Evropská komise připravuje strategii integrace energetických systémů (Energy System Integration), jejíž zveřejnění je plánované na červen 2020. Jak už z názvu vyplývá, strategie bude zaměřená na stanovení strategie EU k propojování jednotlivých sektorů energetiky, tzv. sector couplingu. Podle vyjádření komisařky pro energetiku <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/simson/announcements/speech-commissioner-simson-energy-solutions-high-level-debate-role-industry-implementation-european_en">Kadri Simsonové</a> bude „hlavním elementem“ této strategie vodík. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/hydrogen-will-be-central-to-energy-system-integration-eu-says/">Euractiv</a>. 
<h2>Po pandemii bychom se měli rozvíjet „zeleně“</h2>
Tzv. sector coupling, neboli integrace/propojování takových sektorů, které se doposud vyvíjely zcela odděleně, cílí na využití možných synergií, zejména v kontextu plánované dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Příkladem může být propojení elektroenergetického a plynárenského sektoru a konkrétněji technologie <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, jež přeměňuje elektrickou energii, primárně z obnovitelných zdrojů energie (OZE), na plynné palivo, typicky syntetický metan, nebo vodík.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v online debatě k roli průmyslu v implementování <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice">Zelené dohody</a> a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">Klimatického zákona</a>, která proběhla v minulém týdnu, uvedla, že „zelená agenda musí být naší strategií růstu“ v rámci obnovy po pandemii koronaviru. Jejím cílem je tedy zaměřit se na energetickou účinnost, obnovitelnou energii a na sektorovou integraci.
<blockquote>„Mluvila jsem detailně o energetické účinnosti a obnovitelné energii, jako prvních dvou oblastech, kde je nutné pracovat. Třetí oblast ale dopad obou oblastí zvyšuje, sbližuje je a vytváří jeden propojený systém. To je integrace energetických systémů,“ uvádí Simsonová.</blockquote>
<h2>Součástí řešení nemusí být jen zelený vodík</h2>
Ústředním prvkem integrace energetických systémů, kterou Komise připravuje, bude podle vyjádření Simsonové vodík a další nová paliva.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ tvrdí Simsonová.</blockquote>
Vodík přitom nemusí být vyráběn pouze z elektřiny z OZE (tzv. zelený vodík), ale také z fosilních paliv. Za využití technologií zachycování a uskladňování, případně využití, uhlíku by pak byl tento vodík dekarbonizovaný, tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli">modrý vodík</a>. Podle zástupce norské energetické společnosti <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">Equinor</a> Olava Aamlida Syversena by modrý vodík mohl významně přispět k dosažení výroby dostatečných objemů uhlíkově neutrálního vodíku, a přispět tak k vybudováním základů budoucí evropské vodíkové ekonomiky.

Evropská Unie

Kadri Simsonová: Vodík je ústředním prvkem plánované strategie integrace energetických systémů

