Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně. Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.
Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.
<blockquote>&#8222;Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí),&#8220; řekl ČTK Kopecký.</blockquote>
Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. &#8222;Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě,&#8220; uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.
Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. &#8222;V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme,&#8220; dodala.
Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. &#8222;Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,&#8220; uvedl Starý.
Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Znovu má jednat v úterý ráno, kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) to tento týden nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu ode dneška až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal v pátek ČTK ministr.</blockquote>
Hnutí Fridays For Future dnes uvedlo, že komise by mohla rozhodnout o termínu konce těžby a spalování uhlí navzdory tomu, že nemá hotové podklady pro všechny zvažované scénáře. &#8222;Snahu rozhodnout již toto úterý považujeme za pokus o zneužití nouzového stavu k prosazení konce využívání uhlí v roce 2038, což je v rozporu se snahou o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia, ke které se ČR zavázala v Pařížské dohodě,&#8220; uvedlo dnes hnutí ve vyjádření zaslaném ČTK.
Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. &#8222;Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun,&#8220; uvedl Kopecký. &#8222;Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun,&#8220; doplnila Sáričková Benešová.
Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. &#8222;To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028,&#8220; dodala mluvčí.

Těžba uhlí v Česku v posledních letech (v milionech tun):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">hnědé uhlí</td>
<td valign="middle">černé uhlí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">38,251</td>
<td valign="middle">7,640</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">38,646</td>
<td valign="middle">6,074</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">39,310</td>
<td valign="middle">4,870</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">39,187</td>
<td valign="middle">4,110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">37,465</td>
<td valign="middle">3,150</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČGS.

Uhlí

Hnědého uhlí k vytěžení v ČR ubývá. Za prolomenými limity dolu Bílina se zatím netěží

Aktivisté z hnutí Limity jsme my jedou do německého Porýní okupovat prales poblíž hnědouhelného dolu Hambach. Chtějí podpořit ekologické aktivisty, kteří se snaží zabránit vykácení lesa energetickou společností RWE. Hnutí to uvedlo v dnešní tiskové zprávě. Les u Hambachu, asi 35 kilometrů západně od Kolína nad Rýnem, je v Německu symbolem ochrany životního prostředí a boje proti těžbě uhlí. 
 Důl Hambach provozuje od roku 1978 německá firma RWE, těží v něm <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědé uhlí</a> pro své elektrárny. Podle ekologů z původního pralesa zbylo za posledních 40 let pouze deset procent plochy. 
<blockquote>
&#8222;I tu se však RWE chystá vykácet, zničit tím domov přibližně 150 chráněných druhů rostlin a živočichů a celé místo následně proměnit v obrovskou jámu,&#8220; píše se ve zprávě.
</blockquote>
 Ročně se v Hambachu podle hnutí vytěží zhruba 40 milionů tun uhlí, po rozšíření dolu by se RWE dostala k další 1,7 miliardy tun. Jejich spálení by znamenalo další miliardy tun oxidu uhličitého v atmosféře a s nimi další krok směrem ke katastrofickému oteplení Země, míní hnutí. 
<blockquote>
&#8222;Žijeme v době, kdy máme jen pár let na to, abychom se vyhnuli kritickému oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia. Dopady změn klimatu, jako sucha, hurikány, vymírání druhů nebo povodně, jsou vidět všude kolem nás. Je nepřijatelné, aby lidé museli riskovat své životy, když chtějí zabránit dalšímu spalování fosilních paliv,&#8220; uvedla Linda Fribertová z hnutí Limity jsme my.
</blockquote>
 Německá policie před dvěma týdny začala vyklízet protestní tábor v lokalitě Hambacher Forst (Hambašský les), v němž vzniklo 50 až 60 přístřešků v korunách stromů. Někteří aktivisté v nich bydlí už šest let, snaží se tím zabránit vykácení pralesa a dalšímu rozšíření uhelného dolu. Podle ekologů na místě minulý týden zemřel novinář, který dění v lese dokumentoval. 
<figure id="attachement_9203" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/016334701_30300.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/016334701_30300.jpg" alt="uhelný důl a elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Policie začala vyklízet les na základě rozhodnutí města Kerpen, v jehož katastru lokalita leží. Příbytky v korunách stromů podle místních úřadů představují bezpečnostní riziko, neboť nemají požární schodiště a zábradlí.
Podle aktivistů je to ale jen záminka. Podle RWE je těžba na území lesa nezbytná k pokrytí potřeb německých uhelných elektráren. 
 Les mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami, ve kterém rostou stovky let staré duby a buky a kde žijí chránění živočichově včetně netopýra velkouchého, je v Německu symbolem odporu vůči těžbě uhlí. Počátkem září na podporu německých ochránců lesa protestovaly v Praze před německým velvyslanectvím asi tři desítky lidí.
Hnutí Limity jsme my kromě individuálních výjezdů organizuje peněžní a materiální sbírku na podporu lidí v Hambachu. Na konci října vypraví z Prahy speciální vlak, který poveze české i německé hnutí za klimatickou spravedlnost až do Kolína nad Rýnem.

