou je kombinace jádra a obnovitelných zdrojů

V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny. Vyplývá to z aktuálních <a href="https://bit.ly/2VeQM4b" target="_blank" rel="noopener"> dat </a> Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tuzemská spotřeba elektřiny podle nich vzrostla meziročně o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba elektřiny v ČR stoupla proti roku 2017 o 1,1 procenta na 88 TWh. 
Na tuzemské výrobě elektřiny se podle ERÚ tradičně nejvíce podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně.
Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Například výroba z <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických elektráren</a> pak vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.
Proti roku 2017 klesl vývoz i dovoz elektřiny z a do Česka. Export se snížil o 9,3 procenta na 25,5 TWh, import pak téměř o čtvrtinu na 11,6 TWh. Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že tato čísla však znamenají, že meziročně o necelých sedm procent vzrostl čistý export elektřiny z ČR, tj. přebytek vývozu nad dovozem elektřiny.
Podle programového ředitele hnutí Jiřího Koželouha Česko opět potvrdilo pozici mezi největšími vývozci elektřiny na světě.
<blockquote>
&#8222;Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne,&#8220; dodal.
</blockquote>
V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok.
Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny namísto z uhlí z jaderných zdrojů.
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Elektřina

ERÚ: V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny

Ve středu 9. května se na půdě knihovny Akademie věd ČR konala přednáška s diskuzí na téma Právní východiska a praktické implikace české elektroenergetiky. Akce shrnovala  zásady a cíle právního rámce fungování české energetiky, především z pohledu energetického zákona, a také diskutovala současné a budoucí možné výzvy tohoto odvětví. Hlavní linkou byla především otázka zajištění flexibility a požadavky na flexibilní řízení elektrizační soustavy.
Přednáškou provázeli advokát JUDr. Tomáš Ščerba, Ph.D. a člen představenstva ČEZ Distribuce, a.s. Ing. Radim Černý. Tento článek shrnuje obě části přednášky, tedy část představující právní rámec pro odvětví a část, která byla věnována především výzvám pro flexibilitu elektrizační sítě.
<h2>Právo nereaguje na změny v energetice dostatečně rychle</h2>
V první části, které se ujal Tomáš Ščerba, byl nastíněn legislativní rámec pro českou elektroenergetiku. Zmíněna byla mimo jiné problematika přirozeného monopolu, kterou poměrně podrobně řeší i právo Evropské unie. Existence monopolu je pro tuto oblast typická, především z důvodu vlastnictví infrastruktury a v důsledku toho problému rovného přístupu k těmto infrastrukturním prvkům. Stejně tak se evropské právo zabývá otázkou takzvaného unbundlingu, tedy kontroly oddělení segmentů v této oblasti (například společností, které energii vyrábí a zároveň vlastní přenosovou či distribuční infrastrukturu). Cílem je zajištění lepší hospodářské soutěže tak, aby koneční zákazníci z tohoto profitovali, například nižší cenou konečného produktu.
V poslední části bloku byly nastíněny hlavní aplikační problémy spojené s legislativním rámcem české elektroenergetiky. Prvotně jde o postup při přerušení dodávek elektřiny, kdy z právního pohledu dochází ke střetu s některými právy „neplatiče“ (typicky právo nedotknutelnosti obydlí) a zájmem obchodníka. Další aplikační výzvou legislativy je v současné době digitalizace a tlak na zrychlování veškerých procesů. Ščerba zdůraznil, že v současnosti právní úprava nereaguje dostatečně rychle na potřeby elektroenergetiky v této oblasti. V neposlední řadě je v současnosti pro odvětví velkou výzvou také otázka kybernetické bezpečnosti.
<figure id="attachment_27209" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-27209 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/vedeni_05-725x544.jpg" alt="" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Jedním z rysů energetické legislativy je snaha o oddělení výrobců a distributorů elektřiny.</figcaption></figure>