Celkem 17 evropských průmyslových asociací v čele s Německou inženýrskou federací (VDMA) vyzvalo v otevřeném dopise adresovaném novému místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi k vyšší podpoře technologií Power-to-X, tedy technologií využívajících elektřinu k produkci plynných paliv či tepla. <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/industry-associations-call-new-eu-commission-focus-power-x" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire</a>.
Lobbistické skupiny stojící za uvedeným dopisem vyzývají Evropskou komisi, aby formulovala tzv. Evropskou vodíkovou strategii, která by měla obsahovat také podrobný plán rozvoje trhu s vodíkem.
Dopis dále doporučuje Komisi, aby podporovala propojování sektorů, vědu a výzkum, aby připravila rovné podmínky pro všechny technologie a aby globálně podporovala technologie Power-to-X jako klíčové technologie potřebné k dosažení cílů stanovených Pařížskou dohodou.
<h2>Největší evropské Power-to-Gas zařízení by mohlo být v Nizozemsku</h2>
Asi nejskloňovanější technologií v oblasti Power-to-X technologií je technologie Power-to-Gas, jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva.
<a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/rotterdamu-by-mohlo-vyrust-nejvetsi-evropske-power-gas-zarizeni-vykonem-250-mw" target="_blank" rel="noopener">Největší evropský projekt tohoto druhu je plánován v rotterdamském přístavu společnostmi BP a Nouryon</a>. Má se jednat o 250MW zařízení, které by při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mělo vyrábět vodík pro tamní rafinerii BP. Ročně by mělo vyrobit až 45 tisíc tun vodíku, který je aktuálně vyráběn ze zemního plynu.
Power-to-Gas zařízení s výkonem 100 MW plánují také <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/power-2-gas-nejvetsi-projekt-by-mel-byt-spusten-roce-2023-chybi-podpora-politiku/" target="_blank" rel="noopener">německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy Open Grid Europe</a> či další německý provozovatel přenosové soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/dalsi-milnik-vyuziti-technologie-power-gas-prumyslovem-meritku-obzoru/" target="_blank" rel="noopener">TenneT společně se společností Thyssengas</a>.
<h2>Až 17 Power-to-Gas projektů do roku 2025</h2>
<a href="https://www.entsog.eu/sites/default/files/2019-11/PR0195_191125_Press%20Release_ENTSOs%20commence%20public%20consultation%20on%20their%20Scenario%20Report%20for%20TYNDP2020.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného draftu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy plynu</a>, který zpracovává Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (Entsog), by do roku 2025 mohlo v Evropě vyrůst až 17 nových Power-to-Gas zařízení využívajících elektřinu z obnovitelných zdrojů k produkci plynných paliv.
Ve <a href="https://www.entsog.eu/sites/default/files/2019-11/PR0193_191105_Press%20Release_ENTSOG%20publishes%20list%20of%20projects%20to%20be%20included%20in%20TYNDP%202020.pdf" target="_blank" rel="noopener">zveřejněném seznamu projektů</a> mají největší zastoupení projekty z Německa a Španělska. Nechybí zde však ani Česká republika díky projektu provozovatele české přepravní soustavy plynu NET4GAS nazvanému Greening of Gas (GoG).
Český projekt GoG, jehož cílem je realizace demonstračního zařízení technologie Power-to-Gas, je však prozatím ve velmi rané fázi vývoje. <a href="https://www.net4gas.cz/files/rozvojove-plany/ntyndp20-29_cz_2019_190715_konzultace.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle informací z draftu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice 2020 – 2029 z 15. 7. 2019</a> je předpokládaný rok zprovoznění 2023. <a href="https://www.net4gas.cz/files/rozvojove-plany/ntyndp20-29_cz_191031.pdf" target="_blank" rel="noopener">Ve verzi předané MPO a ERÚ z 31. 10. 2019</a> byl nicméně tento inovativní projekt vyřazen.

Obnovitelné zdroje

Průmyslové asociace vyzývají Evropskou komisi, aby se zaměřila na technologie Power-to-X

Český stát by měl vnímat akumulaci energie komplexněji než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Podle něj nelze zúžit téma pouze na bateriové systémy, v úvahu je třeba brát například zařízení na ukládání energie do plynu (takzvaná technologie Power to Gas), která se už vyrábí v západní Evropě. Západní legislativa také na rozdíl od té české do akumulace zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny, podotkl.
<blockquote>&#8222;Budoucnost akumulace je v kombinaci krátkodobé akumulace v horizontu hodin, ke které budou využívány baterie, a sezonní akumulace do plynu. U plynu nejde o něco ve fázi vývoje, jde o instalace, které například v Německu už existují několik let. Slouží jako záloha pro energetiku i průmysl,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
Technologie Power to Gas využívá přeměny elektřiny na energii chemicky vázanou v podobě plynného média, který je na rozdíl od elektrické energie snáze skladovatelný. V Česku je podle Fouska její rozvoj pravděpodobný v horizontu příštích pěti až deseti let, podle toho, jak se jí podaří zahrnout do legislativy.
Současné nastavení podmínek pro stavbu bateriových systémů v ČR asociace kritizuje. Podle Fouska lze tato zařízení podle Kodexu přenosové soustavy ČEPS nyní stavět prakticky jenom u takzvaných točivých výroben s turbínou u už postavených tepláren nebo elektráren. Nikoliv však u obnovitelných zdrojů nebo u těch postavených na ´zelené louce´.
<blockquote>&#8222;My jako asociace tvrdíme, že je to diskriminace. Potvrdila nám to Evropská komise, říkají to také různé nezávislé studie,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
&#8222;Prosazujeme, aby v omezené míře a po předchozím schválením ministerstvem průmyslu a obchodu a provozovatelů distribučních sítí tady začaly vznikat i tyto systémy. Na místech a v rozsahu, které stát určí,&#8220; podotkl.
První velké baterie pro nadbytečnou energii postavila společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku už v roce 2017. Oba systémy dohromady mají celkový výkon okolo dvou megawattů (MW) a kapacitu tři megawatthodiny (MWh). Kvůli tomu, že nejsou u žádného točivého zdroje, jsou podle Fouska ale stále v ´pseudotestovacím režimu´ a kvůli nastavené legislativě de facto nefunkční.
Vznikají také bateriové systémy u točivých zdrojů. Tento pátek bude v teplárně společnosti C-Energy v jihočeské Plané nad Lužnicí otevřeno největší bateriové úložiště v Česku s výkonem čtyř MW a kapacitou 2,5 MWh. Podle Fouska jde o první českou elektrárnu nebo teplárnu, která tak velký bateriový systém ke svému točivému zdroji instalovala. &#8222;Do dvou let mohou v Česku vzniknout nižší desítky MW podobných zařízení. Oceňuji, že i teplárny začínají této technologii přicházet na chuť,&#8220; dodal Fousek.
Ještě letos má být spuštěn čtyřmegawattový bateriový systém v areálu elektrárny ČEZ v Tušimicích na Chomutovsku. &#8222;Projekt je ve fázi instalace. Zařízení odstartuje svůj provoz na sklonku letošního roku,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Akumulace energie