Rychlé zprávy

Aktivisté z hnutí Limity jsme my míří do Německa podpořit protest proti kácení Hambašského lesa

Báňský úřad řeší na 300 přestupků s českými i zahraničními aktivisty, kteří na konci června vtrhli do dolu Bílina. Zatímco před rokem potrestal úřad účastníky tehdejšího klimakempu za porušení předpisů napomenutím, nyní některým hrozí pokuta až do výše 15.000 korun. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Bohuslav Machek. Přestupky s aktivisty řeší také litvínovský městský úřad. 
<blockquote>
&#8222;Loni jsme dali všem napomenutí, pokud tito lidé znovu spáchali přestupek, musí jejich trest být o stupínek horší,&#8220; uvedl Machek.
</blockquote>
 První červencový den několik set aktivistů z různých evropských zemí u povrchového hnědouhelného dolu Bílina protestovalo proti těžbě uhlí. Hned ráno se 16 z nich připoutalo na vrcholu rypadla v lomu Bílina. 
<blockquote>
&#8222;Došlo k přímému ohrožení bezpečnosti u těch lidí, kteří vylezli na velkostroj,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>
 Během pochodu kolem dolu několik desítek lidí opustilo vymezenou trasu a vniklo do těžebního prostoru. 
<blockquote>
&#8222;Došlo tím k porušení hranice, kde se provádí těžba,&#8220; doplnil Machek.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;V současné době budeme těmto lidem oznamovat přestupky,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Před rokem vniklo do dolu Bílina 133 lidí. 
<blockquote>
&#8222;Řešili jsme věc zhruba rok, předpokládám, že stejnou dobu bude trvat řešení přestupků i nyní,&#8220; uvedl Machek.
</blockquote>
 Přestupky s aktivisty, kteří vnikli do dolu, řeší také městský úřad v Litvínově, jenž shromažďuje oznámení od policie. Vyřešit přestupky ve zkráceném řízení by úřad mohl do konce října. Mezi pachateli přestupků je řada cizinců.

Báňský úřad řeší na 300 přestupků s aktivisty, kteří na konci června vnikli do lomu Bílina

