Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne. ČTK to dnes řekl sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens. Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů musí tato instituce zlepšit argumentaci v žádostech. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák dnes ČTK řekl, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může.

Jiný senát Městského soudu v Praze zrušil před měsícem rozhodnutí o platnosti průzkumných území v lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině, žaloba týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla.

„Mezi důvody, proč byly žaloby úspěšné, dle soudu patří, že ministerstvo životního prostředí ignorovalo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí, který byl v řadě případů podložen jednoznačnými výsledky místních referend,“ uvedl Sequens.

Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu.
Ilustrační foto

Soud podle něj dále argumentoval, že nebyly alespoň rámcově zváženy vlivy úložiště na životní prostředí, stát měl také řešit efektivitu vynaložených peněz na vyhledání lokality.

„Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí,“ míní Sequens.

SÚRAO podle svého ředitele získalo z geologických průzkumů data, která potřebovalo. V nových žádostech chce zlepšit argumentaci. Rozhodnutí soudu bere Slovák jako poučení pro budoucí žádosti, aby se stát vyvaroval některých argumentů nebo použil lepší.

„Pro nás to znamená, abychom se v nových žádostech, které připravujeme a podáváme, vyvarovali nedostatků, které soud shledal. Soud neshledal, že nám nemělo být vydáno to průzkumné území, ale nedostatky v argumentacích, které MŽP použilo,“ řekl Slovák.

Mluvčí Platformy Petr Nohava je ale přesvědčen o tom, že geologická data z průzkumných prací získalo SÚRAO nelegálně a nemělo by je použít při porovnání lokalit. To Slovák odmítl.

„Soud, byť žádost žalobců byla, aby pozastavil platnost rozhodnutí, v této žádosti nevyhověl, takže jsme získali data, která jsme potřebovali,“ řekl Slovák.

Jaderná elektrárna Dukovany
Ilustrační foto

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.

Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *