Další milník pro využití technologie Power to Gas v průmyslovém měřítku na obzoru
Aby mohl růst podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, je nutné vyřešit otázku spolehlivé a cenově dostupné akumulace. Jedním z možných řešení je technologie power to gas (P2G), jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva. Jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy tento týden oznámil plány na výstavbu pilotního zařízení P2G o výkonu 100 MW.
Omezování výroby obnovitelných zdrojů, neplánované přetoky elektřiny do okolních států, problémy s výstavbou nových vedení a neklesající emise skleníkových plynů, s tím vším může Německu pomoci technologie P2G. Průkopníkem technologie P2G v Německu je Uniper, který má své pilotní projekty v Hamburgu a Falkenhagenu.
Projekt na výstavbu zařízení P2G, jehož výkon je řádově vyšší než mají zařízení Uniperu, představily také TenneT a Thyssengas. V Dolním Sasku tak má do roku 2022 vzniknout zařízení P2G o výkonu 100 MW. Toto zařízení bude největší svého druhu v Německu a pokud se provozně osvědčí, umožní rozšíření P2G v průmyslovém měřítku.
P2G na elektřinu z větrných elektráren na moři
Díky umístění projektu do lokality v blízkosti severomořských větrných parků bude možné pro provoz technologie P2G využívat elektřinu právě z tohoto obnovitelného zdroje. Plyn produkovaný technologií P2G pak může být využit pro výrobu elektřiny, v dopravě nebo své uplatnění najde v průmyslových aplikací.
„P2G má velký význam pro další rozvoj přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. V této souvislosti je důležité propojení (coupling) elektrizační a plynárenské soustavy, který právě P2G umožňuje. Vodík, který je produktem P2G, se dá využívat pro vytápění, v dopravě a také jako surovina pro potřeby průmyslu. Nesmíme se soustředit pouze na elektřinu.“ dodává Olaf Lies, ministr životního prostředí a energetiky Dolního Saska.
Pokud dojde k rozvoji technologie P2G, tak se výrazně sníží nutnost rozšiřování německé přenosové soustavy a naopak se zvýší možnosti flexibility při jejím řízení. Kromě společnosti TenneT proto zvažuje výstavbu pilotního projektu obdobné velikost i další z provozovatelů německé přenosové soustavy společnost Amprion.
Mohlo by vás zajímat:
100MW to je jen začátek, pak přijdou GW, určitě mnohem dříve než ČR postaví další (zbytečný) jaderný reaktor.
100MW je maximální výkon tohoto projektu. Dále je hloupé to srovnání s ČR, když my nemáme tolik větrno a ani moře, kde ty větrníky tolik nehyzdí krajinu.
Začalo to na MW, bude to pokračovat na 100 MW a určitě dřív než u nás postaví JE to bude na GW. Jinak jestli to nevíte, větrníky na souši mají v sousedním Německu mnohem větší úhrný výkon než ty na moři.
Jen opakujete svojí domněnku jak zaseklá deska. To o větrnících v Reichu nijak nevyvrací co jsem napsal a nijak nepotvrzuje vhodnost větrníků pro ČR.
Ano, pro ČR jsou mnohem vhodnější FVE, které by napáchaly méně škody než moderní zemědělství. O jednom hezkém poli pro asi 30MWp FVE vím, dokonce je kus od toho trafostanice s nějakými 30MW volnými. Ovšem z pohledu té výrobny e-gasu je jedno jestli do toho pálíte proud z větrníků, nebo FVE.
P.S. Ta rozvodna je dost blízko kompresky v Hruškách.
dobrý den pane kolego
na PřfUK nás učili že účinnost elektrolýzy je 80 % a palivového článku je necelých 40 %, tedy tento špás znamená, že z 1 kWh elektřiny z obnovitelného zdroje uděláme nakonec jen 0,32 kWh tedy to je terno...
A když vezmu Bursíkovu nesmyslně dotovanou FTVE á 13 Kč pak skončíme na 40 Kč za kWh pro chudáka odběratele...
To máme Temelín asi 40 krát levnější...
Hezkou neděli...
V kterém to bylo roce?
Ono bude úplně stačit dostat se cena vodíku dostane pod nějaké 3 USD/kg, aby vytlačila z trhu parní reforming zemního plynu. Bude stačit dostat se pod 15 Kč/litr se syntetickým benzínem.
Temelín sice vyrábí za 1 Kč. Ale kdybyste chtěl 4 Temelíny, tak zto za 1 Kč nebude. Na rozdíl od současných nových FVE, už není rok 2008.
Jaké další mýty tam máte?
Hezkou neděli.
Další co tahá historická data a ignoruje skutečnost že dneska jsou větší instalace už někde kolem 40€/MWh, samozřejmě ne ve zdejším banánstáně kde se na to nabalí dost velká suma skrz nestabilní prostředí.
Navíc obyčejná paroplynka má účinnost 55-60%, tak tam máte ve skutečnosti 0.44-0.48kWh, to jen pro pořádek.
---
K číslům pana Veselého, tak pokud parní refomrace dělá za 3$/kg, jedná se o nějakých 66Kč/kg, přičemž kg má asi 33kWh, tedy 1kWh ve vodíku je za nějaké 2Kč, pokud režii na 1kWh dám 0.5Kč, musíme se dostat na cenu proudu někde na úrovni 1.2Kč/kWh. Tedy musíme být na úrovni 46€/MWh. Tam někde už jsme.
Petře, to máte stará čísla, svět se mění, jádro je čím dál dražší, fotovoltaika 10 krát levnější a i pro tu elektrolýzu se může hranice trochu posunout. Vždy je důležité vědět jaké jsou hraniční možnosti (u fotovoltaiky a tepelných strojů dané Carnotovým cyklem) a kolik ještě můžeme vylepšovat.
I u těch JE je škoda že přes dvě třetiny tepelného výkonu pouštíme bez užitku (a za spotřeby někde už vzácné vody) do vzduchu.
Tož tak.
Dobrý den
Vzhledem k tomu, že na P2G se používá přebytečná elektřina z FVE nebo větrníků, tak celková účinnost není až tak podstatná. Elektřina se v tu chvíli vyrobí a je lepší mít něco s menší účinností, než nemít nic. Krom toho, taková jaderná elektrárna má účinnost něco kolem 5 % - zbytek odejde nevyužit v podobě vyhořelého paliva a musí se po dobu dalších min. 100000let skladovat - takže takový drahý "dárek" pro naše potomky. To co odejde chladicí věží v jaderné elektrárně v podobě tepla je úplně marginální proti tomu, co odejde v podobě vyhořelého paliva. Takže 32% účinnost je nádherná oproti 5% účinnosti a navíc nevzniká žádný nebezpečný odpad. Jaderná energetika se vyvíjí už 100 let a výsledek - čím dál tím dražší, pořád se neví co s palivem a na 100000let zaděláno na problémy.
Obnovitelné zdroje se vyvíjí 20 let a výsledek - dnes už se vyplatí stavět FVE na střechách pro vlastní spotřebu bez jakýchkoliv dotací.
Jsme v 21. století, takže regulace sítí, využití systému P2G a jiných obdobných je dnes již naprosto normální a není to scifi. Zatímco přepracování vyhořelého paliva tak, aby z něj zůstal neškodný neradiokativní odpad je i po 100 letech výzkumu stále scifi.
Srovnávat účinost jádra a uhelky (s výpočtem úcinnosti spalovàní) moc nelze..To si pak spočtěte, kolik energie je v kilu uhlí E=mc2 a porovnejte to s tim, co z toho dostávame...
Jaderka má účinost jakou má, protože je pro stěpení vyuzitelny zlomek z hmoty palivového článku...
Jsem zvědavý kdy začnou vytlačovat vodík z průmyslových aplikací. Spotřeba vodíku pro chemickou výrobu je obrovská, tam by se uživilo pěkných pár GW větrných turbín. Aspoň by zbylo víc zemního plynu na jiné aplikace.
O další podobné jednotce se uvažuje v okolí Amsterdamu. Dva hlavní zákazníci pro "zelený vodík" mají být Nouryon (dříve AkzoNobel) a Tata Steel. Nouryon chce ten vodík používat na chemickou výrobu, jejich roční spotřeba v EU je 100 tisíc tun, Tata Steel chce ten vodík používat na přímou redukci železa, tj. jako náhradu uhlí pro výrobu oceli, v EU má dvě hutě (NL, GB), které mají roční produkci oceli okolo 10 milionů tun.
Takže potenciální trh pro vodík je jen u Tata Steel okolo půl milionu tun/rok.
Oni si lidi dost často neuvědomují jak jsou takové hutě nebo chemičky obrovskými žrouty energie a surovin.
Výborně, takže bych řekl že se nám největší problém Energiewende začíná pomalu sám od sebe řešit, jen tak dál. Jak jsem psal výše, cenově se začínají OZE pohybovat rozumném pásmu a pokud budou mít dohodu na fixní cenu 35-30€/MWh, bude to pro ně zajímavé hlavně v době kdy fouká asi až moc.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se