<h2>Německo bude muset dovážet &#8222;špinavější&#8220; energii z Česka</h2>
V druhé části přednášky se Radim Černý zaměřil na téma aktuálních a budoucích požadavků na flexibilní řízení elektrizační soustavy včetně problematiky akumulace. Flexibilitu lze charakterizovat jako řízenou změnu velikosti výkonu, respektive množství dodávané či odebírané elektřiny. Elektrizační soustava musí v současnosti nutně procházet proměnou a to především díky technickému rozvoji (nové způsoby výroby elektřiny a nové technologie včetně elektromobility) či plnění směrnic tzv. zimního balíčku. V evropském kontextu česká soustava je a bude silně ovlivňována situací v Německu. Dle Černého bude pro Německo a potažmo i Českou republiku klíčový rok 2022, kdy budou ukončen provoz důležitých německých výroben elektřiny a zároveň není jisté, zda bude dostatečně dobudována a zprovozněna soustava, která bude schopna přenést účinně elektřinu ze severu na jih spolkové republiky. 
Z řad obecenstva byl mimo jiné vznesen dotaz, zda bude možné po roce 2022, kdy má náš západní soused vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyvážet tuto komoditu z Česka do Německa. Dle Černého tento scénář nutně nastane &#8211; díky nestabilitě a nedostatečnosti přenosové soustavy. Německo bude nuceno přehodnotit některé své postoje, co se týče výroby striktně z OZE.
Česko také v současnosti začíná a v budoucnu bude intenzivněji čelit výzvám spojeným se změnami soustavy způsobenými decentralizací zdrojů elektřiny &#8211; velká část instalovaného výkonu bude od roku 2040 z decentralizovaných zdrojů (DECE). Půjde mimo jiné i o výzvu finanční, integrace DECE si mezi lety 2017 až 2040 vyžádá na 44,6 miliard korun nad přirozenou obnovu na nákladech přenosové a distribuční soustavy (PDS).
<figure id="attachment_313" style="width: 918px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-313 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/problem_nemecko.jpg" alt="" width="918" height="637" /><figcaption class="wp-caption-text">Problém, kterému současná německá elektrizační soustava čelí, je geograficky nevyrovnané rozložení výroby a spotřeby elektřiny. Zatímco většina výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pochází z větrných elektrárnách na severu Německa, těžiště německé spotřeby elektřiny je v jeho jižní části. Zdroj: IEA – Technology Roadmap: Energy Storage</figcaption></figure>
<h2>Česko není připravené na růst elektromobility a potřebu akumulace</h2>
Další výzvou pro flexibilní řízení soustavy bude elektromobilita. Dobíjení elektromobilů je pro přenosovou i distribuční soustavu náročné, od roku 2020 lze taktéž očekávat rapidní nárůst počtu dobíjecích stanic. Českou elektromobilitu ovlivnil mimo jiné německý dieselgate, na základě něhož byla navýšena plánovaná cílová výroba a integrace elektromobilů (z původních 400 tisíc elektromobilů dle ASEK na až čtyřnásobek &#8211; letos bude číslo aktualizováno NAP SG), bude tedy třeba výrazně posilovat PDS nebo hledat vhodné časové rozložení dobíjení. Ovládání zátěže bude za určitých podmínek možné přes systém hromadného dálkového ovládání.
Zmíněna byla také problematika akumulace. Předpokládá se, že význam bateriových úložišť bude především stabilizační. Současná legislativa ovšem pojem akumulace vůbec nezná. Energetický zákon operuje pouze s pojmy “výrobna” a “odběrné zařízení”. S provozovateli akumulačních zařízení je tak v současnosti problematické například uzavřít smlouvu.
Lze shrnout, že problém flexibility bude v budoucnu českou elektroenergetiku ovlivňovat velmi výrazně a je třeba jej začít řešit co nejdříve. Hlavními zdroji nestability bude integrace množství OZE a DECE, útlum provozu centrálních zdrojů, který si vyžádá náhradu jejich role flexibilním řízením odběrů, velká spotřeba elektromobilů a akumulace.

