Americký státní rozpočet na rok 2021 zveřejněný v pondělí prezidentem Donaldem Trumpem zahrnuje finanční položku ve výši 150 miliónů USD (přibližně 3,43 miliardy korun) pro vytvoření uranové rezervy k pokrytí případných problémů s domácí produkcí uranu. Podle ministerstva energetiky (DOE) zajistí tato rezerva záložní zdroj uranu v případech významného narušení trhu a podporu k provozu alespoň dvou amerických uranových dolů.
<h2>Více než 800 miliard pro americkou energetiku</h2>
Financování uranových rezerv je součástí požadavku Kanceláře pro jadernou energii pod ministerstvem energetiky na financování v celkové výši 1,3 miliardy USD, které také zahrnuje podporu projektu Univerzálního testovacího reaktoru (VTR) ve výši 295 miliónů USD. Pro nadcházející fiskální rok, který začíná 1. října, požaduje ministerstvo energetiky dohromady 35,4 miliardy dolarů (cca 809 miliard kč).
<figure id="attachment_43085" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-43085" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-1024x767.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-1024x767.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-512x383.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-768x575.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-725x543.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/power-reactors-operating-USA-800x599.png 800w" alt="" width="525" height="393" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa jaderných reaktorů v USA. Zdroj: nrc.gov</figcaption></figure>
Nový program pomůže obnovit americký zásobovací řetězec jaderného paliva pomocí tuzemské produkce a přepracování uranu, tvrdí DOE. Kancelář pro jadernou energii zahájí výběrové řízení na vytvoření rezerv ve fiskálním roce 2021. Podle požadavku na čerpání rezerv ve výši 150 mil. USD ze státního rozpočtu, zůstanou peníze k dispozici „do jejich vyčerpání“.
<figure id="attachment_71312" class="wp-caption alignnone" style="width: 587px;"><img class="size-full wp-image-71312" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017.png" sizes="(max-width: 587px) 100vw, 587px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017.png 587w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/domaci-tezba-a-dovoz-uranu-do-USA-mezi-lety-1950-2017-512x241.png 512w" alt="Hlavním zdrojem uranu pro americké jaderné reaktory je posledních bezmála 30 let zahraniční dovoz. Zdroj: EIA" width="587" height="276" /><figcaption class="wp-caption-text">Hlavním zdrojem uranu pro americké jaderné reaktory je posledních bezmála 30 let zahraniční dovoz. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Pracovní skupina pro analýzu amerického uranového průmyslu</h2>
„Tento krok řeší okamžité požadavky na domácí výrobu uranu a odráží priority pracovní skupiny Kanceláře v oblasti jaderného paliva,“ uvádí se v poznámce k požadavku na čerpání ze státního rozpočtu. „Pracovní skupina bude pokračovat ve vyhodnocování problémů spojených se zásobovacím uranovým a palivovým řetězcem.“
<figure id="attachment_13125" class="wp-caption alignnone" style="width: 833px;"><img class="size-full wp-image-13125" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24.jpg 833w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24-512x378.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24-768x567.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24-725x535.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/24-800x591.jpg 800w" alt="" width="833" height="615" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba uranu v jednotlivých zemí (t/rok), Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Skupina byla založena z rozhodnutí Donalda Trumpa minulý rok v červenci jako reakce na Petici Sekce 232 dvou Amerických uranových těžařů, podle které dovoz uranu není hrozbou pro americkou národní bezpečnost.
Vyzývá však k „důkladnější analýze“ úvah okolo národní bezpečnosti s ohledem na celý dodavatelský řetězec a zřízení pracovní skupiny k prozkoumání způsobů revitalizace národního uranového průmyslu. Veškerá zjištění Skupiny teprve budou zveřejněna.
<figure id="attachment_58011" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-58011" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-512x331.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-768x497.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-725x469.jpg 725w" alt="" width="770" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem „žlutý koláč“</figcaption></figure>
<h2>295 miliónů USD na testovací reaktor</h2>
Největší samostatnou položkou požadavku DOE na čerpání financí z národního rozpočtu je podpora výstavby navrženého VTR ve výši 295 mil. dolarů. Návrh nepožaduje žádné prostředky pro plánované úložiště vyhořelého paliva v oblasti Yucca Mountain, protože bezpečnost, údržba a požadavky na ochranu krajiny pro projekt jsou zahrnuty v programu Dočasného skladování a dohledu nad fondem jaderných odpadů, který požaduje na další rok 28 mil. USD.
<figure id="attachment_45497" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-45497" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/map1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/map1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/map1-512x336.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/map1-768x504.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/map1-725x476.jpg 725w" alt="" width="800" height="525" /><figcaption class="wp-caption-text">Mapa společností vyvíjející pokročilé jaderné reaktory v USA a Kanadě zdroj: ThirdWay</figcaption></figure>
Americký kongres nyní zahájí proces uzavření rozpočtových účtů, které se před začátkem dalšího fiskálního období stanou podkladem pro tvorbu nového rozpočtového zákona.
Úvodní fotografie (zdroj: DOE): Americký ministr energetiky Rick Perry

