Vše o těžebních limitech + přehledná infografika

Prolomit, či neprolomit? To je otázka která již mnoho let v Česku posílá proti sobě příznivce a odpůrce těžby hnědého uhlí za územními limity. Jedni argumentují mimo jiné zachováním pracovních míst, druzí vývozem levné elektřiny do zahraničí. Dnešní článek shrnuje vše co o limitech potřebujete vědět, včetně argumentů obou stran, vývoje a důvodu jejich vytvoření.

Územní limity těžby hnědého uhlí definují hranice v jednotlivých severočeských dolech, které nesmí těžba překročit. Byly zavedeny v roce 1991 usnesením vlády Petra Pitharta na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala.

Hlavním důvodem vytvoření limitů byla ochrana krajiny a životního prostředí. Zároveň limity slouží jako záruka severočeským obcím jejich budoucí existence a zachování současného stavu jejich prostředí.

V roce 2008 vláda Mirka Topolánka potvrdila usnesení o územních limitech novým usnesením a upravila linii lomu Bílina.

Lomy územně omezeny těžebními limity

• lom ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (Severní energetická),
• lom Bílina západně od Bíliny (Severočeské doly),
• lom Merkur, Březno a Libouš u Chomutova (nyní lom Nástup – Tušimice, Severočeské doly)
• lom Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Lom Vršany, Vršanská uhelná, Czech Coal Group),
• lom Ležáky na sever od Mostu (těžba ukončena, nyní probíhají rekultivace)
• lom Chabařovice západně od Ústí nad Labem (těžba již ukončena, probíhají rekultivace)

Možné scénáře prolomení územních limitů

1. Bez prolomení limitů – územní limity zůstanou zachovány v původní podobě na dole ČSA i na dole Bílina

2. Prolomení limitů na dole Bílina – varianta minimálního prolomení limitů bez likvidace obcí

3. Prolomení limitů na dole Bílina a částečné prolomení na dole ČSA – včetně tzv. „malého bourání“ Horního Jiřetína – bourání téměř 200 domů, postup k západní části Litvínova až na vzdálenost 500 m od hrany lomu

4. Prolomení limitů na dole Bílina a úplné prolomení na dole ČSA – s tzv „velkým bouráním“ celého Horního Jiřetína a Černic, postup na 500 m od západní části Litvínova

Podle slov ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka připadají v současné době v úvahu 2 varianty, konkrétně varianty 2 a 4. Varianta 3 s částečným prolomením limitů na dole ČSA podle Mládka ekonomicky nevychází. Limity by tedy měly být prolomeny na dole Bílina a další jednání rozhodnou o osudu limitů na dole ČSA a obcí Horní Jiřetín a Černice. Ve hře je stále varianta, že by se rozhodnutí mohla odsunout o pět let do roku 2020.

Důvodem odsunu je nejasná situace ohledně elektrárny Počerady. ČEZ bude muset do roku 2019 rozhodnout, zda ji bude dále provozovat, nebo ji v roce 2024 uzavře. To by znamenalo, že by uhlí z lomu ČSA nebylo potřeba.

Důvody zavedení limitů těžby

Masová těžba hnědého uhlí znamenala, že ve 20. letech bylo v oblasti mezi Kadaní a Ústí nad Labem zdevastováno území o rozloze 1 100 km². V 70. a 80. letech bylo při rozšiřování dolů zlikvidováno 106 obcí včetně historického města Most, jejich obyvatelé byly přesídleni do nově vybudovaných panelových sídlišť.

Nekvalitní způsob spalování hnědého uhlí měl za následek prudký nárůst oxidu siřičitého a prachových částic ve vzduchu. Škodlivost těchto látek se projevila na zdraví obyvatel zvýšeným výskytem onemocnění a střední délka života byla v těchto oblastech snížena oproti zbytku České republiky o 1-2 roky.