Severočeské doly zpracovávají dokumentaci k povolení těžby uhlí za ekologickými limity na dole Bílina. Bude reagovat na připomínky k těžbě, podat ji chtějí do konce února na ministerstvo životního prostředí. Podle záměru by se mohlo v letech 2019 až 2035 vytěžit z dolu skoro 150 milionů tun uhlí. ČTK to řekl mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. 
Předložení dokumentace předchází samotnému posudku vlivů těžby na životní prostředí.
<blockquote>
&#8222;Ke zpracování posudku vede ještě dlouhá cesta,&#8220; poznamenal Kopecký.
</blockquote>
Na základě usnesení vlády se těžba může přiblížit maximálně na 500 metrů k okolním obcím. Doporučení ohledně dopadů na lidské zdraví vyplynou ze studie v rámci posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Zástupci okolních obcí se už dříve vyjádřili, že budou požadovat ochranná opatření, která mají zabránit zhoršení životních podmínek. Těžař s obcemi jedná o možnostech ochrany už několik let.
<figure id="attachement_10772" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/01-důl-Bílina.jpg" alt="Důl Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun, těžilo by se zřejmě do roku 2035 a další etapa je do roku 2050.
<blockquote>
&#8222;Pokračování těžby do roku 2050 je vize, která se může stát skutečností,&#8220; uvedl Kopecký.
</blockquote>
Pokud stanovisko ministerstva životního prostředí v procesu vlivu záměru na životní prostředí (EIA) bude kladné, zpracuje se plán otvírky, přípravy a dobývání. Těžbu samotnou pak bude povolovat obvodní báňský úřad.
Severočeské doly zaměstnávaly k 1. lednu 2018 celkem 2683 lidí. Celkový počet pracovníků včetně těch v dceřiných společnostech je 4853. S přijímáním dalších lidí v souvislosti s těžbou na Bílině firma, kterou plně ovládá ČEZ, nepočítá.
<blockquote>
&#8222;U našich zaměstnanců dochází a bude docházet k přirozené obměně zejména z důvodu odchodů do důchodu a přirozené fluktuaci na trhu práce,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>

Teplárenství

Severočeské doly chystají dokumentaci k rozšíření těžby na dole Bílina

Z letošního <a href="https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4398/f9/oe170818a.pdf">průzkumu</a> Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že tři čtvrtiny obyvatel ČR se o energetiku nezajímají. S prolomením těžebních limitů uhlí nesouhlasí, ale naopak podporují modernizací a další provozování uhelných elektráren. Souhlasí i s finančním zvýhodněním využívání OZE.
Po vydání průzkumu, který mapuje postoje českého obyvatelstva k <a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/cesi-jaderne-energetice-fandi-za-hranicemi-situace-diametralne-odlisna/">jaderné energetice</a>, zveřejnilo CVVM i další část výzkumu věnujícího se energetice v celé šíři. Okruh otázek se týkal jak uhelné energetiky, tak i souhlasu obyvatelstva s finančním zvýhodněním využívání obnovitelných zdrojů energie.
Jedním z důležitých témat dotazníku byl i obecný zájem Čechů o energetiku. Z výsledků vyplývá, že se o energetiku v ČR zajímá pouze 24 % obyvatel. Celkem třetina dotázaných navíc uvedla, že se o energetiku nezajímá vůbec, 42 % se o ni spíše nezajímá. Meziročně se nezájem o energetiku v ČR mírně prohloubil, vzrostl především počet osob, kteří se o energetiku nezajímají vůbec.
<figure id="attachment_41768" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-41768" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Snímek-obrazovky-2017-08-21-v-22.25.20-1024x453.png" alt="Zájem Čechů o energetiku " width="1024" height="453" /><figcaption class="wp-caption-text">Zájem Čechů o energetiku meziročně klesl. Zdroj: CVVM</figcaption></figure>
I přesto z průzkumu vyplývá, že Češi se staví pozitivně kromě jaderných elektráren i k elektrárnám uhelným. Téměř polovina dotázaných totiž souhlasí s tím, že by se uhelné elektrárny v ČR měly modernizovat a provozovat co nejdéle.
Opačně se ale staví k prolomení těžebních limitů uhlí. Souhlas s prolomením vyslovilo 27 % obyvatel, nesouhlas celkem 46 %.
Názorům na uhelnou a jadernou energetiku odpovídá i postoj Čechů k decentrální energetice. Otázka pokládaná v rámci dotazníku zněla, zda dotazovaný souhlasí s tvrzením, že &#8222;výroba elektřiny a tepla v menších lokálních zařízeních v budoucnosti převáží nad výrobou ve velkých elektrárnách a teplárnách&#8222;. I přes poměrně vysoké procento odpovědi nevím se obyvatelé kloní spíše k tomu, že energetika zůstane centralizovaná (nesouhlas s výše uvedeným tvrzením).
<figure id="attachment_41769" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-41769" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Snímek-obrazovky-2017-08-21-v-22.41.57-1024x511.png" alt="Češi se staví za finanční podporu obnovitelných zdrojů energie" width="1024" height="511" /><figcaption class="wp-caption-text">Češi se staví za finanční podporu obnovitelných zdrojů energie, zdroj: CVVM</figcaption></figure>
Poměrně zajímavý je i postoj k finanční podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterou podporuje 68 % obyvatel. Vzhledem k minulosti, kdy byly vypisovány v některých případech <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priciny-solarniho-boomu/">vysoké částky na podporu OZE</a> a poplatek na OZE je významnou <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/za-co-vsechno-platime-v-uctech-za-elektrinu/">součástí ceny elektřiny</a>, je tento postoj obyvatelstva zajímavým výsledkem.