Jaderné elektrárny

Americké ministerstvo energetiky požaduje 150 mil. dolarů ze státního rozpočtu na uranové rezervy

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala svůj každoročně vydávaný energetický výhled <a href="https://www.iea.org/weo2019/">World Energy Outlook 2019</a>. Výhled pracuje s několika scénáři, jejichž předpoklady se liší. Cílem je zjistit, jaké by byly dopady, pokud by byla přijata konkrétní opatření a podniknuty konkrétní kroky. 
Podle energetického výhledu World Energy Outlook 2019 (WEO 2019) existuje v současné ve světové energetice několik zásadních rozporů. Jedná se například o kontrast mezi dobře zásobovanými trhy s ropou a rostoucími geopolitickými napětími a nejistotami v jiných částech světa. Dále je zde propast mezi rostoucím objemem emisí skleníkových plynů a nedostatečně ambiciózními politikami omezit tyto emise, aby byly došlo k naplnění stanovených klimatických cílů. A v neposlední řadě rozpor mezi slibem dostupné energie pro všechny a nedostatečným přístupem k elektřině pro 850 milionů lidí na planetě.
Scénáře, ze kterých závěry WEO 2019 vychází, obsahují různé implementované politiky, různou míru investic, rozdílný rozvoj technologií a další rozhodnutí, která vývoj světového a regionálních energetických systémů ovlivní. Tento energetický výhled se tak snaží nabídnout pohled na to, jak by vývoj energetiky vypadal, kdyby byla učiněna ta, či ona opatření.
<figure id="attachment_77779" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-77779 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře-1024x457.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře-512x228.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře-725x323.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře-800x357.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-scénáře.png 1029w" alt="" width="1029" height="459" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová spotřeba energie a emise CO2 spojené s energetikou v jednotlivých scénářích použitých ve WEO 2019. Zdroj: IEA WEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Tradiční energetická bezpečnost je stále relevantní</h2>
Útoky v Saúdské Arábii v září 2019 potvrdily, že rizika z oblasti tradiční energetické bezpečnosti jsou stále relevantní a je potřeba jim věnovat pozornost. Zároveň se ovšem objevují nová rizika související s kybernetickou bezpečností, nebo extrémním počasím. Podle odhadů <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/iea-ke-zvysovani-energeticke-ucinnosti-dochazi-prilis-pomalu-rok-2018-nejhorsim-rokem-za-posledni-dekadu/">IEA</a> byla jedna pětina nárůstu globální spotřeby energie v roce 2018 způsobena horkými léty a chladnými zimami.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/iea-rusko-se-stane-roku-2040-nejvetsim-exporterem-uhli/">IEA</a> ve svém energetickém výhledu pro rok 2019 věnovala zvláštní pozornost Africe. Ta bude mít na vývoj světové energetiky čím dál tím větší vliv, a to nejen kvůli očekávanému a významnému růstu počtu obyvatel. Ve scénáři, který pracuje s implementací již oznámených politik (Stated Policies Scenario) je růst spotřeby ropy v Africe do roku 2040 vyšší než v případě Číny. Podobně poroste i spotřeba zemního plynu, mimo jiné i proto, že se v regionu očekává objevení významných ložisek.
<figure id="attachment_77781" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-77781" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-1024x438.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-1024x438.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-512x219.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-768x328.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-725x310.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu-800x342.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-Afrika-produkce-plynu.png 1060w" alt="" width="525" height="225" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl poptávky, těžba a nových nalezišť zemního plynu severní Afriky, subsaharské Afriky a zbytku světa. Zdroj: IEA WEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Poptávku po zemním plynu v EU IEA každoročně snižuje</h2>
Poptávku po zemním plynu v EU<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/111319-iea-cuts-2040-eu-gas-demand-forecast-by-further-22-bcm"> IEA ve scénáři Stated Policies Scenario</a> odhaduje na 386 miliard metrů krychlových (bcm) v roce 2040. Jedná se o pokles 22 bcm oproti loňskému předpokladu, který byl 408 bcm. WEO pro rok 2017 počítal dokonce se spotřebou 454 bcm.
Globální poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu/">zemním plynu</a> ovšem v tomto scénáři poroste a v roce 2040 dosáhne 5,4 bilionů metrů krychlových plynu. Růst poptávky v USA vyváží výše zmiňovaný pokles v EU.
Podobný rychlý pokles se očekává v domácí produkci zemního plynu v EU. Ze současné úrovně 120 bcm ročně až na 40 bcm v roce 2040 podle WEO 2019. Závislost EU na importech zemního plynu tak dosáhne v roce 2030 téměř 90 %. Rusko a region Blízkého východu by si přitom měly zachovat svou současnou roli jako jedni z nejvýznamnějších exportérů plynu. A to i přesto, že zde budou další exportéři, kteří dosáhnou vyšších podílů na trhu. Bude to kupříkladu Austrálie díky exportu LNG a samozřejmě USA, které se stanou druhým největším exportérem (hned po Rusku) do roku 2025.
<figure id="attachment_77780" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-77780" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-1024x599.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-1024x599.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-512x299.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-768x449.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-725x424.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu-800x468.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/WEO-2019-produkce-plynu.png 1175w" alt="" width="525" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Produkce zemního plynu v jednotlivých světových regionech ve dvou scénářích WEO 2019. Zdroj: IEA WEO 2019</figcaption></figure>

