Bývalý starosta Norilsku byl dnes odsouzen k šesti měsícům veřejně prospěšných prací za nedbalost v souvislosti s květnovým masivním únikem ropného paliva, který způsobil lokální ekologickou katastrofu, informuje dnes agentura Interfax. Rinat Achmetčin byl v červnu obviněn, že dostatečně nereagoval, když z nádrže tepelné elektrárny uniklo přes 21.000 tun paliva a maziva, které se dostalo do několika řek a jezera.
Stát bude také Achmetčinovi strhávat 15 procent jeho platu. Podle Interfaxu je květnový únik ropných produktů nejzávažnější katastrofou svého druhu v Rusku od roku 1994, kdy v Komijské republice na severu evropské části Ruska do přírody uniklo 94.000 tun ropy. Server The Moscow Times dříve psal, že jde zároveň o největší katastrofu tohoto typu v Arktidě, Norilsk totiž leží několik stovek kilometrů za polárním kruhem.
Většina ropy se podle ekologů vlila do řeky Ambarnaja a jejích přítoků, část se vsákla do půdy. Palivo se dostalo také do jezera Pjasino, bohatého na ryby. Gubernátor Krasnojarského kraje, v němž Norilsk leží, a ministr pro mimořádné události Jevgenij Ziničev uvedli, že zpráva o úniku byla zveřejněna s dvoudenním zpožděním. Prezident Vladimir Putin na začátku června schválil vyhlášení stavu nouze, který měl uspíšit likvidaci havárie, a v přímém televizním přenosu káral místní činitele, že se o havárii dozvěděli pozdě a nedokázali správně reagovat. Achmetčin v červenci z funkce starosty odstoupil.
<figure id="attachement_84691" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Norilsk_oil_spill_may_31_2020_sentinel-2_esa-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Norilsk_oil_spill_may_31_2020_sentinel-2_esa-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Elektrárna, z níž palivo uniklo, patřila energetické společnosti, která spadá pod těžební společnost Norilsk Nickel. V ní pracuje velká část obyvatel severního města. Šéf podniku Vladimir Potanin dříve slíbil, že společnost vyčištění oblasti postižené únikem paliva zaplatí. Ruské úřady odhadly škodu na 148 miliard rublů (asi 44 miliard), s čímž však Potanin nesouhlasí. Podle agentury Intrerfax zatím podnik v souvislosti s katastrofou zaplatil několik stovek tisíc rublů, nejde však o kompenzaci, ale pokutu.
Kromě Achmetčina jsou v souvislosti s havárií trestně stíháni také tři pracovníci tepelné elektrárny, z jejíž nádrže palivo uniklo.

Ropa

V Rusku padl rozsudek za květnový obří únik ropy u Norilsku

Společnost ConocoPhillips koupí za 9,7 miliardy USD (224,9 miliardy Kč) amerického těžaře ropy z břidlic Concho Resources. Akvizice posune ConocoPhillips mezi největší těžaře v Permské pánvi, jedné z nejvýznamnějších oblastí těžby ropy v USA. Sloučená společnost také bude nevětším nezávislým těžařem ropy a plynu v zemi s těžbou více než 1,5 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, oznámily dnes firmy.
Akvizice je další z řady konsolidací v ropném sektoru, který se potýká se slabou poptávkou a nízkými cenami pohonných hmot. Mnoho amerických těžařů z břidlic míří kvůli nízkým cenám ropy do ztrát a na rozdíl od poklesů trhu v minulosti mají i problémy se získáním nového kapitálu pro restrukturalizaci vysokého dluhu.
Akvizice se uskuteční formou výměny akcií. Za jednu akcii získají akcionáři Concho 1,46 akcie ConocoPhillips. To ohodnocuje jednu akcii Concho na 49,30 dolaru, což ve srovnání s páteční závěrečnou cenou akcií představuje zisk 1,4 procenta. ConocoPhillips však upozornila, že ve srovnání s cenou z 13. října, kdy se objevila zpráva o možné dohodě, je to zisk 15 procent. Dohoda by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku.
<figure id="attachement_8105" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil_drilling-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil_drilling-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Sloučená společnost bude mít hodnotu zhruba 60 miliard USD. Zásoby ropy v jejím vlastnictví by měly činit 23 miliard barelů ropného ekvivalentu.
Concho je pátým největším těžařem v Permské pánvi s těžbou 319.000 barelů denně. ConocoPhillips je předním producentem ropy z břidlic ve dvou jiných oblastech v USA, v Permské pánvi jeho těžba činí pouze 50.000 barelů denně.
Concho měla na konci června dlouhodobý dluh 3,9 miliardy USD a od roku 2018 nevykázala roční zisk. Ve druhém čtvrtletí prohloubila ztrátu na 435 milionů USD z loňských 97 milionů USD, napsaly agentury AP a Reuters.