Legislativa ČR

Výzvy české elektroenergetiky: Flexibilní řízení soustavy bude nutností

Možné scénáře a rizika vývoje elektroenergetiky v Česku

Český energetický sektor prošel od začátku tisíciletí řadou výrazných změn. Kromě trhu s elektrickou energií a zemním plynem, které byly liberalizovány, se vzhledem k poklesu výroby elektřiny z uhlí a růstu jiných zdrojů změnil i energetický mix.
Tuzemská spotřeba elektrické energie v loňském roce dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990. Hrubá spotřeba elektrické energie v České republice vzrostla podle dat Energetického regulačního úřadu v roce 2016 na 72,4 TWh, podobně <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-cr-loni-dosahla-desetileteho-maxima/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vystoupla na historické maximum 60,9 TWh i čistá spotřeba</a>. Spotřeba v loňském roce nejvíce stoupla u domácností, které meziročně spotřebovaly o 437 GWh (+ 3 %) elektřiny více, než v roce 2015.
Další vývoj spotřeby elektřiny bude záviset na mnoha faktorech. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/infografika-vyhled-elektroenergetiky-cr-roku-2050-2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">S dlouhodobým růstem spotřeby elektřiny</a> počítá například poslední zpráva operátora trhu OTE, což má být dáno zejména postupující automatizací a mechanizací ve výrobním sektoru a růstem využívání spotřebičů v domácnostech. Růst spotřeby elektřiny má rovněž podpořit náhrada primárních fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie s využíváním tepelných čerpadel či rozvoj elektromobility.
<figure id="attachment_44350" style="width: 915px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-44350" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti_spotreba-elektricke-energie.png" alt="Vývoj spotřeby elektrické energie v ČR mezi lety 2002 a 2016" width="915" height="770" /><figcaption class="wp-caption-text">Tuzemská spotřeba elektrické energie v roce 2016 dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty od roku 1990.</figcaption></figure>
<h2>Od uhlí k jádru, plynu a OZE</h2>
I přes postupný pokles výroby, kdy parní elektrárny spalující fosilní paliva v roce 2002 vyráběly přes 52 TWh elektrické energie, české energetice stále dominují uhelné zdroje. Již tradičně se největší měrou podílí na výrobě elektrické energie hnědouhelné elektrárny, které v loňském roce vyrobily 36,2 TWh elektřiny. Na rozdíl od Německa či Polska, kde mají významný podíl i černouhelné zdroje, vyrobily české elektrárny spalující černé uhlí pouze 5,72 TWh.
Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie z hlediska výroby jsou v ČR jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, které v loňském roce vyrobily 24,1 TWh elektřiny.
Jaderné elektrárny, spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji si v posledních letech „ukously“ část podílu parních elektráren na výrobě elektřiny. Zatímco parní elektrárny, zejména hnědo a černouhelné, vyráběly v Česku v roce 2002 téměř 70 % elektřiny, v loňském roce byl jejich podíl jen mírně nadpoloviční.
Nejvíce si v posledních letech polepšily obnovitelné zdroje, kdy zejména díky solárnímu boomu vzrostla výroba ve fotovoltaických elektrárnách na 2,1 TWh v roce 2016. Přestože větrná energetika zatím v ČR nezaznamenala výrazný rozvoj, české větrné elektrárny loni vyrobily bezmála 500 GWh elektřiny.
<figure id="attachment_44351" style="width: 937px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-44351" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti-energeticky_mix.png" alt="Srovnání podílů jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie v ČR v letech 2002 a 2016" width="937" height="713" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné elektrárny si spolu s plynovými a obnovitelnými zdroji od roku 2002 „ukously“ nemalou část podílu na výrobě elektřiny.</figcaption></figure>