Obnovitelné zdroje

Pro Čechy energetika není žádné téma, 75 % se o ni nezajímá

Horníci vytěžili poslední metr krychlový skrývky v lomu ČSA na Mostecku. Dál pokračovat kvůli limitům těžby uhlí nemohou. Končí tak odkrývání uhelné sloje i práce ojedinělého obřího rypadla. ČTK to dnes řekla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí společnosti Czech Coal, která důl provozuje. 
<blockquote>
&#8222;Ukončení těžby skrývky na hlavní porubní frontě lomu ČSA je závažným mezníkem. Rypadlo RK 5000 bude přesunuto na odstavné místo a zakonzervováno,&#8220; uvedla.
</blockquote>
Ukončení těžby uhlí je na lomu ČSA plánováno na rok 2024.
Kvůli konci těžby skrývky firma propustí nebo přesune na jiná místa desítky lidí. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) před rokem prolomil limity pouze na dole Bílina. Vláda rozhodnutí zdůvodnila tím, že uhlí z Bíliny bude sloužit pro potřeby tepláren, domácností a průmyslu a prolomení neznamená zásah do lidských sídel. Pokud by se posunula těžba na dole ČSA, znamenalo by to bourání v obcích Horní Jiřetín a Černice. Těžaři kvůli neprolomení limitů na dole ČSA postupně propouští.
<h2>Změna metody těžby</h2>
K dosavadní metodě těžby chodbicování nyní přibylo stěnování.
<blockquote>
&#8222;Aktuálně zde našlo uplatnění na dvě stovky hlubinářů. Zaměstnat více havířů umožnil i souhlas OBÚ (Obvodního báňského úřadu) se změnou metody těžby. Při tzv. stěnování je totiž zapotřebí více zaměstnanců než při dosavadním chodbicování,&#8220; popsala Sáričková Benešová.
</blockquote>
Při stěnování se výtěžnost pohybuje kolem 80 procent dostupných uhelných zásob. U chodbicování je to kolem 20 procent.
Korečkové rypadlo se do konce března 2017 přesune na odstavné montážní místo. Unikátní stroj byl vyroben v roce 1983, o rok později už těžil v lomu ČSA. Váha rypadla je 5500 tun, délka 160 metrů a výška 40 metrů.
Úvodní fotografie: Rypadlo RK 5000 (zdroj: www.prodeco.cz)