ConocoPhillips koupí za 9,7 miliardy USD těžaře ropy z břidlic Concho Resources

Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci, včetně Ruska, plánují od ledna zvýšit dodávky na trh o dva miliony barelů denně. IEA navíc předpovídá, že příměří v Libyi zvýší v této severoafrické zemi v prosinci těžbu na 700.000 barelů ze současných zhruba 300.000 barelů denně.
<blockquote>&#8222;Na trhu je v nejbližších měsících jen omezený prostor pro absorbci dodatečných dodávek,&#8220; uvedla IEA.</blockquote>
<figure id="attachement_14017" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/oil-pump-51658_1280-1024x653-800x510.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/oil-pump-51658_1280-1024x653-800x510.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
&#8222;Ty, kteří chtějí dosáhnout napjatějšího ropného trhu, se dívají na pohyblivý cíl.&#8220;
Snahy předních světových producentů o rovnováhu na trhu vykázaly určitý úspěch, uvádí agentura. Upozornila zvláště na relativně stabilní ceny ropy a výrazné čerpání zásob. Světové zásoby klesly ve třetím čtvrtletí o 2,3 miliony barelů denně a ve čtvrtém čtvrtletí by se měly snížit o 4,1 milionu barelů denně. IEA ale rovněž upozornila, že letní oživení poptávky nyní zpomaluje kvůli druhé vlně covidu-19 a kvůli novým omezením pohybu. To vzbuzuje pochybnosti o síle očekávaného ekonomického oživení, a tedy rovněž o vyhlídkách poptávky po ropě.
V úterý IEA ve své výroční zprávě uvedla, že koronavirus tvrdě zasáhne trh s ropou a že potrvá roky, než se poptávka zotaví a dosáhne vrcholu na nižší úrovni, než organizace původně čekala. Letos by spotřeba ropy měla podle odhadů klesnout o osm procent a na úroveň před koronavirovou krizí se vrátí v roce 2023.