<h2>Česká energetika zaznamenala řadu milníků</h2>
Kromě částečné změny zdrojové základny, která přišla s dokončením jaderné elektrárny Temelín či fotovoltaickým boomem, prošla česká energetika v posledních téměř dvou desetiletích dalšími významnými změnami. Kromě zřízení Energetického regulačního úřadu byl otevřen trh s elektřinou a plynem či bylo rozhodnuto o prolomení těžebních limitů na hnědouhelném lomu Bílina.
<h3>Vznik ERÚ (2001)</h3>
<a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetický regulační úřad (ERÚ)</a> byl zřízen 1. ledna 2001 za účelem výkonu regulace v energetice. ERÚ má za úkol regulovat ceny, podporovat využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogenerace, chránit zájmy spotřebitelů a držitelů licencí, podporovat a případně prošetřovat podmínky hospodářské soutěže a rovněž vykonávat dohled nad energetickými trhy. V rámci svých pravomocí úřad reguluje ceny v oblastech elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.
Úřad prošel zásadní změnou v letošním roce, kdy ve vedení ERÚ <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vlada-dnes-jmenovala-radu-eru-jejim-predsedou-bude-outrata/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">usedla namísto jediného předsedy či předsedkyně pětičlenná rada</a>.
<h3>Zprovoznění JE Temelín (2002-2003)</h3>
<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jaderná elektrárna Temelín</a> je největší českou elektrárnou, která již od dob svého vzniku budí četné diskuse. V současnosti je elektrárna přibližně v polovině své plánované životnosti a s největší pravděpodobností bude v provozu déle než původně plánovaných 30 let.
O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto, původně pro 4 bloky VVER 1000, v roce 1980. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, po roce 1989 byl však projekt přehodnocen a základě usnesení vlády z roku 1993 bylo rozhodnuto o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků.
Redukovaná a v technologii modernizovaná stavba byla dokončena a v červenci roku 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. První elektřinu elektrárna vyrobila na prvním bloku 21. prosince téhož roku. Zkušební provoz prvního bloku byl následně zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal téměř o rok později 18. dubna 2003. Do komerčního provozu tak elektrárna <a href="https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/historie-a-soucasnost.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">byla uvedena v letech 2002 až 2003</a>.
Po deseti letech se elektrárna dočkala modernizace v podobě navýšení výkonu, kdy od září 2013 pracovala na výkonu 2 x 1055 MWe, tedy o 80 MWe více než po svém dokončení, díky čemuž zvládne za rok vyrobit až o 600 tisíc MWh elektřiny více. Od září 2014 došlo k dalšímu navýšení výkonu na prvním bloku, který je tak schopný pracovat na výkonu až 1078 MWe.
<h3>Otevření trhu s elektřinou a plynem (2002-2007)</h3>
Odběratelé elektrické energie a zemního plynu si relativně nedávno ještě nemohli vybírat svého dodavatele. Změna přišla v roce 2002, kdy se začal postupně otevírat trh s elektrickou energií. Jako první si svého dodavatele mohli změnit velcí odběratelé se spotřebou v řádu desítek, později i jednotek GWh ročně, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cenova-regulace-cast-2-metody-liberalizace-eru/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">českým domácnostem se tato možnost otevřela od začátku roku 2006.</a>
<figure id="attachment_44387" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-44387" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Ceska-energetika-v-21-stoleti-milniky-v-energetice-1024x572.png" alt="Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků." width="1024" height="572" /><figcaption class="wp-caption-text">Český energetický sektor zaznamenal od roku 2001 řadu významných milníků.</figcaption></figure>
