Domů
Obnovitelné zdroje
Instalovaný výkon solárních elektráren v Číně rapidně roste
Fotovoltaická elektrárna v kopcovitém terénu ve Wuhu, provincie Anhui. Zdroj: China Foto Press

Instalovaný výkon solárních elektráren v Číně rapidně roste

Čína letos překročila stanovený cíl 105 GW instalovaného výkonu solárních zdrojů do roku 2020. Čínská vládní organizace NEA proto stanovila nový, velmi ambiciózní cíl. Informuje o tom organizace Greenpeace. I přesto, že počet solárních ale i větrných elektráren strmě roste, Čína stále nezanedbatelnou část energie není schopná využívat. 

Čína více než zdvojnásobila svůj cíl instalovaného výkonu solárních elektráren pro rok 2020. Instalace nových solárních elektráren dramaticky překročila všechna očekávání a Čína již dosáhla cíle 105 GW celkového instalovaného výkonu pro rok 2020. Tento cíl byl vládou stanoven teprve minulý rok.

Na konci července tohoto roku byl instalovaný výkon solárních elektráren 112 GW. Této hodnoty země dosáhla po přidání 35 GW instalovaného výkonu během 7 měsíců – to je více než dvakrát tolik, kolik bylo přidáno v kterékoliv jiné zemi v roce 2016.

Instalovaný výkon solárních elektráren v Číně a cíle stanovené vládou. Zdroj: Greenpeace.org

Nový ambicióznější cíl a jiné projekty

Čínská vládní agentura National Energy Administration (NEA) proto stanovila nový ambicióznější cíl. Chce dosáhnout instalovaného výkonu 213 GW solárních elektráren do roku 2020. Současný trend růstu instalovaného výkonu solárních elektráren ale nevylučuje ani možnost, že i tento cíl by mohl být překonán.

Čína se ovšem nesoustřeďuje pouze na zvyšování instalovaného výkonu. Má mimo jiné plány budovat rozsáhlé fotovoltaické stanice a využívat fotovoltaické technologie v zemědělství a hospodářství. Rovněž zde jsou projekty soustřeďující se na vyšší účinnost solárních panelů.

Podobně i u větrných elektráren bude stanovený cíl překročen, pokud bude současný trend růstu pokračovat. Čína by měla v dalších 3 letech přidat alespoň 110,4 GW instalovaného výkonu v onshore větrných elektrárnách. To by vedlo k celkovému instalovanému výkonu cca 264 GW do roku 2020 a tedy překročení stanoveného cíle 210 GW.

Neschopnost plně využívat solární a větrné elektrárny

Počet solárních a větrných elektráren v Číně sice rapidně roste, ale zároveň se země v těchto sektorech potýká s velkými problémy. Množství energie z větrných elektráren, která mohla být vyrobena a využita, ale nebyla (angl. curtailment), byla v první polovině roku 2017 na 13,6 % na celonárodní úrovni. V pěti severozápadních provinciích byla míra nevyužití solárních zdrojů na 15,5 %.  Poměrně velká část energie ze solárních a větrných zdrojů je tedy promrhána.

Problémem je, že míra nevyužití těchto zdrojů stále roste. Podle Energy Desk organizace Greenpeace objem promrhané větrné energie za poslední 3 roky odpovídá zhruba roční spotřebě elektřiny v Pekingu. To přirozeně vede k obrovským finančním ztrátám.

Míra nevyužití solárních elektráren v Číně mezi lety 2015 až 2016. Zdroj: Greenpeace.org

Agentura NEA tedy sice nastavila ambiciózní cíl růstu instalovaného výkonu, nicméně zároveň musí být splněny následující podmínky. Zaprvé, provincie s vysokými hodnotami nevyužití solárních a větrných elektráren nemají povolení zvyšovat instalovaný výkon těchto zdrojů. To se týká například západních provincií Gansu, Xinjiang a Ningxia.

Cílem je přimět vlády těchto provincií, aby zdroje využívaly efektivněji. Zadruhé, 7 provincií, včetně Pekingu a Šanghaje, má dovoleno nainstalovat libovolné množství výkonu solárních elektráren do té doby, dokud bude docházet k jejich vysokému využívání a nebude docházet k plýtvání energií.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Martin Hájek
2. září 2017, 06:02

Jen ať Číňané staví fotovoltaiku. Východisko z nouze pro udržení domácích výrobců po jejichž produkci chybí globální poptávka se značně prodraží a časem peníze dojdou jako už došly v EU a velké části USA.

