ACER: Rozdělení současných obchodních zón v Evropě je nevyhnutelné
Rozdělení současných obchodních zón v Evropě je podle vedoucího oddělení pro elektrickou energii v ACER nevyhnutelné. V opačném případě nebude možné zajistit požadavek plynoucí z nově schváleného legislativního balíčku Evropské unie – otevřít trhu minimálně 70 % technických kapacit přeshraničních propojení. Aktuálně však panují nejasnosti ohledně přesné definice tohoto požadavku.
„Přestože na trhu nepanuje silné nadšení ubírat se směrem rozdělování cenových zón, řekl bych, že je to nevyhnutelné. … Spoléhám na podporu severských zemí, které nám pomohou jít tímto směrem,“ uvedl Christophe Gence-Creux, vedoucího oddělení pro elektrickou energii v Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).
Podle Gence-Creuxa dojde v Evropě k rozdělení obchodních zón s cílem splnit povinnost do roku 2020 poskytovat k dispozici pro obchod minimálně 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit. Tato podmínka byla pro provozovatele přenosových soustav (PPS) zakotvena květnovým přijetím posledních předpisů 4. energetického balíčku.
Obchodní zóny jsou oblasti, kde platí jednotná velkoobchodní cena elektřiny. Obchodní zóny ve většině případů kopírují hranice států, výjimkou je právě severský region, který je rozdělen do 12 obchodních zón. Obchody mezi jednotlivými obchodními zónami mohou probíhat pouze do vyčerpání dostupné přenosové kapacity na jejich rozhraní.
„Všechny země v kontinentální Evropě budou usilovat o dosažení tohoto cíle,“ řekl Gence-Creux a dodal, že dostupnost na několika přeshraničních propojeních je dnes výrazně nižší než zmiňovaný cíl.
Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, jsou nuceny přijít s akčními plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace do konce letošního roku. Derogační výjimky jsou potom povoleny do konce roku 2025. Při nesplnění podmínky budou země čelit riziku nuceného rozdělení svých obchodních zón, konečné rozhodnutí v této otázce bude mít Evropská komise.
Analýza alternativních konfigurací byla zahájena
Evropští provozovatelé přenosových soustav (PPS) 4. října zahájili první krok procesu analýzy alternativní konfigurace nabídkových zón. Národním regulačním orgánům předložili své návrhy na jejich alternativní konfigurace a metody výzkumu.
Z celkem 15 obchodních zón spadajících do regionu centrální Evropy předložili alternativní návrhy konfigurace obchodních zón Německo, Nizozemsko a Rakousko. Český PPS, společnost ČEPS, nenabídl alternativu současné podoby, tento krok odůvodňuje tím, že je plně v souladu se závěry vyplývajícími ze Zprávy o sledování trhu 2017 vypracované agenturou ACER a technickou zprávu poskytnutou Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E), dle nichž přenosová soustava České republiky neobsahuje úzká místa vedoucí ke vzniku přetížení splňujících kritéria tzv. strukturálních přetížení.
Způsob výpočtu přeshraničních toků prozatím nejasný
Prozatím je stále nejasné, jakým způsobem budou hodnoty přeshraničních toků vypočítávány. Aby však PPS mohli rozhodnout o dalším postupu je nezbytné metodiku vyjasnit.
„Není zcela jasné, které toky elektřiny jsou do úrovně 70 % započítávány, resp. zda dojde k zohlednění paralelních a kruhových toků. Společnost ČEPS, tak jako ostatní provozovatelé přenosových soustav, v této otázce velmi úzce spolupracuje s agenturou ACER (Agentura pro spolupráci energetických regulačních úřadů) s cílem vyjasnit výklad a současně zachovat bezpečnost provozu přenosové soustavy,“ vysvětluje Martin Kašák, ředitel sekce Energetický obchod v ČEPS, v energetickém magazínu Pro-Energy.
V současnosti tak není jasné, jak bude společnost ČEPS v otázce splnění podmínky postupovat. Ve hře jsou i požadavky o derogaci nebo akční plán, vše záleží na konečných dohodách s agenturou ACER a Energetickým regulačním úřadem o metodice výpočtu.
Mohlo by vás zajímat:
Takže definitivně máme černé na bílém, že jednotný evropský trh s elektřinou je jen iluzí.
Aby mohl být nějaký jednotný Evropský trh s elektřinou, tak by muselo existovat pořádné propojení všech zemí, to dnes není, navíc existují vnitřní limity v jednotlivých zemích (např. Německo). Pokud by měl být trh nějak jednotný, pak je třeba aby výměna mezi státy mohla probíhat v dostatečném objemu, třeba takovém, který bude více než 75% zimní odběrové špičky. Pak by se snad dalo obchodovat relativně nerušeně, konec tomu by ale přinesla teprve existence transkontinentálních vedení od Baltu k Jadranu a od La Manche po Dněpr, která by umožnila přenos odkudkoliv kamkoliv.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se