Asociace: Akumulaci energie nelze zúžit jen na bateriové systémy

Německo bude investovat 100 milionů euro ročně do vodíkových technologií. Tímto krokem chce podpořit svoji přeměnu energetického systému. Německo se chce stát světovým lídrem v tomto odvětví a vodík by se mohl stát dalším hlavním exportem našeho souseda.
Německo již delší dobu prochází energetickou revolucí. Němečtí představitelé nyní vidí svoji energetickou budoucnost ve vodíku. Bez uhlí, bez ropy a bez emisí. Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/germany-eager-to-become-global-leader-in-developing-hydrogen-technologies/">EURACTIV</a> informoval, že náš západní soused má v plánu investovat ročně 100 milionů eur do výzkumu vodíkových technologiích.
<blockquote>„Nyní začínáme další fázi energetického přechodu,“ prohlásil minulý týden v Berlíně federální ministr hospodářství Peter Altmaier ze stranu CDU.</blockquote>
V takzvaných „reálných laboratořích“ se bude zkoumat, jak lze využít vodík ve velkém měřítku jakožto přenašeč energie v teplárenství, dopravě a v průmyslu. Od stomilionového projektu si ministr Altmeier slibuje výsledky již příští rok.
Dle Altmaiera se Německo chce touto investicí stát světovým lídrem ve vývoji vodíkových technologií. V budoucnu, až se členské země EU budou rychle dekarbonizovat, se vodíkové technologie stanou dalším obrovským exportem Německa a mohly by se tak stát miliardovým byznysem.
Vláda Německa dále oznámila, že do konce roku vytvoří vodíkovou strategii. Tento krok byl vřele uvítán Ministerstvem pro životní prostředí. Podporu projektu také jednoznačně vyjádřili někteří poslanci zelených.

