Obcím ze sedmi lokalit dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu stát v uplynulých letech poslal celkem 144 milionů korun, ne všechny však příspěvek použily. Některé dodnes několikamilionový příspěvek mají na účtu, protože s projektem hlubinného úložiště na svém území nesouhlasí. Dvě lokality &#8211; Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína, které přibyly na seznam zařazené později &#8211; zatím peníze nedostaly.
Obcím přišel příspěvek za průzkum pro zvláštní zásah do zemské kúry v letech 2015 a 2016, tehdy na něj dostalo sedm lokalit povolení od ministerstva životního prostředí (MŽP). Za každý rok poslal stát na obecní účty celkem 72 milionů.
<blockquote>&#8222;Obce z lokality Březový potok tehdy peníze poslaly ihned zpátky. Zhruba za tři týdny nám i s dopisem přišly znovu s tím, že to je podle zákona. Bylo tam napsáno, že jestliže je nepřijmeme, může se stát, že budeme bráni jako špatně hospodařící zastupitelstva,&#8220; řekl ČTK starosta západočeské obce Chanovice nedaleko Horažďovic Petr Klásek.</blockquote>
Ten je také mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 nesouhlasících obcí a měst a také 15 spolků.
Zhruba pět milionů korun tak od té doby na chanovickém účtu leží. Starosta je zatím použít nechce. &#8222;Jsme k tomu velice zdrženliví,&#8220; dodal s tím, že nejde o peníze, ale o princip. Některé další obce je podle něj také nepoužily, jiné za ně vybudovaly třeba hřiště. &#8222;Byly to jen tyto dva roky, protože další průzkum nám nebyl z MŽP prodloužen,&#8220; poznamenala podle mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Lucie Steinerová.
Finanční příspěvky určuje atomový zákon. Částky se pro jednotlivé obce liší podle toho, jak rozsáhlý na jejich katastru průzkum byl. Všechny obce nicméně už výzkumnými pracemi prošly.
Současný návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí, který starostové z Platformy kritizují, obsahuje jednorázovou jednomilionovou kompenzaci za období 2017 až 2019. Jde o dobu, kdy se v lokalitách prováděly geologické výzkumy. Na ně se atomový zákon nevztahuje.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tento týden řekl, že 53 milionů korun, pro každou obci milion, může stát poslat nejdříve v lednu 2021. Až zákon začne platit. Příspěvky by se podle Havlíčka měly zvýšit &#8211; o tom jak, se bude diskutovat. Uvedený milion korun je podle něj prvním návrhem. Starosta Klásek ale říká, že to je pozdě. Už k 30. červnu příštího roku se má totiž počet vybraných lokalit snížit na čtyři a v roce 2025 zůstane vybrané jedno finální místo a jedno záložní.
Až se vyberou dvě finální lokality, stanoví se takzvané chráněné území. Každá obec v něm dostane jednorázový příspěvek 50 milionů korun. Příspěvek 600 tisíc korun pak bude dostávat každoročně každá obec paušálně, plus 0,60 Kč ročně za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na kterém bude chráněné území stanoveno.
Až úložiště začne fungovat, tedy nejpozději v roce 2065, budou podle současné legislativy dostávat dotčené obce ročně po čtyřech milionech a také dalších deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého radioaktivního odpadu v daném roce.