Elektřina

Horníci vytěžili poslední metr krychlový skrývky na lomu ČSA

Občanské hnutí Limity jsme my požaduje po státu, aby bezodkladně odepsal uhlí pod ohroženými obcemi v severních Čechách a uzavřel uhelné elektrárny Chvaletice a <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>Počerady</a>. Aktivisté také chtějí na protest příští rok před sněmovními volbami blokovat infrastrukturu některého z českých dolů nebo elektráren. U příležitosti 25. výročí stanovení územních limitů <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>, které připadlo na neděli, to dnes sdružení uvedlo v prohlášení, které má ČTK k dispozici. 
<blockquote>
&#8222;Prohlášení dává na vědomí, že hnutí Limity jsme my chce tlak na ukončení těžby a spalování uhlí vyvíjet nově občanskou neposlušností, a to v podobě předem oznámené, masové, nenásilné blokády infrastruktury některého z českých dolů či elektráren do voleb 2017,&#8220; řekl ČTK Josef Patočka.
</blockquote>
 Sdružení také požaduje, aby vláda zvýšila poplatky z těžby a peníze použila k transformaci Ústeckého kraje. A zároveň z nich zajistila práci pro ty, kteří ji s koncem uhlí ztratí. Připomnělo, že spalování fosilních paliv přímo ovlivňuje oteplování planety a změna klimatu, jehož důsledkem jsou mimo jiné i výkyvy veder, sucha i povodně. 
<figure id="attachement_7867" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Těžbu a spalování uhlí je třeba ukončit mnohem dříve než v roce 2055. Česká republika zbytečně provozuje arzenál zastaralých uhelných elektráren, vyzvali aktivisté vládu. Uzavření elektráren Chvaletice a Počerady považují za počátek nejrychlejšího možného postupu směrem k úplnému ukončení těžby a spalování uhlí. 
 Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie měly chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) limity potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina. Podle rozhodnutí kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) z loňského 19. října budou ale prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.

Aktivisté chtějí příští rok blokovat uhelné doly nebo elektrárnu

Výběr informací o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách (vláda před rokem 19. října rozhodla o prolomení limitů na dole Bílina): 
 &#8211; Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991.
Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve. 
 &#8211; Limity se podle nařízení vlády z října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci &#8211; jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci &#8211; jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina. 
<figure id="attachement_11602" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="těžba hnědého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana). 
<blockquote>
&#8222;Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,&#8220; řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
</blockquote>
 &#8211; Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu &#8211; obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o &#8222;racionálním přehodnocení&#8220; limitů v budoucnu. 
 &#8211; Limity se opět dostaly na pořad jednání za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž &#8222;dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)&#8220;. Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala. 
<figure id="attachement_22307" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/11779265075_a11b6e063a_b-725x436.jpg" alt="Těžba uhlí RWE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech, upravila linie lomu Bílina. 
 &#8211; Předseda úřednické vlády Jan Fischer opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, po kritice ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů kabinet projednávání materiálu přerušil. 
 &#8211; Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři. 
<figure id="attachement_7317" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/excavators-416033_1280-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/excavators-416033_1280-725x544.jpg" alt="Rpadlo uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 &#8211; Limity se chtěl vážně zabývat dočasný kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané.
Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazoval například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal. 
 &#8211; Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách &#8222;je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky&#8220;, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle rozhodnutí kabinetu z loňského 19. října budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.