Rychlé zprávy

IEA WEO 2019: Vliv Afriky na vývoj světové energetiky poroste

Česká republika potřebuje postavit nové elektrárny, aby i nadále byla soběstačná v množství elektřiny pro svou spotřebu. Shodla se na tom většina odborníků, které oslovila ČTK. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti.
Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje (OZE), uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní.
<blockquote>„Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie (OZE) v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ uvedl.</blockquote>
Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má ministr pravdu.
<blockquote>„Pro soběstačnost je třeba postavit jak dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný – buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného s elektřinou než dovoz, či pálit a dovážet zemní plyn,“ řekl.</blockquote>
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů.
<blockquote>„Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě,“ řekl ČTK.</blockquote>
Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je třeba, aby vypínání zdrojů v ČR bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady, dodal.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren,“ dodal.</blockquote>

Energetika v ČR

Odborníci potvrzují nutnost výstavby nových elektráren pro zachování soběstačnosti ČR

<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Will-Europe-Ever-Shake-Its-Dependence-On-Russian-Energy.html?fbclid=IwAR2hyAvK_9FqAIkMaQws5NIjumd_jM6tlpKGH1y5m2Wu1dNnYEwazg9rmKI">Navzdory hrozícím</a> americkým sankcím a rozšířené opozici (včetně členských státu EU) se pod dohledem ruského Gazpromu pokračuje v budování plynovodu Nord Stream 2 vedoucího přes Baltské moře a spojujícího Rusko a Německo. Čína mezitím zvyšuje svůj vliv v evropské energetice.
Investice Moskvy a Pekingu do evropské energetiky – od fosilních paliv po obnovitelné zdroje, od výroby až po rozvod elektrické energie, vyvolaly kritiku, zvláště v ohledu jednoty EU a obav z nekalé soutěže, v zahraničí i uvnitř EU.
Jedním z nejhlasitějších kritiků jsou USA, které, sledující své vlastní zájmy (dovoz LNG do Evropy), dlouhodobě kritizují projekt Nord Stream 2 a politickým nátlakem se jej snaží zastavit.
<h2>Nord Stream 2</h2>
Dlouhodobě politicky napjaté vztahy mezi USA a Ruskem tak jen zvyšují tlak na země a společnosti účastnící se projekt Nord Stream 2. Americký ministr energetiky Rick Perry v květnu navrhl uvést v platnost sankce právě na společnosti zapojené do projektu Nord Stream 2.
Argumentace ze strany USA je jasná, projekt Nord Stream 2 zvýší závislost Evropy na ruském plynu a vliv Ruska v Evropě razantně stoupne. Doposud společnost Gazprom nezískala povolení k výstavbě plynovodu od Dánska, naopak Rusko, Finsko, Švédsko a Německo již stavbu vedoucí přes svá území povolily. Dalším výrazným kritikem je Ukrajina, která by výstavbou plynovodu Nord Stream 2 přišla o značnou část peněz plynoucích z poplatků za přepravu plynu přes její území.
Evropská komise ve snaze zmírnit riziko energetické závislosti vůči Rusku, podléhajícímu evropským sankcím kvůli anexi Krymu, provedla změny tak, aby projekt Nord Stream 2 podléhal regulím EU. Gazprom reformy napadl u Evropského soudního dvora.
<h2>Čínské investice</h2>
Čína zvyšuje svůj vliv na evropskou energetiku. Jako příklad lze uvést státem vlastněnou společnost China Three Gorges, která podala nabídku 10,8 miliard dolarů za účelem převzetí celé portugalské elektrizační soustavy.
Oproti Rusku jsou čínské investice do evropské energetiky více diverzifikované a expanzivnější. Země střední a východní Evropy, ve formátu „16+1“ – zahrnující 11 členských států EU a 5 balkánských zemí, jsou populární destinací investic následkem strategické iniciativy Belt &amp; Road Initiative (BRI). Tato platforma umožňuje Číně uzavřít bilaterální dohody o financování přímo s daným státem. Brusel se tak obává o soudržnost EU.
Čína nicméně disponuje také nerostnými surovinami kritickými pro solární a větrné zdroje – např. telur, galium, indium a další. Evropa by tak mohla být ohrožena zvyšující se závislostí na Číně a klesající globální konkurenceschopností.
Rusko i Čína nicméně kritiku odsuzují a podotýkají, že jejich projekty vedou k oboustranně výhodným výsledkům. Nord Stream 2 je například podporován mnohými evropskými společnostmi – OMV, Engie, Shell, Uniper a dalšími. Pro německou energetiku je projekt Nord Stream 2 stěžejním, nejen z důvodu přechodu z uhlí na plyn, ale také z důvodu plánovaného uzavíraní jaderných elektráren, zvyšující se poptávce po plynu a klesající těžbě plynu v Evropě.
V tomto ohledu je také nutné podotknout, že ruský plyn je dlouhodobě spolehlivě transportován pomocí plynovodů do Evropy – Evropa potřebuje ruský plyn stejně jako Rusko naopak příjem plynoucí z jeho prodeje.