Jaderné elektrárny

Stát poslal obcím kvůli úložišti 144 mil. Kč, ne všechny je použily

Českou a slovenskou spolupráci v ukládání jaderného odpadu je potřeba postavit mimo jiné na výzkumu a na sdílení informací. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Reagoval tak na nedávné informace, že by obě země mohly v této otázce úzce spolupracovat. 
 Slovenský premiér Peter Pellegrini koncem dubna na Evropském jaderném fóru v Praze řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko a Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně a že by obě země měly diskutovat, zda situaci nevyřešit společně.
Český premiér Andrej Babiš na to tehdy reagoval tím, že země zatím v této věci nepokročily. Platforma proti hlubinnému úložišti právě dnes přitom Babiše požádala v otevřeném dopise o schůzku. Chce s ním jednat kvůli vyjádření, že by ČR a Slovensko mohly společně řešit otázku budoucího úložiště radioaktivního odpadu. 
 SÚRAO dnes organizovala mezinárodní konferenci, na které se sešli odborníci a zástupci společností zabývajících se jaderným odpadem.
Podle Prachaře je pro Česko velkou inspirací pro stavbu nového úložiště Finsko, které jako první na světě v roce 2025 zprovozní trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Česko už několik let hledá vhodnou lokalitu pro stavbu vlastního úložiště, vytipováno je devět míst. 
 Projekty ukládání jaderného odpadu jsou podle Prachaře z velké části postaveny na výzkumu. 
<blockquote>
&#8222;Bylo by vhodné výsledky výzkumu sdílet i s ostatními, protože to vychází levněji a efektivněji,&#8220; uvedl Prachař.
</blockquote>
 Premiér Andrej Babiš (ANO) a slovenský premiér Peter Pellegrini se na konci dubna shodli na tom, že je neefektivní, aby země samostatně investovaly do hlubinných úložišť miliardy korun, chtějí tedy investovat společně. 
 Za pomoci expertních skupin chce SÚRAO v příštím roce zúžit počet vytipovaných míst, aby do tří let bylo možné vybrat dvě. Do roku 2025 je nutné vybrat finální lokality, kde začne stavba do roku 2050. 
 Inspirovat se Česko může podle Prachaře od Finska, kde staví první úložiště na světě. 
<blockquote>
&#8222;Naší největší předností je, že nám důvěřuje regionální i celá finská populace. Od začátku mluvíme se všemi otevřeně a jsme velice aktivní v komunikaci. Otevřenost a rychlá reakce jsou velmi důležité,&#8220; řekl ředitel finské společnosti Posiva Mika Pohjonen.
</blockquote>
 Firma Posiva staví úložiště v lokalitě Olkiluoto na západním pobřeží Finska od roku 2004. 
 Příklady z ostatních zemí chce Prachař také využít při přípravě návrhu zákona o zapojení obcí do výběru lokalit, který by měl být do konce letošního roku předložený vládě. Ten vyžaduje také Platforma proti hlubinnému úložišti, která dlouhodobě kritizuje stát při výběru lokality i nedávný návrh česko-slovenské spolupráce. 
 Mezi zvažované lokality pro <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>hlubinné úložiště</a> patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>.
Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

SÚRAO: Pro ukládání jaderného odpadu je nutný výzkum a informace

Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti dnešního Evropského jaderného fóra (ENEF) v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně. 
 Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. 
<blockquote>
&#8222;Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,&#8220; konstatoval.
</blockquote>
 Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. 
<blockquote>
&#8222;Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání.
Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR. 
 Výběr možné lokality pro hlubinné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu v ČR</a> se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok. 
 Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků. 
 Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

ČR a SR by mohly řešit hlubinné jaderné úložiště společně

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dnes o snížení počtu vytipovaných míst pro budoucí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>hlubinné úložiště</a> radioaktivního odpadu z devíti na čtyři nerozhodla. ČTK to řekla mluvčí úřadu Lucie Steinerová. Rada si podle ní vyžádala doplnění předloženého materiálu, další jednání se uskuteční na začátku příštího roku. S konkrétním rozhodnutím dnes nepočítali ani starostové obcí z uvažovaných lokalit, které ČTK oslovila. 
<blockquote>
&#8222;Rada předložený materiál prodiskutovala a vyžádala si jeho doplnění. Cílem je pro příští zasedání rady připravit věcné dopracování tohoto, pro Českou republiku strategického dokumentu tak, aby mohl být následně předložen do meziresortního připomínkového řízení a poté i k projednání Vládě ČR,&#8220; uvedla dnes mluvčí.
</blockquote>
 Vláda v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna příštího roku.
Do stejného termínu mají ministři obdržet informaci o dalším postupu prací k výběru dvou kandidátních lokalit v roce 2022. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, která zahrnuje 31 obcí a měst a 14 spolků. 
 Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním poblíž <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovan</a> a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>.
Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Rychlé zprávy

Rada SÚRAO dnes o snížení počtu míst pro úložiště radioaktivního odpadu nerozhodla

