Britská ropná společnost BP vykázala za druhé čtvrtletí rekordní čistou ztrátu 6,7 miliardy dolarů (149,4 miliardy Kč) po zisku 2,8 miliardy USD před rokem. Firma také nastínila plány do budoucna, v nichž počítá s tím, že do roku 2030 výrazně sníží produkci ropy i plynu. Poprvé za deset let se také rozhodla snížit dividendu. Tak jako další ropné firmy BP tvrdě pociťuje dopady koronavirové krize, která snížila poptávku po pohonných hmotách.
Ztráta je nicméně v souladu s odhady analytiků a odráží dřívější rozhodnutí managementu odepsat aktiva v segmentu průzkumu ropy a zemního plynu. BP se naopak zaměří na obnovitelné zdroje energie, kde vidí větší perspektivu. Šéf BP Bernard Looney v nové strategii hodlá firmu nasměrovat k produkci energie s nízkým obsahem uhlíku.
Ztráta 6,7 miliardy dolarů z valné části zahrnuje 6,5 miliardy USD, což je hodnota dříve oznámených odpisů. Je to výsledek přecenění některých aktiv po aktualizaci dlouhodobého výhledu cen energií. &#8222;Za těmito čísly je další náročné čtvrtletí, ale i naše vlastní kroky, které jsme učinili na cestě k přeměně energetického trhu i k přeměně BP,&#8220; uvedl ve výsledkové zprávě Looney.
<figure id="attachement_1836" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/russia-112445_640.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/russia-112445_640.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Looney, který firmu vede od února, se v prvním čtvrtletí snížení dividendy vyhnul, přestože už tehdy byly podmínky na trhu velmi nepříznivé. Snížení dividendy o 50 procent je ale výraznější, než čekali analytici. Ti podle agentury Reuters předpokládali, že BP sníží dividendu asi o 40 procent. Nutnost snížit dividendu byla podle analytiků nevyhnutelná, protože BP má vysoký dluh a propad cen ropy a plynu situaci ještě více komplikuje.
BP v aktualizované strategii uvádí, že akcionářům bude vracet minimálně 60 procent přebytečné hotovosti formou odkupu svých akcií. Výdaje na nízkouhlíkovou produkci energie firma do roku 2030 zvýší na pět miliard dolarů (přes 111 miliard Kč) ročně, produkci z obnovitelných zdrojů pak na 50 gigawattů. Produkce ropy a plynu chce ve srovnání s loňským rokem do té doby snížit o 40 procent.

Ropa

Ropný gigant BP má rekordní ztrátu, dividendu snížil na polovinu

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
Turecko oznámilo plány na vyslání průzkumných lodí do sporných vod na východě Středozemního moře v úterý, řecké ministerstvo následně v noci na dnešek upozornění Ankary na operaci označilo za &#8222;nelegální&#8220;.
<blockquote>&#8222;Námořní jednotky jsou od (úterka) rozmístěny v jižní a jihovýchodní části Egejského moře,&#8220; uvedl řecký zdroj agentury AFP, podle kterého jsou síly &#8222;připravené odpovědět na jakoukoli aktivitu&#8220;.</blockquote>
Do sporu se v úterý večer vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle řeckých a německých médií telefonicky spojila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovory s lídry obou zemí potvrdila také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.
Podle zdrojů deníku Bild do sporných vod mířilo 18 tureckých vojenských plavidel, po telefonátu Merkelové však lodě změnily kurz.
Turecko a Řecko se o práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře přou dlouhodobě. Turecko mimo jiné minulý rok uzavřelo kontroverzní dohodu s Libyí, ve které si nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na níž si dělá nárok Řecko, jež dohodu odsoudilo. Výhrady proti memorandu měli i lídři dalších států Evropské unie.
Nynější konflikt se týká vod u řeckého ostrůvku Kastelorizo, který leží pouhé tři kilometry od jižních břehů Turecka.