Energetika v zahraničí

Ohrožují ruské a čínské investice energetickou nezávislost Evropy?

Švýcarský provozovatel přenosové soustavy Swissgrid se dohodl společně s dalšími provozovateli sítí v zemích střední a západní Evropy na <a href="http://www.jao.eu/news/messageboard/view?parameters=%7B%22NewsId%22%3A%22d7d6850e-fba7-49bd-936d-a9bc01288fc2%22%7D" target="_blank" rel="noopener">možnosti omezení vývozu elektrické energie do sousední Francie</a>. Švýcarsko chce dočasným opatřením zajistit energetickou bezpečnost vlastní sítě během této zimy, trvalé řešení pro další zimy by mělo být představeno v následujícím roce.
Možné problémy s bezpečností provozu švýcarské elektroenergetické soustavy za extrémních zimních podmínek společnost Swissgrid prezentovala již letos v létě během setkání Pentalaterálního energetického fóra, která má za úkol usnadnit integraci energetických trhů a pomoci se zajištěním bezpečných dodávek elektřiny v Německu, Francii, Švýcarsku, Rakousku a zemích Beneluxu. Na fakt, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pripade-mrazive-zimy-bude-situace-evropskych-sitich-napjata-dovoz-elektriny-hrozi-i-nemecku/" target="_blank" rel="noopener">velká část evropských zemí by v případě příchodu mrazivého počasí nemusela být schopná pokrýt svou poptávku po elektřině vlastními zdroji bez využití strategických rezerv</a> upozorňuje i sdružení evropských provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E ve svém výhledu pro letošní zimu.
Provozovatelé přenosových soustav v zemích střední a západní Evropy (CWE) se shodli, že jediným pragmatickým a krátkodobým opatřením pro zajištění bezpečného provozu soustav během této zimy je zavedení možnosti dočasného omezení dovozu elektrické energie do Francie na žádost švýcarského provozovatele sítě Swissgrid.
Omezení dovozu má však několik podmínek a může být využito pouze v případě, kdy Swissgrid vyčerpá všechna ostatní dostupná opatření. Dovoz ze Švýcarska může být rovněž omezen pouze v případě, kdy se očekává, že dovoz Francie z regionu CWE bude vyšší než 6,5 GW a zároveň bude elektřinu dovážet i Belgie. Celkově bude omezení limitováno na 1000 MW.
Omezení dovozu do Francie může být využito celodenně pouze během nedělí, v průběhu ostatních dní pouze mezi 1. a 5. hodinou. Dále může být import mezi listopadem a dubnem omezen celkově po dobu 100 hodin, při vyčerpání tohoto časového fondu již další omezování dovozu nebude dovoleno. V případě provozních problémů může francouzská RTE žádost Swissgrid zamítnout, a to bez možnosti odvolání.
Trvalé řešení pro zajištění bezpečného provozu švýcarské soustavy bude Swissgrid hledat ve spolupráci s ostatními provozovateli sítí v regionu CWE. Práce na přípravě řešení by měly začít po lednu 2019 a připraveno by mělo být již na zimu 2019/2020.