<a href="http://oenergetice.cz/plyn/trh-s-plynem-v-cr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Trh se zemním plynem přišel na řadu o tři roky později</a>, kdy si velkoodběratelé s ročním odběrem nad 15 milionů m3 mohli vybrat svého dodavatele od 1. 1. 2005. V druhé fázi od 1. ledna 2006 se trh otevřel všem ostatním odběratelům kromě domácností, které tuto možnost získaly 1. 1. 2007, čímž byl dokončen faktický proces liberalizace trhu.
Koncoví spotřebitelé elektrické energie i plynu své právo na změnu dodavatele nicméně začali ve větší míře využívat až v letech 2009 a 2010, kdy roční počet změn dodavatele na obou trzích přesáhl hranici 100 tisíc.
<h3>Fotovoltaický boom (2009-2010)</h3>
Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unii zavázala do roku 2020 <a href="https://www.mpo.cz/dokument169894.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pokrývat z těchto zdrojů 13 % hrubé konečné spotřeby energie v zemi</a>. Jelikož obnovitelné zdroje prozatím nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.
Pro <a title="Fotovoltaická elektrárna – princip funkce a součásti" href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaické elektrárny</a> byl ovšem tento systém v ČR nastaven velmi nešťastně, a celá situace tak vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren. <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/priciny-solarniho-boomu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008</a> stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na pokles nákladů.
<h3>Prolomení těžebních limitů (2015)</h3>
Úvahy o prolomení limitů těžby na lomech Bílina a ČSA se v roce 2015 staly velmi diskutovaným tématem. <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/vse-o-tezebnich-limitech-prehledna-infografika/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách</a> byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
Pro prolomení limitů hovořil zejména fakt, že díky využívání vlastních zásob uhlí je Česká republika v oblasti výroby elektrické energie jednou z nejvíce soběstačných zemí EU. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie je stále zanedbatelný a vlastními zásobami ropy či plynu ČR nedisponuje. Stavba jaderných elektráren je v současné energetické situaci v Evropě s ohledem na nejasný budoucí vývoj obtížná.
O <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/limity-na-biline-byly-prolomeny-rozhodnuti-o-csa-odlozeno/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prolomení územních limitů těžby na dole Bílina nakonec rozhodla vláda v říjnu 2015</a>. Těžba však musí probíhat alespoň 500 metrů od obcí. Naplnil se také dlouhodobě avizovaný scénář o odložení rozhodnutí ohledně dolu ČSA, u něhož by prolomení limitů znamenalo bourání Horního Jiřetína.
<h3>Ukončení těžby uranu v ČR (2017)</h3>
Těžba uranu měla na území ČR dlouholetou historii, jejíž počátky sahají až do 16. století. Největšího rozmachu se však dočkala v období po druhé světové válce, kdy s rozvojem jaderné energetiky a zejména masivní produkcí nukleárních zbraní prudce vzrostla celosvětová poptávka po uranu.
Během druhé poloviny 20. století <a href="http://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se z tehdejšího Československa stala uranová velmoc</a>. O významu českého uranu hovoří i fakt, že se Česko navzdory své velikosti zařadilo do první desítky zemí s největší produkcí uranu. Do roku 2007 bylo v českých dolech vytěženo více než 110 tisíc tun uranu.
ČR tak byla až do konce loňského roku, kdy došlo k ukončení komerční těžby uranu na dole Rožná, jedinou zemí střední Evropy těžící uran. Co se týče dalších zemí Evropské unie, těžba uranové rudy probíhá pouze v Rumunsku.
Celá infografika na téma České energetiky v 21. století je dostupná v plném rozlišení <a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Infografika_Ceska-energetika-v-21-stoleti.png" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.