Zásoby uhlí v dolech Bílina a ČSA

Prolomení limitů by celkem zajistilo hnědé uhlí o objemu zhruba 0,9 mld. tun.

Důl Bílina – prolomení limitů umožní vytěžit dalších 0,1 mld tun uhlí, těžba by probíhala až do roku 2040-2055. Současné limity těžby umožňují těžbu do roku 2030.

Důl ČSA – prolomením limitů by se zajistilo dalších 0,75 mld. tun uhlí a těžba by mohla probíhat až do roku 2120. Při zachování limitů bude těžba ukončna v rozmezí let 2022 a 2025.

Velká část uhlí pod samotným Horním Jiřetínem byla vytěžena v 80. letech hlubinnou těžbou, zásoby uhlí pod městem nejsou nikterak významné. Důvodem k jeho bourání jsou velké zásoby za západní částí obce, která tvoří překážku k jejich vytěžení.

Argumenty pro a proti prolomení těžebních limitů

Ekologie

Proti – Vznik ekologických škod vlivem povrchové těžby uhlí a následným využitím v energetice. Ačkoliv je díky modernizaci a ekologizaci procesů v dnešní době zátěž na životní prostředí nižší než v minulosti, stále se jedná o nezanedbatelný zásah.

Pro – Podle tepláren je prolomení limitů zásadní pro zachování nízkých cen tepla. Aby se předešlo zvýšenému vlivu vytápění na životní prostředí je vhodné podporovat centrální zásobování teplem.

Případné zvýšení cen tepla vlivem nárůstu cen uhlí by mohlo přimět obyvatele k vytváření vlastních lokálních topenišť, která jsou k životnímu prostředí mnohem méně šetrná.

Devastace prostředí

Proti – I když po rekultivaci je krajina obnovena, nedochází k obnově obcí, které byly zlikvidovány. Podle současného nařízení Báňského úřadu není povoleno na rekultivovaném území stavět.

Oblast Krušných hor není zcela stabilní a geologové upozorňují na možnost závažných sesuvů. Navýšení těžby by mohlo toto nebezpečí zvýšit.

Pro – Po ukončení těžby je krajina rekultivována a mnohdy nabízí oproti původní krajině nové krajinné prvky (jezera) a rekreační plochy.

Energetická bezpečnost

Proti – Útlum uhelné energetiky v dalších desetiletích bude nevyhnutelný, obnovitelné zdroje se svojí klesající cenou na výrobu energie budou stále více přibližovat ekonomičnosti konvenčních zdrojů.

Potenciál zateplování českých domů je podle Pačesovy komise zhruba 5krát vyšší, než energie získaná spalováním uhlí za limity.

Česká republika je 3. největším vývozcem elektrické energie v EU.

Pro – Podíl hnědého uhlí na výrobě elektřiny a tepla byl v roce 2014 okolo 50 %. Díky využívání vlastních zásob uhlí je Česká republika jednou z nejvíce soběstačných zemí EU. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie je stále zanedbatelný a vlastními zásobami ropy či plynu ČR nedisponuje. Stavba jaderných elektráren je v současné energetické situaci v Evropě  s ohledem na nejasný budoucí vývoj obtížná.

Zaměstnanost

Proti – Zánik pracovních míst v Horním Jiřetíně – více než 800 pracovních míst a Černicích. Při neprolomení těžebních limitů by podle expertů bylo možné vytvořit dalších 2 300 pracovních míst v nově budovaných OZE a v oblasti zabývající se úsporami energetické náročnosti.

Pro – Zachování současných a rozvoj nových pracovních míst souvisejících s rozšířením těžby. Již nyní je v okrese Most téměř 13 % nezaměstnaných. Celkově by se při zachování limitů jednalo o ztrátu téměř 34 000 pracovních míst do konce roku 2050 v kraji dlouhodobě se potýkajícím s vysokou nezaměstnaností.

Úvodní fotografie: Bert Kaufmann