Elektřina

Švýcarsko chce bezpečné dodávky, v případě potřeby v zimě omezí vývoz elektřiny do Francie

Situaci v evropských elektrizačních soustavách bude během letošní zimy potřeba bedlivě monitorovat. Zatímco při standardních podmínkách by bezpečnost dodávek elektřiny podle reportu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a> neměla být nijak ohrožena, s příchodem mrazivého počasí by řada evropských zemí musela elektřinu dovážet. Pokud by zároveň panovaly nepříznivé podmínky pro výrobu z obnovitelných zdrojů, nutnost dovozu pro pokrytí vlastních potřeb bez využití strategických rezerv by hrozila i Německu.
Sdružení ENTSO-E spolu s evropskými provozovateli přenosových soustav pravidelně hodnotí potenciální rizika pro zajištění výkonové přiměřenosti v celkem 36 zemích. Výkonová přiměřenost popisuje schopnost soustavy zajistit dostatečný elektrický výkon pro pokrytí poptávky v libovolném čase, tedy bezpečnost dodávek elektrické energie.
Ve svém výhledu pro letošní zimu ENTSO-E počítá i s ohlášenými odstávkami belgických jaderných elektráren a opatřeními, kterými chce země s potenciálním nedostatkem výkonu bojovat. Za standardních podmínek by podle sdružení neměla být bezpečnost dodávek v celé synchronní pan-evropské soustavě nijak ohrožena. V případě příchodu mrazivého počasí bude nicméně nutné sledovat situaci zejména v Belgii, Francii, střední a severní Itálii či Slovinsku, a to zejména v lednu a únoru, kdy teploty obvykle klesají na nejnižší hodnoty.
<figure id="attachment_57932" style="width: 724px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-57932 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/entsoe_wo_18-19_mapa_standardni_podminky.png" alt="Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E" width="724" height="390" /><figcaption class="wp-caption-text">Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektřině z vlastních zdrojů. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Za standardních podmínek by většina evropských zemí měla být schopna pokrýt poptávku po elektrické energie vlastními zdroji během celé zimy. Zatímco některé země jako Rakousko, Slovensko či Belgie by elektřinu musely dovážet pouze v několika týdnech, Finsko, Maďarsko, Litva a sever a střed Itálie budou muset elektřinu dovážet pravděpodobně celou zimu.
Po příchodu mrazivého počasí v průběhu loňského ledna začalo sdružení hodnotit výkonovou přiměřenost za extrémních podmínek, pokud by v celé Evropě nastaly extrémy přicházející jednou za 20 let. To znamená jak velmi mrazivé počasí v zimě či extrémní horko v létě, tak nepříznivé podmínky pro výrobu elektrické energie v solárních a fotovoltaických elektrárnách.
Při naplnění scénáře extrémních podmínek, který má sloužit jako zátěžový test schopností evropských soustav, by se k dovozu elektrické energie pro pokrytí domácí poptávky bez využití strategických rezerv muselo uchýlit více zemí, a to i Německo, které je v současné době největším evropským vývozcem elektřiny. Některé země, jako například Finsko či Litva, by pak nebyly schopny zajistit dodatek výkonu pro pokrytí poptávky ani s pomocí dovozu elektřiny ze zahraničí. Česká republika by naopak měla být schopná zajistit dostatek výkonu po celou zimu i za těchto podmínek.
<figure id="attachment_57933" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-57933" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/entsoe_wo_18-19_mapa_drsne_podminky.png" alt="Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E" width="730" height="390" /><figcaption class="wp-caption-text">Při mrazivém počasí a nevhodných podmínkám pro výrobu elektřiny z OZE by se k dovozu elektřiny musela uchýlit řada evropských zemí. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kromě nutnosti dovozu ENTSO-E hodnotí i možnosti dovozu elektřiny z ekonomických důvodů, kdy jsou země sice schopny pokrýt domácí poptávku vlastními zdroji, ale mohou se uchýlit k dovozu levnější elektřiny ze zahraničí. Více podrobností, včetně rozlišení výkonové přiměřenosti v různých scénářích po jednotlivých týdnech, je k dispozici v <a href="https://docstore.entsoe.eu/Documents/SDC%20documents/Winter%20Outlook%202018-2019_Report(final).pdf" target="_blank" rel="noopener">zimním výhledu ENTSO-E</a>.

V případě mrazivé zimy bude situace v evropských sítích napjatá, dovoz elektřiny hrozí i Německu

