Na rekultivaci lomu ČSA bude chybět až 1,7 miliardy Kč
Rekultivace lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku by mohla stát až o 1,7 miliardy korun více, než se plánovalo. Nepočítalo se totiž s náklady na napouštění lomu vodou, kterou preferuje Povodí Ohře. Státní podnik požaduje, aby lom byl zatopený přímo z Ohře s použitím přivaděče, kterým se napouštělo jezero Most. Materiál, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), dostane ve středu k projednání vláda. Není jasné, odkud se potřebné peníze navíc vezmou.
V lomu ČSA těží hnědé uhlí společnost Seven Energy. O zachování limitů těžby uhlí v lomu ČSA rozhodl v roce 2015 kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Dolování v lomu tak skončí pravděpodobně v roce 2024, rekultivační práce by měly trvat do roku 2041.
Podle materiálu MPO minimální náklady jenom za odběr vody při ceně tří korun za metr krychlový by činily 810 milionů korun. U kombinovaného způsobu zatápění, kde by se používala voda z koryta napojeného na řeku Bílinu a nově vytvořeného koryta z Loupnice, pak 400 až 500 milionů korun.
Dosud se nepočítalo také se sumou na ostrahu areálu, nájmy za pozemky nebo s náklady na čerpání důlních vod. Chybí také zřejmě 20 až 30 milionů korun na monitoring oblasti z pohledu geomechaniky.
„Celkový souhrn předpokládaných chybějících nákladů, včetně dalších doprovodných nákladů (po zaokrouhlení) činí 1156 – 1676 milionů korun. Způsob jejich zajištění je nutné pro následující období jednoznačně stanovit,“ uvádí ministerstvo.
Vlastník lomu Seven Energy (dříve Severní energetická) přitom neudělal podle Českého báňského úřadu při tvorbě rezervy na rekultivace a sanace místa chybu, postupoval podle vládou schváleného materiálu.
„Tvorba finanční rezervy probíhá podle zákona v souladu s platným plánem otvírky, přípravy a dobývání a souhrnným plánem sanací a rekultivací, což pravidelně ověřuje stát prostřednictvím Českého báňského úřadu,“ potvrdila mluvčí Seven Energy Gabriela Sáričková Benešová.
Podle ministerstva se zatím uvažuje o tom, že jezero vzniklé z lomu se bude napouštět až do doby, než bude hladina na úrovni 180 metrů nad mořem. Protože není jasné, jaké materiály se použijí na těsnění nádrže a jaké bude technické řešení přesouvání zemin, nemá MPO dost podkladů pro vypočtení nákladů na tyto práce.
„Rozpočtovaná výše těchto staveb je 255 milionů korun z celkových dvou miliard,“ dodal úřad.
Horní hranu by mělo mít jezero na úrovni 230 metrů nad mořem a předpokládá se, že voda bude po napuštění postupně stoupat pouze ze srážek. Ministerstvo upozornilo, že nad 180 metry nad mořem se výrazně zvětšuje plocha jezera a tím i objem potřebné vody.
„Z tohoto důvodu se i termín dosažení konečné kóty posouvá o stovky let. Z těchto údajů tedy vyplývá zásadní nejasnost, kterou je horizont ukončení hydrické rekultivace,“ uvedl úřad vedený Martou Novákovou (za ANO).
Mohlo by vás zajímat:
Je vidět že současné odvody na rekultivace nebo na uložení jaderného odpadu jsou nízké a vláda by je měla navýšit zákonem, místo současného záplatování dalšími státními výdaji.
Řešením do budoucna asi bude kombinace dvou postupů. 1) Napouštění pomocí člověkem řízeného přivaděče z Ohře s jistým kalkulovaným nákladem )bohužel náklad pro stát) , 2) spekulace na vznik povodní v severních Čechách horizontu např. 20 let, kdy by se přivaděčem hnaly přebytečné kubické metry z Ohře i výše zmíněného potoka, resp. jeho povodí. Podobný postup, i když předem nekalkulovaný, zkrátil dobu napouštění Slezské Harty o víc jak 10 let a zachránil tehdejší města jako Hradec n.M. a jeho okolí. Napouštění až do 40tých let je šílené.
Obojí, co píšete, je nesmysl. Předně nejde o žádný náklad pro stát, voda je samozřejmě zadarmo. Jenomže příslušné povodí za její odběr vybírá, takže v tomto případě si stát přendá peníze z jedné kapsy do druhé. Za druhé je zásadní rozdíl mezi napouštěním přehrady a jezera. Rozdíl je v tom, že v přehradě voda neustále proudí, zatímco v jezeře po napuštění přítok jen vyrovnává přirozený odpar vody. Takže jezero musíte napouštět velmi čistou vodu, a ne nějakými splašky při povodni. Ostatně třeba Sokolovská uhelná má potíže s napouštěním jezera Medard z Ohře, protože kvalita vody je tam zhusta velmi špatná buď kvůli povodním nebo naopak suchu a napouštět nejde. Samozřejmě je potřeba vnímat i fakt, že voda se z jezera průběžně odpařuje a to tím rychleji, čím více roste jeho plocha. Zpočátku je tedy napouštění relativně snadné, ale pak stále obtížnější.
Myslím že voda se do podkrušnohorského přivaděče přečerpává za pomoci elektřiny, která pro stát nebude rozhodně zadarmo.
Na lom ČSA, historii krajiny jsem se díval, ještě někdy ve středověku tam bylo jezero s rozlohou kolem 50km^2, tedy 5000ha. Červencový výpar je asi 0.5ls^-1ha^-1, tedy by se jednalo pro takové jezero o výpar v hodnotě 2.5m^3s^-1, historicky to tam bylo, obnovení bych jak nemožné a katastrofální neviděl. Navíc by to šlo s jistými úpravami změnit v "přehradu" s jistým retenčním objemem, ovšem je otázka jestli by jezero mělo vzniknout jen v severní části, nebo v jižní či v obou a bylo by tedy třeba něco udělat s Ervěnickým koridorem. Ale zprůtočnění Bílinou je možné.
Co se týká některých jiných velkolomů a potenciálních jezer, tak mi přijde že se málo uvažuje o možnosti aby byla s Ohří spojena poměrně širokým korytem kdy by bla běžná výměna vody s hoří omezená, eventuálně by šlo taktéž zprůtočnit, ale to už bychom se zase bavili o stavbě 4 mostů.
Taková jezera by mohla výrazným způsobem přispět ke stabilizaci průtoků a zlepšení oběhu vody, navíc by do jisté míry zadržela vodu v krajině, byť potřebujeme asi spíše řešit jak zabránit odtoku dešťové vody kanalizací do řek.
Neblázněte, jde o snahu trhnout státní peníze, napouštění 1 rok nebo 30 je přece úplně jedno, jen za jiné peníze. Původní jezero tam bylo přece zdarma a dobu jeho napouštění nikdo neřešil.
Z hlediska skutečné ekologie= vhodnosti pro přírodu, je pomalé napouštění výrazně vhodnější než rychlé.
Ohledně těch peněz souhlasím s vámi v případech, kde se do rekultivační jámy navrhnou kilometry gabionových zídek odnikud nikam či nasází stromky, které z poloviny pochcípají. Stromkové nálety jsem v tomto lepší, uchytí se to, co se uchytit může. Zatravnit se musí každopádně, jde o prašnost v okolí jámy.
Přírodě, která v té nynější díře neexistuje, to je jedno. Spíš jde o hydrologii podloží, nebo o to, aby tam napouštěním většího množství vody nedošlo k erozi "izolačních" vrstev zeminy apod.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se