Domů
Trh s elektřinou
Energetická chudoba, strašák pětiny českých domácností

Energetická chudoba, strašák pětiny českých domácností

Problém energetické chudoby, kdy se energie stávají cenově nedostupnými, netrápí pouze rozvojové země, ale čím dál častěji se tento fenomén objevuje i v rozvinutých zemích Evropy. Podle výpočtů Evropské komise jen v ČR je energetickou chudobou ohroženo téměř 20 % domácností. Jak přesně je energetická chudoba definována a jakým způsobem je možné ji čelit shrnuje následující článek.

Nedostatek a nedostupnost energetických zdrojů je vnímána především jako problém rozvojových zemí. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) nemá přistup k elektřině více jak miliarda lidí a více jak 2,5 miliardy lidí spoléhají energeticky především na biomasu (primárně dřevo). V posledních letech se ovšem kvůli rychlému růstu cen energií dostává do problémů se zabezpečením svých energetických potřeb čím dál více domácností i ve vyspělých zemích.

Přitom pohledy na dostupnost energií se zásadně liší. Dle některých názorů má být dostupná energie jednou z nejvyšších priorit v politice států, neboť život bez dostatku energií není v moderní společnosti možný. Jiný pohled bere energie jako pouhé komodity, na které je třeba uplatňovat tržní pravidla. S postupnou liberalizací v oblasti energetiky se elektřina, plyn a částečně i dodávka tepla staly tržními komoditami, které ovšem mohou být pro některé domácnosti příliš drahé. Takové domácnosti se poté obecně označují jako ohrožené energetickou chudobou.

Co je energetická chudoba

Energetickou chudobu je možné definovat různými způsoby. Ve Velké Británii, která má jako vyspělá země s tímto fenoménem nejdelší zkušenosti, je energetická chudoba definována následovně.

„Domácnost se považuje za energeticky chudou, když utratí více jak deset procent svých příjmů za odpovídající vytápění mezi 18 a 21 °C.“

Evropská komise využívá podobnou definici.

„Energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet.“

Teploty 18°C a 21°C jsou určeny dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Často se v souvislosti s energetickou chudobou používá anglické „Heat or eat“, které se dá přeložit jako „Topit nebo jíst“. Tato fráze velmi obecně shrnuje problém, kdy energeticky chudá domácnost je nucena žít bez dostatečného množství energie, případně je v souvislosti s platbou účtů za energie zadlužená.

Koho a proč postihuje energetická chudoba

Mezi nejobecnější příčiny energetické chudoby se řadí nedostatečný příjem domácnosti, neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií.

V Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 125 milionů lidí. Velký nárůst ohrožených energetickou chudobou je spojen především s nedávnou ekonomickou krizí a neustálým nárůstem koncových cen energií, přesto, že ceny samotných komodit klesají.

Procentuální vyjádření počtu domácností, které nejsou schopny dostatečně vytápět své domovy. Zdroj: Wand, C.R. (2013)

V České republice není energetické chudobě věnována velká pozornost, ačkoliv je zde dle výpočtu Evropské komise ohroženo téměř 20 % domácností. Na hraně je mnoho lidí a to především v rizikových domácnostech. Přesto, že v ČR existuje sociální příspěvek na bydlení, ve kterém je obsažen i příspěvek na energie, není situace dostatečně monitorována a není proto jasné, kolik domácností se s energetickou chudobou reálně potýká. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pobírá 11 % domácností příspěvek na bydlení. Zároveň ovšem existují odhady samotného MPSV, že reálně ohrožených může být i dvojnásobek.

Nejčastěji ohroženými energetickou chudobou jsou především lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Další ohroženou skupinou jsou domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi.

Procento domácností žijících s prosakující střechou, vlhkostí a plísní. Zdroj: Wand, C.R. (2013)

Možná řešení

Na problém energetické chudoby je možné nahlížet z různých úrovní řízení. Existují proto celoevropská, národní i lokální řešení. Samotná řešení mohou být ekonomického, regulatorního nebo informačního charakteru.

Evropská unie ve své směrnici 2009/72/ES například ukládá členským státům přijmout dostatečná opatření na ochranu koncových zákazníků. Cílem je vytvořit dostatečné záruky na ochranu zranitelných odběratelů. Spolu se směrnicí 2009/73/EC je pak definováno, že se národní státy mají soustředit na ochranu zákazníků, kterých se energetická chudoba týká. EU se především zaměřuje na to, aby byl zákazník dostatečně informován o svých právech, aby měl možnost volby mezi různými dodavateli energií a měl možnost jednoduše srovnávat produkty na trhu.

Národní řešení jsou napříč státy různá. Některé státy preferují ekonomická řešení typu podpory pro nízkopříjmové domácnosti, jiné využívají speciálních tarifů nebo dodavatelů energií. Cílem je obecně buďto finanční podpora domácností, nebo možnost využít prostředků ke zvýšení energetické účinnosti (např. obdoby českého programu Zelená úsporám či kotlíkových dotací).

Nedostatečné nebo špatně provedené zateplení je jednou z nejčastějších příčin energetické chudoby.

Regionálním, případně i státním řešením je pak jasně definovaný postup pro energetické společnosti v případě, že se domácnost ocitne v situaci, kdy nemůže za energie zaplatit. Takové domácnosti může být nabídnuta možnost sjednání splátkového kalendáře, případně možnost instalace speciálního elektroměru omezujícího spotřebu na určitou hodnotu (limiter). V některých státech je nutné, aby zástupce energetické společnosti navštívil domácnost před odpojením, probral a nabídl možnosti další spolupráce a uvědomil i místní sociální instituci. Je také vhodné podporovat iniciativy na výměnu starých spotřebičů za moderní nízkoenergetické.