Energetika v ČR

Historie limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi

Kompenzacemi pro propuštěné horníky, které dnes schválila vláda, byly stvrzeny takzvané těžební limity hnědého uhlí v severních Čechách. Ve společném prohlášení to dnes uvedly ekologické organizace. Výplata kompenzací se totiž má mimo jiné týkat pracovníků hnědouhelného dolu ČSA, u kterého loni nebyly limity prolomeny. Pracovnicí povrchového dolu mají po propuštění dostávat náhradu 5300 korun až po dobu pěti let. 
 Vláda před rokem rozhodla, že se limity těžby uhlí se na severu Čech prolomí pouze v dolu Bílina, kde těží Severočeské doly ze skupiny ČEZ. V dolu ČSA, kde těží Severní energetická, zůstávají zachovány.
Podle firmy, kterou ovládá miliardář Pavel Tykač, tehdejší rozhodnutí vlády znamená postupný útlum těžby, který se dotkne víc než tisíce lidí. Kompenzace by se zde podle dřívějších informací mohla týkat asi 1900 lidí. 
<figure id="attachement_22666" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg" alt="Elektrárna Belchatów s přilehlým dolem uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Vracet se k otázce prolomení limitů na velkolomu ČSA by po dnešku bylo absurdní,&#8220; uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
</blockquote>
 Podle ekologů by peníze na dávky pro horníky měl kabinet získat od majitelů firem prostřednictvím dalšího zvýšení poplatků za těžbu. 
<blockquote>
&#8222;Bylo by velmi rozumné to propojit,&#8220; řekl dnes vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
</blockquote>
 Vláda již letos v březnu schválila nařízení, na základě kterého stouply poplatky za povrchovou těžbu uhlí na dvojnásobek. Schválené nařízení navázalo na novelu horního zákona. Změna v poplatcích má od příštího roku přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013.
Na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun. 
<figure id="attachement_11602" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="těžba hnědého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Vláda dnes schválila kompenzace pro propuštěné horníky z dalších dolů v Česku těsnou většinou. Nesouhlasí s nimi vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Dnes ráno zopakoval, že jde o příspěvek pro Tykače. Těsné rozhodnutí vlády potom padlo v okamžiku, kdy Babiš opustil jednací sál. Novinářům řekl, že nevěděl, že se bude v tu chvíli o návrhu jednat, a že počítal, že přijde na řadu až jako poslední bod dnešní schůze vlády. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) však nedával Babiš pozor, když ministři na začátku jednání hlasovali o změně pořadu programu.

Ekologové: Schválení kompenzací pro horníky stvrdilo limity těžby

Ze skupiny Severní energetická, která těží hnědé uhlí na lomu ČSA, odchází v reakci na <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/limity-na-biline-byly-prolomeny-rozhodnuti-o-csa-odlozeno/" target="_blank">rozhodnutí vlády o odložení rozhodnutí o prolomení limitů na tomto lomu</a> její ovládající akcionář Tomáš Fohler. Podle <a href="http://www.sev-en.cz/cz/promedia/aktuality/tz/2015/20151118.html" target="_blank">tiskového prohlášení</a> se má skupina vrátit zpět pod skupinu Czech Coal. 
„Sev.en jsem spoluzakládal s tím, že ji pomohu dále rozvíjet. Rozhodnutím české vlády další <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/" target="_blank">těžba uhlí</a> i rozvoj v této oblasti bere za své. Nechci se proto nadále podílet na řízení firmy a jednám o prodeji svého podílu,“ komentuje v tiskové zprávě svůj postoj Tomáš Fohler.
Jan Dienstl, který společně s Tomášem Fohlerem Severní energetickou zakládal, rozhodnutí chápe, ale sám se rozhodl na severu Čech zůstat.
<h2>Návrat Severní energetické do skupiny Czech Coal</h2>
Akcionáři Severní energetické se rozhodli pro návrat do skupiny Czech Coal, ze které se společnost roce 2013 tehdy ještě pod názvem Litvínovská uhelná vyčlenila. Na podzim roku 2013 proběhlo přejmenování skupiny na současný název.
V tomtéž roce proběhl také nákup elektrárny Chvaletice od Skupiny ČEZ. Elektrárna nese od 1. srpna 2015 nový název Sev.en EC, a.s.
Nyní se má Sev.en do skupiny Czech Coal vrátit.
<blockquote>
„Rozhodli jsme se spojit síly, v rámci jedné velké skupiny můžeme co nejvíce zmírnit dopady rozhodnutí vlády zejména na naše zaměstnance a region. To jsem osobně slíbil mnoha místním lidem a svůj slib hodlám dodržet,“říká Jan Dienstl.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: www.sev-en.cz