Po dlouhotrvajících <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/belgie-potrebuje-az-17-gw-dodatecneho-vykonu-zajisteni-stability-dodavek/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">obavách o zajištění dodávek elektrické energie v průběhu nadcházející zimy</a> se situace v Belgii obrací k lepšímu. Belgie včera uzavřela s Německem dohodu, která má zemi zabezpečit dostatek výkonu, a zabránit tak omezování dodávek spotřebitelům či případným blackoutům.
Podle německého ministra energetiky Petera Altmaiera sousedé Belgie, konkrétně Francie, Německo a Nizozemsko, disponují dostatkem výrobních kapacit, které by měly vyvážit případný chybějící výkon v belgické soustavě. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-belgium-sign-energy-security-deal-for-winter/944263" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Země se dohodly na několika opatřeních</a>, přičemž jedním z nich má být zajištění minimálně 20 % přeshraničních přenosových kapacit pro obchodování mezi Rakouskem, Belgií, Německem, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem a Švýcarskem.
<blockquote>
&#8222;Jsme odhodlání zajistit, že dodávky energie budou zabezpečeny v kterýkoliv okamžik. Dohodli jsme se s Belgií a provozovateli přenosových soustav na konkrétních opatřeních a v následujících dnech budeme pracovat na jejich implementaci a rozšíření,&#8220; uvedl německý ministr energetiky Peter Altmaier.
</blockquote>
<h2>Přetoky z Německa by neměly Belgii bránit v dovozu elektřiny</h2>
Součástí dohody obou zemí je rovněž ujištění Německa, že do Belgie dorazí dostatek elektrického výkonu, až jej bude země potřebovat. Přestože Německo v současné době není s Belgií přímo propojeno, přetoky elektrické energie, jež zaplavují elektřinou soustavy sousedních zemí zejména v dobách vysoké výroby elektřiny ve větrných elektrárnách, se do Belgie mohou přelévat přes nizozemskou soustavu.
Tyto přetoky podle belgické ministryně energetiky Marie-Christine Marghemové již dříve vyčerpaly přeshraniční přenosové kapacity, a zabránily tak přeshraničnímu obchodování. Takovéto stavy narušují belgickou energetickou bezpečnost a mohly by být kritické zejména během nadcházející zimy, kdy se Belgie bude muset <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/odvrati-belgie-hrozici-brownouty-navzdory-kritickemu-nedostatku-vykonu-jadernych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kvůli nedostatku výkonu jaderných elektráren</a> spoléhat na dovoz elektrické energie od svých sousedů.
<blockquote>
&#8222;Máme ujištění ze strany Německa, že elektřina dorazí do Belgie, až ji budeme potřebovat,&#8220; uvedla ministryně Marghemová.
</blockquote>

Belgická síť by měla příští zimu zvládnout, země se dohodla s Německem na zajištění dodávek

Téměř třetina amerických domácností v posledním průzkumu tamní vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) uvedla, že má obtíže s placením účtu za energie či s dostatečným vytápěním nebo chlazením svých domovů. Zhruba pětina respondentů rovněž uvedla, že pro zaplacení účtů za energie musela omezit výdaje na základní potřeby, a to včetně jídla.
Výsledky posledního <a href="https://www.eia.gov/consumption/residential/index.php" target="_blank" rel="noopener noreferrer">průzkumu o spotřebě energií z roku 2015</a>, kterého se zúčastnilo bezmála 5700 respondentů z celkových 118 milionů domácností, ukazují, že výdaje na energie významně zatěžují velkou část amerických domácností.
Nejvíce energie americké domácnosti <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=36692" target="_blank" rel="noopener noreferrer">spotřebují na klimatizování</a>, spolu s vytápěním a ohřevem vody se poté jedná o bezmála poloviční podíl.
<figure id="attachment_55911" style="width: 559px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55911" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Podily-spotreby-energie-v-americkych-domacnostech-podle-vyuziti.png" alt="Americké domácnosti spotřebují nejvíce energie na provoz klimatizací. Zdroj: EIA" width="559" height="290" /><figcaption class="wp-caption-text">Americké domácnosti spotřebují nejvíce energie na provoz klimatizací. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pro téměř třetinu domácností přitom tyto výdaje představují značnou finanční zátěž. Téměř pětina respondentů, tedy podíl odpovídající přibližně 25 milionům domácností, musela kvůli účtům za energie omezit své výdaje na jídlo a léky, přičemž 7 milionů z nich čelila této situaci každý měsíc. V roce 2015 přitom byly výdaje na pokrytí energetických potřeb Spojených států <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=32432" target="_blank" rel="noopener noreferrer">na nejnižší úrovni za poslední dekádu</a>.
Kvůli omezené schopnosti splácet účty za energie 14 % dotazovaných domácností obdrželo upozornění na možné přerušení dodávek, desetina z nich uvedla, že upozornění dostávala téměř každý měsíc. Zhruba každý desátý respondent dále uvedl, že musel ve své domácnosti udržovat teplotu, která nebyla vhodná či byla až nebezpečná pro lidské zdraví.
<figure id="attachment_55910" style="width: 575px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55910" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Energeticka_chudoba_USA.png" alt="Třetina domácností v USA má problémy s placením účtů za energie. Zdroj: EIA" width="575" height="287" /><figcaption class="wp-caption-text">Třetina domácností v USA má problémy s placením účtů za energie. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Energetická chudoba netrápí pouze rozvojové země</h2>
Problém energetické chudoby, kdy se energie stávají cenově nedostupnými, tak netrápí pouze rozvojové země, ale čím dál častěji se tento fenomén objevuje například i v rozvinutých zemích Evropy. Podle výpočtů Evropské komise <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/energeticka-chudoba-strasak-petiny-ceskych-domacnosti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">je v Česku energetickou chudobou ohroženo téměř 20 % domácností</a>. Situace přitom <a href="https://www.euro.cz/byznys/energeticka-chudoba-6-milionu-nemeckych-domacnosti-muze-byt-bez-elektriny-1334492" target="_blank" rel="noopener noreferrer">není o mnoho lepší ani v sousedním Německu, největší evropské ekonomice</a>. Současný <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cesi-si-priplati-za-elektrinu-dalsi-dodavatele-chystaji-zvysovani-cen/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prudký růst cen elektrické energie a zemního plynu</a> této situaci rovněž nepomáhá.