Komoditní trhy

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem kvůli průzkumu těžby ropy a plynu

Ceny ropy klesají kvůli obavám z rostoucí těžby a ze slabší poptávky po pohonných hmotách. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se chystají zvýšit těžbu a na celém světě stále přibývají nové případy nákazy covidem-19.
Severomořská ropa Brent kolem 17:30 SELČ ztrácela zhruba 0,8 procenta na 43,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu vykazovala pokles o 0,6 procenta na 40,49 dolaru za barel. Za celý týden by měly obě zůstat téměř beze změny, píše agentura Reuters.
Spojené státy ohlásily ve čtvrtek nejméně 75.000 nových případů koronavirového onemocnění, což je denní rekord. Španělsko a Austrálie vykázaly nejprudší denní nárůst za více než dva měsíce a nové případy přibývají v Indii a v Brazílii.
Ještě většímu poklesu ceny ropy brání očekávané další stimuly ekonomice, které by mohly vzejít z jednání politických špiček v USA a v Evropské unii.
<blockquote>&#8222;V této fázi to vypadá, že rychlé zotavení poptávky už letos není na stole, a tím ani rychlé zotavení cen,&#8220; řekla agentuře Reuters analytička Louise Dicksonová ze společnosti Rystad Energy.</blockquote>

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn &#8211; ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">září</td>
<td valign="middle">43,03</td>
<td valign="middle">43,37</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York &#8211; NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">40,49</td>
<td valign="middle">40,75</td>
</tr>
</table>
vjn šeb

Ceny ropy klesají kvůli obavám z rostoucí těžby a slabší poptávky

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci od srpna zmírní dohodnuté snížení těžby ropy, protože světová ekonomika začíná pomalu oživovat z útlumu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Uvedl to dnes podle agentury Reuters saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán.
Skupina OPEC+, která zahrnuje ropný kartel OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, od května snížila těžbu o 9,7 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům globálních dodávek ropy. Od srpna do prosince by již měl ale dohodnutý rozsah snížení těžby činit pouze 7,7 milionu barelů denně, píše Reuters.
Princ Abdalazíz nicméně upozornil, že ve skutečnosti bude těžba o něco nižší, protože někteří účastníci dohody budou kompenzovat svou nadprodukci z předchozích měsíců. Podle dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters, by měl v srpnu a září skutečný rozsah snížení těžby činit zhruba 8,54 milionu barelů denně.
OPEC+ se omezováním dodávek ropy na trh snaží podpořit její ceny. Ty se již v důsledku těžebních restrikcí a postupného uvolňování opatření proti šíření koronaviru vrátily nad 40 dolarů za barel poté, co se v dubnu propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let.
pmh mka

OPEC a jeho spojenci od srpna zmírní redukci těžby ropy

Spojené státy se během posledních několika let staly díky břidličné revoluci největším světovým těžařem ropy. Podle výkonného ředitele jednoho z největších tamních producentů však země již dosáhla vrcholu těžby. Po propadu ceny ropy se nyní budou američtí producenti snažit těžbu pouze udržovat, nikoliv navyšovat. Výše produkce se tak podle jeho odhadů stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/320d09cb-8f51-4103-87d7-0dd164e1fd25">Financial Times</a>. 
Parsley Energy je jedna z největších těžařských společností v americkém Texasu. Podle slov jejího <a href="http://www.parsleyenergy.com/about/leadership/Person-Details/default.aspx?ItemId=7ee8fc76-c253-4c0b-a946-782d6e692cb7">výkonného ředitele</a> došlo na počátku letošního roku ve Spojených státech amerických k dosažení vrcholu těžby surové ropy.
<blockquote>„Nemyslím si, že během svého života ještě uvidím těžbu 13 milionů barelů denně,“ uvedl Matt Gallagher, výkonný ředitel Parsley Energy.</blockquote>
Těžba ropy v USA se na jaře propadla zhruba o čtvrtinu. Důvodem byl kolaps <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ropa-zlevnuje-kvuli-obavam-z-dopadu-dalsiho-sireni-nakazy">cen ropy</a> v zejména důsledku pandemie koronaviru a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií.
<figure id="attachment_85811" class="wp-caption aligncenter" style="width: 735px;"><img class="size-full wp-image-85811" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png" sizes="(max-width: 735px) 100vw, 735px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA.png 735w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-512x359.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/těžba-ropy-USA-725x509.png 725w" alt="" width="735" height="516" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba surové ropy v USA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
<h2>Import ropy do USA začal opět růst</h2>
Břidlicová ropa pomohla Spojeným státům stát se čistým exportérem ropy v listopadu roku 2019. Jedná se o významný obrat, když se vezme v potaz, že ještě před 10 lety tato země dovážela více než 10 milionů barelů ropy denně. Od května 2020 se ovšem situace opět začala měnit a dovoz ropy vzrůstá. Cena ve výši přibližně 40 USD/barel ropy je stále příliš nízká na to, aby se některým americkým producentům ropy z břidlice vyplatilo těžit.
<h2>V provozu je přibližně čtvrtina vrtů</h2>
Parsley Energy patří mezi firmy, které nyní již těžbu obnovily, nicméně společnost nemá plány v letošním nebo příštím roce zvyšovat těžební výkon. Podle poskytovatele dat Enverus bylo v USA 9. července <a href="https://oenergetice.cz/ropa/pocet-aktivnich-plosin-k-tezbe-plynu-ropy-usa-se-propadl-nejnize-za-80-let/">v provozu</a> 223 horizontálních vrtů, přičemž před rokem to bylo 853 vrtů.
Podle Gallaghera bude mít tento propad ceny trvalé důsledky. Ropný průmysl je průmyslem „mobility a komfortu“, využívá se v osobní a letecké dopravě, vytápění a chlazení. Mobilita je nyní ovšem zásadním způsobem přehodnocována a je jisté, že zde budou inovace v oblasti komfortu. Gallagher uvádí, že těžba ropy se v USA stabilizuje okolo 11 milionů barelů ropy denně vzhledem k tomu, že producenti se zaměří na udržování těžby, nikoliv na její zvyšování. To by bylo v souladu s předpověďmi konzultační společnosti Rystad Energy