Vodárenský efekt a růst nerovností

Problém energetické chudoby bude s největší pravděpodobností dále narůstat s rozvojem decentralizované energetiky. Pokud se stále více domácností bude odpojovat od společné distribuční sítě, nastane podobný efekt jako u vodárenství v 90. letech.

Dnes mají distribuční společnosti největší část svých nákladů ve formě stálých (fixních) nákladů. Ty je třeba platit ať již je síť využívána, nebo ne. Pokud tedy bude klesat počet připojených zákazníků, bude třeba rozdělit stejné stálé náklady mezi menší množství odběratelů. Těm, kteří nebudou schopní se od sítě odpojit, bude neustále narůstat složka za distribuci. To je důvodem proč v současnosti na evropské i české úrovni vznikají návrhy na změnu tarifního systému, který by dokázal tento problém řešit.

S největší pravděpodobností je však možné očekávat další zvyšování nerovností a s tím související růst množství domácností, které nedokáží platit účty za energie.

Komentáře

(3)

Tomáš

11. červenec 2017, 14:33

1) Cena za EE u vás doma za elektroměrem je dnes reálně shodná jako v roce 1985.

2) Rozdíl v ceně za EE mezi nejdražší a nejlevnější nabídkou je vyšší než příspěvek na OZE.

http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/06/proc_je_elektrina_osmkrat_drazsi_studie.pdf

Odpojených je a bude „zatím“ minimum, a pokud se bude někdo odpojovat, bude to tento odběratel:

1) Nevytápí pomocí EE. Odebírá ze sítě EE pro pohon nejnutnějších spotřebičů, které nelze nahradit jinou energii. (plyn). Avšak se stejně nevyhne investici do záložního zdroje EE (CNG, LPG, benzin, nafta) CNG je ideální řešení.

2) Má jiný stabilní zdroj EE - vodní elektrárna.

Pakliže bude poplatek za pouhé připojení k sítí růst, čekejte lavinu odpojujících se. Již nyní vychází použití DS jako zálohy vs vlastní generátor velmi podobně. Díky měničům napětí 1f => 3f nepotřebujete 3f připojení z DS ani MG.

Add dovětek: :se neodpoji a sit pouzivaji kdyz jejich zdroj nevyrabi dost nebo vubec, akorat tim zvysuji naklady => pokud zdroj nevyrábí dost, je to něco jako: „ uživatel odebírá více EE než jiný uživatel, protože používá zastaralou sušičku prádla místo kondenzační“, nevyrábí vůbec: „uživatel odebírá více než jiný uživatel, protože vytápí tepelným čerpadlem voda/vzduch a venkovní teploty klesly pod -10°C, díky čemuž se COP TČ blíží 1. „

Add dovětek: : tem kteri si nemohou nakoupit fotovoltaicke panely na strechu at uz z toho duvodu na to nemaji penize nebo prostor: 200Wp FV panel dnes stojí do CZK 3K, běžný kuřák měsíčně prokouří totéž. Měnič CZK 6K. Do roka a do dne má zájemce bydlící v bytě svou FVE s výkonem 900W. Na balkon/pod okno na fasádu není problém panely umístit. Ztráty ze svislého umístění panelů v letních měsících jsou liché, neboť v létě je EE z domácí FVE velký nadbytek.

nikdo

29. leden 2016, 01:42

Zde je bohuzel znat jak masivni podpora nekterych "OZE" rozevira nuzky mezi chudymi a bohatymi.

Citace:

Pokud se stále více domácností bude odpojovat od společné distribuční sítě...

Kdyby se jen odpojovali tak by to nebyl takovy problem horsi je kdyz se neodpoji a sit pouzivaji kdyz jejich zdroj nevyrabi dost nebo vubec, akorat tim zvysuji naklady tem kteri si nemohou nakoupit fotovoltaicke panely na strechu at uz z toho duvodu ze na to nemaji penize nebo prostor.

Jan Veselý

29. leden 2016, 09:42

To je teda pěkně zvrhlá logika. Chudým lidem by se v první řadě měla zajistit slušně placená smysluplná práce. Ale po Sokratovsku, uvažujme, že máte pravdu, potom by se hlavně měli stíhat všichni ti sebestřední hajzli, co jezdí vlastním autem, protože kvůli tomu je dražší hromadné doprava pro chudé.

Motivace k odpojování od distrubiční sítě jsou všelijaké a ekonomika v tom hraje celkem malou roli. Někteří lidé se odpojují, protože se chtějí chovat ekologičtěji a vadí jim ta polovina české elektřiny ze spalování hnědého uhlí. Někteří lidé se odpojují, protože nechtějí být závislí na bezohledných korporacích. Někteří lidé se odpojují, protože jsou to techničtí hračičkové a prostě můžou.

Problémy jsou úplně jinde. Neexistuje žádná zpětná vazba ohledně ceny distribuce elektřiny. Nikdo neví, jaká je adekvátní ("tržní") cena provozu distribuční sítě. Česká legislativa fakticky zamezuje distribuovaným zdrojům a zdrojům s proměnlivou výrobou podílet se na regulaci sítě a slevňovat ji díky konkurenci. Provozovatelé elektrické sítě jsou tak pohodlní, že ani svým zákazníkům nenabízejí možnost vyšší spotřeby elektřiny, a.k.a. vyššího využití distribuční sítě. Proč nejsou například dnes domácnosti zaplaveny nabídkami na změnu vytápění na tepelná čerpadla? Mohli by krásně ukrást lukrativní trh plynařům a uhlařům a zdvojnásobit spotřebu elektřiny v domácnostech.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.