Energetická chudoba: Třetina amerických domácností má problémy splácet účty za energie

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/us-insists-russia-using-energy-as-political-tool-in-europe/">USA jsou proti realizaci</a> plynovodu Nord Stream 2, jež má vést z Ruska do Německa. Vnímají projekt jako hrozbu energetické bezpečnosti Evropy. Prohlásil to ministr zahraničí USA Rex Tillerson při návštěvě Polska v sobotu 27. ledna, kde se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Polský premiér by byl rád, kdyby se americké sankce vztahovaly na budování Nord Streamu 2. 
Nord Stream 2 má být hotový <a href="http://oenergetice.cz/plyn/navzdory-novym-prekazkam-by-mel-byt-plynovod-nord-stream-2-vcas-dokoncen-i-zprovoznen/">do konce roku 2019</a> a má zdvojnásobit přeprvní kapacitu existujícího plynovodu Nord Stream na celkem 110 miliard krychlových metrů ročně. Polsko, Ukrajina a Baltské státy se ale bojí, že by plynovod zvýšil závislost Evropy na ruském plynu a že by provoz plynovodu vedl zároveň k zisku miliard dolarů, které by mohly být využity k financování dalšího zbrojení na vnějších hranicích EU.
<blockquote>
„Stejně jako Polsko, USA je proti plynovodu Nord Stream 2. Vnímáme jej jako podkopávání celkové evropské energetické bezpečnosti a stability. Poskytuje Rusku další nástroj k využití energetiky jako politického nástroje. Naše opozice projektu je hnána vzájemnými strategickými zájmy,“ tvrdí Rex Tillerson, ministr zahraničí USA.
</blockquote>
<h2>Bezpečnost dodávek</h2>
Severské státy své obavy týkající se Nord Stream 2 v minulosti již vyslovily. Německo a Rakousko se ale soustřeďují na ekonomické benefity vyplývající z projektu – levnější plyn. Argumentují, že mít k dispozici další plynovod nemůže uškodit.
<div>
<blockquote>
„Jakákoliv další plynová infrastruktura se může podílet na zvýšené bezpečnosti dodávek v Evropě, “ uvádí mluvčí německého ministerstva financí.
</blockquote>
</div>
Německo se nechalo slyšet, že Nord Stream je pro něj komerčním projektem, který bez výjimky musí plnit relevantní zákony.
<h2>Vztah Polska a USA</h2>
Polsko v listopadu podepsalo střednědobou smlouvu o dodávkách <a href="https://www.reuters.com/article/pgnig-lng-usa/update-1-polands-pgnig-signs-first-mid-term-deal-for-lng-supplies-from-u-s-idUSL8N1NR68Y">LNG ze Spojených států</a> na roky 2018-2022. Polská společnost PGNiG nicméně doposud nezveřejnila objemy ani ceny za americký plyn. Zástupce PGNiG prohlásil, že tento kontrakt je prvním z mnoha nadcházejících LNG smluv, které chtějí během zhruba roku a půl uzavřít. Cílem Polska je neprodloužit smlouvu o dodávkách plynu z Ruska, která končí v roce 2022.
Po spolupráci USA a Polska v oblasti fyzických dodávek plynu se obě země shodly i na postoji vůči Nord Stream 2. <a href="https://www.reuters.com/article/us-europe-nordstream-usa/poland-wants-u-s-sanctions-to-cover-nord-stream-2-idUSKBN1FI134">Premiér Polska Morawiecky</a> navíc v interview, o kterém informoval server Reuters, prohlásil, že by chtěl, aby budování Nord Stream 2 přímo spadalo pod <a href="http://oenergetice.cz/plyn/nove-sankce-usa-proti-rusku-pry-mohou-zpozdit-planovane-plynovody-nord-stream-2-a-turkish-stream/">americké sankce</a> proti Rusku. Podle slov polského premiéra si toto přejí obě strany.