Objevují se obavy, že USA již dosáhly vrcholu těžby ropy

Poptávka po ropě by se příští rok mohla v celém světě zvýšit o rekordních sedm milion barelů denně, přispěje k tomu hlavně oživení globální ekonomiky po koronavirové pandemii. Celková poptávka ale i přes tento růst zůstane pod úrovní roku 2019. Vyplývá to z pravidelného výhledu, který dnes zveřejnila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Je to první zpráva, ve které OPEC hodnotí vývoj na trhu v příštím roce. Prognóza počítá s tím, že příští rok se neobjeví žádné riziko, které by způsobilo pokles, jako například obchodní napětí mezi USA a Čínou, vysoká úroveň zadlužení nebo druhá vlna koronavirové infekce. Zpráva naopak předpokládá, že se nemoc covid-19 podaří dostat pod kontrolu, zejména ve velkých ekonomikách, což umožní oživení soukromé spotřeby domácností a investic.
Ceny ropy letos prudce klesly, neboť poptávka po ropě se propadla asi o třetinu, když vlády ve snaze zastavit šíření covidu-19 nařídily karanténní opatření a omezily vycházení.
V letošním roce OPEC očekává, že poptávka po ropě klesne o 8,95 milionu barelů denně. To je o něco méně, než kartel předpověděl minulý měsíc.
OPEC předpokládá, že bude mít hlavní podíl na uspokojení růstu poptávky po ropě v příštím roce. Poptávka po jeho ropě by se měla zvýšit o šest milionů na 29,8 milionu barelů denně.
Od května OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, skupina nazývaná OPEC+, snížili těžbu v úhrnu téměř o deset milionů barelů denně, aby podpořili ceny ropy. Rozsah snížení se zhruba rovná desetině globální poptávky. Těžba v zemích, jako jsou Spojené státy, Norsko a Kanada, se také snížila, i když tyto země nebyly součástí dohody skupiny OPEC+ o snížení těžby.
Podle zdroje z OPEC+ v červnu plnili členové této skupiny slíbené snížení těžby na 107 procent. To znamená, že těžili ještě o sedm procent méně, než slíbili.
OPEC očekává, že dodávky ropy ze zemí mimo kartel v letošním roce klesnout o 3,26 milionu barelů denně. Příští rok se mají zvýšit jen o 0,92 milionu barelů denně. Těžba v USA má v příštím roce stoupnout pouze o 0,24 milionu barelů denně po letošním propadu o 1,37 milionu barelů denně. Loni se zvýšila o 1,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Reuters.