IEA: Druhá vlna covidu-19 zpomaluje poptávku po ropě

Turecké plavidlo Oruç Reis se vrací do sporných vod Středozemního moře, kde bude po deset dní provádět těžební průzkum, informuje dnes BBC s odkazem na oznámení tureckých námořních sil. Řecko na zprávu reagovalo obviněním Ankary, že brání snahám o uvolnění napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východní části Středozemního moře, píše agentura AP.
Konflikt mezi Ankarou a Aténami se vyostřil v srpnu právě kvůli lodi Oruç Reis, která za doprovodu vojenských plavidel operovala ve vodách mezi Krétou a Kyprem. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Turecko v září plavidlo stáhlo, což Řecko přivítalo jako vstřícný krok, nicméně šéf tureckého resortu obrany Hulusi Akar řekl, že návrat lodi neznamená, že by se Ankara svých práv vzdala. Turecko ale zároveň uvedlo, že díky tomuto kroku se otevírají dveře pro možná diplomatická jednání před evropským summitem, který se konal 1. a 2. října. Na něm se hovořilo o možných sankcích proti Turecku, pokud bude z pohledu EU pokračovat v nezákonných aktivitách ve vodách, které si nárokuje Kypr a Řecko.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě na rozpor mezi tureckou pozicí před summitem a jeho nynějším jednáním poukázal řecký vládní mluvčí. &#8222;Turecko nyní ukázalo, že postrádá důvěryhodnost. Ti, co věřili jeho slovům před evropským summitem 1.-2. října, jsou nyní vyvedeni z omylu.&#8220;
Tentokrát Oruç Reis míří v doprovodu dvou plavidel k řeckému ostrovu Kastellorizo ležícímu jen asi tři kilometry od jižního pobřeží Turecka. Řecké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že návrat lodi Oruç Reis znamená &#8222;zásadní eskalaci situace a přímou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu&#8220;.
K napětí v řecko-tureckých vztazích přispělo, když premiér severního Kypru Ersin Tatar v úterý oznámil, že se otevřou pro veřejnost pláže ve městě Varoša. Toto &#8222;město duchů&#8220; leží v severní části rozděleného Kypru a po turecké invazi na ostrov v roce 1974 z něj musely odejít tisíce kyperských Řeků. Už léta do něj smí volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru. Vláda řecké části Kypru krok odsoudila.

Turecká výzkumná loď se vrací do sporných vod, Řecko se ohrazuje

Libyjská státní ropná společnost NOC obnovuje těžbu na největším libyjském ropném poli Aš-Šarára poté, co znepřátelené strany občanské války zahájily mírové rozhovory. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters.
Produkce ropy v Libyi se v lednu téměř zcela zastavila, protože polní maršál Chalífa Haftar zablokoval export suroviny. Minulý měsíc však Haftar ohlásil ukončení blokády.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety: s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu na západě soupeří kabinet na východě země, který podporuje Haftarova východolibyjská armáda (LNA).
Firma NOC uvedla, že s Haftarovými vojenskými silami uzavřela dohodu o ukončení &#8222;veškerých obstrukcí&#8220; na ropném poli Aš-Šarára. To před blokádou produkovalo zhruba 300.000 barelů ropy denně, napsala agentura Reuters.

Libye obnovuje těžbu na svém největším ropném poli

Norské ropné firmy uzavřely mzdovou dohodu s představiteli odborových organizací. Končí tak stávka v ropném průmyslu, která trvala deset dní a hrozilo, že pokud bude pokračovat, sníží těžbu ropy a plynu v zemi příští týden o 25 procent, uvedla agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Máme dohodu, nebudou (další) stávkové akce,&#8220; uvedl vyjednávač svazu norského ropného a plynárenského průmyslu NOG Jan Hodneland po konci rozhovorů.</blockquote>
Zprávu potvrdil i odborový svaz Lederne. &#8222;Stávka končí,&#8220; uvedl šéf odborů Audun Ingvartsen.
Hlavní bodem sporu byl rozdílný přístup k zaměstnancům pracujícím na platformách na moři a na pevnině. Tento přístup se podařilo v rámci dohody změnit.
Stávka již zastavila těžbu na šesti polích a snížila těžbu v zemi o zhruba osm procent. Pokud by se nepodařilo dohodu dokončit, měla být o víkendu ukončena těžba na dalších šesti polích a příští týden se měla přerušit i těžba na největším poli Johan Sverdrup.
Ceny ropy reagovaly na zprávu poklesem. Cena ropy Brent se snížila o více než jedno procento, když v reakci na stávku ceny tento týden rostly.
Norsko je největším producentem ropy a plynu v západní Evropě. Zaměstnanci norského ropného průmyslu patří mezi nejlépe placené v Evropě. Vydělávají však méně než jejich kolegové v Austrálii a Severní Americe, uvedla agentura Reuters.