Emise CO2

Německo se chce stát vodíkovou velmocí, do výzkumu a vývoje investuje miliardy

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy Open Grid Europe plánují vystavět nový Power to Gas projekt o celkovém instalovaném výkonu 100 MW. Očekávané celkové náklady projektu mají dosáhnout 150 milionů EUR. 
Očekávaný rozvoj skladování elektrické energie se rozhodli &#8222;vzít do svých rukou&#8220; provozovatele přenosové soustavy Amprion a plynárenské přepravní soustavy Open Grid Europe. Oproti obecnému předpokladu, že hlavní roli v oblasti skladování elektrické energie bude hrát akumulace v bateriích, se rozhodli rozvíjet projekt Power to Gas (P2G). 
Za předpokladu, že bude tento projekt dokončen, jednalo by se co do instalovaného výkonu o největší projekt svého druhu. Celkový výkon je plánován ve výši 100 MW, při investičních nákladech okolo 150 milionů EUR.
<img class="alignleft size-full wp-image-7479" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/P2G_front2.jpg" alt="power to gas" width="800" height="533" />
Projekt je nicméně stále v relativně rané fázi. Dle prohlášení obou účastníků projektu je teprve před podáním žádostí o povolení. Projekt je sice již připraven k povolovacímu procesu, nicméně stále čeká na dostatečnou politickou podporu. Vzhledem k významu skladování elektrické energie v Německu a její roli v budoucím vývoji, se ovšem dá takováto podpora spíše očekávat.
<blockquote>
“Pokud bychom nyní získali pro projekt podporu od politiků, lze jeho spuštění očekávat v roce 2023,” řekl technický ředitel společnosti Amprion Klaus Kleinekorte.
</blockquote>
<h2>Je potřeba zlepšit spolupráci mezi přepravními a přenosovými soustavami</h2>
Po hlubší spolupráci volají i provozovatelé soustav společnost TenneT a společnost Gasunie. Podle jejich názoru mohu obě soustavy velice efektivně spolupracovat tím, že bude pomocí systému P2G skladována přebytečná elektřina v plynárenské soustavě. Díky bližší spolupráci je možné lépe zvládat nejen sezónní výkyvy díky skladování v zásobnících, ale i krátkodobé výkyvy. 
Oba provozovatelé dále dodávají, že je nutná především spolupráce s průmyslem a s politickými představiteli. Studie společnosti TenneT a Gasunie dochází k prakticky stejnému závěru jako projekt obou výše zmíněných společností. Nezbytné pro další rozvoj technologie P2G je, aby byl vytvořen regulatorní rámec, který bude upravovat fungování P2G v síti.

Power 2 Gas: Největší projekt by měl být spuštěn v roce 2023, chybí však podpora politiků

Aby mohl růst podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, je nutné vyřešit otázku spolehlivé a cenově dostupné akumulace. Jedním z možných řešení je <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">technologie power to gas (P2G)</a>, jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva. Jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy tento týden <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/gasunie-tennet-and-thyssengas-reveal-detailed-green-sector-coupling-plans-using-power-to-gas-tec/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámil plány na výstavbu pilotního zařízení P2G o výkonu 100 MW.</a>
Omezování výroby obnovitelných zdrojů, neplánované přetoky elektřiny do okolních států, problémy s výstavbou nových vedení a neklesající emise skleníkových plynů, s tím vším může Německu pomoci technologie P2G. Průkopníkem technologie P2G v Německu je <a href="https://www.uniper.energy/storage/what-we-do/power-to-gas" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Uniper, který má své pilotní projekty v Hamburgu a Falkenhagenu.</a>
Projekt na výstavbu zařízení P2G, jehož výkon je řádově vyšší než mají zařízení Uniperu, představily také TenneT a Thyssengas. V Dolním Sasku tak má do roku 2022 vzniknout zařízení P2G o výkonu 100 MW. Toto zařízení bude největší svého druhu v Německu a pokud se provozně osvědčí, umožní rozšíření P2G v průmyslovém měřítku.
<h2>P2G na elektřinu z větrných elektráren na moři</h2>
Díky umístění projektu do lokality v blízkosti severomořských větrných parků bude možné pro provoz technologie P2G využívat elektřinu právě z tohoto obnovitelného zdroje. Plyn produkovaný technologií P2G pak může být využit pro výrobu elektřiny, v dopravě nebo své uplatnění najde v průmyslových aplikací.
<blockquote>
„P2G má velký význam pro další rozvoj přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. V této souvislosti je důležité propojení (coupling) elektrizační a plynárenské soustavy, který právě P2G umožňuje. Vodík, který je produktem P2G, se dá využívat pro vytápění, v dopravě a také jako surovina pro potřeby průmyslu. Nesmíme se soustředit pouze na elektřinu.“ dodává Olaf Lies, ministr životního prostředí a energetiky Dolního Saska.
</blockquote>
Pokud dojde k rozvoji technologie P2G, tak se výrazně sníží nutnost rozšiřování německé přenosové soustavy a naopak se zvýší možnosti flexibility při jejím řízení. Kromě společnosti TenneT<a href="https://www.reuters.com/article/us-tennet-thyssengas-powertogas/german-network-companies-join-up-to-build-power-to-gas-plant-idUSKCN1MQ25R" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> proto zvažuje výstavbu pilotního projektu obdobné velikost i další z provozovatelů německé přenosové soustavy společnost Amprion.</a>

Německo

Další milník pro využití technologie Power to Gas v průmyslovém měřítku na obzoru

Německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy plynu Open Grid Europe představili plány na výstavbu několika velkých <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zařízení Power to Gas</a> v příštím desetiletí. Mělo by se jednat o zařízení s příkonem 50 až 100 MW. 
Obě společnosti plánují pomocí technologie Power to Gas využívat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Vyrobený vodík může být následně využit jako palivo do automobilů nebo předán do soustavy zemního plynu. Další možností jeho využití je výroba syntetického zemního plynu procesem metanizace, při které dochází ke slučování vodíku a oxidu uhličitého.
Svůj záměr na vybudování hned několika velkých Power to Gas zařízení představily výše uvedené společnosti německému síťovému regulátorovi Bundesnetzagentur (BNetzA) s cílem zajistit si potřebná povolení.
<blockquote>
„Cílíme na 50 až 100 MW zařízení, potenciálně v Dolním Sasku či v Severním-Porýní Vestfálsku. První zařízení by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2022 nebo začátkem roku 2023.“ <a href="https://www.reuters.com/article/germany-energynetworks/german-power-gas-grids-co-operate-on-storage-plans-up-to-2030-idUSL8N1TM2WY" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl člen představenstva Amprionu Hans-Juergen Brick</a>.
</blockquote>
Zvyšující se potřeba akumulace elektrické energie v německé soustavě je důsledkem prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou &#8211; větrných a solárních elektráren.
Brick dodal, že vládní plány na vybudování 2 000 až 3 000 MW zařízení umožňujících akumulaci elektřiny do roku 2030 nebude možné zvládnout pomocí zařízení s maximálním výkonem 6 MW. Proto Amprion a Open Grid Europe plánují výstavbu řádově větších zařízení.
<h2>Náhrada pomalu budovaných vedení</h2>
Nová zařízení umožňující akumulaci přebytečné elektrické energie mají do jisté míry nahrazovat pomalu budovaná přenosová vedení, a vést tak ke snížení či zpomalení růstu nákladů na stabilizaci sítě.
<a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rekordnich-36-mld-korun-stala-vloni-nemecko-stabilizace-prenosove-soustavy/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ty v loňském roce dosáhly rekordních 1,4 miliardy eur (36 mld. Kč)</a>, což je meziročně o téměř 60 % více. V roce 2017 se zvýšily zejména náklady na řízení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě &#8211; tedy finanční kompenzace za snížení dodávky elektřiny. Nejvíce energie takto „nedodaly“ za rok 2017 větrné elektrárny, celkem 5,3 TWh, na což připadlo 560 milionů euro, tedy 92 % všech nákladů na toto opatření. Následovaly solární elektrárny s 0,16 TWh a 6,6 % nákladů.
Hojně využíván byl také tzv. redispečink, při kterém jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení.

V Německu mají vyrůst až 100MW zařízení Power to Gas pro akumulaci přebytečné elektřiny

S rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů je stále aktuálnější otázka její akumulace, která by umožnila její efektivní využívání. Jednou z možných cest je i technologie power-to-gas, tedy výroba vodíku či syntetických plynů s využitím elektrické energie. Společnost Storengy ve Francii nyní spouští pilotní projekt, který otestuje využití obnovitelných zdrojů a CO2 vznikajícího při výrobě bioplynu.
Pilotní projekt MéthyCentre bude kombinovat jednotku power-to-gas a bioplynovou stanici, která zpracovává místní zemědělský odpad. Po dokončení, které je plánováno na rok 2021, bude MéthyCentre vyrábět celkem tři druhy plynů &#8211; biometan, vodík a syntetický metan. Pro jejich výrobu bude <a href="https://www.storengy.com/en/news-media/59-storengy-launches-methycentre.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle společnosti Storengy</a> využívána elektrická energie z místních větrných a fotovoltaických elektráren, stejně jako oxid uhličitý vznikající při výrobě bioplynu v tamní bioplynové stanice.
Všechny typy produkovaných plynů mohou být následně předávány do místní distribuční sítě k okamžitému využití či uskladněny v podzemích zásobnících plynu.
Další rozvoj technologií power-to-gas ve Francii přichází poté, co tamní ministr pro ekologický a solidární přechod (francouzská obdoba ministerstva životního prostředí, pozn. red.) Nicolas Hulot na začátku června oznámil plán rozvoje vodíkových technologií, v rámci kterého přislíbil od roku 2019 investice ve výši 100 milionů eur.