Infografika: Česká energetika v 21. století

Češi si v příštím roce zřejmě mírně připlatí za elektřinu. Výjimku budou tvořit lidé, kteří si ceny svých produktů dříve zafixovali. Cena plynu by se měnit neměla. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Důvodem možného růstu cen elektřiny pro domácnosti je podle odborníků hlavně růst velkoobchodních cen. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2018 <a href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY181231#KL" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> činí </a> nyní 35 eur za megawatthodinu (MWh), což je meziročně o čtvrtinu více. 
<blockquote>
&#8222;V příštím roce by měly domácnosti počítat se zdražením elektřiny, ale nárůst cen by neměl být dramatický. Podle našich očekávání se ceny elektřiny pro koncové odběratele zvýší v řádu jednotek procent,&#8220; řekl ČTK analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý.
</blockquote>
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora stoupne v roce 2018 lidem částka ve fakturách za elektřinu o dvě až tři procenta.
<blockquote>
&#8222;Konkurenční boj ale zřejmě obchodníkům neumožní plně promítnout nárůst burzovních cen elektřiny do koncových tarifů pro zákazníky. A to i za cenu poklesu obchodní marže,&#8220; dodal Gavor, který působí také jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
</blockquote>
<figure id="attachement_8766" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg" alt="Vedení VVN" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Jednotliví dodavatelé zatím případné zdražení příliš komentovat nechtějí, dopad růstu velkoobchodních cen ale připouští.
<blockquote>
&#8222;Čekáme, že obchodníci budou vyšší nákupní ceny promítat do konečných cen a ty v příštím roce porostou. Pro zákazníky je proto nyní správná doba, aby si zafixovali ceny na stávající úrovni,&#8220; uvedl mluvčí innogy Martin Chalupský.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Pokud má zákazník smlouvu, podle níž fixace ceny končí v dohledné době, tedy do konce roku 2017, musí bohužel očekávat, že cena na další období už bude vyšší,&#8220; potvrdil mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
</blockquote>
O nárůstu cen pro příští rok pak zatím není jednoznačně rozhodnuta Pražská energetika (PRE).
Dva největší alternativní dodavatelé, Bohemia Energy a Centropol Energy, pro příští rok s nárůstem cen elektrické energie spíše nepočítají.
<blockquote>
&#8222;Zdravá konkurence může držet ceny na úrovni roku 2017,&#8220; uvedl manažer nákupu energií společnosti Centropol Milan Velner.
</blockquote>
Mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná dodala, že kromě velkoobchodních cen má na cenu vliv mimo jiné také kurz koruny a reakce konkurence.
<blockquote>
&#8222;Cena roste, koruna posiluje, konkurence je silná. To spíš hovoří pro stagnaci cen v roce 2018. V roce 2019 je již pravděpodobné, že k nárůstu cen pro domácnosti dojde,&#8220; dodala.
</blockquote>
U plynu je podle analytiků i obchodníků situace jiná.
Velkoobchodní cena na Pražské energetické burze se podobně jako před rokem <a href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY181231#KL" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> pohybuje </a> kolem 17 eur za MWh, jeho zdražení pro konečné spotřebitele tak podle nich nehrozí.
Některé firmy navíc přicházejí s produkty, se kterými podle nich mohou lidé za plyn ušetřit. Například společnost ČEZ dnes představila nový produkt Plyn na dobu neurčitou. Firma tvrdí, že proti jejímu tříletému tarifu s fixací pomocí něj zákazníci za komoditu ušetří 14 až 20 procent.

Češi si v příštím roce zřejmě mírně připlatí za elektřinu

Energetická skupina ČEZ by za letošní rok mohla vyplatit vyšší dividendu, než se čekalo. Vzhledem k dnešnímu zlepšenému výhledu letošního hospodaření by mohla vyplácet až 35 Kč na akcii proti 33 Kč z loňského zisku. V minulých čtyřech letech ale vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii. Očekávání předčily i výsledky za první pololetí. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků. 
 ČEZ dnes zvýšil odhad letošního provozního zisku EBITDA z 52 na 53 miliard korun a očištěného čistého zisku ze 17 miliard na 19 miliard Kč.
V prvním pololetí zvýšil čistý zisk o 21 procent na 16,7 miliardy korun. K růstu dopomohly mimořádné příjmy z prodejů akcií MOL a bytů v Písnici. Tržby společnosti stouply o dvě procenta na 100,9 miliardy korun. 
<blockquote>
&#8222;Výsledky za druhé čtvrtletí jsou pozitivním překvapením. Překonaly odhady a došlo k zvýšení celoroční projekce. Vzhledem k tomu, že ČEZ je dividendový titul, vnímáme pozitivně zvýšení projekce na čistý zisk, ze kterého se dividenda počítá. Nový cíl naznačuje vysoký dividendový výnos. Očekáváme pozitivní reakci investorů,&#8220; uvedla v komentáři J&amp;T banka.
</blockquote>
 Podle analytiků firma ve druhém čtvrtletí proti očekávanému poklesu zvýšila výnosy a navíc se jí podařilo vykázat i vyšší čistý zisk. Na úrovni výnosů byla firma za druhý kvartál o 2,5 procenta na očekáváním trhu a v zisku předčila odhady o pětinu. 
<figure id="attachement_26299" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/HS-5-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/HS-5-725x482.jpg" alt="čez budova" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Celkově jsou výsledky lepší o zhruba jednu miliardu korun od výnosů až po zisk. I z důvodu mírného navýšení celoročního cíle pro EBITDA by měl trh reagovat mírně pozitivně. Očekáváme pozitivní reakci trhu kolem dvou procent. Nakoupené pozice doporučujeme držet,&#8220; uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
</blockquote>
 Zvýšený výhled ČEZu je podle analytika BH Securities Martina Vlčka rozhodně pozitivní zprávou. 
<blockquote>
&#8222;Na druhé straně, situace se zajištěním cen na nejbližší roky je složitá. Křivka futures je relativně plochá a ceny nízké. ČEZ má například již 80 procent produkce pro rok 2018 zajištěných, a to za průměrnou cenu 29,50 eur za megawatthodinu. Na rok 2019 je zajištěno zatím 50 procent objemu za cenu pouhých 29 eur. Pokud tedy ceny s dodáním na rok 2019 nevyrostou, hrozí, že pro rok 2019 bude průměrná zajištěná cena elektřiny nižší než v roce 2018. Zůstává také otázka dostavby nových jaderných bloků, která může ohrozit dividendu respektive narušit defenzivní charakter společnosti,&#8220; podotkl.
</blockquote>