Stávka v norském ropném sektoru po deseti dnech končí

Stávka zaměstnanců v odvětví těžby ropy a zemního plynu by mohla v Norsku snížit produkci těchto surovin téměř o čtvrtinu. V sobotu se má rozšířit o další ropná a plynová pole, což by v příštím týdnu znamenalo výpadek 966.000 barelů ropného ekvivalentu denně. Dnes to podle agentury Reuters uvedla norská asociace pro ropu a zemní plyn (NOG). Norsko je největším producentem ropy a plynu v západní Evropě.
Odbory požadují, aby se srovnaly pracovní podmínky a mzdy zaměstnanců, kteří pracují na pevnině, s těmi, kteří pracují na moři. Žádají také vyšší růst mezd, než jaký navrhují ropné společnosti.
Vlivem pandemie nemoci covid-19 klesá poptávka po ropě. Firmy se proto snaží udržet náklady pod kontrolou.
Norská vláda se do věci může vložit, pokud stávku vyhodnotí jako ohrožení národní bezpečnosti. Už jednou tak učinila, a to v roce 2012, aby ukončila 16denní stávku. Tehdy hrozilo, že se uzavře celé odvětví. Nynější situaci vláda sleduje a uvádí, že si ji mají vyřešit obě znesvářené strany samy. &#8222;Stávka je legitimní opatření,&#8220; napsalo v e-mailu agentuře Reuters norské ministerstvo práce a sociálních věcí.
<figure id="attachement_58546" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/5747490902_dc1c481156_o-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/5747490902_dc1c481156_o-800x530.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zpráva o stávce v Norsku pomohla udržet cenu severomořské ropy Brent v posledních dnech nad 42 dolary za barel. Dnes kolem poledne Brent přidával asi 1,5 procenta na 42,65 USD. Podle průzkumu společnosti Refinitiv stávka snižuje vývoz norského zemního plynu o 35 milionů krychlových metrů denně.
Spor se rozhořel 30. září, kdy ztroskotala jednání o mzdách mezi odborovou unií Lederne a sdružením NOG. Už 5. října byla produkce nižší až o osm procent, když bylo kvůli stávce zavřeno šest ropných a plynových polí na moři.
Pokud se asociace s odbory nedohodne, mohlo by v sobotu přerušit těžbu dalších šest polí. Čtrnáctého října by se mohlo uzavřít i největší ropné pole v Severním moři Johan Sverdrup, které má kapacitu až 470.000 barelů denně, uvedla norská ropná a plynárenská společnost Equinor.

Stávka by mohla snížit produkci ropy v Norsku téměř o čtvrtinu

Francouzský ropný gigant Total si v nadcházejícím desetiletí klade za cíl rozšířit své aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně plánuje utlumit svou činnost související s prodejem ropy a ropných produktů, jelikož má ambici stát se energetickou společností s nízkými emisemi uhlíku.
<h2>Rozvoj LNG a nízkouhlíkových zdrojů</h2>
V aktualizaci podnikové strategie ze 30. záři letošního roku uvedl výkonný ředitel Totalu, Patrick Pouyanne, že se Total bude i nadále zaměřovat na těžbu ropy a plynu, získané prostředky z této oblasti ale použije také na rozvoj aktivit na poli LNG a OZE.
<blockquote>„Chceme transformovat Total tak, aby splnil dvojí výzvu – více energie a méně uhlíku. Nastal správný čas na urychlení rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Skutečným rizikem je nezúčastnit se tohoto přechodu a zůstat pozadu,“ uvedl Poyanne během webové prezentace.</blockquote>
V příští dekádě plánuje Total zvýšit svou celkovou produkci energie přibližně o jednu třetinu. A to ze 3 miliónů barelů ropného ekvivalentu (BOE) denně na 4 milióny BOE/d, přičemž nárůst produkované energie připadne rovným dílem na LNG a elektřinu, především tu z OZE. Ve stejném období mají být omezeny prodeje ropných produktů, a to až o 30 %.
<h2>LNG</h2>
Celkové prodeje zkapalněného zemního plynu společnosti Total by měly do roku 2025 dosáhnout 50 miliónů tun za rok, oproti aktuálním 35 miliónům tun ročně se tak jedná o podstatný nárůst a ambiciózní cíl.
Poyanne dále prohlásil, že Total bude těžit z aktuální situace na trhu se zemním plynem a LNG, kdy mnohé projekty zaměřené na LNG byly odloženy, nebo dokonce zrušeny. O krizi trhu s LNG jsme psali například <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/trh-lng-celil-problemum-jiz-pred-covid-19-spotove-ceny-asii-jsou-nyni-rekordne-nizko">zde</a>.
<blockquote>„Jsme v dobré pozici, abychom mohli těžit z vývoje na trhu s LNG,“ řekl Poyanne.</blockquote>
Total má podíl na třech velkých projektech týkajících se LNG, které mají být uvedeny do provozu během let 2023 a 2024. Jedná se o projekty Arctic LNG 2, Mosambik LNG a sedmé zkapalňovací zařízení Nigérie.
<blockquote>„V následujících 10 letech nebudeme moc utrácet za fúze a akvizice, jelikož máme v rukou to, co potřebujeme,“ uvedl k situaci ohledně LNG Poyanne.</blockquote>
Poukázal pak také na sílicí pozici Totalu v oblasti dekarbonizace plynu a budoucí produkci biometanu a vodíku.