Plynárenství

Ve Francii otestují technologii power-to-gas, k výrobě plynu poslouží elektřina z místních OZE i CO2 z bioplynu

V ocelárně společnosti voestalpine v rakouském Linci bude uveden do provozu pilotní projekt výroby vodíku prostřednictvím <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">PEM elektrolýzy</a>. Příkon elektrolyzéru bude 6 MW. Produkovaný vodík bude využíván jak k výrobě oceli, tak k dodávkám do plynárenské soustavy. Projekt je finančně podporován z fondů EU.
Konsorcium společností voestalpine, Siemens, VERBUND a Austrian Power Grid (APG) společně s výzkumnými institucemi K1-MET a ECN v úterý oficiálně zahájilo projekt H2FUTURE. Cílem projektu je ověření možnosti náhrady uhlí vodíkem v ocelárenském průmyslu.
K produkci vodíku pomocí elektrolýzy bude využíváno především elektřiny z obnovitelných zdrojů. Takovéto využití OZE je jednou z možných cest k jejich lepší integraci do stávajících energetických struktur. Dalším přínosem projektu bude možnost využití elektrolyzéru k regulaci elektrizační soustavy.
Voestalpine bude produkovaný vodík využívat přímo v technologických procesech výroby oceli. Technologická část elektrolýzy vody bude zajištěna společností Siemens. Technologii elektrolýzy PEM (Proton Exchange Membrane) provozuje společnost Siemens již od roku 2015 v německé Mohuči, kde je instalována jako součást výzkumu možností <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Power to Gas</a>.
Koordinátorem projektu H2FUTURE je rakouská energetická společnost Verbund, která bude pro projekt poskytovat energii z obnovitelných zdrojů. Rakouský provozovatel přenosové soustavy APG pak umožní využívat elektrolyzér k podpůrným službám.
<figure id="attachment_33630" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-33630" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/160702_pk.jpg" alt="Oficiální zahájení projektu H2FUTURE. Zdroj: http://www.h2future-project.eu/" width="725" height="484" /><figcaption class="wp-caption-text">Úterní oficiální zahájení projektu H2FUTURE. Zdroj: http://www.h2future-project.eu/</figcaption></figure>
<h2>EU podporuje výzkum vodíkových technologií</h2>
Společná technologická iniciativa Fuel Cells and Hydrogen (FCH) respektive stejnojmenný společný podnik (FCH JU) funguje jako součást rámcového programu EU Horizont 2020.
Hlavní oblast jeho působení je výzkum a vývoj technologií souvisejících s využitím palivových článků a vodíku v energetice. Dále je také podporováno propojování veřejného výzkumného sektoru s podnikatelskou sférou. Součástí iniciativy (FCH) je i projekt H2FUTURE, který Evropská unie podpoří v průběhu následujících 4,5 let částkou 18 milionů euro (486 mil. Kč).

<blockquote>
„Projekt H2FUTURE spojuje úsilí společností a výzkumných institucí napříč odvětvími. Takováto spolupráce může významným způsobem přispět k většímu využití energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, což je důležitým faktorem pro plnění cílů Pařížské konference,“ prohlásil Bart Biebuyck výkonný ředitel společného podniku FCH JU.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/austrianpsycho/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">AP</a>