OPEC očekává příští rok rekordní narůst poptávky po ropě

Jemenští povstalci z řad Húsíů souhlasili s inspekcí expertního týmu OSN na opuštěném tankeru u pobřeží Jemenu s nákladem 1,1 milionu barelů ropy, jemuž hrozí každou chvíli rozlomení. S odkazem na vyjádření nejmenovaného zdroje z organizace o tom informovala agentura AFP. Podle mezinárodních expertů představuje tanker riziko bezprecedentního znečištění v Rudém moři. Ve strojovně lodi byla zjištěna trhlina a to by mohlo &#8222;vést ke katastrofě&#8220;. Danou věcí se tak bude zabývat Rada bezpečnosti OSN na zvláštním zasedání 15. července, uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
<blockquote>&#8222;(Konečně) oficiálně schválili návštěvu plavidla evaluačním a opravářským týmem OSN,&#8220; řekl AFP její zdroj.</blockquote>
Tanker FSO Safer, starý 45 let, kotví u jemenského přístavu Hudajdá, který kontrolují Húsíové. Plavidlo neprošlo prakticky žádnou údržbou od vypuknutí války před pěti lety mezi Húsíi podporovanými Íránem a jemenskou vládou s podporou koalice v čele se Saúdskou Arábií.
Pokud experti skutečně získají přístup na tanker, provedli by menší opravy a stanovili by další etapy prací. &#8222;Doufáme, že budou rychle přijata logistická opatření, aby tato práce mohla začít,&#8220; řekl Dujarric.
Jemenská vláda varovala, že by tanker Safer mohl způsobit &#8222;největší ekologickou katastrofu na regionální a světové úrovni&#8220;.
Hodnota nákladu tankeru se odhaduje na 40 milionů dolarů (944 milionů korun), tedy na polovinu toho, kolik činila před poklesem cen ropy. Podle expertů je ještě nižší, protože surovina má špatnou kvalitu.
Jemenský premiér Maín Abdal Málik Saíd vyzval ve čtvrtek mezinárodní společenství k potrestání Húsíů za to, že zabránili OSN v inspekci plavidla. Peníze za ropu by podle něj měly být vynaloženy na zdravotnictví a humanitární projekty.
V květnu byl na tankeru zjištěn únik plynu v chladicím potrubí. To explodovalo a voda se dostala do strojovny, což &#8222;vytvořilo skutečně nebezpečnou situaci&#8220;, řekl Ian Ralby, nejvyšší představitel námořní rady IR Consilium, která situaci zblízka monitoruje. Kromě toho se do nádrží s ropou namísto nehořlavých plynů dostává vzduch a zvyšuje se tím rovněž riziko zničující exploze.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nedávno varoval, že pokud se tanker rozlomí, &#8222;zdevastuje ekosystém Rudého moře&#8220; a naruší hlavní lodní trasy. &#8222;Húsíové musejí povolit přístup (na tanker) dříve, než ta časovaná nálož vybuchne,&#8220; prohlásil Pompeo.
Humanitární koordinátorka OSN pro Jemen Lise Grandeová řekla agentuře AFP, že rozlomení tankeru by způsobilo dvě katastrofy: ekologickou dosud nevídaného rozsahu a humanitární, protože ropa by učinila přístav Hudajdá nepoužitelným. O zdroj obživy by tak přišlo i odhadem 68.000 rybářů v dané oblasti.
Tanker zakoupila v 80. letech minulého století jemenská vláda a od té doby trvale kotvil nedaleko jemenského pobřeží. Sloužil jako překladiště jemenské ropy před jejím vývozem. Válka však všechny tyto aktivity zastavila, z tankeru odešla jeho posádka a Húsíové na loď nikoho nepouštěli. Po letech bez patřičné údržby je nyní tanker v dezolátním stavu.

Tanker opuštěný u pobřeží Jemenu hrozí ekologickou katastrofou

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zlepšila svůj odhad poptávky po ropě pro letošní rok na 92,1 milionu barelů denně. To je proti předchozímu odhadu z minulého měsíce o 400.000 barelů denně více. Důvodem je menší pokles poptávky ve druhém čtvrtletí, než se čekalo. Současně však varovala, že šíření nemoci covid-19 je rizikem pro další vývoj poptávky.
<blockquote>&#8222;Zatímco trh s ropou nepochybně pokročil, velký a v některých zemích zvyšující se počet případů nemoci covid-19 je znepokojující připomínkou toho, že pandemie není pod kontrolou,&#8220; uvedla IEA v prohlášení.</blockquote>
To také ohrožuje současný výhled poptávky IEA.
Zmírnění omezení pohybu v mnoha zemích způsobilo silné oživení dodávek pohonných hmot v květnu a červnu. A je pravděpodobné, že poptávka bude vysoká i v červenci, dodala IEA. Aktivita rafinerií by letos ale měla klesnout více, než IEA odhadla minulý měsíc, a příští rok bude zřejmě její růst nižší, napsala agentura Reuters.