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dokončuje oponenturu k návrhu na snížení počtu lokalit vytipovaných v ČR pro stavbu hlubinného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a> z devíti na čtyři. V polovině prosince ho chce předat ministerstvu průmyslu a obchodu, které rozhodne o dalším postupu. ČTK to řekl ředitel SÚRAO Jiří Slovák na dnešním semináři k <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>dukovanské</a> elektrárně ve Valči na Třebíčsku. Obce a spolky ve zvažovaných lokalitách proti možné stavbě úložiště dlouhodobě protestují. 
 Každou lokalitu podle Slováka odborníci vyhodnotili z hlediska bezpečnosti, proveditelnosti záměru i jeho vlivu na životní prostředí. 
<blockquote>
&#8222;Můžu dneska jednoznačně říct, že všechny lokality vyhovují z hlediska bezpečnosti a můžu říct, že jsme se opravdu v tom hodnocení opírali jen a jen o bezpečnost,&#8220; řekl Slovák.
</blockquote>
 Výčet lokalit, jimiž správa navrhne se dál zabývat, neuvedl. 
 První oponentní řízení bylo podle Slováka 7. listopadu, závěrečné bude 28. listopadu. Oponenturu zajišťují experti Vysoké školy báňské, kteří se podle Slováka na řešení úkolu nepodíleli. Návrh by pak měla projednat Rada SÚRAO, která zasedne 12. prosince. 
<blockquote>
&#8222;Po projednání v radě, předpokládám, 13., 14. (prosince), ten materiál pošleme na ministerstvo,&#8220; uvedl.
</blockquote>
<figure id="attachement_12849" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/74160504_54c5eb2076_o.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/74160504_54c5eb2076_o.jpg" alt="jaderný odpad" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Mezi zvažované lokality zatím patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku, Kraví Hora na Žďársku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren &#8211; Na Skalním poblíž Dukovan a Janoch u <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelína</a>. 
 Vláda v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna příštího roku.
Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. 
 Věra Stejskalová kš

SÚRAO předloží návrh na snížení počtu míst pro úložiště v půlce prosince

Obyvatelé obce Lipník na Třebíčsku v dnešním místním referendu převahou hlasů odmítli geologické práce a jiné kroky, které by mohly vést ke stavbě úložiště radioaktivního odpadu v tomto území. Proti bylo 179 lidí z celkových 186 hlasujících. Pro bylo šest občanů, jeden hlas byl neplatný. Výsledky ČTK řekl zapisovatel komise pro referendum Pavel Nováček. Hlasovat přišlo 62 procent voličů. 
<blockquote>
&#8222;Byly splněné zákonné podmínky. Referendum je platné, občané nesouhlasí s vybudováním hlubinného úložiště,&#8220; řekl Nováček.
</blockquote>
 Výsledek referenda je závazný i pro budoucí zastupitelstva. 
 Lipník je součástí lokality EDU západ, také nazývané Na Skalním, již Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrala jako jednu z devíti v ČR, kde by <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>hlubinné úložiště</a> mohlo v budoucnu být. V lokalitě Na Skalním už v referendu úložiště odmítly i Jaroměřice nad Rokytnou. 
<figure id="attachement_36637" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-725x533.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/jaderne-palivo-725x533.jpg" alt="Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, zdroj: SÚJB" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V Lipníku je 300 voličů. Lidé dnes odpovídali na otázku: 
<blockquote>
&#8222;Souhlasíte s geologickými pracemi a jinými kroky směřujícími k vybudování úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě, které se dotkne i naší obce?&#8220;.
</blockquote>
 Hlasovací místnost byla otevřená od 08:00 do 18:00. 
 Místní referendum je platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů a výsledek je závazný, pokud se pro něj vyjádří nadpoloviční většina hlasujících a současně alespoň 25 procent oprávněných voličů.

