Podle EIA jsou úzká místa námořní dopravy klíčová pro globální energetickou bezpečnost

DomůRopaPodle EIA jsou úzká místa námořní dopravy klíčová pro globální energetickou bezpečnost

Americká agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) nedávno zveřejnila zprávu World Oil Transit Chokepoints 2017 týkající se úzkých míst námořní dopravy (angl. chokepoints). Podle této zprávy jsou tato úzká místa klíčovou součástí globální energetické bezpečnosti.

Chokepointy EIA definuje jako úzké kanály, které jsou široce využívány v námořní dopravě a které jsou v některých případech tak úzké, že existují omezení velikostí plavidel, jež jimi mohou proplouvat.

Objem surové ropy a ropných produktů transportovaných úzkými místy námořní dopravy. Zdroj: EIA

Vzhledem k závislosti mezinárodních energetických trhů na spolehlivých tranzitních cestách může neschopnost ropného tankeru projet konkrétním úzkým místem dokonce i dočasně vést k významným zpožděním dodávek a nárůstu nákladů na dopravu. To může eventuálně vést k vyšším cenám energií. Takové důsledky může mnohdy mít i samotná nejistota ohledně námořní bezpečnosti v konkrétní oblasti.

EIA chokepointy označuje za citlivé vůči možným útokům ze strany pirátů či teroristů, vůči politické nestabilitě v dotčených zemích a rovněž vůči nehodám. Kupříkladu Írán již několikrát vyhrožoval, že je připraven zablokovat Hormuzský průliv.

Objetí chokepointu je ve většině případů možné po delší trase, což ovšem vede ke zvýšení nákladů. Existují nicméně i případy, kdy žádná praktická alternativa neexistuje.

Podle objemu transportované ropy jsou nejstrategičtějšími úzkými místy námořní dopravy Hormuzský průliv a Malacký průliv.

Hormuzský průliv

Zpráva EIA Hormuzský průliv, omývající břehy Íránu a Ománu, popisuje jako nejdůležitější úzké místo na světě. Hormuz je klíčový pro dodávky ropy z Perského zálivu. V roce 2015 tudy bylo transportováno 17 milionů barelů ropy denně, což odpovídá zhruba 30 % veškeré surové ropy a jiných tekutin transportovaných po moři v témže roce. V roce 2016 se tato hodnota zvýšila na 18,5 mbd.

Odhaduje se, že přibližně 80 % surové ropy, kterých prošlo tímto úzkým místem, mířilo na asijské trhy, zejména do Číny, Japonska, Indie, Jižní Koreji a Singapuru.

Hormuzský průliv. Zdroj: wikipedia.com

Hlavní alternativou průlivu je saúdskoarabský ropovod Petroline (též East-West Pipeline), který prochází napříč Saúdskou Arábií od Perského zálivu do Rudého moře. Jeho kapacita je přibližně 4,8 mbd, přičemž maximální možná kapacita, která je k dispozici jako alternativa vůči Hormuzskému průlivu, v současnosti činí 2,9 mbd. V roce 2016 Saudi Aramco oznámilo, že má v plánu do konce roku 2018 celkovou kapacitu navýšit na 7 mbd, nicméně prozatím v tomto ohledu nebyl učiněn žádný významný pokrok.

Další možností je ropovod Abú Dhabí Spojených Arabských Emirátů, který začíná na ropných polích ve SAE a vede až do přístavu v Ománském zálivu. Současná celková kapacita tohoto ropovodu je 1,5 mbd. Z této kapacity je podle EIA nevyužívaných přibližně 1 mbd.

Ropa v objemu 18,5 mbd transportovaná Hormuzským průlivem v roce 2016 a celková alternativní kapacita 3,9 mbd, která je k dispozici v obou výše zmiňovaných ropovodech, naznačuje, že dodávky z Perského zálivu Hormuzským průlivem není možné v uspokojivém objemu nahradit.

Malacký průliv

Malacký průliv spojuje Indický a Tichý oceán a leží mezi Indonésií, Malajsií a Singapurem. Tento průliv je nejkratší námořní trasou mezi Blízkým východem a asijskými trhy a je klíčovým námořním dopravním uzlem právě pro asijské trhy. V roce 2011 tudy bylo transportováno 14,5 mbd a EIA odhaduje, že v roce 2016 to bylo 16 mbd.

Ve svém nejužším bodě má Malacký průliv přibližně 2,7 km, což zvyšuje možnost srážek a ropných havárií. Podle Piracy Reporting Centre je pirátství, včetně pokusů o krádeže a únosy, významnou hrozbou tankerům v Malackém průlivu. Data z roku 2016 EIA prozatím neměla k dispozici, ale v roce 2015 lodě zaznamenaly zvýšený počet útoků.

Malacký průliv. Zdroj: wikipedia.com

V červnu 2017 byl zprovozněn ropovod mezi Myanmarem a Čínou s kapacitou přibližně 442 tisíc barelů ropy denně. Čína svou závislost na dodávkách energetických komodit Malackým průlivem vnímá jako skutečnou bezpečnostní hrozbu. Tento ropovod Číně umožňuje získávat ropu z Blízkého východu bez tranzitu skrze průliv. Další alternativou je plavba přes Lombocký (leží mezi ostrovy Bali a Lombok v Indonésii) nebo Sundský (leží mezi ostrovy Sumatra a Jáva v Indonésii) průliv, což by vedlo k významnému prodloužení trasy a ke zvýšení nákladů.

Strategická úzká místa leží na významných trasách i pro dodávky LNG a pro obchodní lodě obecně. To celkové vytížení kanálů přirozeně více komplikuje.

Monitoring
Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...
Naši partneři
Odebírejte náš newsletter
Zadejte svůj email, pokud Vás zajímají čerstvé zprávy o energetice.
Přenosová soustava 3D
Prohlédněte si v názorné mobilní aplikaci, jak funguje česká přenosová soustava!
Web podporují