Milan Vaněček
2. září 2017, 10:08

Poptávka je velká a kdyby EU a USA odstranily vysoká dovozní cla na čínske panely tak by byla extrémně vysoká

Martin Hájek
3. září 2017, 13:55

Velká je poněkud neurčité slovo. Zajímavější je odpověď na otázku kolik procent loňské globální poptávky po panelech byla Čína a co z toho vyplývá.

Jan Veselý
2. září 2017, 10:33

Jo, jasně. Poptávka v Indii, USA, Latinské Americe, okolo Perského zálivu, Austrálii, Subsaharské Africe a bůhvíkde jinde trhá rekordy, už teď je jisté, že letošní instalovaný výkon zase trhne rekord. Já bych si nouzi představoval jinak.

Já shodou okolností včera poslouchal názor někoho mnohem lépe informovaného. Situace je taková, že začíná být problém sehnat dost panelů, docházejí volné výrobní kapacity. Ten objem výstavby v Číně je uměle vyhnaný nahoru tím, že od 1.7. je snížena výkupní cena elektřiny z FVE. V prvním pololetí byly dotovány o cca 30-40 USD/MWh (tj. 60-80 halířů/kWh) nad "tržní" cenu, od 1.7. to výrazně kleslo, takže se šturmovalo. Teď bude v Číně "sucho", investoři budou muset být skromnější a ořezávat náklady.

Martin Hájek
3. září 2017, 13:50

No vida. Takže peníze došly už i v Číně, přiznávám že rychleji než jsem čekal.

Jan Veselý
3. září 2017, 19:06

Zase přání otcem myšlenky? V reálu je to tak, že jen loni meziročně klesla cena FV panelů o více než 20% a ceny instalací taky o cca 20%. Z toho jasně vyplývá, že čínská vláda by byla blbá, kdyby nechala cenu FiT stejnou. Šturmovalo se, protože instalace teď pár měsíců neměly ekonomickou návratnost (teď střílím) 15 let, ale 10 let. Teď bude pár měsíců "post coitum", ale pak se zase začne stavět čínským tempem, protože to pořád dává ekonomický smysl.

Martin Hájek
4. září 2017, 12:57

No pokud by Čínská vláda chtěla být opravdu chytrá a neplýtvat penězi svých daňových poplatníků, tak by dávno dělala aukce.

Mimochodem dynamika vztahu Čína - Západ ve fotovoltaice je velmi zajímavá a v mnohém příznačná. Na začátku si západ myslel, že když fotovoltaiku zaleje dotačními hnojivy, tak podpoří domácí výrobce a nakonec je to pořád lepší, než platit za dovoz fosilních paliv. Čína si myslela, že by nebylo špatné svoje výrobce dotovat a perspektivní trh převzít. Obojí se stalo. Jenomže pak západ zjistil, že už pro něj fotovoltaika najednou zdaleka nemá takové kouzlo jako dříve, protože výroba je z 99 % v Asii a utáhl dotační kohoutky (samozřejmě i z jiných důvodů). Pak najednou Čína zjistila, že neví, co se svými výrobními kapacitami a musí sama zuřivě stavět, aby své výrobce udržela nad vodou.

Dnes je perspektivní v podstatě už jen Indie a Latinská Amerika, kde skutečně fotovoltaika dává ekonomický smysl, to ovšem pro využití Asijských kapacit stačit nebude, až Číně dojdou peníze.

Milan Vaněček
30. srpen 2017, 07:42

Pokrok v Číně, Indii a Kalifornii je úžasný, už předehnali starou Evropu. A ty 3 země=třetina celosvětové populace.

Vinkler
31. srpen 2017, 11:15

pokud se podíváme na

https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/mikrosit-americkem-illinois-byla-24-hodin-ze-100-zasobovana-zdroji-oze/

tak rezerva výkonu při zkoušce samostatné sítě OZE byla 8x spotřeba.

Milan Vaněček
2. září 2017, 10:18

Pane Vinkler to opravdu nevíte že FVE nefunguje 24 hodin denně a že "nameplate power" fotovoltaiky je něco zcela jiného než rezerva výkonu? Psal jsem o tom již mnohokráte, nebudu se stále opakovat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se