Elektrárny v ČR

Vyplatí ČEZ vyšší dividendu? Podle analytiků je to možné

Základní místo v energetickém mixu Česka by do budoucna měla mít <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/jaderna-energetika-v-cr-a-jeji-budoucnost/'>jaderná energetika</a>. Instalované kapacity <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> jsou v Česku dostatečné a není třeba je dále rozšiřovat. V rozhovoru s ČTK to řekla končící předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. 
<blockquote>
&#8222;Jsem stále přesvědčena, že jaderná energetika je směr, který by měl být v České republice budován,&#8220; uvedla.
</blockquote>
 Za &#8222;nesmyslnou&#8220; označila instalovanou kapacitu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaických elektráren</a>. Současný celkový instalovaný výkon solárních elektráren v ČR zhruba 2000 megawattů (MW) je stejný jako instalovaný výkon největší české <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>jaderné elektrárny v Temelíně</a>. 
<figure id="attachement_8466" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-725x394.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-725x394.jpg" alt="Energetický regulační úřad, předsedkyně - Alena Vitásková" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Stačí se podívat do Německa, co se odehrálo nesmyslným odstavením jaderných elektráren. Soud nedávno rozhodl, že škoda energetickým společnostem jako E.ON a RWE bude nahrazena. Paní (kancelářka Angela) Merkelová řekla bez ostychu: ano, my to zaplatíme. Jde to ale z peněz daňových poplatníků,&#8220; uvedl Vitásková.
</blockquote>
 Dodala, že budoucnost nevidí ani v těžbě lithia a rozvoji akumulace v <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/zakladni-typy-baterii-a-spravne-nabijeni/'>bateriích</a>. &#8222;Je to jenom byznys,&#8220; řekla. 
 Německý ústavní soud označil v červnu za nezákonnou takzvanou daň z jaderného paliva. Tamní energetické podniky tak mohou požadovat vrácení zhruba 6,3 miliardy eur (166 miliard Kč), které v uplynulých letech odvedly státu, spolu s úroky.
Pro úplný odchod od jaderné energie se německá vláda rozhodla po havárii v japonské jaderné elektrárně <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/'>Fukušima</a> v březnu 2011. Dokončen má být do roku 2022. 
<figure id="attachement_1136" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-725x448.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-725x448.jpg" alt="Systémy solárních elektráren" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle nejreálnějšího scénáře aktualizované státní energetické koncepce, kterou vláda ČR schválila předloni, má od druhé poloviny 20. let tohoto století jaderná energie předehnat uhlí a tvořit největší část elektřiny vyrobené v ČR.
V polovině 21. století mají jaderné zdroje zajišťovat polovinu elektřiny vyrobené v Česku. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku ale brzdí rozhodnutí o způsobu financování projektu. 
 Vitáskové končí šestiletý mandát 31. července. Nahradí ji nově zřízená pětičlenná rada ERÚ v čele se současným místopředsedou úřadu Vladimírem Outratou.
Loni v únoru poslal Krajský soud v Brně Vitáskovou na 8,5 roku do vězení s ostrahou za to, že dvě solární elektrárny na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněnělicenci na provoz. Vitásková vinu popírá a kauzu považuje za vykonstruovanou. Rozsudek není pravomocný. 
 Radek Doležal jw