IEA zlepšila výhled poptávky po ropě pro letošní rok

Ropa dnes na světových trzích zlevňuje, především kvůli obavám z dopadů dalšího šíření koronavirové nákazy, které zastínily optimismus z oživení poptávky po benzinu ve Spojených státech. Trh čeká i na výsledek zasedání monitorovacího výboru Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jeho spojenců, který se uskuteční 15. července.
Krátce před 17:00 SELČ odepisovala severomořská ropa Brent 1,8 procenta na 42,52 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu vykazovala pokles o 2,4 procenta na 39,94 dolaru za barel. Slabší růst vykázaly ceny ropy i ve středu.
<blockquote>&#8222;Po skončení tohoto týdne růst (cen ropy) skončí, protože se v několika amerických státech prudce zvyšují případy nákazy koronavirem,&#8220; řekl agentuře Reuters analytik Tamas Varga ze společnosti PVM Oil Associates a dodal, že pravděpodobně přijde pád cen.</blockquote>
Spojené státy oznámily ve středu více než 60.000 nových případů nemoci covid-19. To je v absolutních číslech největší nárůst, jaký byl kdy v jedné zemi za jediný den zaznamenán.
V oblastech USA, kde se kvůli koronaviru znovu uzavřely firmy a obchody, klesla poptávka po benzinu. Na východním pobřeží, kde se nákazu daří držet pod kontrolou, se však podle analytika Lachlana Shawa z National Australia Bank poptávka zdárně zotavuje.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn &#8211; ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">září</td>
<td valign="middle">42,52</td>
<td valign="middle">43,29</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York &#8211; NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">39,94</td>
<td valign="middle">40,90</td>
</tr>
</table>

Ropa zlevňuje kvůli obavám z dopadů dalšího šíření nákazy

Ceny ropy se dnes na světových trzích zvyšují. Podpořila je zejména zpráva o poklesu nezaměstnanosti a zásob ropy ve Spojených státech. Zisky však zůstávají slabší kvůli pokračujícímu růstu počtu nových případů nemoci covid-19 v USA, který by mohl podkopat oživení poptávky po pohonných hmotách.
Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst asi o 1,2 procenta na 42,54 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,6 procenta a obchodovala se za 40,07 dolaru za barel.
Americké ministerstvo práce dnes oznámilo, že v USA vzniklo v červnu rekordních 4,8 milionu pracovních míst. To je více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 11,1 procenta z květnových 13,3 procenta.
Zásoby ropy v USA se v uplynulém týdnu snížily také více, než se čekalo. Podle údajů vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) zásoby klesly o 7,2 milionu barelů, když v předchozích třech týdnech stoupaly na nové rekordy. Analytici očekávali snížení jen o 710.000 barelů. K poklesu zásob přispělo hlavně zvýšení produkce rafinerií, které na jaře kvůli pandemii výrazně omezily činnost.
Zásoby ropy sice klesly, zásoby benzinu se však zvýšily, zatímco analytici čekali pokles. To posiluje obavy, že růst počtu případů covidu-19 bude mít negativní dopad na poptávku po ropě, protože nemoc se šíří hlavně v hustě osídlených státech USA u pobřeží. Právě v těchto oblastech se spotřebovává nejvíce pohonných hmot.
Počet nových případů nemoci covid-19 ve Spojených státech ve středu vzrostl o téměř 50.000, uvedla agentura Reuters. To byl největší denní nárůst od začátku pandemie. Kalifornie kvůli růstu počtu případů nemoci ustoupila od opětovného otevírání ekonomiky a zakázala na většině území stravování uvnitř restaurací, zavřela bary a posílila protikoronavirová opatření, jako je například dodržování minimální vzdálenosti.
Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn – ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">září</td>
<td valign="middle">42,54</td>
<td valign="middle">42,03</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York – NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">40,07</td>
<td valign="middle">39,82</td>
</tr>
</tbody>
</table>