V Lipníku na Třebíčsku dnes obyvatelé v referendu hlasovali o jaderném úložišti

Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a> v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne. ČTK to dnes řekl sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens. Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů musí tato instituce zlepšit argumentaci v žádostech. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák dnes ČTK řekl, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může. 
 Jiný senát Městského soudu v Praze zrušil před měsícem rozhodnutí o platnosti průzkumných území v lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině, žaloba týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla. 
<blockquote>
&#8222;Mezi důvody, proč byly žaloby úspěšné, dle soudu patří, že ministerstvo životního prostředí ignorovalo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí, který byl v řadě případů podložen jednoznačnými výsledky místních referend,&#8220; uvedl Sequens.
</blockquote>
<figure id="attachement_12054" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/olkiluoto-725x408.jpg" alt="Vizualizace podzemního trvalého úložiště jaderného odpadu v Olkiluotu." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Soud podle něj dále argumentoval, že nebyly alespoň rámcově zváženy vlivy úložiště na životní prostředí, stát měl také řešit efektivitu vynaložených peněz na vyhledání lokality. 
<blockquote>
&#8222;Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí,&#8220; míní Sequens.
</blockquote>
 SÚRAO podle svého ředitele získalo z geologických průzkumů data, která potřebovalo. V nových žádostech chce zlepšit argumentaci. Rozhodnutí soudu bere Slovák jako poučení pro budoucí žádosti, aby se stát vyvaroval některých argumentů nebo použil lepší. 
<blockquote>
&#8222;Pro nás to znamená, abychom se v nových žádostech, které připravujeme a podáváme, vyvarovali nedostatků, které soud shledal. Soud neshledal, že nám nemělo být vydáno to průzkumné území, ale nedostatky v argumentacích, které MŽP použilo,&#8220; řekl Slovák.
</blockquote>
 Mluvčí Platformy Petr Nohava je ale přesvědčen o tom, že geologická data z průzkumných prací získalo SÚRAO nelegálně a nemělo by je použít při porovnání lokalit. To Slovák odmítl. 
<blockquote>
&#8222;Soud, byť žádost žalobců byla, aby pozastavil platnost rozhodnutí, v této žádosti nevyhověl, takže jsme získali data, která jsme potřebovali,&#8220; řekl Slovák.
</blockquote>
<figure id="attachement_7661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-725x481.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> a <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Soud zrušil rozhodnutí o průzkumu dvou míst pro plánované úložiště použitého jaderného paliva

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) stáhla svoje žádosti o prodloužení doby platnosti průzkumných území pro hledání <a href="http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/">úložiště jaderného odpadu</a>. ČTK to dnes řekla mluvčí správy Nikol Novotná. SÚRAO podle ní doufá, že tento krok přispěje ke zklidnění atmosféry kolem výběru lokality úložiště. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. 
Novotná připomněla, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v závěru loňského roku vrátil do hry průzkumná území na geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok, Čertovka, Čihadlo a Magdaléna.
Ve všech těchto případech se však podle ní opět spolky, ale také mnohé obce, postavily proti tomuto verdiktu rozkladem.
<blockquote>
&#8222;V každé kauze stanovení průzkumného území tak existují již tři rozklady o desítkách argumentů, které je třeba vyřešit. Navíc je stanovení průzkumného území na každé lokalitě předmětem žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1 ze strany spolků a některých obcí. Stanovení průzkumných území se tak stávají složitou právní kauzou, která nemá v rozumném časovém horizontu dosažitelné řešení, tj. právně platné rozhodnutí,&#8220; uvedla mluvčí.
</blockquote>
<figure id="attachement_21277" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-725x254.jpg" alt="Trvalé úložiště radioaktivního odpadu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Doplnila, že po právních analýzách této situace proto správa dospěla k názoru, že nejlepší cestou je stáhnout žádosti a na všech lokalitách postupně, po jednání s dotčenými obcemi, podat nové žádosti o stanovení průzkumného území.
<blockquote>
&#8222;V žádném případě se tímto krokem nemění postup, nezastavuje proces hodnocení jednotlivých lokalit. Ten i nadále pokračuje s cílem zúžit současný seznam kandidátních lokalit ještě v letošním roce na čtyři a v delším časovém horizontu na dvě,&#8220; dodala.
</blockquote>
Platforma proti hlubinnému úložišti dnes uvedla, že stažení žádostí je logickým vyústěním absurdní situace z konce loňského roku, kdy SÚRAO zpětně obdrželo ve čtyřech lokalitách povolení k provádění geologických průzkumných prací v průběhu roku 2017.
<blockquote>
&#8222;A to poté, co prakticky po celý rok prohlašovalo, že tyto práce neprovádí,&#8220; podotkla v dnešní tiskové zprávě.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;SÚRAO upustilo od snahy zpětně získat povolení k pracím, o kterých tvrdilo, že prováděny nebyly. Pro dotčené obce a jejich obyvatele je to jen dílčí úspěch ve snaze o transparentní proces hledání úložiště. Náš hlavní požadavek &#8211; chybějící zákon o zapojení obcí &#8211; je i přes sliby a usnesení minulé vlády stále v nedohlednu,&#8220; dodal mluvčí platformy Petr Novaha.
</blockquote>
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
<figure id="attachement_15905" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Letecký-pohled-na-JE-Temelín.-Zdroj-ČEZ.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Letecký-pohled-na-JE-Temelín.-Zdroj-ČEZ.jpg" alt="Letecký pohled na JE Temelín." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/">Dukovanech</a> a <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">Temelíně</a>. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Nynější vláda v demisi v programovém prohlášení uvedla, že výstavbu úložiště zajistí.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Správa úložišť stáhla žádosti o prodloužení doby platnosti průzkumných území

Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/'>úložiště jaderného odpadu</a>. Vláda dnes schválila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) do roku 2020, který s touto částkou počítá. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. 
 Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.
Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou jaderných elektráren v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> a <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí. 
<figure id="attachement_10391" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/nuclear-power-plant-70893_1920-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/nuclear-power-plant-70893_1920-725x484.jpg" alt="Akkuyu jaderná elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Plánem činnosti SÚRAO se zabývala už předchozí vláda v demisi, na svém zasedání 6. prosince ale projednávání dokumentu přerušila. 
 Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. 
 Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku chybí veřejná diskuse o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování.
Ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš již dříve uvedl, že by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku úložiště vzniklo. Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva.

Do chystaného úložiště jaderného odpadu v ČR půjde v následujících třech letech 1,7 miliardy Kč

České republice pomohou s přípravou hlubinného úložiště vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva finští experti ze společnosti Posiva zodpovídající za nakládání s radioaktivními odpady z provozovaných finských reaktorů. Spolupráce bude zaměřena zejména na pomoc při plánování, výzkumu a vývoji v oblasti konečného ukládání radioaktivních opadů. 
Správa úložišť radioaktivních opadů (SÚRAO), která v České republice zodpovídá za ukládání radioaktivních opadů, využije zkušeností finské společnosti Posiva v oblasti přípravy hlubinného úložiště vysokoaktivních opadů a vyhořelého jaderného paliva. Čtyřletá spolupráce vyjde na 2,75 milionu eur.
<blockquote>
„V České republice nyní probíhá první etapa geologických průzkumů na sedmi vytipovaných lokalitách. Těšíme se na spolupráci s finskou stranou. Poradní činnost bude zaměřena převážně na strategii umístění hlubinného úložiště. Očekáváme pomoc také při posuzování vlivů hlubinného úložiště na životní prostředí a samozřejmě také doporučení při komunikaci s veřejností,“ <a href="http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Informace-pro-media/Tiskove-zpravy/Tiskova-zprava-14.10.2016" target="_blank">řekl ředitel SÚRAO Jiří Slovák</a> po podpisu smlouvy o spolupráci.
</blockquote>
SÚRAO si od této spolupráce slibuje, že přispěje k volbě dvou lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště v ČR, jedné hlavní a jedné záložní, <a href="http://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr/" target="_blank">ze současných sedmi zvažovaných</a>. Volba lokalit  by měla proběhnout do roku 2025 a samotné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.
<figure id="attachment_21277" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-21277" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/surao-1024x359.jpg" alt="Trvalé úložiště radioaktivního odpadu" width="1024" height="359" /><figcaption class="wp-caption-text">Lokality možného úložiště jaderného odpadu v ČR. Zdroj: SÚRAO</figcaption></figure>
<h2>První trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva</h2>
Finská společnost zodpovědná za nakládání s radioaktivními odpady z provozovaných reaktorů Posiva podala žádost o povolení k výstavbě hlubinného úložiště v lokalitě Olkiluoto v prosinci 2012.
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/prvni-trvale-uloziste-vyhoreleho-jaderneho-paliva-ma-povoleni-k-vystavbe/" target="_blank">Finská vláda udělila povolení k výstavbě</a> světově prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva v listopadu 2015. Úložiště v Olkiluotu se bude skládat ze sítě tunelů v hloubce 400-450 metrů pod zemským povrchem.
Ukládání vyhořelého paliva by mělo začít po roce 2020 a celková cena se vyšplhá k 3 miliardám euro. Většina této částky padne na 100 let provozu úložiště, nikoliv na stavbu samotnou. Podle oficiálního rozpočtu bude stavba stát 710 miliónů euro, uzavírání a vyřazování 280 miliónů a provoz 2,34 miliardy. Posiva zároveň oznámila, že projekt hlubinného úložiště bude nabízet na světovém trhu.
<figure id="attachment_29240" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-29240" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Kuva_3-1024x582.jpg" alt="Předpokládaná podoba hlubinného úložiště. Zdroj: Posiva" width="1024" height="582" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaná podoba hlubinného úložiště. Zdroj: Posiva</figcaption></figure>
Více informací o finském konceptu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva se dočtete v <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/finsky-koncept-uloziste-jaderneho-paliva-bude-dostupny-na-trhu/" target="_blank">tomto článku</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Archiv EDU