Vodík jako alternativu uhlí pro ocelárnu otestuje voestalpine v Linci

Nový projekt, částečně financovaný rakouským ministerstvem, si klade za cíl ověřit možnosti společného skladování zemního plynu se směsí vodíku. Technologie převádějící energii obnovitelných zdrojů na plyn a jeho následné uschování v existujících zásobnících skrývá velký potenciál. Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2 se tak možnost využívat současnou plynovou infrastrukturu stává velmi důležitou.
<h2>Na cestě k Power to Gas</h2>
Vzhledem k neustále rostoucímu množství energie z obnovitelných zdrojů s nestabilní produkcí, roste poptávka po ukládání přebytečné energie z větrných a fotovoltaických elektráren. Jako jedna ze slibných technologií budoucnosti působí i převod elektřiny na plyn, takzvaný systém <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank">Power to Gas</a> (P2G). Zde se přebytečná elektřina využívá při elektrolýze na výrobu vodíku a jeho následné konverzi na běžně užívaný plyn. Vyrobený plyn lze poté klasicky skladovat v podzemních zásobnících, nebo rozvádět skrze existující plynovodní síť.
<figure id="attachment_10408" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_home_neu_01.jpg"><img class="size-medium wp-image-10408" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_home_neu_01-512x384.jpg" alt="Projekt byl z větší části financován z Rakouského fondu. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE" width="512" height="384" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Projekt byl z větší části financován z Rakouského fondu. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE</figcaption></figure>
<h2>Unikátní kombinace vodíku s plynem</h2>
<figure id="attachment_10407" style="width: 150px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_galerie5.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-10407" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_galerie5-150x150.jpg" alt="Využití energie ze slunce k výrobě plynu skrze technologii Power to Gas. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE" width="150" height="150" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Využití energie ze slunce k výrobě plynu skrze technologii Power to Gas. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE</figcaption></figure>
V hornorakouském Pilsbachu se 5. října konalo <a href="http://www.underground-sun-storage.at/en/public-relations-publications/press/details/article/europaweit-einzigartiges-forschungsprojekt-zur-unterirdischen-speicherung-von-wind-und-sonnenenergie.html" target="_blank">oficiální otevření projektu</a> nazvaného Underground Sun Storage, který je prvním evropským projektem, kombinujícím skladování směsi vodíku a zemního plynu. Cílem projektu je do roku 2016 ověřit možnosti společného skladování směsi zemního plynu a až 10 % vodíku v existujících plynových zásobnících.
Celý projekt přitom počítá jak s laboratorními testy a simulacemi, tak i reálným testováním na stávající infrastruktuře a plynových zásobnících. Výzkum bude navíc doprovázen i analýzou celého životního cyklu zařízení, hodnocením ekonomických a právních podmínek a celkovým posouzením rizik. Výsledky tohoto projektu by následně měly být použity pro vytváření dalších modelových projektů po celém světě.
<h2>Peníze od státu i soukromníků</h2>
Financování projektu bylo z části <a href="http://www.underground-sun-storage.at/en/public-relations-publications/press/details/article/europaweit-einzigartiges-forschungsprojekt-zur-unterirdischen-speicherung-von-wind-und-sonnenenergie.html" target="_blank">zajištěno</a> Rakouským klimatickým a energetickým fondem ministerstva dopravy, inovací a technologií. Celkové náklady na projekt se odhadují ve výši 4,5 milionů eur. Ministerstvo na projekt vyčlenilo podporu ve výši 2,8 milionů eur. Zbytek financí zajišťují spolupracující společnosti a vědecké instituce z Rakouska i zahraničí.
Oficiálního zahájení se kromě zástupců energetických firem, akademiků a lokálních autorit účastnil i rakouský ministr dopravy, inovací a technologií Alois Stöger.
<figure id="attachment_10405" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_eroeffnung_01.jpg"><img class="size-medium wp-image-10405" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/sunstorage_eroeffnung_01-512x384.jpg" alt="Slavnostního stříhání pásky se účastnili zástupci fondu, ministerstva i spolupracujících společností. Zleva: Theresia Vogel, Alois Stöger a Markus Mitteregger. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE" width="512" height="384" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Slavnostního stříhání pásky se účastnili zástupci fondu, ministerstva i spolupracujících společností. Zleva: Theresia Vogel, Alois Stöger a Markus Mitteregger. Zdroj: UNDERGROUND.SUN.STORAGE</figcaption></figure>
<blockquote>
„Výzkumná zařízení jako je i toto, jsou významným přínosem pro rozvoj technologií energetiky z obnovitelných zdrojů.“ prohlásil ministr Alois Stöger
</blockquote>
Projekty spojené s technologií P2G jsou v současnosti <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/nova-stanice-vyrabejici-vodik-z-prebytecne-elektriny-z-vetrnych-elektraren-byla-spustena-v-nemecke-mohuci/" target="_blank">velmi oblíbené</a> a v budoucnu o této technologii zřejmě ještě hodně uslyšíme. Objevují se však i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/rwe-spustila-power2gas-stanici-v-nemeckem-ibbehburenu/" target="_blank">negativní názory</a>, zmiňující nízkou účinnost a neustálou řadu technických problémů.  Projekt Underground Sun Storage je proto velmi přínosný a ukáže, jestli má tato technologie opravdu šanci stát se masově užívanou.