Společnosti

Francouzský gigant Total aktualizoval svou strategii, zaměřit se chce na OZE a LNG

Americká ropná společnost Exxon Mobile dnes oznámila, že ve svých evropských dceřiných společnostech seškrtá 1600 pracovních míst. V roce 2019 koncern zaměstnával kolem 75.000 lidí.
Škrty v jednotlivých zemích budou záviset na tom, jak je společnost na daném trhu zakotvena a na tamních podmínkách, uvedl Exxon Mobil. Během pandemie nemoci covid-19 se snížila poptávka po produktech společnosti a obecně po ropě.
V pražském centru administrativní podpory Exxon Mobile pracuje podle <a target="_blank" href="https://corporate.exxonmobil.com/Locations/Czech-Republic/Business-operations-in-Czech-Republic">webu</a> společnosti kolem 1200 lidí.
Minulý měsíc Exxon Mobile oznámil, že bude propouštět po dohodě v Austrálii, a dodal, že snižování počtu pracovních míst bude pokračovat globálně do roku 2021.

Energetika v zahraničí

Exxon Mobil v Evropě seškrtá 1600 pracovních míst

Turecká loď Yavuz dnes opustila vody jihozápadně od Kypru, kde prováděla průzkum surovinových ložisek. Původně měla na místě být podle Ankary do 12. října, ale dnes dorazila do tureckého Taşucu v provincii Mersin. Přesun lodě může pomoci zmírnit napětí panující ve východní části Středozemního moře kvůli sporům o právo na průzkum, uvedla agentura Reuters.
Loď Yavuz operovala u Kypru od loňského července, letos se přesunula jihozápadně od ostrova.
Spory o průzkum těžby mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na straně druhé se řešily i na úrovni Severoatlantické aliance. Řecko a Turecko se minulý týden dohodly na mechanismu, který má zabránit incidentům mezi armádními plavidly a letadly.
V Turecku má dnes jednat šéf NATO Jens Stoltenberg, který se pak přesune do Řecka. Také Evropská unie se sporem zabývala a v pátek oznámila, že pokud Turecko své aktivity ve sporných vodách Středozemního moře neukončí, je připravena k postihu.
Napětí ve východním Středomoří narůstalo od srpnové kolize řecké fregaty s tureckým válečným plavidlem poblíž turecké průzkumné lodě. Polevilo až ve chvíli, kdy se Turecko a Řecko v září dohodly, že obnoví rozhovory kolem sporů o těžbu. Tato jednání jsou přerušena od roku 2016. Pokračující činnost plavidla Yavuz k napětí přispívala.