Rusko podle USA v Evropě využívá plyn jako politický nástroj

Španělská Národní komise pro trh a hospodářskou soutěž vytkla vládě zpracování návrhu nařízení, podle kterého by mohla provozovatelům tamních elektráren zabránit v jejich uzavíraní. Španělská vláda argumentuje možným ohrožením dodávek elektřiny a zabráněním negativnímu dopadu na trh s elektrickou energií, podle regulátora se však návrh zákona pohybuje na hraně práva.
Španělská vláda loni v listopadu představila návrh takzvaného královského dekretu tamního ministerstva energetiky, tedy nařízení jež vydávají ministerstva a schvaluje vláda, díky kterému by španělská vláda mohla provozovatelům elektráren bránit v jejich uzavírání. Návrh přišel po <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/spanelska-iderdrola-uzavre-obe-sve-uhelne-elektrarny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámení skupiny Iberdrola o ukončení provozu jejích dvou zbývajících uhelných elektráren</a>.
Návrh ministerstva energetiky se však nelíbí tamnímu regulátorovi, podle kterého není zcela v souladu jak s tamní legislativou, tak s evropskými právními předpisy. Komise se rovněž ohradila proti návrhu možnosti převodu nechtěných elektráren na jiné subjekty prostřednictvím aukcí.
<blockquote>
&#8222;Zákony elektroenergetického sektoru ani evropské právní předpisy nezohledňují tyto požadavky, které zavádějí nadměrnou pravomoc a právní nejistotu. Španělský systém má nadbytek výkonu a mohl by se bez významné části svých uhelných elektráren obejít,&#8220; <a href="https://www.cnmc.es/2018-01-24-la-cnmc-publica-el-informe-sobre-el-proyecto-de-real-decreto-del-ministerio-de-energia" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvádí komise ve svém vyjádření</a>.
</blockquote>
Provozovatelé elektráren musí již nyní podle regulátora žádat ministerstvo o povolení k uzavření zdroje, které je však podmíněno neohrožením bezpečnosti dodávek elektrické energie. Taková situace však podle regulátora prozatím nehrozí. Nové nařízení by však zavedlo další kritéria, kdy by uzavření zdroje nemělo nepříznivě ovlivnit ceny elektřiny nebo hospodářskou soutěž.
<h2>Ohrožení dodávek nehrozí, ujišťuje regulátor</h2>
Podle regulátora ve Španělsku ohrožení dodávek elektřiny ve střednědobém ani dlouhodobém horizontu nehrozí, <a href="https://transparency.entsoe.eu/generation/r2/installedGenerationCapacityAggregation/show?name=&amp;defaultValue=false&amp;viewType=TABLE&amp;areaType=BZN&amp;atch=false&amp;dateTime.dateTime=01.01.2018+00:00|UTC|YEAR&amp;dateTime.endDateTime=01.01.2019+00:00|UTC|YEAR&amp;area.values=CTY|10YES-REE------0!BZN|10YES-REE------0&amp;productionType.values=B01&amp;productionType.values=B02&amp;productionType.values=B03&amp;productionType.values=B04&amp;productionType.values=B05&amp;productionType.values=B06&amp;productionType.values=B07&amp;productionType.values=B08&amp;productionType.values=B09&amp;productionType.values=B10&amp;productionType.values=B11&amp;productionType.values=B12&amp;productionType.values=B13&amp;productionType.values=B14&amp;productionType.values=B20&amp;productionType.values=B15&amp;productionType.values=B16&amp;productionType.values=B17&amp;productionType.values=B18&amp;productionType.values=B19" target="_blank" rel="noopener noreferrer">jelikož celkový instalovaný výkon tamních zdrojů</a> zhruba dvojnásobně převyšuje špičkovou poptávku, která dosahuje přibližně 46 GW. Komise tak uvádí, že by tamní systém do roku 2020 bezproblémově zvládl uzavření 3 GW v uhelných elektrárnách, tedy třetinu jejich současného výkonu.
Ke zvýšení bezpečnosti dodávek elektrické energie na území Pyrenejského poloostrova má rovněž přispět posílení přenosové kapacity mezi Španělskem a Francií, na které <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eu-poskytne-pres-pul-miliardy-eur-na-posileni-propojeni-mezi-spanelskem-a-francii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Evropská unie poskytne přes půl miliardy eur</a>.
K návrhu se v podobném duchu <a href="https://www.platts.com/latest-news/coal/barcelona/spain-regulator-slams-decree-that-would-halt-26876651" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle serveru Platts</a> vyjádřili i největší výrobci elektřiny ve Španělsku, podle kterých je neústavní a omezuje možnosti svobodného podnikání.
Úvodní fotografie: Španělská elektrárna Aboño spalující uhlí a vysokopecní plyn. Autor: Borvan53